27. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 27. února : Jednoduchá kefírová buchta na plech. Rychlý recept zcela bez vajec! 21. února : Jak vyuít skořápky z vlaských ořechů? Odvar z nich dodá chybějící jód a pomůe i s kalem |
|
|
Rozvodu nelituju, myslím, e v tu danou chvíli to bylo správné. Jak se tady někdy píe, kdy dva spolu chtějí být, tak spolu budou, a u rozvod proběhne nebo ne. Já mám dokonce takový pocit, e tenhle stav má na ná vztah dobrý vliv.
Není tady
Dobrý vliv v tom, e se cítím volnějí. Kdy to přestane fungovat, můeme jít den ze dne po svých bez dalích dramat s alimenty (ty mi stále platí) a s rozvodem.
Není tady
Fanny5: "Dobrý vliv v tom, e se cítím volnějí. "
Jojo, rozumím, chápu.... Někdo má zase v manelství pocit jakési jistoty, bezpečí... Kadý je jiný. Jetě e jsou ty "monosti", viď?
Není tady
Jasně, kadý to má jinak. Já jsem poznala, e ádná jistota není ani v manesltví.
Není tady
Fanny5: "Jasně, kadý to má jinak. Já jsem poznala, e ádná jistota není ani v manesltví."
To jistě není, taky si to myslím. Ale v posledních letech pozoruji, e někteří lidé se k rozvedeným chovají hůř.... kdy mám za zády manela, nedovolí si tolik, jako ke kamarádce, která je rozvedená... (Co tedy není důvod zůstávat v nefunkčním manelství) , ale .... postřehla jsem to.
Není tady
javena napsal(a):
Kdyby byli lidi rozumní, nebyli by války, hlad a globální oteplování, Tercilo.
Nemám ráda kdyby. Kdyby táta nepotkal mámu, tak bych se nenarodila, kdyby se rozeli, kdy jsem se narodila, neměla bych bráchu...
Nemám ráda kdyby?? Proč? Slovo kdyby ti utváří tvůj ivot - je to slovo moností a tvého výběru. Můe si vybírat z variant - kdyby to, nebo kdyby tamto....
Já slovo kdyby ráda mám - dává mi tu monost výběru a rozhodování a dívání se do budoucnosti.
příklad - kdyby mi můj mu znova byl nevěrný, tak od něj odejdu. Je to moje rozhodnutí. A dál se na to vztahuje to polemizované - být rozumná/ý nebo blbá/ý. Jeliko jsme rozumná, nenechám si drásat nervy nevěrníkem . kdy budu blbá, tak budu brečet v koutě - ne do konce ivota, ale snad do té doby, co jemu bude fungovat "nářadí" - pak teprve bych mohla být spokojená. Je to hezká představa pro ivot? Není. Pro mě není - pro někoho to je naděje, e jim konečně bude ten chlap doma sedět na (_!_).
Slovo kdyby lze aplikovat vude, kde hledá výběr. Kdyby jsem seděla doma na zadku a nehla prstem, umřu hlady. Kdyby jsem la pracovat do fabriky, k pásu, do pokladny do Tesca, hlady neumřu, kdyby jsem přemýlela a uměla přemýlet do budoucna, vymyslím to, e můiu sedět doma na zadku a přesto hlady neumřu a jetě navíc nehnu prstem Slovo kdyby miluju
Vy toti stále to kdyby spojujete s minulostí - ale zkuste ho spojovat s budoucností - pak např. můete mít i dobrou přítomnost. Kdyby toti ukazuje směr. To vae kdyby spojené s minulostí ukazuje buď na dobré směry, nebo patné, protoe jste nevybírali - nechali jste právě plynout tu přítomnost v tom okamiku. (poslední odstavec hlavně pro majku - na to její nechat plynout... i kdy i mnozí se tím řídí...)
Upravil(a) Zklamaná (25. 5. 2009 10:52)
Není tady
Ale "kdyby" do budoucna, ale ne do minula. Protoe minulost u nijak nezměníme.
A do budoucna se pouívá - kdy. Kdy udělám tohle, tak ... Kdy udělám tohle, tak.
Kdyby chyby.
Upravil(a) majkafa (25. 5. 2009 11:14)
majkafa napsal(a):
Ale "kdyby" do budoucna, ale ne do minula. Protoe minulost u nijak nezměníme.
A do budoucna se pouívá - kdy. Kdy udělám tohle, tak ... Kdy udělám tohle, tak.
Kdyby chyby.
Já vím majko, e se ti to nelíbí, tak alespoň na mě s pravidly, či njak se co píe - jistě, můe napsat kdyby, můe napsat kdy, můe napsat kdybych.
ale správně říká, kdyby - chyby - spojené s minulustí....těch tam nasekaných asi je, viď? Kdybych přemýlela do budoucna a nenenchala přítomnost plynout bez toho, abych ji utvářela - mohla si být (nebo kdokoliv) úplně někde jinde
Není tady
Zklamčo, v Tvém rozboru slovíčka KDYBY vidím logiku. V podstatě s Tebou souhlasím a sympatizuji s Tvým názorem.
Přestoe jsi zde známá jako "velká rebelka", tak v poslední době zjiuji, e tě ráda čtu. Tvé psaní má hlavu a patu a upřímně: líbí se mi, e se jen tak nedá
Jen tak dál Já Ti fandím
Není tady
Hm, já ve spojitosti s budoucnem volím spí slova KDY , JESTLI...
Ono, říct :"kdyby udělám k tomu masu knedlík, nebude to vadit?" mi nějak nejde "do pusy".
Kdyby jsem seděla doma na zadku a nehla prstem, umřu hlady.
Já bych pouila :"Kdy budu sedět...." nebo "Kdybych seděla..." nebo "Jestli budu..."
Pouívej co chce a já budu taky pouívat co chci. Pro mě jsou kdyby - sliby a chyby...
Není tady
Jeliko jsme rozumná, nenechám si drásat nervy nevěrníkem . kdy budu blbá, tak budu brečet v koutě
Jistě, zklamčo, kadej to udělá, jak to cítí. Pokud by ti to mělo ubliovat a měla bys nervy v (_._) tak to fakt nemá smysl. Mě to nervy nedrásalo, tak jsem schopná pochopit i ty, co to prostě ustojí.
Není tady
javena napsal(a):
Jeliko jsme rozumná, nenechám si drásat nervy nevěrníkem . kdy budu blbá, tak budu brečet v koutě
Jistě, zklamčo, kadej to udělá, jak to cítí. Pokud by ti to mělo ubliovat a měla bys nervy v (_._) tak to fakt nemá smysl. Mě to nervy nedrásalo, tak jsem schopná pochopit i ty, co to prostě ustojí.
Jistě, e si to kadý udělá, tak jak uzná za vhodné - proti tomu absolutně nic nemám - ale u jsem i tady mnohokrát četla postesk nad tím...kdybych něco udělala - týká se nevěry (cokoliv - promluvila s nevěrníkem, chtěla znát stanovisko, dala pomyslný nů na krk, udělala vlastní rebelii) nemusela jsem se s tím pocitem bezmocnosti trápit i několik let...postesk nad tím, proč jsem to s ním neskončila hned, proč jsem (tajně) doufala, e se tomu chlapovi v hlavě rozsvítí a začne si mě hledět víc, ne milenky. Jestlie nechám přítomnost plout, nemůui se pak divit, e mě to převálcuje tak, jak jsme nechtěla. Jestlie něco nechci, jdu proti tomu, bojuju. Moc mě mrzí, e tu kolikrát se říká, nech to být, ono to nějak dopadne - jo, ono to dopadne vdycky nějak, ale bez tvé angaovanosti to větinou dopadne tak, jak sis nepřála. To není o tom, přikazovat někomu smí, nesmí - je to o tom, e ty tomu druhému říká, můe, ale nepočítej s tím, e to budu tolerovat. (toto se stále váe k té nevěře). Vimni si, kolik holek tolerovalo nevěru a přebíhání nevěrníka (osla) od jedné k druhé....do té doby, ne jedna z nich, nebo obě současně konečně začaly něco konat. Jinak by si ten nevěrník v tom liboval dál - on to cítí, e je to asi v pořádku, kdy proti tomu neřekne ani popel. Já chápu, někdo to tak má, nebo to tak nechá plynout, ije přítomností a bezmezně se moná raduje, e ten nevěrník se občas věnuje i jí...ale větinou to má své meze, které jednou dřív, nebo později stejně přijdou - pohár trpělivosti přeteče. Já jsem a můj názor to je a nemusíte s tím souhlasit - vyříkat si to na rovinu, nastavit hranice - to není o zákazu - nesmí se válet s milenkama - je to o tom, e já nejsem ten člověk, co to bude tolerovat. Jestlie ten nevěrník se chce válet s milenkama a tahat se s nima a občas pobýt doma, abych mohla zajásat radostí - jéé, zase se mi chvilku věnuje - tak na to já nemám aludek. Můe se s nima válet a dělat psí kusy - ale bez mé asistence. Ten nevěrník má stejnou monost volby, jak já. Vybere si milenky - nemůe mít mě. Vybere si mě, nemůe mít milenky. Jestlie by chtěl mít mě i milenky, musela bych mít kachní povahu a aludek - a to nemám. Musí si tedy najít tolerantnějí enskou. Kolik jich na světě běhá, která toleruje milenku(y)? Některá to toleruje jen určitý čas, ne se ji to samotné v hlavě srovná, e tohle není ten ivot, ve kterém by chtěla dál setrvat - a pak začne konat a pak začne říkat to pomyslné kdyby - kdybych mu řekla hned, mohla jsem si uetřit tolik trrápení, mohla jsem u to mít ve za sebou (v případě, e se stejně s ním rozejde), nebo mohlo to být u dávno v pořádku, kdybych neseděla sklíčeně v koutě a nečekala, jak se pán rozhodne, nebo a se vyblbne - a zjistí, e vude chleba o dvou kůrkách - otrlejí dokonce říkají - kadá ... po tmě černá
Není tady
dixina napsal(a):
Zklamčo, v Tvém rozboru slovíčka KDYBY vidím logiku. V podstatě s Tebou souhlasím a sympatizuji s Tvým názorem.
Přestoe jsi zde známá jako "velká rebelka", tak v poslední době zjiuji, e tě ráda čtu. Tvé psaní má hlavu a patu a upřímně: líbí se mi, e se jen tak nedá
Jen tak dálJá Ti fandím
Díky
Není tady
javena napsal(a):
Hm, já ve spojitosti s budoucnem volím spí slova KDY , JESTLI...
Ono, říct :"kdyby udělám k tomu masu knedlík, nebude to vadit?" mi nějak nejde "do pusy".
Kdyby jsem seděla doma na zadku a nehla prstem, umřu hlady.
Já bych pouila :"Kdy budu sedět...." nebo "Kdybych seděla..." nebo "Jestli budu..."
Pouívej co chce a já budu taky pouívat co chci. Pro mě jsou kdyby - sliby a chyby...
javeno - ono to u je uplně o slovíčkaření - v tvé větě kdyby udělám knedlík....? bych raději tedy volila kdybych udělala knedlík....?nebo kdy udělám knedlík...? Kdyby jsem je snad správně četinářsky kdybych...ale tady snad nerozebíráme slovní větu, nebo ano?
ale zase můu říct e to kdyby - sliby - chyby...se naprosto dobře váe právě s tou minulostí, protoe tam u můe říct - byla to chyba - neměla jsem to udělat tak, měla jsem to udělat jinak. K nevěře - neměla jsme mu ji tak dlouho trpět a tolerovat, stejně jsme se za 2 roky rozeli - nelo to. A kdy u tedy tu chybu s tím kdyby jsem v minulosti udělal - bude z toho poučená a při dalí nevěře - třeba s jiným (nevím, zda s tím svým si zůstala) zase bude 2 roky čekat a pak se rozejdete, nebo to raději utně, poučena minulostí hned?
Já poučena minulostí (nedala jsem vědět, e nehodlám tolerovat nevěru) jsem se jí dočkala, protoe on to nevěděl, e jsem proti nevěře. Teď to ví - a je čistě u jen v jeho kompetenci, jak s tím faktem naloí. Zatím s tím nakládá dobře. Máme oba jasno v tom, co by - kdyby v budoucnosti.
Není tady
To není o tom, přikazovat někomu smí, nesmí - je to o tom, e ty tomu druhému říká, můe, ale nepočítej s tím, e to budu tolerovat. (toto se stále váe k té nevěře). Vimni si, kolik holek tolerovalo nevěru a přebíhání nevěrníka (osla) od jedné k druhé....do té doby, ne jedna z nich, nebo obě současně konečně začaly něco konat.
Jo, tak s tímhle naprosto souhlasím.
Já prostě nějak nepochopila ten slovní rozbor. U chápu. Tys myslela něco v tom smyslu - kdybych ho bejvala vyrazila hned a nečekala pět let, jestli to skončí... To jo. Ale třeba KDYBYCH si já ubohá vzala Pitu Hufnágla... to mě bere amok.
A myslím, e proto ho nemám ráda a nepouívám. Je dost lidí, co si za to kdyby schová svoje chyby ve smyslu - já za to nemůu. Těko se to vysvětluje. Já to mám tak, e tak to bylo a hotovo, můu se z toho poučit, ale fňukat nad tím, z toho mi je .
Není tady
javena napsal(a):
To není o tom, přikazovat někomu smí, nesmí - je to o tom, e ty tomu druhému říká, můe, ale nepočítej s tím, e to budu tolerovat. (toto se stále váe k té nevěře). Vimni si, kolik holek tolerovalo nevěru a přebíhání nevěrníka (osla) od jedné k druhé....do té doby, ne jedna z nich, nebo obě současně konečně začaly něco konat.
Jo, tak s tímhle naprosto souhlasím.
Já prostě nějak nepochopila ten slovní rozbor. U chápu. Tys myslela něco v tom smyslu - kdybych ho bejvala vyrazila hned a nečekala pět let, jestli to skončí...To jo. Ale třeba KDYBYCH si já ubohá vzala Pitu Hufnágla... to mě bere amok.
A myslím, e proto ho nemám ráda a nepouívám. Je dost lidí, co si za to kdyby schová svoje chyby ve smyslu - já za to nemůu. Těko se to vysvětluje. Já to mám tak, e tak to bylo a hotovo, můu se z toho poučit, ale fňukat nad tím, z toho mi je.
5 let - to u je vlastní sebevrada. Pochopím tu, která dá nějakou lhůtu - i s tím, e jetě v té lhůtě ten dotyčný běhá sem a tam a neví a sám kalkuluje, moná si i sám říká - no kdy ona mi to jetě toleruje a přitom o tom ví, tak ono to nějak dopadne, ono to asi není zas tak horké..... ale jestlie někomu tzv. "teče do bot" a má začít jednat - tak jsou určité situace, kdy není dobré dávat velkou benevolnci v rozhodování. Tak, jako se člověk dokáe rozhodnout v minutě při stresové situaci a cit a intuice mu napoví správně, i tady lze to rozhodnutí nevěrníka docílit poměrně včas - vak ono mu také tím "dáním noe na krk" začne téct do bot a je nucen se rozhodnout. Pro někoho je tento pomyslný nů osvobozením - třeba sám neměl odvahu odejít a teď se mu naskytla příleitost to udělat. Jiného ten pomyslný nů vrátí nohama na zem a začne zase normálně přemýlet.
Není tady
majkafa: "A do budoucna se pouívá - kdy. "
To není tak úplně jednoznačné, Maji.
Není tady
Zklamaná napsal(a):
Já chápu, někdo to tak má, nebo to tak nechá plynout, ije přítomností a bezmezně se moná raduje, e ten nevěrník se občas věnuje i jí...ale větinou to má své meze, které jednou dřív, nebo později stejně přijdou - pohár trpělivosti přeteče. Já jsem a můj názor to je a nemusíte s tím souhlasit - vyříkat si to na rovinu, nastavit hranice - to není o zákazu - nesmí se válet s milenkama - je to o tom, e já nejsem ten člověk, co to bude tolerovat
Ví, zklamaná, někdy je daleko těí ít přítomností, nedělat nic, ne vechno zničit a rozkopat, jen aby člověk NĚCO udělal. I nedělat nic - je dělat něco - právě to nic.
S vyříkáním na rovinu souhlasím, ale - na to jeden nestačí. Co udělá, kdy ten druhý nechce? Přinutí ho k tomu? Jak?
S mnoha tvými názory souhlasím. Ale ty se často vyjadřuje tak hrubě a nelidsky. I ten nevěřník, i ty milenky, se kterými se "válí", jsou lidé. I ta nevěřnice, i ti milenci, se kterými se "válí", jsou lidé.
Jsi tvrdá jako kámen. Cos tam v sobě uvnitř uschovala do zdí z kamene? Nenávist? K sobě?
Upravil(a) majkafa (26. 5. 2009 21:32)
Tercila napsal(a):
majkafa: "A do budoucna se pouívá - kdy. "
To není tak úplně jednoznačné, Maji.
Je to naprosto jednoznačné, četina zná pouze kondicionál minulý a kondicionál přítomný. Budoucí kondicionál v naem jazyce zcela logicky neexistuje.
Není tady
Já si myslím, e v minulosti jsme dělali rozhodnutí, jak nejlépe jsme uměli, a nae dnení "kdyby" s pohledem do minula se můe týkat leda poučení, které si z toho můeme vzít. Stejně tak nae dnení konání a rozhodování nám zakládá na budoucí "kdyby", a se ohlédneme. Říká se tomu zkuenost.
Upravil(a) Vanda (27. 5. 2009 7:01)
Zklamaná, včera po tom, co jsem ti napsala, jsem měla pocit, e si mám vzít Osho zen tarot. Do ruky mi padla tato karta.
TRPĚLIVOST
ZAPOMNĚLI JSME, JAK ČEKAT; čekání je téměř oputěný prostor. Přitom je to ná nejvzácnějí poklad - umět počkat na správný okamik. Celá existence čeká na pravou chvíli. I stromy to vědí - kdy je čas vykvést a kdy je čas vzdát se veho listí a stát nahý proti obloze. Ve své nahotě jsou stále krásné a s bezmeznou důvěrou, e staré odelo a nové brzy přijde, čekají, a jim naroste nové listoví. Zapomněli jsme čekat, vechno chceme hned, ve spěchu. To je pro lidstvo velká ztráta. V tichosti a očekávání uvnitř tebe cosi vyrůstá - tvoje ryzí bytost. A jednoho dne vyskočí a vzplane, otřese celou tvou osobností; stane se novým člověkem. Novým člověkem, který ví, co je to obřad, novým člověkem, který zná věčné ivotní ávy.
Někdy nám nezbývá nic jiného, ne čekat. Semeno bylo zasazeno do země, dítě roste v lůně, ústřice obaluje zrno písku a přeměňuje ho v perlu. Tato karta nám připomíná, e máme být bdělí, trpěliví a vyčkávat. Přesně to také dělá ena na obrázku. Spokojeně, bez jediného náznaku úzkosti, jednodue čeká. Zůstává trpělivá v průběhu vech fází měsíce, měnících se jí nad hlavou, je tak sladěna s rytmy měsíce, e se téměř staly jedním. Ví, e nyní je čas být pasívní a nechat přírodu vykonat svoje dílo. Není vak ospalá ani netečná; ví, e je čas připravit se na něco důleitého. Je to období, plné tajemna, podobně jako hodiny těsně před úsvitem. Doba, kdy jediné, co můeme dělat je čekat.
Pandorraa napsal(a):
Tercila napsal(a):
majkafa: "A do budoucna se pouívá - kdy. "
To není tak úplně jednoznačné, Maji.Je to naprosto jednoznačné, četina zná pouze kondicionál minulý a kondicionál přítomný. Budoucí kondicionál v naem jazyce zcela logicky neexistuje.
Není to Pokud? "Pokud budu zdravá, půjdu nakoupit"? jen mě zajímá jazyk
Není tady
Já teda česky neumím, nechodila jsem do českých kol, ale myslím, e odkud - pokud je "měření" a nemůe nahradit KDY.
Ronja napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Tercila napsal(a):
majkafa: "A do budoucna se pouívá - kdy. "
To není tak úplně jednoznačné, Maji.Je to naprosto jednoznačné, četina zná pouze kondicionál minulý a kondicionál přítomný. Budoucí kondicionál v naem jazyce zcela logicky neexistuje.
Není to Pokud? "Pokud budu zdravá, půjdu nakoupit"?
jen mě zajímá jazyk
Ronjo,
tady se jedná o podmínkovou vedlejí větu - za té podmínky KDY budu zdravá - ale slovesný způsob není podmiňovací, není to kondicionál, nýbr sloveso je v budoucím čase - BUDU zdravá a slovesný způsob je oznamovací.
"Bycha" lze "honiti" jen v minulosti a nebo v přítomnosti, v budoucnosti jetě děj jako takový můe uskutečnit
Ty jistě ví, jak vypadá podmínka v angličtině - uskutečnitelná x neuskutečnitelná - tohle je toté.
Take z hlediska jazyka a logiky pouiti kondicionálu je v budoucím čase nesmyslem. Ani ty jsi ho nepouila, ale pouila jsi POKUD (budu) či adekvátně KDY (budu)
Je to jak píe vanda o zkuenosti:
KDYBYCH BYLA BÝVALA (minulost), tak BYCH teď (přítomnost) a přítě KDY (POKUD) budu (budoucnost)
Do tohoto vzorce si můe dosadit cokoliv, jakýkoliv text. Pochopitelně s tím, e hovorová četina sloitý kondicionál (kbych byl býval...) nepouívá, často ho nahrazuje například infinitivem: Být tenkrát chytřejí, tak bych dnes.... bla bla... a přítě budu..bla bla
Není tady