Oskárko, tak to je mi líto..... taky jsme si to prožili. Budeš občas smutnit třeba i za rok.... Taky mám pořád známku našeho psa i očkovací průkaz schovaný, jeho fotky všude...
My jsme ten jeho konec sice už tak trochu čekali (bylo mu 10 let, měl špatné srdíčko, ohluchl a měl výrůstky na páteři), ale i přes veškeré drahé léky - nám odešel brzo.
Nedá se nic dělat, to je život. Můžeš si jedině říct, že se mu u váš žilo dobře a že jsi dělala všecko, aby mu bylo fajn.

Jáj, buď rada, že si ho nemusela uspať. A netrápil sa dlho... Je to pre teba asi bolestivé, ale fakt mohlo byť aj horšie. Psi proste žijú kratšie... ja chcem už len korytnačku alebo papagája.

Papagáj by mal žiť aspoň 50 rokov - toľko tu ešte strašiť nemienim.

Oskárko, pořiď si štěně - mě to strašně moc pomohlo. Na svou první psinu si i po dvou letech vzpomenu každý den, ale už to není smutné. Bude zase dobře.

Seli, v tom případě ho musíš naučit ty správné věty a mluvit ze záhrobí.

Děvčata,
já o víkendu zažila něco podobného. Šli jsme přes železniční most a proti nám se doslova řítila nějaká paní. Pak se zastavila a strašně se rozbrečela. Když jsme šli kolem ní, na kolejích ležel dost brutálně přejetý pejsek. Bylo mi jich obou strašně líto. Paní pak pejska posbírala do bundy a šla ho pohřbít. Fakt strašné.

Oskárko, drž se. Je dobře, že jsi toho pohledu, který viděla ta paní na mostě, byla ušetřená

Panebože, ne!!

Kamoške zdrhla psina za zajacom a zrejme sa dostalaa ž na diaľnicu, kde ju zrazilo auto, šofér odložil do stredového pruhu  a niekto mal toľko rozumu, že to dal do rádia. Tak sa dozvedeli, že Aida sa im už zrejme nevráti... hľadali ju niekoľko dní. A nemali silu ísť sa na ten stredový pruh pozrieť... oplakali ju doma.
Tuli, snaž sa na to nemyslieť.. predstavuj si psíka živého, radostne ebžiaceho... nie mŕtvolku na koľajniciach.

Viem... Nám psinu odviazali spred obchodu a niekam odviedli alebo zrejme odviezli autom... Hľadali sme ju celá rodina po okolí, márne, až po 3 hodinách dobehla odniekiaľ, celá spotená, vyplazená, ale šťastná... bez vodítka. Takže jasná krádež, ale to nepoznali našu Lindušku... Vyzerala ako jazvečík, ale bol to zakliaty človek. Kdeže tá ostať niekde, kde sa jej neche byť! neverila som už v happy end - ale bol....

No, to bola fenka a nehárala sa (veedy zvykla  vyvádzať voloviny a utekať za "zakázaným milencom")... Tiež som si povedala, že sama sa z vodítka - Flexi - nemohla odvizaťa a vyvliecť. Ona sa tam trochu vyznala, je to kúsok od nás, ale ja sa stále neviem zbaviť podozrenia, že ju normálne naložili do auta a odviezli; alebo aspoň odviedli hodný kus preč. Fenky sa netúlajú(okrem hárania) a držia sa svorky ako luterán viery.

Pro Oskárku a všechny paničky či páníčky, kterým odešli jejích psí kamarádi nebo kamarádky do psího nebíčka!
Milí zlatí,tohle už jsem prožívala mockrát a teď mně to čeká zase. Mám 8 letého rotvajlera Maxíka,který má vysoký obsah birilubinu a játra pracují špatně.Tak přežíváme ze dne na den a raduji se z každého sousta, které do něj dostanu,z každého kroku,který udělá navíc. Střídavě brečím, střídavě bojuju a řvu," Buď do tebe to jídlo dostanu nebo mi umřeš!" a dostala jsem do něj víc než včera.Už ani nebulím před ním, ale potají. Alespoň,že pije. Dávám mu mleté kuřecí s rýží a zeleninou, jogurt bílý s piškoty a medem a tuhle ze zoufalství jsem uvařila krupičnou kaši.
Vzdala jsem poraženecký přístup a přistoupila jsem k rozmixování jídla,pak jsem to naplnila do zdobičky na cukroví
a doslova mu narvala do pusy.Večer jsem do něj dostala lžící jogurt s piškoty a medem.Strašně mi zhubl,ale budeme bojovat. Víte, když jsem před 8 lety po uspání mého kamaráda rotvajlera Cira,visela panu doktorovi kolem krku
a vyplakala potoky slz, tak mi řekl ,,Buďte šťastná,že pejskovi můžete dopřát důstojný odchod z tohoto světa.Co bychom mi lidé za to dali". Plakala jsem loni. když odešla moje ovčačka Penny. Dožila se 13 let.
Ti,kteří si můžete pořídit dalšího pejska,udělejte to. Dá vám tolik radosti. Už to nebude ten pejsek co odešel, ale jiná psí osobnost. Je to jako u nás lidí.
                             Mějte se a Oskarko, třeba už máte nového pejska a pokud ne, udělejte to brzo, je to nejlepší
lék.
                                 Pac a drápek Vaše babča Mag