Ahoj,já bych se jí určitě zeptala,jestli něco nepotřebuje.Řekla bych jí,že jsem si všimla těch monoklů a že úplně normální mi to nepřijde,tak jestli se neděje něco s čím by se chtěla třeba svěřit,nebo pomoct?Teď jde o to,pokud jí opravdu někdo ubližuje,jestli se svěří a nebo dotyčného-možná i ze strachu bude krýt...Nejhorší je,že tyrana ani člověk nemusí poznat,před okolím se tváří jako milej,fajn člověk a doma pak řádí Určitě se jí optej,nic tím nezkazíš.A lepší zjistit,že třeba vůbec o nic nešlo,než si pak vyčítat,že jsi nijak nezasáhla,hm?

Muzikus, určitě se jí zeptej.... za to nic nedáš.

Já jsem před léty zjistila, že spolužačku mého dítěte bije její nevlastní matka, a to fest. Nenechala jsem to tak, všecko se provalilo a naštěstí je dnes holka už zase u své biologické mámy, nad kterou kdysi její manžel vyhrál u soudu svěření dcery do své péče.
V souvislosti s tím jsem ale zažila dva "paradoxy":
1. ve škole učitelky o bití věděly už dlouho a nic s tím nedělaly
2. otec té dívčiny svou novou paní (trapitelku) naprosto zbožňuje a dělá pro ni, co může. (než by jí dal pár facek)

Jak s oblibou říká můj kamarád: lidé jsou různé: blbé a pitomé.

Myslíš, Pavli, že by ta nová ženská, která způsobovala rány na těle té nevlastní malé holky, pár facek nezasloužila? Já myslím, že jo. Kdybys ty mázance na zádech té holky a vyškubaný vlásky viděla, myslela by sis to taky.

Upravil(a) Tercila (17. 5. 2009 15:41)

Takže bych udělala to, že bych se paní zeptala a přitom jí dala do ruky kontakty na bílý kruh bezpečí a dona linku. Jakocizí osobě ti určitě nic nepřizná, ale kontakty bude moct využít. Ty uděláš maximumj, dál už to bude na ní. Je dospělá....

PavlaH napsal(a):

Takže bych udělala to, že bych se paní zeptala a přitom jí dala do ruky kontakty na bílý kruh bezpečí a dona linku. Jakocizí osobě ti určitě nic nepřizná, ale kontakty bude moct využít. Ty uděláš maximumj, dál už to bude na ní. Je dospělá....

Toto je podle mě nejlepší....

A nebo mě napadá ještě jedna věc: Pokud by sis netroufala s ní promluvit osobně ( je fakt, že by to i mohla brát jako nevyžádanou pozornost), tak bý tebou, sehnala bych na ten bílý kruh bezpečí a dona linku, případně podobné instituce letáčky (mají zcela jistě v nejbližší psychologické poradně) a normálně bych to vložila mezi poštu, když jsi doručovatelka.... Pokud by ty její monkly byly náhoda (což ale nevěřím), tak takto bys jí nepřivedla do trapné situace, prostě nosíš letáky, takových dnes chodí spousty...

Blossom napsal(a):

PavlaH napsal(a):

Takže bych udělala to, že bych se paní zeptala a přitom jí dala do ruky kontakty na bílý kruh bezpečí a dona linku. Jakocizí osobě ti určitě nic nepřizná, ale kontakty bude moct využít. Ty uděláš maximumj, dál už to bude na ní. Je dospělá....

Toto je podle mě nejlepší....

A nebo mě napadá ještě jedna věc: Pokud by sis netroufala s ní promluvit osobně ( je fakt, že by to i mohla brát jako nevyžádanou pozornost), tak bý tebou, sehnala bych na ten bílý kruh bezpečí a dona linku, případně podobné instituce letáčky (mají zcela jistě v nejbližší psychologické poradně) a normálně bych to vložila mezi poštu, když jsi doručovatelka.... Pokud by ty její monkly byly náhoda (což ale nevěřím), tak takto bys jí nepřivedla do trapné situace, prostě nosíš letáky, takových dnes chodí spousty...

...to by snad šlo - šoupnout něco mezi letáky. Jenže co když to tam objeví ten její mužskej. Aby nezačal "větřit" a nesvezl se opět po své ženě. Oni bydlí v takovém tom developerském projektu - předělaná stará fabrika na byty. Je tam tady i recepce, kde se nechává pošta obyčejná i doporučená (která není do vlastních rukou). A právě pouze když je nějaký dopis do vlastních rukou, můžu jít dovnitř - přímo k bytům. Dnes jsem se na recepci ptala, jestli je paní doma, ale prý jsou všichni pryč - zrovna odjeli do Itálie k rodině manžela. V peněžence už jsem měla připravené kontakty na Dona linku a Bílý kruh bezpečí - jak jste mi zde poradily.
No - snad nic nezkazím, když jí ty kontakty pošlu normálně poštou v dopise na její jméno. On ten její je pracovně dost vytíženej, tak snad si svoji poštu otevře ona...

Blossom napsal(a):

Muzikus: No - snad nic nezkazím, když jí ty kontakty pošlu normálně poštou v dopise na její jméno. On ten její je pracovně dost vytíženej, tak snad si svoji poštu otevře ona...

Tohle mi přijde jako nejlepší řešení. Poslat to jen jako odkazy v obálce, bez průvodního dopisu, bez zpáteční adresy. Odpadá trapnost situace pro ni (pokud je domácí násilí u nich pravda) i pro tebe (kdyby ses náhodou mýlila).
A jak s tím naloží ona sama, je už na ní.

Je dobře, že se domácímu násilí dnes věnuje i veřejná pozornost. Já sama znám ossbně 2 ženy, které ho zažívaly, a bohužel i 2, které ho zažívají .  Nejblbější je to, že ty týrané ženy to ani většinou řešit nechtějí nebo nemají sílu, snaží se to maskovat, co to jde...

Nevím, ale mě se to jako dobrý nápad nezdá. Zkus se zamyslet co se stane jestli "náhodou" ten dopis přijde do rukou manžela.

aprill napsal(a):

Blossom napsal(a):

Muzikus: No - snad nic nezkazím, když jí ty kontakty pošlu normálně poštou v dopise na její jméno. On ten její je pracovně dost vytíženej, tak snad si svoji poštu otevře ona...

Tohle mi přijde jako nejlepší řešení. Poslat to jen jako odkazy v obálce, bez průvodního dopisu, bez zpáteční adresy. Odpadá trapnost situace pro ni (pokud je domácí násilí u nich pravda) i pro tebe (kdyby ses náhodou mýlila).
A jak s tím naloží ona sama, je už na ní.

Je dobře, že se domácímu násilí dnes věnuje i veřejná pozornost. Já sama znám ossbně 2 ženy, které ho zažívaly, a bohužel i 2, které ho zažívají .  Nejblbější je to, že ty týrané ženy to ani většinou řešit nechtějí nebo nemají sílu, snaží se to maskovat, co to jde...

Nevím, ale mě se to jako dobrý nápad nezdá. Zkus se zamyslet co se stane jestli "náhodou" ten dopis přijde do rukou manžela.

Tak já vážně nevím... Co bys dělala ty? Možností je víc, nevím k čemu se přiklonit. Navíc budu s poštou chodit na tuto adresu pouze do konce tohoto týdne a oni jsou v Itálii. Od příštího týdne budu doručovat poštu v jiné části města (asi rok) a na stávající rajon se vůbec nedostanu.

Ja by som to skúsila poštou... ak už jej nebudeš nosiť listy. To nie je nič proti ničomu. Pár letákov a zvyšok nechať na ňu. Páchať dobro sa naozaj nedá proti vôli zainteresovaných.

aprill napsal(a):

Blossom napsal(a):

Muzikus: No - snad nic nezkazím, když jí ty kontakty pošlu normálně poštou v dopise na její jméno. On ten její je pracovně dost vytíženej, tak snad si svoji poštu otevře ona...

Tohle mi přijde jako nejlepší řešení. Poslat to jen jako odkazy v obálce, bez průvodního dopisu, bez zpáteční adresy. Odpadá trapnost situace pro ni (pokud je domácí násilí u nich pravda) i pro tebe (kdyby ses náhodou mýlila).
A jak s tím naloží ona sama, je už na ní.

Je dobře, že se domácímu násilí dnes věnuje i veřejná pozornost. Já sama znám ossbně 2 ženy, které ho zažívaly, a bohužel i 2, které ho zažívají .  Nejblbější je to, že ty týrané ženy to ani většinou řešit nechtějí nebo nemají sílu, snaží se to maskovat, co to jde...

Nevím, ale mě se to jako dobrý nápad nezdá. Zkus se zamyslet co se stane jestli "náhodou" ten dopis přijde do rukou manžela.

Asi jsem zblblá z emerickejch filmů ale mě tohle taky napadlo. Co když je to kromě násilníka, taky psychopat, který jí otvírá všechnu poštu nebo, co když to do rukou dostane náhodou on a ona dostane další nakládačku. Toho bych se bála.
Mě se líbí ta varianta se jí zeptat přímo a dle její reakce se zachovat. Ale zase říkáš, že už tam chodit nebudeš . Možná se domluvit s kolegyní a ujistit se, že on není stoprocentně doma a předat  přes ní leták.