Rosamunda napsal(a):

Barbro, neboj ono to časem přebolí nebo se to aspoň otupí, mě zemřela před 4 lety druhá máma (tchýně), dodnes na ni s láskou a trochu i smutkem vzpomínám stejně jako na druhého tátu (tchána), který šel po roce za ní. Chodím za nimi na hřbitov občas se mi zdá, že jsou tu se mnou a oni opravdu jsou, mám je ve vzpomínkách. Taky jsem si původně myslela, že takovéhle dvě rány za sebou nevydržím, ale čas je velký čaroděj a lékař. Myslím na Tebe a posílám

Moc ti děkuji za tvoje slova. Počítám týdny a měsíce kdy se to stalo. Čas tak rychle běží a přece pomalu. Někdy jsem docela v klidu a smířená a jindy bych nejraději mlátila hlavou do zdi jen abych přehlušila tu bolest. Nikdy jsem netušila, že mě bude tak moc chybět. Pořád čekám, že to je jen špatnej sen, že se probudím a on bude zase sedět na gauči a přepínat programy v televizi. Omlouvám se, dnes je mě obzvlášt mizerně.

Rosamunda napsal(a):

Barbro, drž se, drž se, drž se. Nejlepší je asi upnout se na zbytek rodiny - děti, vnoučata - oni Ti určitě rádi pomohou tu ztrátu zvládnout. Hlavně pokud možno nezůstávej sama doma, pokus se být s blízkými jak nejčastěji to jde. Snaž se zaměstnat, abys na to nemusela pořád myslet. Vím, že ty moje rady zní jako klišé, ale co vím, tak fungují. Měj se hezky, myslím na Tebe.

Díky moc. Mám práci - zatím - tak musím vstávat aplnit povinnosti, to mě taky zaměstnává mozek. A děti i vnoučata mě pomáhají to jo. Taky na zahradě dřu jao mezek jen abych nemyslela. Ale stejně ho všude vidím a povídám si s ním. Někdy mu i maličko pohrozím, to když se chystala bouřka a já měla obavy z krup. Pomohlo to u nás žádný nebyly.

Před týdnem mi umřela babička. Když napíšu, čekali jsme to, (i když nás smrt stejně zaskočila, prostě na tu člověk prostě není připravenej)Dožila se krásných 85 let a už byla unavená životem.
Když se narodila moje dcera a já ji pozorovala, říkala jsem, je podobná prababičce. Ted když malou vidím , prostě nevím, grimasa, pohled - vidím v ní jak kdyby koukala babička.

Ros, tys mi pred rokem a neco psala, at napisu, kdyby neco. Tak mamka pred 6 tyzdnami zomrela.

Upravil(a) maia (20. 11. 2010 9:57)

Maminka mi umrela loni par dni po svych sedesatych narozeninach, velice nahle a necekane. Je to uz rok a pul a jaks taks uz to prebolelo, chce to cas. Ale pocit prazdnoty uz bude navzdycky. Moc mi chybi...