helena napsal(a):

nemáš páru o výchově vlastního dítěte,naozdíl třeba ode mě,dvojnásobné mámě,která vím,o čem píše
Ani jako trojnásobná máma bych si netroufla říct, že bezdětní kantoři, vychovatelé atd. nevědí nic o výchově. Jistě, s vlastním je to jiné (už proto, že ho nelze vrátit http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png), ale to neznamená, že ti, co děti nemají a starají se o ně jinak, jsou "rodičovští tupci".
dítě musíš vychovávat tak,aby takový závažný problém nenastal,protože když už je problém doma,je hodně pozdě.Takovým těžkým problémům se dá normální výchovou s průměrnou inteligencí předcházet
Šeredně se pleteš - závažný problém může nastat kdykoli, výchova nevýchova, péče nepéče. Prostě se potomek zvrhne tak, že všichni jen zírají a přemýšlí, kde se to proboha zadrhlo. A o "průmerné inteligenci" to už vůbec není -
někdy jsou děti "podprůměrných" rodičů podstatně slušnější a bezproblémovější.

Heleno,o rodičovských tupcích píšeš jen ty,já ne.Naopak si myslím,že taková martinka by zvládla vychovat své děti mnohem lépe nez Ilona,Erem,apod., i přesto že dosud děti nemá,taky dle názorů se pozná právě ta inteligence,jakési to cítění pro věc,která ale spoustě rodičů dána není.
Nevím,co myslíš podprůměrnými rodiči?Já hovořila o průměrně inteligentních a nikde není psáno,že když je někdo vš,že má i dostatek inteligence pro výchovu dítěte.Viz zde zmínění ředitelé,právníci a tak.Takže se vzděláním umět vychovat normálního člověka to asi moc nesouvisí..

Od Andy: kažovečerní domino je všespasitelné? Existují případy, kdy i kdyby ses rozkrájela...

- u tebe veškerá výchova začíná a končí u domina potažmo u společ.her?To se pak fakt můžeš jít rozkrájet...

Kuty napsal(a):

Od Andy: kažovečerní domino je všespasitelné? Existují případy, kdy i kdyby ses rozkrájela...

- u tebe veškerá výchova začíná a končí u domina potažmo u společ.her?To se pak fakt můžeš jít rozkrájet...

Tomuhle se, Kuty, říká lehce inronická reakce na to Tvé "bavit se snimi,hrát si s nima.."

Kuty napsal(a):

Jde o diskusi,tudíž hlavně o ty reakce.Jojo,šedá je teorie a zelený strom života.

První část jsem moc nepobrala, ale k té další. Děti tu máme každá druhá. Minimálně ve třetině případů náctileté, v další třetině dokonce ani to ne. A já vážně nejsem tak odvážná, abych:
a) vůbec hodnotila svou výchovu - každá matka má pocit, že vychovala další ze zázraků a že její příprava mláděte do života byla ta nej
b) hodnotila ji teď - v okamžiku, kdy vše může být ještě tisíckrát jinak a já tu budu za tři roky skuhrat, že mi moje holubička přerazila nohu nadvakrát
Já jen tiše doufám a dělám, co je v mých silách

PavlaH napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ale jo mohla se nekde setkat s vychovou deti to netvrdim,ale dokud si to clovek neprozije na vlastnich detech nepochopi.U me byla treba chyba ve vychove,ze synacek nic nemusel.Ono mu treba neco neslo tak ja jsem to za nej udelala.Dcera je jina s tou problemy nemam a vychiovavala jsem je oba stejne i kdyz dcera rika,ze ne,ze ona musela pomahat a on ne,protoze to neumel.

Jeden větší omyl než druhý. Ach jo erem - jen zopakuju - pokud si člověk neprožije na vlastních dětech nepochopí - takže takoví učitelé, vychovatelé v dětských domovech, adoptivní rodiče, vedoucí kroužků, instruktoři na táborech absolutně neví, jak probíhá výchova?
synacek nic nemusel - ona musela pomahat - ja jsem to za nej udelala - vychiovavala jsem je oba stejne tohle snad rozebírat ani nemusím.

POdívej jde o názor. A do citlivého místa se může trefit jak holka bez dětí, tak i zasloužilá mamina. Je to přece jedno. V tomto ohledu je na autorce vlákna aby si všechny názory přebrala. Už se vracím k tématu. Pokud máš potřebu něco vysvětlovat, vysvětli to nejdříve sobě.

Pavli, ja si myslím, že proste žena, čo asi nemala profesionálne ani súkromne dlhodobo ZBLÍZKA veľmi čo do činenia s problémovým dieťaťom, ťažko pochopí, že občas sa môžeš aj rozkrájať od snahy, poslúchať rady všemožných psychológov a psychiatrov(ktorí tiež môžu byť bezradní), a pritom nič nezmôcť. Je mi to jasné, chápem aj dôvody, a je to proste logické. Sýty hladnému neverí.

Selimko, tohle je možná v pořádku, ale já o Martince v tomhle směru nic nevím a paušalizování s "vlastními" dětmi prostě neberu.

Pavli, ja to dokonca pritvrdím - myslím, že ľudia, čo nevedia, čo to je mať problémové dieťa, nemôžu pcohopiť rodičov, ktorí ho majú.

Přesně tak to je.

Selimko a další. Tohle je podle mě jeden obrovský mýtus. Stejně tak, jako mi bude tvrdit matka postiženého dítěte, že jí nemohu poradit, protože sama takové dítě nemám. Ach jo. Je mi z toho hodně smutno. Mě to přijde stejně praštěné, jako kdyby si odhodila třeba Matějčkovu knihu s tím, že vlastní děti s LMD neměl.

Pavli, je to možno prehnané, ale keď si prečítať Kuty alebo Martinku - JE TAM nejaké pochopenie pre tú matku? Rada (okrem Martinkinho Na ulicu!!! ...). Napríklad učiteľky môjho nevlastného syna boli hrozne milé a jedna bola absolventka špeciálnej pedagogiky, ale zaujímalo ich jedine to, ako sa mladý správa V ŠKOLE. Ako udržať jeho správanie na uzde a ako ho aspoň niečo naučiť. Keby zabil decko pred bránami školy, ich to už nezaujíma. Ani pred súd by nešli oni, ale MY, t.j. chalanov otec. (Nás zaujímal mladý komplexne a chceli sme, aby mal dobrý život aj on, aj ľudia okolo neho...) A ak aj prejavili snahu pochopiť mladého, tak logicky dospeli presne k tomu záveru, že keď majú mať radi toho mladého spratka a vychádzať s ním, tak budú za všetko viniť rodičov a dajú im vyžrať všetky prúšvihy, ktoré mladý spácha - koniec koncov, má to logiku. Nikto - okrem našej susedy, ktorá ho učila v prvom ročníku a poznala celkovú situáciu - sa ani na 5 minút nezamyslel nad tým, že možno aj rodičia majú podobnú alebo rovnakú snahu, a že skôr ako obviňovanie alebo vyhrážky by ocenili pomoc a radu... vecnú, konkrétnu radu, spoluprácu.
A postihnuté dieťa - no, poradiť jej môžeš, ale myslím, že si nikto nevieme predstaviť, čo je to starať sa 24 hodín denne, 7 dní v týždni, bez dovoleniek a akéhokoľvek rozptýlenia, napríklad o ťažko postihnuté dieťa. Aspoň ja si to neviem predstaviť, priznávam. A určite by som takej matke netvrdila, že keby bola dodržiavala všetky rady, slušne porodila a venovala sa decku, nemuselo by byť tak postihnuté.

Mám kamarádku, která má osmiletého chlapečka. Chlapeček se ocitl poměrně brzy v psychologické poradně pro své poměrně brzké projevy agresivity především vůči bratrovi a částečně i vůči rodičům. Byla mu diagostikována porucha osobnosti s naprosto plochými schopnostmi citů. Po poradě s mnoha odborníky vědí sice jakým způsobem s ním jednat, ale taktéž vědí, že leccos se dá změnit vzorci chování a mantinely, bohužel nejde z dítěte se sociopatickými projevy chování vychovat normální citově se projevující se bytost. Možná z něj nebude vrah, ale pouze necitlivý třeba "lékař" (chytrý je velmi), ale vyhlídky nějsou nejrůžovější.

Opravdu si myslíte, že všichni hajzlíci na světě jsou "oběti" špatné výchovy?


Pro autorku vlákna. Ať je to jakkoliv a příčina kdekoliv. Za sebe si myslím, že mu nemůžeš ani pomoci a jediným řešením je ho vystěhovat. Přeju hodně síly, ať to přežiješ.

ilonalinda,
vykašli se na soudy těch, kteří tvoji vlastní bolest necítí.
Výchova není samospásná, dítě není tabula rasa a pokud to dvojnásobné matky, různí zapálení teoretikové a všemocní vychovatelé nejsou schopni pochopit, je to jejich problém, nikoliv tvůj.

Jsou děti, které jsou prostě nevychovatelné, ač jsou naprosto psychicky zdravé. Myslím si stejně jako Pavla, že TOHLE dokáží pochopit i lidé, kteří takové děti nemají a jsou-li příslušně fundovaní, mohou i poradit. Jen jak říká Sel, to nedovedou skutečně ŽÍT.. Všechno je jen teorie, která je případ od případu buď přínosná a nebo zcela nepoužitelná.

A ty děláš jedinou chybu - staráš se. Absurdní, že? Ale jsi přece máma a ty se často starají až do sebezničení.
Psychologa teď nepotřebuje tvůj syn, ale ty - aby ti poradil, jak to přežít, jak se neobviňovat, jak se netrápit....

Pro něj nejspíš momentálně nemůžeš nic udělat.
Zachraň teď sebe.
Abys jednou, až i on začně skutečně sám na sobě MAKAT, mohla být blízko něj a mohla ho podpořit.
Hodně štěstí.

Upravil(a) Pandorraa (23. 4. 2009 22:42)

Kuty napsal(a):

Se nestačím divit - matky starající se do sebezničení?

Kuty a ty jsi své děti posílala do světa jak? S lehkým srdcem a myšlenkou, jak to teď bude děsně fajn?