Luisa napsal(a):

terezka007 napsal(a):

Měla by sis hlavně uvědomit, že tvůj první sexuální styk sloužil hlavně k tomu, aby jsi přišla o panenství. Zní to hrozně, ale účel byl splněn. Kdyby si chtěla romantické milování, tak si k tomu nejspíš vybereš někoho jiného. Jako "maso" se cítit určitě nemusíš. Sex byl dobrovolný, i když proběhl jakkoliv, nikdo tě do něj nenutil. Byla to tvá svobodná volba. Z pohledu některých mužů na ženy si opravdu nemusíš nic dělat. Vždyť i my ženy se někdy rády otočíme za sexy mužem a zhodnotíme jeho půlky :

Romantické milování jsem chtěla moc, ale tehdy mi přišlo, že mě žádnej chlap na světě nemůže mít rád a poskytnout mi to, strašně jsem se bála posměchu a nesmírně se styděla za svou nezkušenost. Zpětně mi to přijde neskutečné, ale bylo to tak. Jó, kdybych tehdy věděla co vím dnes:).
Nevadí mi pohledy mužů na ženy a naopak, vadí mi oplzlosti. Nějaká hnusná poznámka mě rozhodí třeba na několik dnů, a mám pak tendenci házet všechny muže do jednoho pytle, i když vím, že všichni nejsou stejní. Ale v tu chvíli to tak necítím.

Takže je to jasné - cítíš se zprzněná. Jak už někdo napsal, duševně jsi panna, ikdyž už nemáš tu nepodstatnou blánu. Tak zkus zapomenout na to, že ji nemáš a když jsi panna, chovej se jako panna. Prostě začni s někým spát opravdu až v okamžiku, kdy budeš po tom sama toužit a nenech se k tomu tlačit.

mashanka napsal(a):

Luisa napsal(a):

terezka007 napsal(a):

Měla by sis hlavně uvědomit, že tvůj první sexuální styk sloužil hlavně k tomu, aby jsi přišla o panenství. Zní to hrozně, ale účel byl splněn. Kdyby si chtěla romantické milování, tak si k tomu nejspíš vybereš někoho jiného. Jako "maso" se cítit určitě nemusíš. Sex byl dobrovolný, i když proběhl jakkoliv, nikdo tě do něj nenutil. Byla to tvá svobodná volba. Z pohledu některých mužů na ženy si opravdu nemusíš nic dělat. Vždyť i my ženy se někdy rády otočíme za sexy mužem a zhodnotíme jeho půlky :

Romantické milování jsem chtěla moc, ale tehdy mi přišlo, že mě žádnej chlap na světě nemůže mít rád a poskytnout mi to, strašně jsem se bála posměchu a nesmírně se styděla za svou nezkušenost. Zpětně mi to přijde neskutečné, ale bylo to tak. Jó, kdybych tehdy věděla co vím dnes:).
Nevadí mi pohledy mužů na ženy a naopak, vadí mi oplzlosti. Nějaká hnusná poznámka mě rozhodí třeba na několik dnů, a mám pak tendenci házet všechny muže do jednoho pytle, i když vím, že všichni nejsou stejní. Ale v tu chvíli to tak necítím.

Takže je to jasné - cítíš se zprzněná. Jak už někdo napsal, duševně jsi panna, ikdyž už nemáš tu nepodstatnou blánu. Tak zkus zapomenout na to, že ji nemáš a když jsi panna, chovej se jako panna. Prostě začni s někým spát opravdu až v okamžiku, kdy budeš po tom sama toužit a nenech se k tomu tlačit.

Souhlasím s mashankou, až na to, že je zbytečné zapomínat, že už tu nepodstatnou blánu nemáš, a nemusíš se chovat jako panna.  Já panna nejsem už fakt dávno, ani se tak nemusím chovat, přesto s někým začínám spát opravdu až v okamžiku, kdy po něm sama toužím...  (na to se nemusíš cítit vůbec panensky )

Luisa napsal(a):

Nicolasi, co jsem s určitostí zjistila, velký počet sexuálních partnerek ještě z muže nedělá zkušeného ve smyslu, že prostě ví, jak na každou ženu. S uvolněním takový muž může mít taky problém. Takže já si zase pomalu přestávám dělat hlavu s tím, že mám zkušeností málo. Neznamená to, že se něco nemůže naučit on ode mě. Je to o sebedůvěře. A ta je u mě kolísavá.

k PS2: to je velmi těžké popsat, např. při nějaké poznámce - má to tělesné projevy, jako pocení, sevření žaludku, a pak mám v tu chvíli pocit že mě nemá rád, že to je celé jen lež, že zase budu trpět, že chlapům jde jen o to si vrznout a mě jde o lásku (a o sex), že tedy s žádným chlapem nemůžu sdílet svůj život a být spokojená, připadám si jako ženská bezbranná, stvořená jen pro to, aby mi chlapi ubližovali a ještě z toho měli potěšení. Škála hnusných pocitů je široká. Když si to teď čtu, já vím, že to s mým přítelem tak není, jeho činy dokazují opak, ale u mě to prostě při nějaké poznámce naskakuje automaticky. Zatemní se mi v hlavě.

Ak ťa len niekto neznásilnil, atk si si UBLIŽOVALA SAMA. Sorry, ale je to tak. Ak ste sa dohodli na sexe, nemôžeš sa cítiť urazená, že ste spolu mali "len" sex. Využila si rovnako ty jeho ako on teba - že to on bral inak ako ty nie je ani jeho, ani tvoja vina... len púhy stav vecí. Prepáč, ale podľa mňa sa nemáš prečo ľutovať - a o to ani nejde. Ide o to, ako nechať nepríjemné veci z minulosti za sebou, vziať si z nich ponaučenie a ísť ďalej bez blokov a tráum, na ktoré ja vcelku nevidím dôvod): ja som bola chodiaci mindrák, panna do 20, ale nakoniec som si našla pekný vzťah, nádherný prvý sex, ktorý mi pomohol násjť si cestu k sebe, svojmu telu a naučiť sa robiť ním radosť sebe i druhým. Tiež som sa ľutovala, ale to je plytvanie energiou.

Selima napsal(a):

Luisa napsal(a):

Nicolasi, co jsem s určitostí zjistila, velký počet sexuálních partnerek ještě z muže nedělá zkušeného ve smyslu, že prostě ví, jak na každou ženu. S uvolněním takový muž může mít taky problém. Takže já si zase pomalu přestávám dělat hlavu s tím, že mám zkušeností málo. Neznamená to, že se něco nemůže naučit on ode mě. Je to o sebedůvěře. A ta je u mě kolísavá.

k PS2: to je velmi těžké popsat, např. při nějaké poznámce - má to tělesné projevy, jako pocení, sevření žaludku, a pak mám v tu chvíli pocit že mě nemá rád, že to je celé jen lež, že zase budu trpět, že chlapům jde jen o to si vrznout a mě jde o lásku (a o sex), že tedy s žádným chlapem nemůžu sdílet svůj život a být spokojená, připadám si jako ženská bezbranná, stvořená jen pro to, aby mi chlapi ubližovali a ještě z toho měli potěšení. Škála hnusných pocitů je široká. Když si to teď čtu, já vím, že to s mým přítelem tak není, jeho činy dokazují opak, ale u mě to prostě při nějaké poznámce naskakuje automaticky. Zatemní se mi v hlavě.

Ak ťa len niekto neznásilnil, atk si si UBLIŽOVALA SAMA. Sorry, ale je to tak. Ak ste sa dohodli na sexe, nemôžeš sa cítiť urazená, že ste spolu mali "len" sex. Využila si rovnako ty jeho ako on teba - že to on bral inak ako ty nie je ani jeho, ani tvoja vina... len púhy stav vecí. Prepáč, ale podľa mňa sa nemáš prečo ľutovať - a o to ani nejde. Ide o to, ako nechať nepríjemné veci z minulosti za sebou, vziať si z nich ponaučenie a ísť ďalej bez blokov a tráum, na ktoré ja vcelku nevidím dôvod): ja som bola chodiaci mindrák, panna do 20, ale nakoniec som si našla pekný vzťah, nádherný prvý sex, ktorý mi pomohol násjť si cestu k sebe, svojmu telu a naučiť sa robiť ním radosť sebe i druhým. Tiež som sa ľutovala, ale to je plytvanie energiou.

s tím souhlasím

mashanka napsal(a):

Luisa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Možná se ti podaří udělat čáru za minulostí, když si uvědomíš, žes to byla TY. To TY jsi ze sebe udělala kus masa, když ses rozhodla, vyspat se s chlapem proto, abys TO měla za sebou.
Udělala jsi chybu, ale neumírá se na to. Prakticky se nestalo nic jiného, než že  sis to první milování zbytečně pokazila, protože jsi z toho udělala mechanickou záležitost - zbavení panenské blány.

Ano, zní to hnusně, ale zase to není nic, z čeho by ses měla věšet.
Podle mě za to ale vůbec nemohou ti tví muži, ale jen ty sama. Zkus si to přiznat a potom nebudeš vidět důvod, proč by oni v tobě měli vidět jenom sexuální symbol

Já vím, že to bylo moje svobodné rozhodnutí. Ale toto vědomí mi vůbec nepomáhá. Kurnik, dyť já se z toho nevěším. Cítím se jen často blbě, a to nechci tak se to pokouším řešit. Nějaký zasunutí do nejspodnější přihrádky vědomí se nedaří, mrchy pocity se opakovaně vyrojí ven. Chci si to v sobě nějak srovnat, aby mě to stále nedeptalo, zatím jsem na nějaký dlouhodobě učinný recept nepřišla. Víš, já si to rozumem umím vysvětlit, ale ty EMOCE. Jo a netvrď mi, že dost chlapů nevidí v ženských jen prostředech k ukojení sexuální potřeby. Jasně na ženských je, jestli na to přistoupí. Já tehdy byla blbá, a tou blbostí jsem si přivodila takový menší trauma. Mám z toho ještě teď občas problémy v sexu, s uvolněním a tak.

Možná, že chlapi vidí v ženě jen prostředek k uspokojení, ale jen někteří chlapi a jen v některých ženských. Nemá to ani moc souvislost s tím, jestli jsou hezké, ale spíš s tím, jak se chovají. Mimochodem, chlapi tohoto druhu jsou pro mě trubci a nezajímají mě, proto mě to nijak netraumatizuje. Kdyby tě také nezajímali, možná by byl problém vyřešen

Mashanka, musím ťa poopraviť - ono to so samotnou ženou nemusí NIJAKO SÚVISIEŤ, občas je to vec náhody - žena je proste v nesprávnej chvíli na nesprávnom mieste, chlapovi hučí v guliach - a nešťastie je hotové. To, že chlap kohokoľvkek považuje za sex. objekt, je o tom CHLAPOVI, nie o tom objekte. S výnimkou, keď to tak vníma ten objekt (a ono to nakoniec ani nemusí byť pravda...

Tak sa raduj, vychutnávaj si to, nechci od neho, aby napravil nejako tvoju minulosť(tá sa nedá zmeniť, len prijať a ísť ďalej)... Škoda kaziť si vzťah kvôli minulým traumám.

A copak ti ta ztracená minulost dala?

PavlaH napsal(a):

A copak ti ta ztracená minulost dala?

Tobě Pavli přesně nerozumím, já mám dlouhý vedení.
Co mi dala ztracená minulost? Vytvořila to, co jsem teď. Ovlivnila mě. To jsi chtěla slyšet?

Luisa napsal(a):

PavlaH napsal(a):

A copak ti ta ztracená minulost dala?

Tobě Pavli přesně nerozumím, já mám dlouhý vedení.
Co mi dala ztracená minulost? Vytvořila to, co jsem teď. Ovlivnila mě. To jsi chtěla slyšet?

Zřejmě chtěla slyšet něco pozitivního.

Selima napsal(a):

nenájdeš na nej niečo pozivtívne? Skúsenosť, že ťa nakopla... čojaviem.

Ale jo, pozitiva tam jsou. K některým svým pozdějším činům bych nesebrala odvahu, nešla bych to net a nebyla se svým přítelem... je toho víc

Luisa napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Luisa napsal(a):

Já asi tak nějak VÍM, že je vina na mě, a neumím si to odpustit. Asi jsem se v sobě strašně zklamala. Jsem na sebe naštvaná za ztracené roky, mohla jsem jít třeba na terapii dřív, udělat něco jinak. Říkáte, je to minulost, nedá se to změnit, nač se tím trápit. To, že se to už nedá vrátit, mě nebetyčně se...

Vezmi to jako zkušenost a jdi dál... nemá cenu se trápit tím, co už nejde změnit...

Jo to bylo i v plánu, ale jak píšu, vrací se to. Možná jsem tvrdohlavej spratek, kterej se vzteká, když svět není, jak by si přál.

Jo jo

Luisa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Luisa napsal(a):

Romantické milování jsem chtěla moc, ale tehdy mi přišlo, že mě žádnej chlap na světě nemůže mít rád a poskytnout mi to, strašně jsem se bála posměchu a nesmírně se styděla za svou nezkušenost. Zpětně mi to přijde neskutečné, ale bylo to tak. Jó, kdybych tehdy věděla co vím dnes:).
Nevadí mi pohledy mužů na ženy a naopak, vadí mi oplzlosti. Nějaká hnusná poznámka mě rozhodí třeba na několik dnů, a mám pak tendenci házet všechny muže do jednoho pytle, i když vím, že všichni nejsou stejní. Ale v tu chvíli to tak necítím.

Takže je to jasné - cítíš se zprzněná. Jak už někdo napsal, duševně jsi panna, ikdyž už nemáš tu nepodstatnou blánu. Tak zkus zapomenout na to, že ji nemáš a když jsi panna, chovej se jako panna. Prostě začni s někým spát opravdu až v okamžiku, kdy budeš po tom sama toužit a nenech se k tomu tlačit.

v tomto ohledu jsem už poučená, spím s kým chci spát, takže teď spím s přítelem, protože ho mám ráda, přitahuje mě, a patří to myslím k normálnímu partnerství

No tak...... pokud to tak cítíš, na to, jsi schopna žít partnerským životem, tak to s tebou tak zlé není.
Každý máme nějaké to traumátko z mládí - patří to k životu a nemá cenu se v tom šťourat - čo bolo, to bolo - změnit to nejde, ale už je to pryče