|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Já mám jeden nepříjemný zažitek z jedné rodinné oslavy. Seděl tam strýček z Moravy,který se naléval slivovicí a nepochopil, že každému nemusí chutnat. Stále si chtěl přiťukávat, pít na tykání. Bylo mi to tak po*né a protivné,že jsem se rozbrečela. Takto to pokračovalo několik návštěv, všichni z toho měli legraci a byli rádi,že nejsou v zájmu strýce. Až babička se mi zastala a svému synovi domluvila. Od té doby jsem měla pokoj. Jinak jsem poznala, že jsem se stejně do té rodiny nehodila.Své náštěvy jsem omezila na minimum.
Upravil(a) Vladena (18. 5. 2009 20:57)
Není tady
Bylo nebylo: Jeden člověk potřeboval u svého baráku naštípat dříví. Sekeru ale neměl. Vzpoměl si však, že sekeru má jeho soused. Vydal se k němu a cestou si mudroval pro sebe: Potřeboval bych ji, ale soused bude asi lakomý, to on mi ji asi nepůjčí, a ještě by potom asi za to něco chtěl, a bude mít u toho určitě fůru keců, a mám já se takhle blbě ponižovat, sakra co je tohle za život... No a když k tomu sousedovi konečně došel, byl už rudý vzteky, otevřel dveře a na souseda zařval: A víš ty co? Tak si tu sekyrku narvi třeba do (_!_) !!!
...
tak ještě chvíli mary.on strašte, a ona pak místo pozdravu možná zařve: A taky se můžu na celou vaši povedenou famílii vykvajznout!!!

:-) :-) :-) Blossom
To má něco do sebe.
Mary, těšíme se na tvoji první návštěvu a postřehy z ní.
Určitě poznáš nové lidi, budeš mít nové zážitky a historky.
Není tady
Já když někoho miluju, tak se na jeho rodinu těším a chci ji poznat. Pokud bych tam měla jet s takhle velkou nechutí a averzí předem, tak je asi něco špatně i mezi námi....Přece přítel má svou rodinu rád a kdybych mu
dala najevo, jak mě štve je poznat, určitě by ho to moc mrzelo. Mě by taky bylo líto, že je okyslej, když má poznat
moji rodinu.
Není tady
Atevi napsal(a):
Já když někoho miluju, tak se na jeho rodinu těším a chci ji poznat. Pokud bych tam měla jet s takhle velkou nechutí a averzí předem, tak je asi něco špatně i mezi námi....Přece přítel má svou rodinu rád a kdybych mu dala najevo, jak mě štve je poznat, určitě by ho to moc mrzelo. Mě by taky bylo líto, že je okyslej, když má poznat moji rodinu.

Nerozumím tomu, proč si mary už předem vytváří negativní scénáře. Skutečnost bude stejně jiná. Možná zrovna negativní, když si to přivolává.
Mary, proč dáš tolik na agenturu JPP? Třeba na to, cos slyšela o jedné švagrové nebo jak to tam píšeš.
Já jsem se na první návštěvu a na přítelovu rodinu moc těšila.
Byli jsme manžely 22 let, přes tři roky nejsme a s jeho rodiči mám pořád nádherný vztah. Má tchýně je jako má maminka. Jsem si s ní mnohem bližší než s mou maminkou.
Upravil(a) majkafa (19. 5. 2009 7:52)
Mary, chodíš s přítelem už 2 roky, takže asi už tak nějak víš nebo tušíš, jací mohou být jeho rodiče, ne? U mě představování do rodiny dopadlo vždy dobře
žádný katastrofický scénaře se nekonaly. Když mi nabízeli něco, na co jsem neměla chuť nebo to prostě nejím, tak jsme s díky odmítla. S jedněmi "extchánovci" jsme dokonce byli na krátké dovolené v zahraničí a taky super
Takže neboj se vlka nic! 
Není tady
PS: vzhledem k tomu, že oslava a setkání s rodinou se mělo konat 17. 5. v neděli, tak můžeme jen čekat na zážitky a postřehy, opilecké historky apod.
Není tady
Ahoj všem. Dlouho už jsem tu nebyla, měla jsem fofry... sluší se, abych napsala, jak to nakonec dopadlo. Nikam jsme nešli. Totiž, já už jsem na to byla psychicky připravená, že půjdem a že to prostě nějak zvládnu a přežiju, ale přítel změnil názor a že on nebude kazit svou tradici - on nechodí na narozeniny ani vlastním bratrům, prostě sbalí motocykl nebo jiné přibližovadlo a jede do pryč. Tak jsem docela i zklamaná... Jako by mě nechtěl seznámit se svojí rodinou... 
Není tady

Tak tady bych vystrčila tykadla. Podle mě není moc v pořádku, když se někdo až tak nestýká se svou rodinou. Brala bych to jako malé varování. Ale partnera pochopitelně neznám, těžko odhadnout proč to tak je. Jsou rodiny, do kterých bych se taky moc nehrnula...
Třeba by bylo lepší poznat je všechny postupně, při nějaké běžnější příležitosti. 
Není tady
javena napsal(a):
Třeba by bylo lepší poznat je všechny postupně, při nějaké běžnější příležitosti.
Jj, s tím souhlasím
Jenže my je i někdy náhodou někde potkáme jednotlivě, třeba jenom bratra nebo jenom švagrovou nebo přítelovu mámu apod., nebo jen ve dvojici - já se ho ptám, nejsou to náhodou támhle tvůj bratr se švagrovou? a on, že jo, že jsou to oni a schválně mě vede tak, abychom se nepotkali. Nechápu proč 
Upravil(a) mary.one (23. 5. 2009 13:20)
Není tady
Po tak dlouhé době, co jste spolu, je to zvláštní, že tě nechce seznámit.

Hmm, to je teda fakt divný. 
Jeden partner se kdysi za svou rodinu styděl. Připadali mu jednodušší. Když jsem je pak poznala, musím říct, že byli, ale to není podstatné. Byli vcelku fajn, tak jsem s nimi holt probrala seriály, co která sousedka, jak to bylo kdysi ve fabrice a jak je to teď... Byl překvapenej, že jsem se s nimi normálně bavila.
Musím říct, že mě měli rádi.
Třeba se snimi partner kdysi nepohodl a má strach, že dojde na vytahování starých křivd. 
Není tady

mary.one napsal(a):
Dnes jsem se dozvěděla, že se vbrzku mám poprvé vidět s celou přítelovou rodinou. Mám z toho docela strach. Chodíme spolu dva roky, ale já jsem se ještě pořádně s nikým z jeho rodiny nesetkala a zítra mám jít s ním k jeho bratrovi na oslavu bratrových narozenin. Bude tam taky druhý bratr, oba s manželkami a dětmi, plus přítelovi rodiče. Protože mě neznají, asi budu nechtěným středem pozornosti a hlavně jejich dotazů... takové přesilovky se docela bojím, jestli to nebude třeba několikahodinovej křížovej výslech a tak. Plus se bojím, že mi budou na klín posazovat děti (ke všemu jsem o jedné z švagrových slyšela, že má zvyk jakmile se s někým jenom trošinku seznámí, okamžitě mu vozit svoje děti na celý odpoledne na hlídání a sama si vyrážet na rozmanité akce a kroužky a posedět na kávičku s kamarádkami... a já se cizích dětí děsím a nemám k nim vztah) a dotazovat se nás, kdy bude svatba, jestli už nechceme dítě atd., ale o tom jsme my s přítelem ani pořádně nemluvili, spíš jenom tak teoretizujem a oklikou naťukáváme (teda spíš já, já bych pro to i byla, on ale má prostě na všechno času dost...). Bojím se, že to bude vysedávání na několik hodin (a já třeba budu už chtít domů, ale nebudu vědět, jak se slušně vykroutit), a já na různý oslavy, zejména rodinný, hodně nejsem... my doma nic moc neslavíme, jsme jenom maličká rodina, hromadný akce jsou pro mě dost nezvyk. Jak se na to mám duševně připravit? Taky uvažuju o tom, že se tomu prostě vyhnu, ale asi je to blbost, dřív nebo pozdějc mě účast na nějaké takové rodinné akci stejně čeká... Co byste mi radili? Jak se chovat, co očekávat?
V první řadě si uvědom, že středem pozornosti bude oslavenec - tedy, alespoň by to tak mělo být.
Jinak, "dozvěděla jsem se, že někde budu..... " - co to je ??????? Bylas pozvaná pravděpodobně způsobem "přiveď tu svoji" a záleží na tobě, jestli na to přistoupíš.
Každý je jiný - pro mě, osobně, by taková gigantická akce byla nepřijatelná. V první fázi bych byla ochotna se představit partnerovým rodičům, pokud by o to projevili zájem. Hned poprvé se seznamovat s celým klanem, na to bych nebyla.
Pokud se na to necítíš, prostě to tomu svému řekni. Ještě stále jsi svéprávná a pánem svého času....... a pokud nezačneš hned zezačátku tancovat, jak klan pískne, možná jím izůstaneš i po případné svatbě
Upravil(a) mashanka (23. 5. 2009 22:51)
Není tady