Selima napsal(a):

Martinka, svrbeli ma prsty, aby som ti napísala, že ti želám problémové dieťa, s ktorým budeš napriek najlepším snahám musieť chodiť k detskému psychiatrovi a po psychologických poradcoch... ale neželám; už kvôli tomu dieťaťu. Nechcem byť zlá, ale podľa Tvojich písmeniek to s Tebou nebude mať ľahké ani úplne bezproblémové dieťa. Tank, ktorý všetko vie, všade bol aspoň 5x, všetko videl a na všetko má riešenie.

Martinka o vychove nemuze nic vedet nema svoje deti.Oni se cizy deti vychovavaji lip.Vim to z vlastni zkusenosti.Taky jsem byla z tech co tvrdili jak ta a ta ma nevychovany dite to by se me prece nestalo,abych mela dite ktery kouri atd.

Kuty napsal(a):

Ilonalinda: jako mámu mě úplně přejel mráz po zádech při této tvojí větě: "jezdi nakole  je to blbe ale preji si aby se nevratil ".Proč se rovnou tedy vzájemně nepovraždíte?!Po tom co si napsala,se tě ptám,cos to za rodiče,jak si vychovala svoje dítě?Odpověz si po pravdě sama,já osobně si iluze o tobě nedělám a doma máš to,co si zasloužíš.Chudák kluk,kdyby měl alespoň jednoho kvalitního rodiče,nemusel by být takový jakého si ho "vychovala ".

Neodsutuju Ilonu,kdyz tohle napsala a nemyslim si,ze to myslela vazne spise si myslim,ze je z nervama v koncich.Ver,kdyby se tohle opravdu stalo a ona o kluka opravdu prisla polozilo by ji to a vse by si vycitala.Clovek ve vzteku rene ledacos.Me se syn taky strasne natrapil  a mam o nej strach,kdyz nekam jede.Kamaradi si z neho delaji srandu,ze jsem plasan.

eremuruss napsal(a):

Ale jo mohla se nekde setkat s vychovou deti to netvrdim,ale dokud si to clovek neprozije na vlastnich detech nepochopi.U me byla treba chyba ve vychove,ze synacek nic nemusel.Ono mu treba neco neslo tak ja jsem to za nej udelala.Dcera je jina s tou problemy nemam a vychiovavala jsem je oba stejne i kdyz dcera rika,ze ne,ze ona musela pomahat a on ne,protoze to neumel.

Jeden větší omyl než druhý. Ach jo erem - jen zopakuju - pokud si člověk neprožije na vlastních dětech nepochopí - takže takoví učitelé, vychovatelé v dětských domovech, adoptivní rodiče, vedoucí kroužků, instruktoři na táborech absolutně neví, jak probíhá výchova?
synacek nic nemusel - ona musela pomahat - ja jsem to za nej udelala - vychiovavala jsem je oba stejne tohle snad rozebírat ani nemusím.

POdívej jde o názor. A do citlivého místa se může trefit jak holka bez dětí, tak i zasloužilá mamina. Je to přece jedno. V tomto ohledu je na autorce vlákna aby si všechny názory přebrala. Už se vracím k tématu. Pokud máš potřebu něco vysvětlovat, vysvětli to nejdříve sobě.

synacek nic nemusel.Ono mu treba neco neslo tak ja jsem to za nej udelala.Dcera je jina s tou problemy nemam a vychiovavala jsem je oba stejne i kdyz dcera rika,ze ne,ze ona musela pomahat a on ne,protoze to neumel.
Nevychovala jsi je stejně. Kluk neuměl, tak nemusel, kdežto dcera (která se určitě nenarodila se zna,ostí všeho) se to chtě nechtě naučit musela, protože "je přece holčička"... Možná, že Ilona to měla podobně.

Aby řekla - synu, pokud tu chceš bydlet, budeš chodit do práce a každý měsíc mi dávat tolik a tolik peněz. Pokud ne, vystěhuj se. Tečka.
Martinko a co když jí on řekne "Nebudu! Tečka."? Jo, může se pokusit ho vystěhovat... ale s jeho "záchvaty vzteku" a "kde by musel nekoho poslouchat tam nejde" to vypadá dost problematicky... ani ublížení na zdraví bych nevylučovala. Jestli synáček s mámou takhle cvičí, těžko se bude loučit s teplým hnízdečkem, komplexní péčí a navrch ještě možností maminku buzerovat...

Nela napsal(a):

Je to  banální příklad, ale jen chci říct, že se můžete snažit, můžete mít  představu o výchově, jak by vše mělo vypadat, ale realita je většinou jiná.  Proto nikoho neodsuzuji a jestli Ilona napsala, že by byla radši, aby se nevrátil - myslela to obrazně, je jenom ZOUFALÁ, ale je to stále máma.

Nelo a co kdyz treba nemam jen predstavu o vychove, ja ji dokonce uplatnuju v praxi, byt ne na svych vlastnich detech. To  se nepocita nebo je moje zkusenost zanedbatelna? Nebudu se dohadovat o tom, ze tvoje zkusenost jako matky je jina ale to snad neznamena, ze ja o tom nic nevim nebo o tom nemuzu mluvit.

A moje zkusenost s vychovou deti je dokonce takova, ze kdyby mi ted prislo na navstevu dvoulete ditko, tak se budu snazit dat treba nebezpecne predmety z dohledu a vubec nebudu silet, kdyz mi neco upatla nebo vyleje. Na to proste nemusim mit zkusenost s vlastnim ditetem , staci zkusenost s jakymkoliv ditetetem.

Jinak bych se se synem snazila pohovorit (pokud by byl v klidu) o resenich (psycholog, najit si praci, prispivat na domacnost atd.). Ale jestlize se ho bojis tak, ze si prejes, aby se nevratil, tak to asi nepomuze a pak bych se ho snazila dostat z bytu. Ono bydlet s nekym, koho se bojis, neni zadny med. A nechtela bych to podstupovat ani v pripade partnera ani v pripade ditete.

taurus napsal(a):

Nela napsal(a):

Je to  banální příklad, ale jen chci říct, že se můžete snažit, můžete mít  představu o výchově, jak by vše mělo vypadat, ale realita je většinou jiná.  Proto nikoho neodsuzuji a jestli Ilona napsala, že by byla radši, aby se nevrátil - myslela to obrazně, je jenom ZOUFALÁ, ale je to stále máma.

Nelo a co kdyz treba nemam jen predstavu o vychove, ja ji dokonce uplatnuju v praxi, byt ne na svych vlastnich detech. To  se nepocita nebo je moje zkusenost zanedbatelna? Nebudu se dohadovat o tom, ze tvoje zkusenost jako matky je jina ale to snad neznamena, ze ja o tom nic nevim nebo o tom nemuzu mluvit.

A moje zkusenost s vychovou deti je dokonce takova, ze kdyby mi ted prislo na navstevu dvoulete ditko, tak se budu snazit dat treba nebezpecne predmety z dohledu a vubec nebudu silet, kdyz mi neco upatla nebo vyleje. Na to proste nemusim mit zkusenost s vlastnim ditetem , staci zkusenost s jakymkoliv ditetetem.

Jinak bych se se synem snazila pohovorit (pokud by byl v klidu) o resenich (psycholog, najit si praci, prispivat na domacnost atd.). Ale jestlize se ho bojis tak, ze si prejes, aby se nevratil, tak to asi nepomuze a pak bych se ho snazila dostat z bytu. Ono bydlet s nekym, koho se bojis, neni zadny med. A nechtela bych to podstupovat ani v pripade partnera ani v pripade ditete.

Nevim jestli by dostala syna k psychologovi.Ja tam syna dostala.Psycholog vyslechl nas oba a rekl,ze syn se mu jevi jako velice iteligentni dalsi schuzka u,uz zadna nebyla.Nepozval nas i,kdyz si na nas vzal telefon,ze se ozve.Syn,kdyz nechal ucnak tak jsem to byla ja kdo mu hledal praci on sam by si ji nenasel,protoze se pry jako trapak nebude ptat na praci jak rekl on.Do prace chodi pravidelne,protoze ma z ni penize a ty on rad.Za nedlouho podnik skonci a on bude zase bez prace a maminka bude hledat dal.Protoze,kdyz nenajdu tak ho tu budu zivit.

Nela napsal(a):

Já si taky myslím, že "pokud si to člověk neprožije na vlastních dětech, tak nepochopí".  Prostě ten, který  má podobné zkušenosti, lépe dovede pochopit.

Já si pamatuji na příhodu, když jsme ještě syna neměli a přišla k nám domů na návštěvu kamarádka - tehdy s asi dvouletým chlapečkem.  Chlapeček - jako normální dítě - pořád chodil kolem stolu, sem tam do stolu  praštil, podařilo se mu  vysypat misku , všechno upatlal atd...  Můj manžel - bez zkušeností s vlastními dětmi - myslel, že ho trefí šlak a pak  mi řekl, že to snad není pravda, že to dítě neumí usměrnit, to je straaaašnéééé, moje dítě se nikdy nebude tak chovat....  A co myslíte ?  Kdyby náš  "chlapeček" zůstal  pouze   " u upatlaného stolu a rozsypaných misek", jak bychom byli rádi.
Je to  banální příklad, ale jen chci říct, že se můžete snažit, můžete mít  představu o výchově, jak by vše mělo vypadat, ale realita je většinou jiná.  Proto nikoho neodsuzuji a jestli Ilona napsala, že by byla radši, aby se nevrátil - myslela to obrazně, je jenom ZOUFALÁ, ale je to stále máma.

Tak,tak Nelo tak to citim i ja.Neni na vlastni zkusenost.

Bohužel pozoruji už delší dobu, že je to dnes jakýsi trend mladých.

"Přece nebudu dělat. Nejsem debil jako fotr(matka...)"

Penízky by oni rádi. Ale ručičky, ty musí být v klidu, nedej Bože aby musely pracovat. A my rodiče je v tom podporujeme. Chudnky, ani si neumí najít práci, tak mu ji najdem. Budem jim hledat i partnerku? Budem jim i vychovávat děti? Co všechno za ně ještě budeme dělat, a jak dlouho, než nám to docvakne, že je to medvědí služba??

"Nelo a co kdyz treba nemam jen predstavu o vychove, ja ji dokonce uplatnuju v praxi, byt ne na svych vlastnich detech. To  se nepocita nebo je moje zkusenost zanedbatelna? Nebudu se dohadovat o tom, ze tvoje zkusenost jako matky je jina ale to snad neznamena, ze ja o tom nic nevim nebo o tom nemuzu mluvit"...

   Taurus, já přece netvrdím, že  do tohoto někdo, kdo nemá děti nemůže mluvit, jen říkám, že představa je většinou jiná.  Prostě, když  nějaký takový problém máš  doma, díváš se na něho  docela  jinak, než z hlediska profese.

Asi to bude tím,  že  se  někdy takoví problémoví  jedinci chovají u  psychiatrů a psychologů docela jinak, než doma  (pokud opravdu nemají  nějakou duševní poruchu).    Taky je asi rozdíl,  když takové problémy řešíš, jako pracovní a můžeš za nimi "zavřít dveře" a jiné to je, když to máš nepřetržitě doma.  Věřím, že většina rodičů, kterým záleží na tom, mít " bezproblémové děti" ví, co dělat, jenže když do toho zapojíš i srdce a ne jen rozum, hned je to horší se rozhodnout.  Vůbec si nemyslím, že když Ilona  dokáže vyhodit svého dospělého syna, že se jí uleví. Neuleví, bude na něho myslet pořád, akorát ji asi nebude denně dělat doma peklo.

eremuruss napsal(a):

Nemusi to byt jen vychovou v nasem mestecku znam pripady kdy treba otec reditel na jedne skole matka na druhe skole reditelkou.Syn flakac zavisly na marihuane,ktery se ani nevyucil.Z prace ho vyhodili,protoze do ni nechodil.Ted ho oba rodice zivy.Ja myslim,ze tyhle rodice meli z vychovou deti dost velke zkusenosti a prece selhali.

Vzdělání a zaměstnání neříká nic o tom, jak vychovávají své děti.
Máme sousedy pana inženýra a paní učitelku. Perou se jak psi, hlavně v noci, a děti jsou přitom...paní prohlašuje nahlas, že ona je učitelka, a přece VÍ, jak má vychovávat děti.

Jinak souhlas s tím, že výchova není samospasitelná a povaha dítěte se nakonec vždy projeví.
Viz cikáňata vychovávané v českých rodinách. V pubertě pudy zavolají a zapomenou na slušnou výchovu. To je bez jakéhokoliv rasistického podtextu. pouze popisuji skutečnost.

Kuty :
když  nějaký takový problém máš  doma - Nelo dítě musíš vychovávat tak,aby takový závažný problém nenastal,protože když už je problém doma,je hodně pozdě.Takovým těžkým problémům se dá normální výchovou s průměrnou inteligencí předcházet,nebrát děti jako nutné zlo,bavit se snimi,hrát si s nima,atd.,je to mnoho a na dalších 20 let je o zábavu postarno a s tím mnozí "takyrodiče"jaksi nepočítají.

Tak s touto částí tvého příspěvku  nesouhlasím.   Musím přiznat, že se mne  to docela dotklo.
   V žádném případě neberu svého syna jako nutné zlo a vychovávám ho  podle nejlepšího svědomí.  Nemám takové problémy jako Ilona, syn je podstatně mladší, problémy s ním jsou jiné, než se tady popisují, žijeme v harmonické rodině, všichni děláme, co můžeme a přesto máme problém.

Upravil(a) Nela (23. 4. 2009 11:06)

nemáš páru o výchově vlastního dítěte,naozdíl třeba ode mě,dvojnásobné mámě,která vím,o čem píše
Ani jako trojnásobná máma bych si netroufla říct, že bezdětní kantoři, vychovatelé atd. nevědí nic o výchově. Jistě, s vlastním je to jiné (už proto, že ho nelze vrátit ), ale to neznamená, že ti, co děti nemají a starají se o ně jinak, jsou "rodičovští tupci".
dítě musíš vychovávat tak,aby takový závažný problém nenastal,protože když už je problém doma,je hodně pozdě.Takovým těžkým problémům se dá normální výchovou s průměrnou inteligencí předcházet
Šeredně se pleteš - závažný problém může nastat kdykoli, výchova nevýchova, péče nepéče. Prostě se potomek zvrhne tak, že všichni jen zírají a přemýšlí, kde se to proboha zadrhlo. A o "průmerné inteligenci" to už vůbec není -
někdy jsou děti "podprůměrných" rodičů podstatně slušnější a bezproblémovější.

Kuty napsal(a):

když  nějaký takový problém máš  doma - Nelo dítě musíš vychovávat tak,aby takový závažný problém nenastal,protože když už je problém doma,je hodně pozdě.Takovým těžkým problémům se dá normální výchovou s průměrnou inteligencí předcházet,nebrát děti jako nutné zlo,bavit se snimi,hrát si s nima,atd.,je to mnoho a na dalších 20 let je o zábavu postarno a s tím mnozí "takyrodiče"jaksi nepočítají.

Je to fakt hodně podivné v té lidské společnosti - když jsem chtěla štěně s PP,tak se chovatelka zajímala o to,jestli už mám zkušenosti se psy,no nevěděla jsem v tu chvíli mám-li se ptát jestli tu otázku fakt míní vážně,že když jsem řádně vychovala dva kluky,tak že psa nezvládnu?Měla fakt naštěstí liché obavy,pes ze mně cítí moji autoritu a jsme všichni v poho.Ale kdo se ptá bud.matek,jaké mají zkušenosti,jestli jsou schopni mít dítě?Škoda,že je tu naprostá absence jakéhosi výcviku pro rodiče s výchovou dětí,mnozí by to fakt potřebovali,ale asi nakonec by tam chodili jen ti správní rodiče,ti ostatní by se radši asi drželi dál svého půllitru a cigaretku s kávičkou v ruce a budou v pohodě až do té doby,než se doma objeví problém.

Svatá prostoto.. Naprosto upřímný dotaz, Kuty. Napadlo Tě někdy před samotným aktem psaní o věci přemýšlet? Myslíš, že kažovečerní domino je všespasitelné? Existují případy, kdy i kdyby ses rozkrájela, nenaděláš nic. Něco podobného jsem si vzala. Oba tchánovci nadprůměrně inteligentní, svoje děti milují, vždy se jim věnovali. Jeden syn je dnes právník, druhý málem skončil v kriminále díky závislosti na automatech. Výrazy jako genetika nebo duševní onemocnění ti nic neříkají?

Upravil(a) Anda (23. 4. 2009 12:03)