A kdo chce žít ve stresu, nervech a s prášky na nervy??? Osobně jsem si užila nervů dost a nikomu to nepřeju... Ano zastávám názor: hlavně klídek.... Nikdy jsem neřekla, že jsou divní.... už několikrát jsem napsala, že je neodsuzuju, ale ani neobdivuju...

Jsem.sva: dvě děti jsou limit tatínka a na víc musí být dva. A obecně řada žen by místo práce nebo souběžně s prací vychovalo několik dětí,  kdyby to bylo společností  a mužem ceněno alespon stejně jako celoživotní pr...í se v kanceláři - což není.

jsem.sva: ano, v tom máš pravdu. O to víc se mi Strnadovi líbili, že měli odvahu k životu, jakou má málokdo.

No koukám, že co člověk, to názor. Mně osobně ten včerejší díl přišel smutný a depresivní. Po shlédnutí té první části (do roku 1987) jsem byla unešená, jak jsou oba skvělí. Strašně sympatičtí, chytří - ona porodí dítě a bez problémů dostuduje (a ještě má stipendium) a do toho vlastníma rukama zařizují celý byt. Neuvěřitelný!! Já bych to absolutně nezvládla. tak jsem byla přesvědčená, že mají před sebou zářnou budoucnost a že tenhle poslední díl bude taková růžová idylka. Depka na mě potom padla z toho, jak paní Ivana řekla, že když snědla ty prášky a zapila je alkoholem, cítila se neuvěřitelně volně, krásně a svobodně. A jak z toho kolotoče chce kolikrát utéct, ale nemůže.. Ty Bohnice to završily. Navíc mi přišlo, že k sobě navzájem mají všichni moc daleko ( ale nevím, nemám zkušenost s takovou početnou rodinou, třeba je to normální) a vztahy takové odtažitější. Z těchto důvodů mi přišel tenhle díl depresivnější než ten předposlední. Tam přišla tragédie naráz ale tady to bylo takové pozvolné a bolestivější.

Pavli, já myslím, že jsem.sva není netolerantní, jen by jí asi takový život neuspokojoval. Ale nevidím v tom jejím projevu žádné pohoršení nebo tak něco...Jinak mě se příběh taky líbil. Bylo to i o velké odvaze vystoupit veřejně se svým nahám já. Ne každý by to dokázal. A já přitom myslím, že takové příběhy jsou potřeba, protože hodně lidí se třeba motá v něčem podobném a myslí si, že jsou v tom sami, zadlužení, neschopní ovládnout své děti, s mizerným výhledem do budoucna.....Tenhle příběh ukázal, že každý má své slabé chvilky a Strnadovi myslím stáli pořád u sebe, nežili vedle sebe, oba byli hodně pro rodinu. A ty děti? Inu, nikdo není při výchově svých dětí prorokem. My, rodiče, můžeme jen vychovávat a doufat, že se dítě nedá strhnout partou atp....můžeme jen přihlížet, vysvětlovat a doufat, že jednou nám to děti vrátí v dobrém.....je to běh na dlouhou trať...

To Jana Lojková: Jani, drž se. Moje známá to měla se synem podobné. Školu sice nějakou dodělal, ale neustále měnil práci, normální fluktuant....Byla tvrdá, nechala ho, ať se živí sám, v bytě ho bydlet nechala, ale nedala mu ani korunu na jídlo. Když jí potkal v supermarketu značeně pohublý a prosil jí, aby mu koupila aspoň rohlík, vykašlala se na něj....donutila ho tak chodit do práce a dnes je kluk opravdu soběstačný. Dobře to dopadlo, ale chce to nepovolit. A vlastně mám ještě jeden příklad - mýho bráchu. Učňák taky dodělal, ale pak se víceméně flákal od ničeho k ničemu. Moje máma taky nepovolila a jeho příspěvek na jídlo a domácnost prostě chtěla, dával jí ho a z podpory mu skoro nic nezbývalo...taky ho to donutilo najít si práci, kde už vydržel...pak dospěl ještě víc a začal pracovat na tom, aby měl maturitu....letos už maturuje, oženil se, o svou ženu se stará, je jí oporou, opravují spolu starší domek....prostě všechno teď v pohodě, ale mamka s ním měla pěkný nervy....chce to vytrvat, naučit je tomu, že v životě jim nikdo nic neodpustí. Vím, jak to mámu i mojí známou bolelo, ale vyplatilo se to. Držím tobě i synovi palce. Pa.

Já si myslím ,že se p. Strnadová musí rozhodnout co chce, zda podnikat nebo mít 5   d ětí. Obojí asi nejde zvládnout. Její podnikání - obchůdek, dárky pro přítelkyně - vidím jako snahu o únik ze starostí, které provoz domácnosti a podnikání manžela přináší.

Tano, zcela s tebou souhlasím. Vůbec neodsuzuju lidi, kteří mají víc dětí (moje sestra má 3 a čtvrté plánují, ale nemá podnikatelské ambice). Jenže paní Strnadová je hodně činorodá, chce podnikat, chce tvořit (a to jí chápu, taky musím stále něco dělat), jenže malé děti jí v tomhle svým způsobem brání. Kdyby měla 3 děti, určitě by byla teď klidnější a ani "zlobivý" syn by jí nedohnal k pokusu o sebevraždu. Prostě je toho na ní moc....

Barbaro, nevím, proč bych měla být mimo.... já se v Bohnicích neléčím... Nikdy jsem neřekla, že jsou neslušní, že se nad nimi pohoršuju, že je odsuzuju.... Jen si myslím, že by paní Strnadové bylo líp a zvládala by vše líp s menším počtem dětí.... Ty odsuzuješ mě za můj názor a to je znak netolerance....

Nemusí být každý mimo, kdo se léčí v Bohnicích, a pokud byť jednomu dítěti věnuješ celý život, a pak se dočkáš zklamání, je to pro matku takový problém, že už je pak jedno jestli má čtyři další. a možná kdyby je neměla,bylby poslední díl bez paní Strnadové.

jsem.sva napsal(a):

Barbaro, nevím, proč bych měla být mimo.... já se v Bohnicích neléčím... Nikdy jsem neřekla, že jsou neslušní, že se nad nimi pohoršuju, že je odsuzuju.... Jen si myslím, že by paní Strnadové bylo líp a zvládala by vše líp s menším počtem dětí.... Ty odsuzuješ mě za můj názor a to je znak netolerance....

Jestli můj příspěvek vyzněl tak že kdo má jiný názor je mimo, nebylo to tak myšleno.
Nemám pět dětí, protože nemůžu mít děti.
Ale vážím si lidí kteří se do toho v této době pustí a nedělají to jen pro přídavky od státu. přestřelit je jednoduché, může se to stát každému, že přecení svoje síly.

jsem.sva napsal(a):

Co člověk, to názor. S tím ani já ani vy nic neuděláme...

Májajája: a nemusí být každý mimo, kdo má jiný názor... a taky jsem neřekla, že by paní Strnadové  bylo dobře s jedním dítětem...

....  Proč všechny nemáte 5 dětí, když je to tak úžasný???

Májo: Je mi moc líto, že nemůžeš mít děti, protože děti jsou život (i pro mě, přestože jste mě tu za moje názory odsoudili). Ale věř mi, že kdybys je měla, už při druhém dítěti bys tušila, že jich 5 nemůžeš s klidnými nervy zvládnout. Vím to z vlastní zkušenosti: já mám 2 a sestra 3. Když se sejdou, je to prostě cirkus....  A přestřelit (jak ty říkáš) v počtu dětí je podle mě nezodpovědné.... ale opět připomínám, že Strnadovi neodsuzuju, ale spíš lituju...

Jsem svá, já nemyslím, že se tu někdo odsuzuje, myslím, že si každý trvá na svém názoru.
A my dvě na toto téma stejný názor nemáme, a to ještě nic nezmnamená, moje nejlepší kamarádka to taky vidí jinak. než já.
Já si myslím, že to je nezodpovědné, když víš, že si to dovolit nemůžeš, a při jejich životním stylu si nemyslím že šlo o to že by museli makat aby uživili, to dělá každý a pak je z toho nějaký profit, ale tady podle mně šlo o jejich životní přesvědčení a styl. Problémy paní mi přišly spíš ze sklamání ze syna než z práce a nestíhání.
Ale tak to vidím já a ty jinak a to je dobře, jinak bychom si tu neměli o čem psát.