Pro Krista pána, holky, proč pořád chcete předělávat špatné partnery, když si můžete najít lepší ?

Já bych bez složitého psychologického rozebírání a pitvání naznala, že je to hulvát, který se ke mě neumí chovat nejen jako k partnerce, ale ani jako k ženě a neztrácela bych čas bádáním co by, kdyby.

Jak myslíš že by se jednou choval k dětem? Nebo by třeba děti (dcery) viděly jak se chová k tobě a přijaly to jako vzor? A kolo neštěstí se roztáčí, předáváme frustrace a komplexy z generace na generaci....kdepak, jedno rázné kopnutí do zadku, pár dní smutku a pak partner, který (hádka nehádka) zachová vždycky úctu k tobě i k sobě.

Lulu1983 napsal(a):

Ale k čemu teda spolu jsme, když trávíme volný čas každý zvlášt nebo v jiné místnosti.

ahoj Lulu,

tento problem znam taky a velmi dobre. Muj snoubenec je informatik, od rana do noci u PC. Prisernost kolikrát jsme se kvuli tomu hadali, ja byla hystericka ze je mu jeho milovany PC prednejsi nez ja, ze je u toho porad a me si sotva vsimne, ze kdyz je venku krasne a chtela bych jit na prochazku, on hodla sedet doma u PC... ty hadky byly priserny, kvuli nicemu jinemu jsme se nikdy tak nehadali nez kvuli tomuto... veskera domacnost je na me, on proste sedi u  pocitace. byla jsem  z domu zvykla na to, ze pro tatku neni problem jit za mamkou jestli neco nepotrebuje, jestli nechce s necim pomoct, sel umyt nadobi apod. tohoto ja se u sveho snoubence nedockam, ja litam v kuchyni a on sedi u sveho pocitace... jedine reseni je to prestat resit. smirit se s tim., pokud teda chces byt s nim. nic jineho se neda delat. ja to prestala resit, pac s tim stejne nic neudelam, nepredelam ho a hadat se porad na to same tema me vycerpavalo a odnasel to jen nas vztah. v momente kdy jsem to prestala resit, doma je pohoda, klid, cehoz si cenim ja i on. a muzu rict, ze tim ze jsem to proste prestala resit, pac nic jineho se nedalo delat kdyz jsem s nim chtela zustat, tak se citim jakoby "vysvobozena" a ted mame 4 mesice do svatby, kterou jsem si moc prala a jsem stastna. hold ho musis brat takoveho jaky on je i s tim jeho pocitacem.

Ronja napsal(a):

hmmm tak já bych ho s počítačem (možná) brala, ale s tím, že mi nadává, neumí se omluvit a snaží se vše hodit na mě, tak s tím teda ne-e.

Mimochodem můj manžel je programátor, když přijde domů, počítač už nezapíná (většinou). Radši jdeme spolu ven. Je to i o prioritách.

tak to mas stesti   no, je fakt ze s tim ze mi muj partner nadava bych se taky nesmirila, pocitac jsem ac nerada prekousla ale nadavky, to bych teda neprekousla, to je fakt

Dobré ráno holky, tak víkend probíhal v poklidu. Nebavila jsem se s ním a v sobotu už ho to přestávalo bavit, tak začal s udobřováním ve stylu, že mě začal poštuchovat a objímat,ale já pořád nic. A v neděli se mi omluvil,že to přehnal ať se na něj už nezlobím, že už se to nebude opakovat,že se bude příště snažit krotit a nenechat se vytočit. No tak jsem mu řekla,že ještě jednou mě nazve debilkou,že ať spí kde chce,že ho vykopnu třeba o půlnoci, no měl až slzy na krajíčku. Tak fakt doufám,že se to nebude opakovat.

Hm. Říkala jsem mu,že má asi problém z dětství a on na to ,že asi fakt ho má. Ale že by s tím něco chtěl dělat, na to nevypadal.

No právě a o to je to pak těžší, když se chová pak úžasně v tom usmiřování a v tu chvíli je ten nejbáječnější

Lulu1983 napsal(a):

No právě a o to je to pak těžší, když se chová pak úžasně v tom usmiřování a v tu chvíli je ten nejbáječnější

Lulu,
jsi tak slabá, a on Tě má omotanou kolem prstu.
Všechna tahle vlákna jsou si podobná jako vejce vejci. Není tyrana bez oběti. Je jen na Tobě, jakou roli ve vztahu budeš plnit.

Damila napsal(a):

topazio napsal(a):

My si s manželem vůbec nenedáváme, a ani se nehádáme, už ani nevím kdy naposledy jsme se hádali.

Trochu off topic,
ale připomnělo mi to můj první vztah. Nikdy jsme se nehádali. Ve všem se dohodli. Ale nemělo to šťávu, náboj, nebylo tam vzrůšo, nebylo co řešit. A to já potřebuji. Život. Dýchání, pohyb, změnu...
Takže jsme zůstali fajn kamarády.
Můj chlap je akčnější, někdy je to únavné, ale potřebuji to.
Co se hýbe to žije. Neustálý souhlas, ticho a pohoda by vztah zabila.

To máš pravdu - takové bylo moje první manželství - prakticky jsem z něj odešla jen pro to,  že chyběla vášeň a šťáva. Jinak je BM naprosto spolehlivý člověk, měl mě rád, já jeho taky, ale bylo to všechno tak ideální, že se to nedalo vydržet. Nikdo nechápal, proč se chci rozvést s tak solidním člověkem

mashanka napsal(a):

Damila napsal(a):

topazio napsal(a):

My si s manželem vůbec nenedáváme, a ani se nehádáme, už ani nevím kdy naposledy jsme se hádali.

Trochu off topic,
ale připomnělo mi to můj první vztah. Nikdy jsme se nehádali. Ve všem se dohodli. Ale nemělo to šťávu, náboj, nebylo tam vzrůšo, nebylo co řešit. A to já potřebuji. Život. Dýchání, pohyb, změnu...
Takže jsme zůstali fajn kamarády.
Můj chlap je akčnější, někdy je to únavné, ale potřebuji to.
Co se hýbe to žije. Neustálý souhlas, ticho a pohoda by vztah zabila.

To máš pravdu - takové bylo moje první manželství - prakticky jsem z něj odešla jen pro to,  že chyběla vášeň a šťáva. Jinak je BM naprosto spolehlivý člověk, měl mě rád, já jeho taky, ale bylo to všechno tak ideální, že se to nedalo vydržet. Nikdo nechápal, proč se chci rozvést s tak solidním člověkem

Palelo te dobre bydlo co?

Nojo, Lulu, ale já jsem tou šťávou neměla na mysli nadávky a urážky. I můj současný manžel je solidní a spolehlivý člověk, ale takový živější - má v sobě ještě něco z toho kluka, kterým byl. Umí být nadšený, projevit radost jak dítě, vztekat se (NA SEBE nebo na svět, ne na mě),  když mu něco nejde, rozumí mému humoru a má podobný.

eremuruss napsal(a):

Lulu1983 napsal(a):

Ale to je jasné, já taky nejsem svatá. Taky mám svoje mouchy, kterýma svého partnera někdy rozčiluju a to samé i z druhé strany. Ale zase na druhou stranu jsem měla partnera , který byl až mooc hodný, nedokázal říct svůj názor,nedokázal se se mnou ani pohádat, ve všem byl za jedno se mnou a s ním se nedalo vydržet. Musela jsem utéct

No takova jsem i ja muzu ocekavat,ze ten muj ode mne za chvilku taky utece

Od podobných lidí utíkají ženy - muži se rádi přizpůsobí a využívají sitace

Já jsem flegmatik k pohledání , ale i tak jsou občas okamžiky, kdy mě žena dokáže strašlivě vytočit...
Po letech poctivého tréninku jsem se naučil, když už mám na jazyku větu typu: "Běž do pr....", nebo "Ty seš ale krá..", to v sobě polknout a místo toho řeknu co nejmilejším tónem: "Taky tě miluju"... ...efekt je stejnej, já si ulevím a ona pochopí, že mě se.e... ...a bez sprostých slov...

Upravil(a) Mikeš (27. 4. 2009 9:25)