14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Prosim moc o pomoc, umira mi babicka, vychovavala me jako malou,takze ji vlastne vnimam jako moji druhou mamu a nemuzu u ni ani byt, je ode me prilis daleko a ja tam nemem kde byt se synem. Citim silenou bezmoc a bezradnost, netusila jsem,jak vazne to vsechno je, kvuli diteti a memu zdravotnimu stavu mi rodice nechteli rict uplnou pravdu, takze jsem ji byla navstivit o vikendu v nemocnici a videt ji tam bezvladnou, ustala jsem to na miste,uz kvuli ni,ale od te doby jsem skoro na prasky, budim se spocena ze spani se spatnymi sny, stale se mi premyla,ze to,co jsem spolu prozili jsou a zustanou uz jen vzpominky a hlavne to,ze neni v mych silach ji nejak pomoci. Kdyz uz u ni nemuzu byt,tak ji pisi pohlednice,snazim se ji povzbudit,ale vim,ze uz moc nevnima, snad tedy alespon vnima,ze na ni nekdo mysli a ma ji rad. Chceme za ni jednou za 14 dni jezdit,ale i tak vim,jak moc je to malo..... Nevim,jak se s tim vyrovnat, nikdy mi neumiral zadny takto blizky clovek. Dekuji za kazdou radu.
Není tady
Slni bohuel nemam radu, alejen pochopení. Umírá mi děda, jediný prarodič kterýho mám... Dr se,přeju ti hodně sil to zvládnout. Babička určitě cítí e ji má ráda a myslí na ní
Není tady
Jedine,co jsem jeste stihla ji ukazat Matyska, moc si to prala a mela jsem stesti,ze ho v tu chvili,co jsme u ni byli vnimala,ale i tak, ani bryle ji nedali,takze vnimala jen hlasy a zvuky, videla ho jen rozmazaneho, vzdy,kdyz si na to vzpomenu,tak mam slzy v ocich. Mam strasne moc vycitek,ze jsem to stale odkladala,az bude Matysek vetsi,predci cesta trva hrozne dlouho a u babicky uz se moc bydlet neda,krome toho jeste je ziva a uz se perou o majetky, je mi proste z toho vseho opravdu . Je to tezke, na druhe strane zahrady bydli jeden stryc a jeji syn a tam si nesedla babi s jeho manzelkou,takze kdyz volala,ze je ji zle a jestli by k ni neprisli,tak se na to vykaslali,az za x hodin na to ji nasla sousedka na zemi v bezvedomi a druhy syn,ktery za ni jezdi jen z vypocitavosti je ponekud psychicky nemocny,tak ten ji cpal nejakymi silenymi leky aniz by to doktori vedeli,takze ji take pekne ublizil. Ted co lezi v nemocnici,tak privedl celou rodinu a prede vsemi prohlasil,ze se jdou rozloucit a pritom babicka jeste stale zije a uz se hada o barak. To tak hrozne rve srdce,kdyz si to nezaslouzi. A moje mama jako dcera to neni schopna ustat,tak tam radsi ani za ni nechce chodit, pritom babicka byla neustale u nas a my u ni, byla to tak uzasna doba....
Není tady
to je smutný... Babičce přeju a se netrápí a tobě hodně síly
Není tady
U je tady pár takových vláken, zkus se na ně podívat.
A netrap se tím, e jí nemůe pomoct. Tím nic nezmění. Ty krásné vzpomínky ti navdy zůstanou a budou tě hřát.
Ahoj Sluníčko
Já to zaila dvakrát, kdy mi umřel dědeček, vzpamatovávala jsem se z toho hodně dlouho, protoe to bylo nečekané a pak babička, která byla dlouho nemocná, take byl čas se s tím více méně dopředu vyrovnat a upřímně, myslím, e čas je ten kdo hojí. Ale napadla mě jedna věc, zkus přijít na to, co bys chtěla a co by bylo reálné a pak to udělat. Třeba zajet sama za babičkou, aby zatím někdo malého pohlídal a říct ji, co chce nebo jí namluvit kazetu, nevím, jenom nápad Dr se
Není tady
Sluníčko tady není moc co poradit ve zahojí čas nebo lépe řečeno utlumí se smrtí se vichni vyrovnáváme velmi těce vím o čem mluvím nemám u nikoho jen své děti a vnučky.Mamka mi umřela před jednadvaceti lety a stále mi chybí.Tak ti přeji hodně síly a myslím e důleité je e má svojí babičku ráda a kdy o tom ví tak jí to určitě pomáhá s láskou kolem sebe vichni snáíme ve snáz.
Není tady
Ja som naposledy silne rpeívala umeiranie môjho deduka, o to horie, e on sa proste rozhodol, e zomrie - podvedome - a pracoval na tom. Vežmi zle sa mi na to dívalo, bolelo ma to skoro osobne, ale ostatní ma presviedčali, e má na to právo vo svojich 94 rokoch... Tak som sa len snaila zmierni mu problémy a bolesti a sama sa s vecou vyrovna. Ja by som za ňou asi ete zala, či u sama alebo s mamou, chytila ju za ruku, povedala jej, čo potrebujem(ja som sa s dedukom stihla rozlúči a vetko mu poveda...) a začala sa zmierova s nevyhnutným. Alebo jej napí list, viac kvôli sebe ako kvôli nej - ja som dedkovi písala list u posmrtne. Bolo toho vo mne priveža a muselo to von. Inak, babička a v podstate predtým aj stará mama(otcova mama) zomreli nečakane a bolo to v niečom aie a v niečom žahie. Vdy je to aké vyrovna sa s nezvratnými vecami, ale je to zároveň nevyhnutné. Mne pomáhalo vypísa sa z toho... vyplaka.... vyrozpráva s žuďmi, ktorí nebohého poznali. Spomína v dobrom - väčinou sme skončili pri veselých príhodách.
Není tady
Sluníčko,
to je mi líto, dr se . Zkus si říci, e babička tady na zemi proila krásné chvíle, e jste proily krásné chvíle spolu, ale teď u je její čas a půjde někam, kde u ji nebude nic trápit a kde bude astná . Tak jí to zkus dopřát a netrap se. Babička by určitě nechtěla, aby ses kvůli ní trápila.
Upravil(a) Tulipánka (19. 4. 2009 11:45)
Není tady
Slniecko - je to straně těké, ale opravdu to chce čas......i kdy ani ten ti díru v srdci po babičce nezaplní.....bohuel vedle mně umřelo u spoustu mně blízkých lidí, včetně nenarozeného syna, nejhorí bylo kdy odeel tatínek a babička - v 92 letech, vychovala mně a byla mi blií ne matka......je to u pár let a dodnes se mi o nich zdá a myslím na ně, ale ta nejhorí bolest je pryč a vzpomínky jsou jenom hezké....dr se, mysli na svého syna, to hodně pomáhá
Není tady
Vsem Vam moc dekuji, snazim se jak se da,ale odnasi to moje okoli. Jinak svoji bolest nedokazu ze sebe dostat. Babicce je take 92 let, byla tu s nami dlouho, ja si ji uzivala plnymi dousky skoro 21 let, je mi take trosku vic jako moje vlastni mama. Vim,ze me potrebuje muz i Matyasek,ale nekdy je to silnejsi nez ja. Snazim se s tim srovnat,ale az to prijde,tak stejne pripravena nebudu a vim,ze to jeste bude hodne bolet. I kdyz jsem s ni nebyla,tak ona byla vsude se mnou a kdyz mi bylo hodne zle,tak to byla prave ona,na koho jsem nejvic myslela a s kym se v myslenkach radila a povidala.
Seli, denik si pisi s prestavkami od 15ti let, pomaha se mi take vypsat a dostat to na papir, delam to i ted.
Není tady
Také jsem si nikdy nepřipoutěla ve svém ivotě smrt, a kdy mi umřela babička. Byla vdy velice vitální, hodně se o mně také starala. Já jsem se s tím nevyrovnala dodnes, s tím se asi moc vyrovnat nedá, ale říkám si, e teď u jí nic netrápí a krásně spí.
Určitě jste si s babičkou hodně v ivotě daly a proily moc pěkných chvil a tak to má být. Určitě jsi jí oporou i teď a ví, e pro ní dělá co můe.
Není tady
Natali,donedavna jeste chodila i dlouhou streku do kostela, obdelavala malinkatou zahradku a ted tam jen lezi a uz nikdy chodit nebude, telo vypovedelo sluzbu, musi to pro ni byt hrozne, myslim,ze uz to ani tak nejak nevnima, nejhorsi pro me bylo zjisteni,ze se i nejak vytratili emoce, nesmeje se, neplace, je tak oddana.
Není tady
Úplně chápu, jak se cítí, já toto proívala minulý rok, pořád se utěuji, e se má babička miláček u netrápí. Ona byla straně empatický človíček přímo nabitý altruismem a dost lidí jí jen vyuilo, ve si moc brala a s kadým proívala. Kdy jsem byla jako dítě u ní, tak i kdy jsem byla venku, cítila jsem, e se mi nemůe nic stát a e jsem u správného člověka v opatrování.
Obdivovala jsem její nesmírnou energii, kolik toho ona stihla a zařídila, to bych já nedokázala.
Jinak tvá babička má poehnaný věk.
Není tady
Natali, tak presne toto jsem prozivala i ja,krome toho se mnou babi prozivala i prvni lasku,proste vsechno, nejkrasnejsi vzpominky mam s ni. Doma bylo smutno, oba rodice pili,takze u ni jsem opravdu zila, vedela vzdy vsechno jako prvni, byla tu,kdyz jsme ji ja nebo braska potrebovali. Proste jsem si vzdy pripadala jako v pohadce a nikdy jsem si nepripoustela,ze tu jednou nebude.
Upravil(a) Slniečko (19. 4. 2009 17:35)
Není tady
Slniečko, posílám na dálku objetí na tuhle ivotní situaci jsou vechna slova krátká.... vechno konejení je málo..... jak u psaly holky přede mnou, vdycky přijde obrovská bolest, smutek, ale čas tohle vechno přetaví na hezké vzpomínky.
Nai nejblií nám budou chybět vdycky, vdycky zůstane po nich v naich ivotech mezera... ale po kratí či delí době slzy nahradí úsměv nad fotkou, záitkem, vzpomínkou.
Přeju ti, aby to období přilo co nejdříve.
Není tady
Slniečko
Není tady
Slniečko,to,jsou bohuel smutné okamiky a kadý se s tím vyrovnává po svém. Nejhorí je asi to příjmout,tu skutečnost,e,u to nejde jinak.. A e se blíí konec.. Mě umíral,otec cca v mých 16 letech,na rakovinu,doktor,kdy jsem se zala zeptat,jak to sním vypadá mi na rovinu,řekl,e dobře,né..,e to nedopadne..(divím se,e mi to vůbec řekl) Táta s mámou,u spolu neili,chodili mu pomáhat známí a chvíli tam bydlel bratr. Já za ním,jezdila do léčebny,vlastně skoro jediná a kadý víkend. Byla jsem nato sama. Později jsem jezdila za ním domů,nechtěl být v nemocnici,nemluvili jsme o jeho nemoci nijak moc,asi mě nechtěl zatěovat,určitě musel trpět,poslední víkend,kdy jsem tam byla mi řekl,dívej,u ani nekouřím,snad tak,nějak,pořád doufal,to si pamatuji,pak jsem odjela,řekla,e zas přijedu a u jsem to nestihla.. Za 2-3 dny,umřel,doma.. Nechtěla jsem tu skutečnost příjmout,bolelo to,pak jsem se s tím smířila,ale nevyrovnala,chybí mi pořád a kdy jdu na hřbitov,větinou stejně slza ukápne,mrzí mě,e se nedočkal,ani narození mého syna a dcery..prostě mi chybí pořád. Někdy se mi,ale o něm opakuje,pořád stejný sen,větinou,kdy by měl mít narozeniny nebo ,kdy má výročí,úmrtí,je to zvlátní,tak si říkám,e tu třeba semnou pořád je..kadopádně v mém určitě. Manel,u taky nemá rodiče,neijí ani rodiče naich rodičů. Je to těké setkat se s umíráním,někoho blízkého,ale,Slniečko,babička v Tvém a vzpomínkách zůstane napořád i kdy tady s Tebou nebude. Tobě Slniečko,hodně síly k překonání těkých chvil..nebude to lehké.
Holky to vechno řekly za mě, já to proívala vloni touhle dobou, v červnu babička zemřela na osteosarkom. Dodnes je po ní ohromná propast, chybí mi na kadém kroku, ale postupně se ta bolest otupuje, smířila jsem se jejím odchodem dávno, jen mi prostě moc chybí. Tak se s ní scházím poměrně často ve vzpomínkách, ve snech...
Upravil(a) Regina (24. 4. 2009 8:21)
Není tady
Regina napsal(a):
Holky to vechno řekly za mě, já to proívala vloni touhle dobou, v červnu babička zemřela na osteosarkom. Dodnes je po ní ohromná propast, chybí mi na kadém kroku, ale postupně se ta bolest otupuje, smířila jsem se jejím odchodem dávno, jen mi prostě moc chybí. Tak se s ní scházím poměrně často ve vzpomínkách, ve snech...
Mně jedna babička umřela před cca 5-ti lety... a taky se mi o ní opakovaně zdá, i o jejím bytě, kde bydlela kdy jsem byla malá...
Není tady
Slniečko napsal(a):
Kdyz uz u ni nemuzu byt,tak ji pisi pohlednice,snazim se ji povzbudit,ale vim,ze uz moc nevnima, snad tedy alespon vnima,ze na ni nekdo mysli a ma ji rad. Chceme za ni jednou za 14 dni jezdit,ale i tak vim,jak moc je to malo..... Nevim,jak se s tim vyrovnat, nikdy mi neumiral zadny takto blizky clovek. Dekuji za kazdou radu.
Ahoj Slunicko,
neznam Tvoji babicku ale jsem presvedcena ze vnima ze ji milujes.
Myslim ze jedina cesta jak se vyrovnat se smrti blizkeho cloveka je ta ze tim bolestnym procesem proste projdes.
Zivot nikomu prodlouzit nemuzem,ale muzem umirajiciho cloveka podporit svoji laskou a citem.Jedna z nejdulezitejsich pomoci jakou jsme schopni dat.
Muzes ji hodne pomoc ted v tuhle chvili prave tim ze ji das to co dala v zivote ona babicka Tobe.Pochopeni a lasku.
To jak se chova zbytek rodiny ,tim se netrap,nebot nemuzes to zmenit. Jednala bych predevsim za sebe.
Není tady
Vsem Vam moc dekuji za pomoc, babicce se nejakym zazrakem polepsilo, ja vim, v jejim veku to muze byt zazrak, stejne jako muze prijit konec kazdym dnem. Smirila jsem se s kazdou variantou. Mozna o to lepe,ze vim,ze to vypada zatim dobre a jeste si ji stihnu uzit.
Co je pro me opravdu nepochopitelne je,zena nas vsichni sourozenci zarli, jsou presvedceni,ze to delame pro majetek /dum, nejsou schopni pochopit,ze ji tak s bratrem milujeme,ze s ni proste chceme jeste nejakou dobu byt a uzit si ji a jeste stihnout rict to,co jsme nestihli predtim. Je to silene smutne, videla jsem ji tento vikend a nejak se ve me rozhostil klid v dusi,nedokazu to popsat,proste takovy nadherny pocit,kdyz nas vnimala a hlavne, sesli se tam po x letech vsichny jeji deti a k tomu jeste ja a braska,proste mela slzy stesti v ocich a usmev na tvari, to minule byla uplne bez mimiky. Jeste jednou moc moc dekuji za podporu.
Není tady
Tak to je dobře, e je babičce líp, hlavně si nic nevyčítej, vichni tak nějak děláme co myslíme, e je v danej okamik nejlepí ... a nestresuj se nějakýma árlivýma příbuznýma, to je plejtvání energie. Má monost jetě babičce říct vechno, co jsi jí říct nestihla, to je fajn, já u tu monost neměla, babička mi umřela letos v únoru, bylo to rychlý, jeden den ji odvezli do nemocnice, druhý den vypadala líp, a tak jsme měli radost a jen jsem s ní domluvila, co jí druhý den přinesu do nemocnice .... a pak jsem tam přila s takou a babičky postel nikde a vichni se na mě tak divně dívali ... prostě u jsem ji nestihla Vyrovnat se s tím neumim vůbec, taky pro mě byla víc ne máma. Vyuij naplno ty chvíle, který můe s babičkou jetě trávit
Není tady
Vsem Vam moc dekuji,babicka se uz dnes neprobrala. Ceka me dlouha cesta,abych to prazdno a ten smutek v sobe ustala,ale je pravdou,ze mam dobry pocit, stacila jsem ji rict,ze ji mam hrozne moc rada a videla i Matyaska,takze jsem se rozloucila a videla ji. I tak ten pocit prazdna je nepopsatelny....
Není tady
Slniečko napsal(a):
.......ale je pravdou,ze mam dobry pocit, stacila jsem ji rict,ze ji mam hrozne moc rada a videla i Matyaska,takze jsem se rozloucila a videla ji.
To je moc dobre.
Není tady