hrošánku, taky děkuju, moc mi vaše názory pomáhají. Nějak jsem se chtěla trochu utvrdit, že vlítnout na něj, uděkat scénu a tím ztratit jeho i všech těch krásných 5 let... na to nemam, to mi přijde jednodušší zkusit dělat mrtvýho brouka... ovšem všechno má své meze. Taky děkuji za ty věty o sebevědomí, budu se muset stavět na vlastní nohy a spoléhat sama na sebe :-( bylo příjemné se o něj opírat...

Hrosan to trefil. Tak nějak to cítím i já. Vlastně se nic neděje, on je stále stejný, takový jaký zřejmě byl a bude. ..

Jsou střelci, střelkyně, kteří takto žijí - viz Oldřich Burget - nádhernej samec - četla -li jsi Falešné hráče od frýbové.(?)..vynikající kniha. Vřele doporučuju. Paní Burgetová vlastně byla velmi spokojenou ženou.

Jsou lidé, kteří by takto nechtěli a nemohli žít (na jedné nebo na druhé straně) a volí "spořádané" manželství s nožem na krku (jestli mě podvedeš zabiju tebe, ji, tchyni a sebe) nebo bez výhrůžek pracují na věrném vztahu, který si určili jako prioritu...

Variant je určitě více

Jde jen o to, kam patříš, co potřebuješ ke spokojenosti a co upřednostníš...Nic není špatně , nic není dobře, jen varianta  a) b) c)..atd
A je dobře vědět, že karty jsou rozdané před vytvořením rodiny, čili na startu...

lidičky, vaše příspěvky tady jsou očistou pro mou bolavou duši. Někdo může namítat, že jsem povrchní, skousnout sdílení partnera s jinou - jinými ženami... Já jsem ale jenom pořád moc zamilovaná a víc by mě bolelo ho ztratit než skousnout tohle s jakousi iluzí, že když já jsem manželka, jsem pořád víc než ty druhé. V okamžiku, kdy má zamilovanost opadne budu mít asi na výběr: žít v zažitých kolejích a nebo mu to omlátit o hlavu. Přiznám se, že to druhé bych udělala nejradši hned, ale nemůžu, ztratila bych ho, to vím... :-(
Nejvíc mě žere ta nejistota, že nevim, jaký vztah spolu mají, jestli nebudu nahrazena tak, jako jsem nahradila kdysi já...(jen jsem nahradila přítelkyni, ne manželku...)
ale to tu bohužel nevyřeším, do hlavy mu nevidím... :-(
každopádně jsem vyléčena: lék na ideální manželství/ partnerský vztah neexistuje (do včerejška jsem si myslela, že ho vlastním)
Ještě jednou děkuju za podporu, je mi trochu útěchou, že v tom nejsem sama, že je takových na světě víc...

wewe napsal(a):

S prudkou povahou je to tak, že když mu to řeknu, bude chtít vědět, jak jsem na to přišla - hrabala jsem se mu v PC. A to neskousne a bude to důvod k rozchodu... a to nevim, jestli skousnu já... :-(

Na tvém místě bych nechtěl být "tou druhou"...
Asi bych si sbalil svý věci, ty fotky bych vytisknul, rozložil doma kolem PC a odjel...
A nechal bych jeho, ať se posmaží, podusí.. (ve vlastní šťávě ) ...  a ať ukáže, jak ON o tebe stojí.

Slávku, podle kterého zákona?

wewe napsal(a):

To vy chlapi přece nesnášíte, když vám ženská vyčte, že jste ji před 5 lety nepolíbili pod rozkvetlou třešní...

Máš pravdu, nesnášíme
Stejně jako vy, ženy, nesnášíte, když vás někdy políbit zapomeneme

Slavek17 napsal(a):

Ty jsi ta, kdo si dělá starosti? Ta, kdo se trápí? - Chyba !!!

Změň to ! - Pamatuj, co se říká: V lásce vyhrává ten, kdo má rád míň.
Zdá se to divné, ale je to tak.
Tak to v životě funguje.

Ty máš nárok být uražená. A on má dolejzat. - Ne naopak!!!

wewe napsal(a):

že vyhrává ten, kdo má rád míň už vim, a i jsem věděla, ale taky se říká: lásce neporučíš a láska je slepá... :-)
A to na mě sedí dokonale... :-(

kdybych udělala to, co řekl Slávek, nepřišel by, to vím.
Jsem 2. manželka... Jeho ješitnost by nedokázala přenést, že mi ublížil, já to vím a můžu mu to kdykoli omlátit o hlavu. To vy chlapi přece nesnášíte, když vám ženská vyčte, že jste ji před 5 lety nepolíbili pod rozkvetlou třešní...

No, tak když víš, že kdybys udělala, to co ti Slávek radil, že by se na tebe vykašlal a nepřišel by za tebou, tak to vcelku ukazuje na to, za co mu stojíš.

nevím, zdáš se mi mladá na to, tolerovat chlápkovi milenku a ještě s ním plánovat dítě

každý svého osudu strůjcem.
Zvaž jestli ti ty všechny " jistoty a opěrky" o kterých tady píšeš stojí.

ahoj Jindro, moc ráda tě zase vidím

neudatelný, kuš

Neudatelný napsal(a):

To je omyl, žádná láska neexistuje.

ale, existuje.
Ono to přijde, neboj.
A přesně ve chvíli, kdy to budeš nejmíň čekat

jindra napsal(a):

Neudatelný napsal(a):

To je omyl, žádná láska neexistuje.

ale, existuje.
Ono to přijde, neboj.
A přesně ve chvíli, kdy to budeš nejmíň čekat

Hmmm, tomu už se těžko věří ale dík

PPavlaa napsal(a):

wewe, nevím, proč mám pocit, že se ho bojíš ... toho, co řekne, co udělá

Aj ja. Nejako sa mi zdá, že momentálne je v tebe viac strachu ako zamilovanosti... strachu zo samoty, opustenosti, života bez neho. Prečo? Je tvoj prvý? Alebo prečo máš pocit, že okrem neho už neexistuje na svete chlap, ktorý by s tebou žil a ktorému by si stačila LEN TY? Na rozdiel od teba mne sa zdá váš vzťah oveľa dôležitejší ako to, aký vzťah má s onou slečnou.
A tou neúctou a nedostzatkom ptoreby vôbec to utajiť má Amri pravdu... to vadilo ako jeidné aj MNE, keď som odhalila neveru/y môjho bývalého. Že sme mu nai ja, ani jeho syn nestáli za nejaké utajenie a vodil si chrápačky do našej postele. Odtiaľ-potiaľ!

Upravil(a) Selima (20. 5. 2009 23:19)

wewe - co povaha, to názor. Tak to bývá.
Když se provalila manželova Vendulka utěšitelka a on řešil, jak je blbej, že mě má rád, že to prostě po...., řekla jsem mu, že je to deb..
Kdyby to líp utajil, zjistil, co chce a pak to elegantně ukončil, nic bych nevěděla.
Někdo by ho vyrazil.
Někdo by to ustál, ale dal by mu to sežrat.
Někdo by si našel partnera a vyrazil ho pak.
Já to ustála a nic mu nevyčítala.

Co uděláš je na tobě. Jen bych asi na tvém místě zvážila miminko. Jsou partneři, co se o dítě i partnerku postarají i když odejdou, ale ustát rozchod s miminem nebo jako těhulka...
A pracovat na své samostatnosti, to ti chválím. To se hodí vždycky.