Je holka,kde je doba,kdy spolu dva chodili i 2 roky a stacilo jim libani a mazleni, milovani by melo byt dle meho s nekym,koho opravdu milujes a on miluje Tebe, nevim,kam se zenes, asi jsem ze stare skoly, s klukem jsem zacala chodit v necelych 16ti letech a milovali jsme se poprve v 18ti a ty dva roky,byly to nejkrasnejsi z celeho vztahu a to byla moje prvni velka laska o 4 roky starsi a take na me netlacil a take jsme se vsechno ucili krasne spolu a poprve.....ach jo,proto takove divky,co se nekam hrnou a mysli si,ze o neco prichazi opravdu nechapu....

Upravil(a) Slniečko (30. 4. 2009 21:50)

Slniečko  záleží, já jsem začala se sexem v 17 a nelituju toho, zakoukaná do toho kluka jsem byla 3 roky, pak se to staloo- bez předcházejícího chození a nyní jsme spolu 11 let a čekáme prvního potomka, a je to stále krásné

Bonbonku to očkování je fajn

Já jsem byla na gynekologii poprvé ve 14 v nemocnici (hormonální problémy),a nikdo mě neukousl, i když jsem se trochu styděla před mladým doktůrkem, kterému jseště neoschlo mléko na bradě, počítám, že měl těsně po promoci. A dokonce mě pobavil, když jsem ho jednou viděla na chodbě, jak spěchá po schodech stylem, že je sjížděl částečně po zábradlí.
Až (na dnešní dobu pozdě) - v necelých 18, jsem nesměle požádala o hormonální antikoncepci, a protože jsem vypadala zhruba na 16, odbyla mě gynekoložka nevrle: "...hrozný, jak začínaj dneska mladí brzy sexuálně žít!" nebo nějak podobně v tom stylu,...takže jsem už raději neprudila a praktikovali jsme  s přítelem přerušovaný styk. Kupodivu nám to vycházelo pár let,...a až s dalším, jsem otěhotněla ve 23 letech ne zrovna plánovaně a hlavně s nepravým jedincem. Hormonální antikoncepci jsem začala brát prvně až v 35 letech ...
Co tím chci říct? Člověk by si měl snažit řídit život sám, a nenechat se moc ovlivnit ani občas žlučovitýma teoriema druhých ani vlastními strachy, a zbytečnými obavami, které nejsou na místě.
P.S.: Neempatická, moralistní gynekoložka bude již  pravděpodobně na pravdě boží... (Pokud ne, bábě to nepřeju), ale je to už pár let....

sandra napsal(a):

brenda9 napsal(a):

Sluníčko mám podobný názor jako ty. Také jsem začínala se sexem později. Podle mě z toho nic extra mít nemůžou...

Kdyby z toho nic extra neměli, tak by to asi nedělali, nebo?

Taky si myslím, že to je blbost. Je to individuální jako vše.

Měla jsem vztah od 15 let (4 roky) a sexovat jsme začali po třech měsících. Déle bychom to nevydrželi ani jeden.

A musím říct, že lepší sex jsem od té doby nezažila Docela ráda na to vzpomínám.

Mně je v některých příspěvcích příšerně "proti srsti" slovo sexovat. První milování a hnedka jen sexování?

Já jsem naivní, myslela jsem si a stále myslím, že zamilovaná mláďátka se milují. Sex přijde možná až pak. Nebo zůstane u milování.

No ať je to sex nebo milování, je to prostě indi-vindi, někdo dřív a jiný později. Jen o toleranci je, jestli budeme odsuzovat ty co do toho šly dřív (však z toho nic mít nemůžou) nebo ty co si počkaly (na co jako čeká, asi jí nikdo nechce apod.). Já jsem si polopočkala a nelituju jediného pohybu tehdy jsem ho milovala a on mě a určitě i proto to bylo krásné.
A poprvé k doktorce - já měla strašnej vítr, ono kdo by neměl, že? Ve fázi kdy i svlíknou se před svým klukem mi vhánělo červeň do tváří, cupitat polonahá po linoleu v přesvícený místnosti jak z hororu, no nic extra Prášky jsem dostala a pak jsem tam byla asi dvakrát, pořád stejná hrůza. Až jsem se jednou naprdla, pohádala se a šla si hledat novou Dr. A že mi to teda trvalo, tu "pravou" mám teprve čtyři měsíce Tak snad budeš mít štěstí a sednete si s Dr hned. Žádnej med to není, ale není to taková hrůza jakou si člověk umí vyfantazírovat

Lidi neblázněte, já je neodsuzuju, že začínají dřív. Mě to prostě v tomhle věku vůbec nenapadlo. Jo tak určitě nějaký mazlení to jo, ale na zbytek jsem se nikdy necítila.

tak to jsme na tom byli podobně

majkafa napsal(a):

Mně je v některých příspěvcích příšerně "proti srsti" slovo sexovat. První milování a hnedka jen sexování?

To máme stejné - a taky výraz "mít sex" mě dostává "Včera jsme měli sex". Připomíná mi  to každodenní dotaz sestry, když jsem ležela v nemocnici "stolice byla ?"

Myslím, že není až tak důležité KDY. Mnohem důležitější je S KÝM a v neposlední řadě taky PROČ.

Ty, kteří do toho šli jen aby to už konečně měli za sebou a nebyli třeba v partě poslední, upřímně lituju.

Na své poprvé vzpomínám s láskou a s nostalgií. Ačkoli fyzicky to tehdy bylo asi tak příjemné jako návštěva u zubaře (naštěstí příště  už to bylo mnohem, a čím dál tím jen lepší ),  tak protože to bylo z oboustranné velké lásky, bylo to pro mě nádherné...