Fanny5 napsal(a):

PetrHl napsal(a):

Neboj Mulzi, ono to časem přebolí.
Přeji pevné nervy, zdravý úsudek a potlačení té bolístky kterou "ti způsobila". Časem to samo přejde.

Škoda, že se tomu na začátku tak těžko věří .... Vzpomínám si, že mne tehdy věty typu "Čas všechno zahojí (spraví atd.)" přiváděly k šílenství. Připadalo mi, že si snad ze mne dělaj všichni prd.l. Až teď jim můžu dát zapravdu.

jo, já jsem takové rady také posílal k šípku a říkal si že mi vubec nerozumí co říkám

Mulz napsal(a):

Tak tohle mě už dovede chvilkama i napadat, ale po chvíli se to vrátí zpět.... A znovu nanovo, pak to skočí zase takhle na delší chvilku a zase....

Jo, houpačka. Bludný kruh. Tím jsme si prošli všichni, kdo jsme se vyrovnávali s nevěrou svých partnerů.
Jednou se zastaví. A ty vystoupíš. Vystoupíš z kruhu a půjdeš dál.

PetrHl napsal(a):

ještě jsem zapoměl Mulzi dodat jednu radu: Domluv se s nějakýma kámošema a běž se pořádně vožrat (samozřejmě měj v tu dobu postaráno o děti). Až ti druhý den bude blbě, uvidíš že tě ani nenapadne přemýšlet nad nevěrou té tvojí.

  Petře, já to udělala ač nejsem chlapem.  Jenže jsem si k tomu naopak vybrala dobu, kdy jsem měla vyřídit asi  101000 záležitostí a začala jsem chybět v rodinném soukolí...  Mě bylo krásně všechno fuk akorát si skoro nic nepamatuju. Můj manžel mi pak s hrůzou  v hlase vypravoval, že v  zhruba po první lahvi jsem sdělila synkovi ( já  jinak takřka abstinent!)  : tak dopiju a pojedeme    !  V tom okamžiku mi schoval muž klíčky od auťáků...   Zle mi nebylo ani druhý den, spíš jsem s jedovatostí sobě vlastní sledovala, co všechno chybělo udělat, když jsem já vysadila....   Opravdu mizerně mi bylo , když jsem to chtěla poté vypravovat své kamarádce a ta mi řekla:  nic nevypravuj,  tys mi  totiž volala a se slovy , že jsi na šrot jsi mi několikrát sdělila , že jsi úplně happy a ready pro život a ten tvůj trubec si může trhnout  nohou i příslušenstvím...    To si vůbec nepamatuju a ani nevím, komu všemu jsem tuhle velkou pravdu ještě sdělila....

majkafa napsal(a):

Jak shodné jsou zkušenosti a závěry.
Jo, nám se to už směje. Neboj Mulzi, jednou se to bude smát i tobě. Taky jsem nevěřila. A dožila jsem se.

Jo, jo .... bohužel je to nepřenosné a každý si tím musí projít sám.

Mulz napsal(a):

Mulz napsal(a):

Už pomalu začínám chápat, že nemá cenu řešit jak mě podváděla a proč to dělala. Prostě to dělala z nějakého důvodu. Ten důvod je také v závěru uplně jedno jestli taková byla, nebo kvůli mým vlastnostem.
Prostě jsme se k sobě nehodili od začátku naší rozdílnou povahou. Tam je příčina i důsledek. Lepší to bude skončit pro děti co nejmenším zlem a jít dál.
Tak tohle mě už dovede chvilkama i napadat, ale po chvíli se to vrátí zpět.... A znovu nanovo, pak to skočí zase takhle na delší chvilku a zase....

Pravda, dám si chvíli pauzu a budu jen sledovat....

- dokážeš si ještě představit, že byste společně mohli tuhle kapitolu života uzavřít, vzít si z ní ponaučení a jít spolu dál?
- víš o něčem co vás spojuje? (děti sem nepiš, to není důvod k udržení vztahu)
- nepřemýšlet o tom co vás rozděluje - v tuhle chvíli je toho strašně moc a jsou to samé blbiny
Na tvém místě (ovšem s vlastníma zkušenostma) bych tomu všemu dal teď chvíli čas. Ona zřejmě není nikde vázána citově, ty také ne.
Asi by to chtělo koupit dobré víno, sednout si doma a BEZ EMOCÍ si vyřikat co vás oba trápí a jak vidíte svou bodoucnost

PetrHl napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

PetrHl napsal(a):

ještě jsem zapoměl Mulzi dodat jednu radu: Domluv se s nějakýma kámošema a běž se pořádně vožrat (samozřejmě měj v tu dobu postaráno o děti). Až ti druhý den bude blbě, uvidíš že tě ani nenapadne přemýšlet nad nevěrou té tvojí.

  Petře, já to udělala ač nejsem chlapem.  Jenže jsem si k tomu naopak vybrala dobu, kdy jsem měla vyřídit asi  101000 záležitostí a začala jsem chybět v rodinném soukolí...  Mě bylo krásně všechno fuk akorát si skoro nic nepamatuju. Můj manžel mi pak s hrůzou  v hlase vypravoval, že v  zhruba po první lahvi jsem sdělila synkovi ( já  jinak takřka abstinent!)  : tak dopiju a pojedeme    !  V tom okamžiku mi schoval muž klíčky od auťáků...   Zle mi nebylo ani druhý den, spíš jsem s jedovatostí sobě vlastní sledovala, co všechno chybělo udělat, když jsem já vysadila....   Opravdu mizerně mi bylo , když jsem to chtěla poté vypravovat své kamarádce a ta mi řekla:  nic nevypravuj,  tys mi  totiž volala a se slovy , že jsi na šrot jsi mi několikrát sdělila , že jsi úplně happy a ready pro život a ten tvůj trubec si může trhnout  nohou i příslušenstvím...    To si vůbec nepamatuju a ani nevím, komu všemu jsem tuhle velkou pravdu ještě sdělila....

to se nesmí dělat doma ale s partou kamarádů/kamarádej někde mimo

Já v skrytu duše doufám, že už to opakovat nebudu...

zuzi777a napsal(a):

Zas jedno smutné a "výživné" vlákno....
Snažila jsem se udělat si obrázek..
Docela by mě zajímalo,  co asi zhruba Mulz dělá... Jeho vyjadřování je takové   kusé, striktní... Chlap, který moc nediskutuje...  Potřebuje "vylít" mozek až když se na něj  ten balvan z okolí navalí plnou silou...  Jasně daná pravidla , z kterých nevidí únikovou cestu, nevidí moc  ani vlastní pochybení( která tam stopro byla jsou a budou)  Ono je to pochopitelné- bolest zatemní myšlenky a všechno zpětně je černé a bolavé... možná až to prvotní ponížerní po prozření odvane, bude se mu vracet i lepší z toho života s promiskuitní manželkou... Není  myslitelné, že si dělají mimčo dva lidi , co jsou spolu "jen tak" a ani jeden si nemyslí, že spolu vydrží- na to prostě nevěřím   !!Člověku, který jedním a tím samým dechem píše jak se  dokázal  o své děti starat  po celou dobu, jak s nimi tráví víkendy... Nemohl jsi to vidět tak vlažně. Pokud ano, dokážu   trochu chápat i tvou ženu...  Pokud není pro někoho tou první a jedinou, stává se ten její ofiko partner pouze dobře využívaným příslušenstvím fungující domácnosti.. Vzrůšo a city se jdou hledat jinam.... 
Myslím, že pokud byste vyhledali pomoc psychologa OBA-  mohlo by to napomoct budoucí komunikaci- možná NEJEN mezi vámi a dětmi ale i mezi Vámi dvěma...

Mám kamarádku , která už třikrát opustila svého naprosto funkčního, dobrosrdečného, trošku puntičkářského manžela pro  vzplanutí k týpkům, kteří jsou pro většinu "normálních" lidí nezkousnutelní... Co jí chybělo? Zájem o svoji osobu, cit a ne jen  povinnostní pomilování v sobotu večer po detektivce...  Adrenalinek,   vypadnutí ze stereotypu...



Jsou to věci , o kterých si ty věrné ( a pitomé ) manželky jako jsem i já nechávají obvykle zdát....  Teprve , když jsem manžela kamarádky poznala trošku blíž, začala jsem chápat, co jí chybí , co jí na tom "ideálním manželovi" dokáže vytáčet až ke zvracení.... A to je fakt- vždy před další avantýrou  svého muže fakticky fyzicky nenávidí, nemůže se ho ani dotknout- za ten jeho klid, preciznost, puntičkářství... Řeči nás okolo- vždyť je to hodný spolehlivý chlap- jí jdou kolem uší.... Fakt pochopit se to dá až při "bližším" studiu..  Sice se  k němu zatím vždycky vrátila, on ji slavnostně přijal, koupil jí dovolenopu a prstýnek( má už plné ruce ), ale  že by se měl pozměnit i on , to nevidí... Vidí jen rodinu, děti(mmch nyní už  velké), jak se nemusí nic měnit....

Nezlob se zuzi , ale v tomhle smeru se snad clovek zmenit nemuze . Urcite projevy jsou cloveku dany a nemuze projevovat vice citu , jen proto, ze to po nem nekdo chce.

Mulz napsal(a):

PetrHl napsal(a):

a- dokážeš si ještě představit, že byste společně mohli tuhle kapitolu života uzavřít, vzít si z ní ponaučení a jít spolu dál?
b- víš o něčem co vás spojuje? (děti sem nepiš, to není důvod k udržení vztahu)
- nepřemýšlet o tom co vás rozděluje - v tuhle chvíli je toho strašně moc a jsou to samé blbiny
Na tvém místě (ovšem s vlastníma zkušenostma) bych tomu všemu dal teď chvíli čas. Ona zřejmě není nikde vázána citově, ty také ne.
Asi by to chtělo koupit dobré víno, sednout si doma a BEZ EMOCÍ si vyřikat co vás oba trápí a jak vidíte svou bodoucnost

a)  ne
b) bohuzel nemame zadne spolecne zajmy, nic... at hloubam jakkoliv, ne... kdyz nesmim rikat deti...

Promiň, že se opakuji, ale opět musím konstatovat, že si takové soužití vůbec neumím představit.

Stále silněji nabývám pocitu, že vy dva můžete opravdu rozchodem víc získat než ztratit. Už jen pokud vezmu šanci najít si partnery, kteří by se k vám lépe hodili, se kterými byste poznali vášeň a lásku, se kterými byste měli společné zájmy, společný humor a to všechno co opravdovému partnerskému životu patří.

Mulz napsal(a):

javena napsal(a):

Jasně, že jsi ublíženej, to je podpásovka. Ale já ti něco napíšu...
Ona ti neublížila.
Ty jsi ji znal, byla prostě taková vždycky,ráda se bavila a užívala si život. Tys to věděl a možná to tě na ní přitahovalo, člověk toho spoustu nedomyslí. To není její chyba, ale tvoje.
Lidi zajdou tak daleko, jak daleko je necháš jít.
Je tvoje chyba, že jsi si nechal ubližovat.
Když tohle pochopíš, zjistíš, že jí nemáš co odpouštět.

Nedávno mi BM řekl, že ví, že mi ublížil. Řekla jsem, že je to moje blbost, že jsem si to nechala líbit. Koukal jako tetřev. Jestli cítí vinu, je to jeho problém.
Já se ublížená necítím. To by byl můj problém.

To co dělala ona za svobodna, dělá spousta holek, pak ale mají odpovědnost a vykašlou se na to. V tu chvili, kdy neco maji, to uzivani pro ne prestane byt primarni zabava.... Takze to beru tak, ze ublizila me... Bohuzel jinak to zatim nejsem schopnej pochopit...

Mal si si zobrať jednu z tých ostatných a neublížila y ti... Nie, proste ty ju nenávidíš, lebo sa kvôli tebe nezmenila a nesplnila tvoje očakávania. Zmenil si sa ty vo vašom vzťahu? Dával si jej stále viac, uisťoval ju o svojej láske a úcte? Ako? Dovolil si jej vôbec, aby dospela a stala sa zodpovednou maktou - alebo ti v podstate vyhovovalo, že si žijete každý svoj život a ona je navyše niečo ako "neposlušné dieťa"? To nie je odo mňa zlomyseľnosť, ale skôr provokácia, aby si sa zamyslel úprimne aj nad sebou a nad tým, aký vzťah chceš mať, aký si nemal a aký si máš hľadať v budúcnosti...

Somaia napsal(a):

hirondel napsal(a):

Nemyslim ze slo o pideni se filozoficky po smyslu a pojmu "vernost" . Toz, to jen Tva domnenka. 
Dokomce si myslim ,ze po smyslu pojmu vernost se Mulz muze pidit sam. Pokud to tak citi a chce po tehle jak rikas filozoficke diskuzi.  Je to jeho.
A dokonce si i myslim ,ze vernost a smysl toho slova,to k jeho situaci patri.   A muze mu to neco dat.

Tak diskutuj pouze s Mulzem a mých názorů si nevšímej.
Důvod jistě znáš stejně jako já.
Nebo se tak nudíš??
Není snad lepší hledat spojitosti než š´tourat se  v tom, co považuješ za rozdílné a pak jinými slovy psát totéž?
Už dej pokoj... nevšímám si tě... a žádám tě o totéž.

Somaiko,bud prosim laskava(zadam Te) a vyhni se tomuhle. Bude to lepsi ,ver mi.       

Tve domnenky jsou ale preci jen vtipne.     

Nestouram (nenech se mylit) rikam jen svuj nazor, vis?  Tezke to takhle videt,ano?
Nerekla bych ze rikam jinymi slovy totez.Rikam neco svymi slovy .S tema Tvyma slovy se neztotoznuju. 

Tak koukám, že kníže Ignor to jistí.... je to lepší než začít střílet všechny vlaštovky na potkání...
Ach jo... je tohle vůbec možný?
Omlouvám se  Mulzovi za "vtipnou" vložku... (z mé strany je to opravdu poslední...   )

Upravil(a) Somaia (19. 5. 2009 18:36)

Mulz napsal(a):

Už pomalu začínám chápat, že nemá cenu řešit jak mě podváděla a proč to dělala. Prostě to dělala z nějakého důvodu. Ten důvod je také v závěru uplně jedno jestli taková byla, nebo kvůli mým vlastnostem.
Prostě jsme se k sobě nehodili od začátku naší rozdílnou povahou. Tam je příčina i důsledek. Lepší to bude skončit pro děti co nejmenším zlem a jít dál.
Tak tohle mě už dovede chvilkama i napadat, ale po chvíli se to vrátí zpět.... A znovu nanovo, pak to skočí zase takhle na delší chvilku a zase....

Přesně tak, Mulzi, asi nemá cenu řešit proč to udělala a snažit se najít chybu v sobě, protože někteří lidi jsou prostě takoví, jednoduše mají takovou povahu a charakter. Dělají to ať je jejich partner takový nebo makový. A s tím nic nenaděláš. Jde jen o to, jak se k tomu postavíš. Buď se s tím smíříš, nebo ne a raději si časem vybuduješ nový - funkční vztah, byť za cenu rozpadu současné rodiny. Jiná varianta asi není.
Znám podobný případ v okolí, chlap si taky takto "nemůže pomoct", honí co se kde dá, manželka to v zájmu zachování rodiny tiše trpí ( dělá, že o tom neví ) a je v hloubi duše velice nešťastná. Tudy cesta fakt nevede.

Somaia napsal(a):

Tak koukám, že kníže Ignor to jistí.... je to lepší než začít střílet všechny vlaštovky na potkání...
Ach jo... je tohle vůbec možný?
Omlouvám se  Mulzovi za "vtipnou" vložku... (z mé strany je to opravdu poslední...   )

Jeste ze TI lide co miluji bez podminek nepremysli a tak ani nerikaji,nepisou takove veticky jak lepe pouzit Ignora nez zacit strilet vlastovky.  cha cha chaaaaaa!     

Mozne je uuuuuplne vsechno . Za to dam klidne ruku do ohne. 

Mulz veris ze mozne je vsechno?   Navic myslim ze kdyz uz neco takoveho pise Somaika do Tveho tematu,oznamim Ti ze muj nick znamena vlastovka.

Clovek rekne nazor a uz by kvuli tomu strileli vlastovky na pouzili Ignora,oooo, to me ale udivujeeeee. 

Upravil(a) hirondel (19. 5. 2009 22:15)