Ahoj MAry, já ti asi moc neporadím, je mi 28 a manžel chtěl miminko jako první,  já jsem byla ta brzda,  pak nám jedno těhotenství nevyšlo ateďjsem siuž  moc mimipřála

asi nemá moc smyslho násilím nutit  do něčeho , co nechce,
držím palce ať se domluvíte a miminko ať pak na sebe nenechá čekat

Neznám přesnou situaci, takže raději neradím, pouze poskytuji svůj úhel pohledu. Můj manžel věděl hned první den, kdy jsme se potkali, že chci mít do třicíti děti a že na tom trvám a souhlasil. A taky věděl, že kdyby on změnil názor, našla bych si ochotného kamaráda. Jen takový zastašovací manévr...nedoporučuju, ale sama jsem byla ochotna zkusit. Naštěstí manžel názor nezměnil, ale bohužel se už rok snažíme a nic. Nu, přeji hodně štěstí a dobrý výběr priorit

Já bych rozhodně byla pro  zkusit si o tom s partnerem promluvit a zjistit proč nechce!!! Už tisíckrát se mi v manželství vyplatilo takže řešit věci  na rovinu, promluvit si o tom co kdo chceme a proč  to tak chceme. Né vždycky dosáhne každý svého ale alespoň vím na čem jsem

řekni taky partnerovi jak to cítíš ty,  že miminko moc chceš a že máš obavy s přibývajícího věku a komplikací které to přináší - třeba netuší jak to vidíš :-)  a možná ti on řekne čeho se bojí a proč ještě čeká

Ahoj Mary, tak u nas to taky s rozhodnutim pro mimco nebylo na zacatku oboustranne. Ale manzovi jsem vysvetlovala, kdyz jsme se na toto tema bavili, ze vhodna doba nebude nikdy a ze to s detma taky nejde hned. Ostatne, to videl u nasich znamych. A nakonec jsme byli na navsteve, kde jsem mu soupla maly 14ti denni miminko do naruci a nechala, at si to vyzkousi. Zabralo, po asi tydnu mi sam od sebe rekl, ze by chtel uz taky vlastni mimco. A tak jsme vloni na podzim vysadili HA. Tak uvidime....

Verca01 napsal(a):

chlapi to nemaji nastaveny tak jako zensky. Podle me je jich hodne, ktery si vubec neco takoveho nedokazi predstavit. Maji strach, ze budou odsunuti na druhou kolej. Urcite bych to s nim taky probrala a vysvetlila mu, jake pocity mas ty.....

Já vím, že jsem drsná, ale takovému chlapovi bych vysvětlila, že pokud mě bude takhle natahovat ještě nějakou dobu, bude opravdu odsunut. Definitivně. Pokud by o mně stál, mělo by to zabrat. Pokud by to bylo naopak, nestála bych já o něho.
Já vím, že současná společnost není nikterak religiózní, ale kdysi to prostě fungovalo tak, že náboženství, jehož byli manželé příslušníky, nařizovalo plození dětí. A byl to také primární důvod manželských svazků. Pokud se muž rozhodne, že děti nechce, je to, podle mne, pouze jeho pohodlnost a touha být tím jediným, okoho je staráno. A to se mi saqra nelíbí

BLUE napsal(a):

Berberka - to je poměrně drsné řešení   já bych asi nejdřív zkusila ten rozhovor, promluvit a  vysvětlit si jak to kdo vidí a co cítí, ono třeba fakt jen stačí trochu rozptýlit jeho obavy z toho co všechno bude až přijde mimi....
ale kdyby to nezabralo tak  bych taky asi přistoupila k tvému řešení

Nu, já na ten rozhovor myslela přimárně taky, ale ono je to stejně většinou jako házení hráchu na zeď. Pánové tvorstva vědí všechno líp.