29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
dixina napsal(a):
javeno, já se taky přidávám, rozhodně s tou myčkou i s těmi značkami elektrotechniky - je mi to šumák, jestli mám grundig video a sony tv - vlastně ani pořádně nevím, jakou máme doma
Po myčce taky dvakrát netoužím, zvládám to v poho a nijak mě to neubíjí.
Heleno, dixino, to je bezva. Já taky nevím přesně značku naší TV, tu sony jsem tak střelila od boku...
Se budu muset doma juknout. Snažím se si to uvědomit už asi 20 minut, ale normálně - nic! Vybavilo se mi jen, že je stříbrná
a zatím ukazuje. Teda včera ještě ukazovala... Není holka nejnovější, mě už se taky hůř rozbíhá...
Není tady
Tak lavský je extrémní příklad nevyrovnanýho sebevědomí, ale třeba to maj chlapi v tomhle fakt trošku nastavený jinak, pohybuju se hodně mezi chlapama (motorky - okruh) a kolikrát jsou jak kohouti na smetišti, v motosportu je to vidět hodně, jak se předháněj kdo lepší, rychlejší ... Zas si představte chlapíka totálně bez ambicí ... bude mu všechno šumák a bude se snažit akorát o nějaký duchovní posunutí kamsi ...
Není tady
javeno, jestli tě to uklidní, tak já netuším, jakou značku má můj vlastní foťák. Blbý je, že si ho některej den budu muset hodit do kabelky, páč potřebuju paměťovou kartu a říkat v krámě "noo... do takovýho malýho... stříbrnýho... co tak hezky vrní, když vystrkuje objektiv..." mi přijde poněkud, ehm, trapné , nejsouce blondýnou...
Není tady
Já jsem zjistil, že když jsem něco chtěl a případě i pořídil, že jsem z toho měl největší radost z toho těšení se a pak pár chvil (dní) po tom, co jsem to dostal. Poté se to stává všední věcí a je po radosti Největší radost mám, když dostanu něco, co opravdu potřebuju, co se mi hodí a co vím, že budu často používat, ale takových věcí moc není, případně jsou hrozně drahé, takže mi tyhle věci nikdo ani jako dárek dát nemůže
Když to opravdu chci, našetřím si, což obvykle trvá celkem dlouho, a pak si to koupím. Když mi ta chtění vydrželo, je to potvrzení, že to má pro mě asi nějaký skutečný význam a vím, že pak litovat nebudu
Mnohdy se mi ale stává, že chtění jaksi pominulo a už tu věc nemusím mít, čímž ušetřím
Často to takhle skončí
Taky se mi stává, že něco skutečně chci, ale naráží to na zřetězení přání. Třeba že chci pořádný stereo, ale k tomu potřebuju i místnost, kam to dát, takže by to chtělo větší byt. Takže to už je stereo a byt. A tak se dá pokračovat do aleluja
Není tady
Majja napsal(a):
Tak lavský je extrémní příklad nevyrovnanýho sebevědomí, ale třeba to maj chlapi v tomhle fakt trošku nastavený jinak, pohybuju se hodně mezi chlapama (motorky - okruh) a kolikrát jsou jak kohouti na smetišti, v motosportu je to vidět hodně, jak se předháněj kdo lepší, rychlejší ... Zas si představte chlapíka totálně bez ambicí ... bude mu všechno šumák a bude se snažit akorát o nějaký duchovní posunutí kamsi ...
To že je mi fuk, jakou značku má moje nebo kámošky televize, co vrní heleně v kabelce , nebo jak myje dixina nádobí, přece neznamená, že nemám ambice.
Jen je nepromítám do nějakých krámů.
Jestli je něčí sen mít nejlepší televizi, je to jeho věc. Já ho lituju. Na tom je založen marketink snad všech firem, co něco takovýho vyrábí. Co půl roku nová bomba. Ještě, že mě tohle fakt nepostihlo.
Musí to bejt děsně frustrující, dotáhnout domů to nejlepší za děsný prachy a za dva měsíce bejt za blbce, co má takovej křáp.
Upravil(a) javena (20. 5. 2009 10:47)
Není tady
No - já občas mám i "krámové ambice" - podle mínění jiných. Ta radost, když v antikvariátu narazím na novou starou kuchařku do sbírky nebo knížku, o kterou léta moc stojím a najednou na mě mrká z hromady "všechno za 5,- Kč", je nepopsatelná.
Není tady
javena napsal(a):
Majja napsal(a):
Tak lavský je extrémní příklad nevyrovnanýho sebevědomí, ale třeba to maj chlapi v tomhle fakt trošku nastavený jinak, pohybuju se hodně mezi chlapama (motorky - okruh) a kolikrát jsou jak kohouti na smetišti, v motosportu je to vidět hodně, jak se předháněj kdo lepší, rychlejší ... Zas si představte chlapíka totálně bez ambicí ... bude mu všechno šumák a bude se snažit akorát o nějaký duchovní posunutí kamsi ...
To že je mi fuk, jakou značku má moje nebo kámošky televize, co vrní heleně v kabelce
, nebo jak myje dixina nádobí, přece neznamená, že nemám ambice.
Jen je nepromítám do nějakých krámů.
Jestli je něčí sen mít nejlepší televizi, je to jeho věc. Já ho lituju. Na tom je založen marketink snad všech firem, co něco takovýho vyrábí. Co půl roku nová bomba.Ještě, že mě tohle fakt nepostihlo.
Musí to bejt děsně frustrující, dotáhnout domů to nejlepší za děsný prachy a za dva měsíce bejt za blbce, co má takovej křáp.
Nj, jenomže ty jsi ženská a tipuju, že třeba už máš i rodinu a nějaký značky tě nezajímaj a bereš to jako pachtění po materiálnu. Podle mě to ale maj chlapi fakt trošku jinak a jak řikám, pohybuju se v motosportu, sama jezdim a můžu tě ujistit, že tam fakt není jedno jakou značku čeho si člověk pořídí, závisí na tom i jestli se vyválí nebo ne, to samé s oblečením, helmou ... kvalitní oblečení je prostě drahý, ale jr to základ, co může zachránit život. Takže bych určitě nebyla tak kategorická. Ano, něco jinýho jsou pak už kašpárci, co se říděj trendama a za každou cenu chtějí být IN. Na druhou stranu chápu třeba i nadšence, co je baví třeba domácí kino, co nejlepší fotˇáky ... a to myslim, že chlapi jsou víc technicky zaměřený a zajímá je to prostě víc.
Není tady
helena napsal(a):
No - já občas mám i "krámové ambice" http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png - podle mínění jiných. Ta radost, když v antikvariátu narazím na novou starou kuchařku do sbírky nebo knížku, o kterou léta moc stojím a najednou na mě mrká z hromady "všechno za 5,- Kč", je nepopsatelná.
Není tady
Majjo, mě značky nezajímaly nikdy. Ani jako puberťačku, tohle mě minulo. Jeden čas jsem neměla ani televizi.
K motorkám - no jako parašutista bych taky chtěla kvalitní a bezpečný padák, to je něco jiného.
Kámoška se kdysi vysekala v audině, auto do šrotu, ona jen modřiny. Chápu o čem píšeš.
V téhle debatě ale šlo tak nějak o to, jestli budu:
1) závidět nabušenou motorku kámošovi
2) koupim si ji taky, aby jsme ji měli stejnou, protože on mě bude pak brát
3) koupím si lepší, abych házel patky a byl lepší, než ostatní
4) nekoupím si motorku žádnou, nepotřebuju ji a kámoš mě bere i bez ní, pro to, jakej jsem
Abych to zlehčila, manža byl dost technicky zaměřenej - foťáky, mobily, ztelevize, DVD, domácí kina, měl takovej širokej záběr , ale že by zkoumal nový hnětač/ šlehač nebo vysavač, to si nějak nevybavuju.
Není tady
Určitě, tak to musim přiznat, že jsem kolikrát i záviděla něco, co jsem moc chtěla a nemohla mít nebo se kvůli tomu pak pachtila jak blázen, většinou to byly věci týkající se mých koníčků. Nebo když se mi už v řadě poněkolikátý něco rozbilo na autě, tak jsem si řikala, že už tu plechovku nechci a proč si nemůžu dovolit pořídit nový auto, se kterým by starosti nebyly. Ale narozdíl teda od lavskýho nemám svět rozdělenej na ty co jsou "výš" a "níž" a ke komu bych jako měla "vzhlížet" ... to je prostě haluz a takovýhle uvažování patří někam do kastovní společnosti.
Není tady
Majjo, když je to pro bezpečnost, zachování zdraví nebo života, není o čem mluvit. Ale všimla si někdy, že když"chlapi jsou víc technicky zaměřený a zajímá je to prostě víc", jedná se převážně o jejich "hračky"? Jestli je lepší pračka A nebo pračka B mi mnohem líp poradí ženská, která ji má nebo prodavač-odborník - ne "technicky zaměřenej" chlap. Ten v 90 % případech zavrčí "když to nebude stát víc než... Kč, kup si kterou chceš", případně prohlásí, že pračka ještě pořád pere, ale on teď nutně potřebuje novej objektiv, rybářskej prut nebo monitor...
Není tady
helena napsal(a):
Majjo, když je to pro bezpečnost, zachování zdraví nebo života, není o čem mluvit. Ale všimla si někdy, že když"chlapi jsou víc technicky zaměřený a zajímá je to prostě víc", jedná se převážně o jejich "hračky"? Jestli je lepší pračka A nebo pračka B mi mnohem líp poradí ženská, která ji má nebo prodavač-odborník - ne "technicky zaměřenej" chlap. Ten v 90 % případech zavrčí "když to nebude stát víc než... Kč, kup si kterou chceš", případně prohlásí, že pračka ještě pořád pere, ale on teď nutně potřebuje novej objektiv, rybářskej rut nebo monitor... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Helčo, Ty to umíš tak krásně napsat/vyjádřit za mě, že už k tomu není co dodat.
Já Tě prostě žeru
Výše uvedené mi mluví z duše
Není tady
Nežrat prosím, dixino - abych se ti v krku nezašprajcla Ale jinak Ď.
Není tady
No, musím se přiznat, že bych třeba móc chtěla plastová okna. Ono už je to skoro potřeba, ale nejsou finance.
Takže šetřím, zdravím i sousedy, co už je mají a uvidíme. Na druhou stranu, když si mám vybrat okna nebo škola v přírodě v zahraničí, tak prostě zabalím děti a koukám na svět přes ta stará a je mi fajn.
Není tady
javena napsal(a):
No, musím se přiznat, že bych třeba móc chtěla plastová okna. Ono už je to skoro potřeba, ale nejsou finance.
Takže šetřím, zdravím i sousedy, co už je majía uvidíme. Na druhou stranu, když si mám vybrat okna nebo škola v přírodě v zahraničí, tak prostě zabalím děti a koukám na svět přes ta stará a je mi fajn.
A kolik stojí okna? Tak šedesát, ne?
A škola v přírodě, to je pár tisíc ...
To je nepoměr
Není tady
To je nepoměr
Ale není - to je to, čemu dávám přednost. Někdo si naopak nechá udělat okna s tím, že děti se ještě nacestujou, až si začnou vydělávat, ale sousedi už je všichni mají - tak aby nebyli za "chudáky". To víš, okna jsou vidět víc, než zdravý spokojený děti...
Není tady
lavský napsal(a):
javena napsal(a):
No, musím se přiznat, že bych třeba móc chtěla plastová okna. Ono už je to skoro potřeba, ale nejsou finance.
Takže šetřím, zdravím i sousedy, co už je majía uvidíme. Na druhou stranu, když si mám vybrat okna nebo škola v přírodě v zahraničí, tak prostě zabalím děti a koukám na svět přes ta stará a je mi fajn.
A kolik stojí okna? Tak šedesát, ne?
A škola v přírodě, to je pár tisíc ...
To je nepoměr
Ještě jsi nic nepochopil
Není tady
helena napsal(a):
No - já občas mám i "krámové ambice" http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png - podle mínění jiných. Ta radost, když v antikvariátu narazím na novou starou kuchařku do sbírky nebo knížku, o kterou léta moc stojím a najednou na mě mrká z hromady "všechno za 5,- Kč", je nepopsatelná.
Helčo, chápu:) Nedávno jsem v antiku narazila na krásnej tepanej prsten s českým granátem za 250 Kč!!!!!! Nechala ho ocenit ve zlatnictví tam řekli 1100,-. Dala jsem ho mamce k narozkám. Byla nadšená.
JInak co se týká chtění, nemáte někdy pocit, že jsme naopak vším přesyceni?Zjistila jsem, že mi občas dělá radost se na ty věci jen dívat. Nevlastnit je. Jdu městem, juknu tam je to hezké, to je hezké a pak jsem tak z té přemíry věcí už unavená, že naopak utíkám.
Stejně tak ráda listuji katalogy o nábytku, designu atd. Zavřu oči a sním jak by měla vypadat má stará chalupa. Pak zjistím, že stejně na to nemám a jdu dělat něco užitečného, při čemž na nějaký chtíč zapomenu.
To k tomu materiálnu.
Jinak co se týká chtění po spokojenosti, vnitřním bohatství, klidné mysli, partnerovi atd. Tak to je 1000x těžší z´"získat", než nějaký materialismus. Jde to,ale jen přenastavením vnímání, svých pocitů atd.
Ono někdy to těšení je skutečně zábavnější, než pak '"to" dostat. Přesně jak to říkal, Kalik.
Tohle umí krásně děti.Umí snít, těšit se, toužit a užít si to. Dospělí tuto schopnost pak ztrácejí. S klapkami na očích se ženou za jedním cílem a to co před nimi už leží dávno přehlížejí.
Není tady
lavský napsal(a):
javena napsal(a):
No, musím se přiznat, že bych třeba móc chtěla plastová okna. Ono už je to skoro potřeba, ale nejsou finance.
Takže šetřím, zdravím i sousedy, co už je majía uvidíme. Na druhou stranu, když si mám vybrat okna nebo škola v přírodě v zahraničí, tak prostě zabalím děti a koukám na svět přes ta stará a je mi fajn.
A kolik stojí okna? Tak šedesát, ne?
A škola v přírodě, to je pár tisíc ...
To je nepoměr
Co bys vybral ty?
Není tady
lavský napsal(a):
javena napsal(a):
No, musím se přiznat, že bych třeba móc chtěla plastová okna. Ono už je to skoro potřeba, ale nejsou finance.
Takže šetřím, zdravím i sousedy, co už je majía uvidíme. Na druhou stranu, když si mám vybrat okna nebo škola v přírodě v zahraničí, tak prostě zabalím děti a koukám na svět přes ta stará a je mi fajn.
A kolik stojí okna? Tak šedesát, ne?
A škola v přírodě, to je pár tisíc ...
To je nepoměr
lavský Ty jsi fakt telátko
Není tady
Klubko napsal(a):
JInak co se týká chtění, nemáte někdy pocit, že jsme naopak vším přesyceni?Zjistila jsem, že mi občas dělá radost se na ty věci jen dívat. Nevlastnit je. Jdu městem, juknu tam je to hezké, to je hezké a pak jsem tak z té přemíry věcí už unavená, že naopak utíkám.
Stejně tak ráda listuji katalogy o nábytku, designu atd. Zavřu oči a sním jak by měla vypadat má stará chalupa. Pak zjistím, že stejně na to nemám a jdu dělat něco užitečného, při čemž na nějaký chtíč zapomenu.
To k tomu materiálnu.
JJ, taky ten pocit mívám. Někdy jsem četla rozhovor s jednou známou celebritou, už nevím, kterou, která taky říkala, že chodí do krámků typu Dobré bydlo, květinářství a pod., ale i jiných obchodů a učí se jen potešit oko a srdce a nevlastnit. Protože koneckonců, i kdybychom "na to" nakrásně měli, zjistili bychom, že to časem nemáme doma kam dát. To je pro mě hluboká pravda o vlastnění věcí. Mívám i pocit, že nechci něco, co ještě slouží, vyhodit, byť bych si mohla koupit nové, protože tím zase zaneřádím životní prostředí, když se to octne na skládce.
A někdy z krámů, zvláště s oblečením, utíkám s pocitem marnosti, že to všechno stejně nikdy prodáno nebude, vyjde z módy, ... a co se s tím pak stává? Vyhodí se to na skládku? Přijde mi, že my lidé, zvláště v některých částech světa, neuvěřitelně plýtváme s přírodními zdroji. A přitom nám k životu ve skutečnosti stačí tak málo. Uspokojit základní potřeby jídla, pití, střechy nad hlavou. Potřeba krásna se dá uspokojit jinak, než penězi.
Vnitřní pohodu a klid si stejně v krámu nekoupíme a nejsou závislé na penězích. Víme, že i miliardáři mají deprese a pocity marnosti. Takže o penězích skutečná kvalita našeho života není.
Jo, a těšení je pro mě taky nádherné.
Upravil(a) majkafa (20. 5. 2009 14:09)
K věcem a prioritám - kdysi jsme měli krásně rekonstruovaný velký dům, kuchyň jsem si sama navrhovala, ...
Po odchodu mého BM k ženě, do které se zamiloval, se mi chvilku zdálo, že se mi hroutí i svět. materiální, nejenom duševní, že budeme muset prodat náš vysněný dům, abychom se nějak majetkově vyrovnali.
Pak jsem jednoho dne cosi kutila v kuchyni a najednou mi blesklo hlavou - vždyť jsou to JENOM věci. A ty nejsou důležité. Kdybych měla miliardy, stejně si lásku svého muže nekoupím.
Teď bydlím ve stařičkém bytě 3+1 s umakartovým jádrem a nevábnou koupelnou. Potřebovala - chtěla - mohla bych si jádro nechat přestavět. Ale tohle teď není mou prioritou. Synáček bude snad ještě studovat VŠ, doufám, tak abych pomohla finančně. Dcerka se rozešla s přítelem a zařizovala si své bydlení. Chtěla si vzít půjčku od banky. Řekla jsem si sama sobě pro sebe a svůj dobrý pocit - když peníze mám, proč by má dcerka platila bance úrok, když jí můžu půjčit já. Bezúročně. A tak jsem jí půjčila. Už mi to pomaloučku splácí.
Budu cestovat, vzpomínky mi nikdo nevezme. Pozvu své děti na muzikál, na oběd, někam na výlet ... Nebo si jen tak popovídáme v obýváku u kafe a podíváme se v neděli odpoledne na pohádku v televizi.
P.S. Plastová okna mám, minulý rok nám je měnili v celém paneláku.
Ježíš, to jsem se vykecala místo abych počítala Cash Flow.
javena napsal(a):
lavský napsal(a):
javena napsal(a):
No, musím se přiznat, že bych třeba móc chtěla plastová okna. Ono už je to skoro potřeba, ale nejsou finance.
Takže šetřím, zdravím i sousedy, co už je majía uvidíme. Na druhou stranu, když si mám vybrat okna nebo škola v přírodě v zahraničí, tak prostě zabalím děti a koukám na svět přes ta stará a je mi fajn.
A kolik stojí okna? Tak šedesát, ne?
A škola v přírodě, to je pár tisíc ...
To je nepoměrCo bys vybral ty?
okna, a dětem bych udělal prázdniny u babičky třeba
Není tady
V tom případě nevíš, co je to škola v přírodě. Ta je ve školním roce a pokud nejedou, tak chodí obvykle do školy. Třeba.