Připadali mi, že se i po ´24 letech ´manželství milují, ale nepřipadá vám zvláštní, že dva inteligentní lidé si "vyrobí" 5 dětí a pak se diví, že je nestíhají uživit, učit se s nimi, vychovávat??? Chápu lidi, že touží po dětech, ale musí znát svoje síly....

Dítě v 37 letech už mi nepřijde jako naivní představa z mládí.  Proč si pořizovali páté dítě, když už při třetím toho měla plné zuby? Jsem asi moc realista, ale tohle fakt nepochopím (mě je 37 a mám 2 děti, nejsem bezdětná naivka) .Taky bych svoje problémy neřešila a neventilovala přes tel. kamery.

Tina: vím, že jsem asi hrozný realista, ale "pořídit" si páté dítě mi přijde fakt jako že jsou rodiče bez rozumu.... i když mají VŠ a jinak mi přišli hodně inteligentní. Mám 2 děti a máme co dělat, abychom vyšli.... To už snad není o lásce k dětem, ale o nezodpovědnosti....

Kolik bylo již manžeslkých etud odvysíláno?
Je možné někde shlédnout ty, které již byly odvysílány? Děkuji.

Chtěla jsem jen říct, že láska k dětem nekončí u dvou dětí... Myslím, že každá žena nebo dvojce to má jinak. Myslím, že kdyby Strnadovi nepodnikali, byli by na tom psychicky mnohem lépé. Když se podnikání navíc nedaří, vzniká v rodině napětí, které se přenáší i na děti. Navíc paní S. je přepečlivá a zodpovědná a pak má pocit, že to nezvládá.Možná by stačilo prošku ubrat z nároků...např. třídit prádlo do pěti košů je přehnané, stejně určitě pere každý den...znám to z vlastní zkušenosti, taky mám pět dětí a na veřejnosti si někdy připadám jako exot...

Stále se zaobírám myšlenkou, proč mají 5 dětí, když to finančně nezvládají, paní nebaví dělat s dětmi úkoly, číst jim pohádky, nezvládá domácnost, nemůže dělat to, co jí baví (obchůdek), pán "musí" (a to tam řekl) podnikat, protože by jinak všechny neuživil... Raději budu mít dvě děti šťastné než 5 nešťastných....  Nechci, aby si někdo myslel, že je odsuzuju... v žádné případě! Ale rozhodně je ani neobdivuju..

Verča: oba si hodně stěžovali. Paní: že žijí z ruky do huby, pán: že mu přijdou do obchodu 3 lidi denně.... Podle mě právě nebyli až tak upřímní.... mám pocit, že dům na podnikání je jejich a mají slušnou částku z pronájmu nebyt. prostor.... Z čeho by jinak platili úvěry???

jsem.sva,
no právě, ať  to nazýváme jakkoliv, tak mi to nějak nesedí. Nářky nad třemi zákazníky denně .....Ale podle ukázek z jejich domečku si nežili špatně a  utáhli i úvěry. Děti nevypadaly, že by strádaly a manželka ještě stačila vyrábět dárečky pro sousedky......vidím to pozitivně - že se zbytečně kritizovali a jakoby omlouvali za to, že se mají dobře a zbytečně zdůrazňovali chyby a nedostatky....tím jsem myslela tu upřímnost.  Manželé byli oba maximalisti a dříči a když měli to štěstí, že se sešli a dokázali to své maximum, podle mě mohou mluvit o opravdovém štěstí........
Málo lidí má laťku tak vysoko a oni  dosáhli svých cílů ...........
Taky si stěžovali, to máš pravdu, ale myslím si, že si neměli na co  stěžovat. 
Konečně se ukázalo v TV, že mohou být spokojení a šťastní lidé, kteří pracují a dá se dosáhnout dobré životní úrovně  poctivou prací..........až mi ten jejich příběh připomínal pohádku.

Od toho jsou diskuse : co člověk, to jiný náhled...........

Tak nevím. Nečekala jsem tolik kritiky na tuto rodinu. Kdo jiný než dva lidé jako Strnadovi ( schopní, chytří, aktivní, úspěšní a přičinliví) by si měli pořizovat 5 dětí?! Jako národ pomalu vymíráme a oni jsou prototypem, že to jde.

Rozhodně bych jejich zpověď nebrala jako stížnost - konstatovali jasnou skutečnost: i když dřou a podnikají, žádní boháči nejsou. Svoje děti zabazpečují úžasně: každé má vlastní pokoj, bydlí dobře, maminka i když má další aktivity, s nimi dělá úkoly. když se jim syn nedostal na školu, mají pro něj uplatnění v podnikání.

Dětem poskytují dobrý příklad. Asi i proto jejich syn s nimi "soutěží", ale po svém, lempláctvím. Sám říkal, že se " rodičů nebojí", což znamená, že je asi i v 18 bere jako soupeře, kdyby byl v pohodě, tak se vyjadřuje jinak a svoji energii vydává jinam.

Mám dojem, že ten obchod není jediným zdrojem obživy, jinak by ho již museli dávno zavřít. Mimochodem: mají pěkné internetové stránky.

Uff, překvapila mě ta kritika - čekala jsem nadšené ohlasy na rodinu, která se k životu, manželství a rodičovství stavěla podle mě maximálně poctivě. Byli to lidi kteří nečekali na to, až budou moci žít, až děti vyrostou, až nebudu na mateřské, až budou peníze, až opadá listí z dubu...ale žili pořád naplno. No je to zajímavý, co člověk, to názor. Mimochodem přístup české společnosti že dvě děti jsou tak akorát a pět dětí rozmařilost mi připadá maximálně scestný ( mám taky jen dvě - bohužel).

simly.net: Co člověk, to názor...

Proč máš jen dvě děti? Moje sestra má děti 3, ale je finančně zajištěná a rodina je zcela spokojená a šťastná. A plánují čtvrté. Nemám nic proti počtu dětí, ale člověk musí odhadnout své síly.