tak já bych se asi předně  vybodla na tůru s tříměsíčním prťouskem ;-)   protože ať šátek nebo klokanka  je pro takového mrňouska jen na chvilku  ale né na  delší dobu.  Ale to je zas jen  můj pohled :-)

My měli nosítko  od babyBjorn  ale měla jsem tam Káju jen párkrát  třeba když jsme se šli projít na chatě do lesa a nešlo vzít kočár - ale nikdy tam nebyla déle než tak půl až třičtvrtě hodiny...

Tak já nejsem vyloženě zaujatá proti ničemu ale  nevěřím  těm všem studiím a rádobyodborníkům co tvrdí každej rok něco jinýho podle toho  kterej výrobce   dá víc  :-(  a bohužel je to tak i u  věcí pro děti.... takže  tak nějak podle zdravého rozumu myslím, že má být takhle malej prcek v kočárku a né někde privázanej nebo zavěšenej 

Tůry a hory přeci nikam neutečou ;-)

No já nevím,ale podle mě patří dítě k mámě a ne do kočárku.Když jsem byla těhotná,hrozně jsem se na kočárkování těšila.Vybrala jsem si luxusní kočárek a nemohla jsem se dočkat,až poprvé vyrazíme.Dočkala jsem se,asi měsíc jsme si užívali procházek s kočárkem,ale potom ouvej,Filípkovi se v kočárku přestalo líbit.Chodili jsme dál na procházky s naším krásným kočárkem a nešťastným miminkem uvnitř.Nejednou se stalo,že jsem ho celou cestu nesla v náručí a kočár tlačila před sebou.

Začala jsem hledat nějaké řešení a první co mě napadlo,byla klokanka.Vybrala jsem si kvalitní klokanku RED CASTLE a byla rozhodnutá,že ji koupím.Náhodou jsem pak narazila na jednu diskusi,kde maminky chválili Manducu.Začala jsem pátrat,co že to vlastně je,našla jsem obchod Brána k dětem,šla se tam na ni podívat.Prcek byl ještě malinkej a prodavačka mi doporučila šátek.Moc se mi do toho nechtělo,vždycky když jsem viděla maminku,která své miminko nesla v šátku,dívala jsem se na ni tak nějak "přes prsty".Přišlo mi to ujeté.Nakonec to dopadlo tak,že mi prodavačka Filípka do šátku navázala a musím říct,že to byl moc pěkný pocit

Šátek jsem koupila,doma bojovala s úvazy a nakonec jsem nad šátkem vyhrála .Z Filípka bylo zase spokojené miminko a ze mě spokojená maminka .

Když pominu maminky v Africe,jak psala bajaja (naprosto s ní souhlasím) a vezmu to z hlediska vývoje,přijde mi nošení naprosto logické a přirozené.Vždyť jsme se vyvinuli z opice a ta přece své mládě nosí na každém kroku.

Jsem moc vděčná té paní prodavačce,co mi Filípka poprvé navázala do šátku a přeju všem maminkám,které o nošení uvažují,aby si to užívali tak jak my s Filípkem

Je to můj pohled na věc,nikomu nošení nevnucuji a chápu maminky,kterým se to nelíbí.Taky jsem mezi ně patřila,než jsem si to zkusila