29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Máte rádi přírodu? Jistěže většina ano, viďte? Ti, co žijí ve městě, tak tu přírodu jezdí vychutnávat co nejčastěji někam do okolí, ale naštěstí i u nás jsou města plná zeleně, což je jedině dobře. Člověk je přírodní dítě a je úzce spjatý s přírodou už od svého zrození. Ne všichni lidé však vědí, že i příroda okolo nás má své zákonitosti. A jedna z těchto zákonitostí je „energetického“ rázu. Ti z vás, co se často pohybují v přírodě, jistě sami na sobě poznali tuto zákonitost. Staří lidé občas na jaře dělají to, že obejmou nějaký strom, nebo sedávají pod stromem. Přiznávají, že ani nevědí proč, že je to tradice, ale že jim to pomáhá mírnit neduhy stáří. Ale přijde podzim a vše je jinak. Pod stromy nikdo nesedí, stromy nikdo neobjímá. Proč? Na jaře se rádi touláme lesem a fascinovaně sledujeme právě rašící nové listí na stromech a vůbec vše zelené okolo sebe. V létě už nám to ani nepřijde, prostě se lesem procházíme hlavně „pro zdraví“, ovšem přijde podzim a na spoustu lidí, toulajících se lesem, padá únava, melancholie, smutek a když takový člověk přijde po procházce lesem domů, tak je melancholicky naladěný, tak nějak „slastně“ utahaný. Oproti jaru pravý opak.. Pročpak to? Co se v tom lese děje? Co se vlastně děje s námi? Vysvětlení je docela jednoduché. Jde o zákonitost zachování energie. I stromy a nejen ony musí být na čas „energetičtí predátoři“..
Jaro – vše se probouzí ze zimního spánku. To znamená, že probouzející se příroda ožívá, energie Země a Slunce je asimilována ve značném množství, aby příroda využila tohoto krátkého období pro svou obnovu. V tuto chvíli je příroda okolo nás „nabita“ značnou energií a pokud se na tuto energii umíme vědomě i poddvědomě naladit, pak i nám tato energie může pomáhat obnovit náš vlastní energetický deficit. Příroda energii čerpá ze Země i Slunce, takže tímto jí nijak neuškodíme. Na jaře příroda energii nejen vstřebává, ale i hodně vyzařuje do okolí. Energetické záření například stromů, je i několik metrů do okolí. Proto jsou procházky přírodou na jaře tak posilující.
Léto – příroda je v energetické rovnováze. Mohutné vstřebávání energie se zmenšilo na „nutnou údržbu“ systému a tak energetická bilance je v rovnováze. V této fázi příroda energii sice do okolí vyzařuje, ale zdaleka ne každý má tu možnost tuto energii přijímat, pokud tak nechce činit vědomě.
Takže příroda i lidé v letním období jsou vesměs ve vyrovnané energetické bilanci. Vše je v rovnováze (samozřejmě až na vyjímky)
Podzim - příroda přechází do stavu „dozrávání“, opadávají plody, listí, tráva pomalu usychá, veškerá energie pomalu směřuje k „uložení se ke spánku“. Nastává fáze, kdy příroda už téměř nebere energii ze Země a ani ze Slunce. Energetická bilance přírody je na minimální úrovni nastavené pro pozdější zimní spánek. Stromy, které na jaře rozdávaly energii, si nyní, pokud je to nutné, mohou od lidí nyní trochu té energie brát, aby tak posílily samy sebe a zlepšily tak svou energetickou bilanci. A nejenom stromy. Samozřejmě, že nejde o žádné extrémní „odběry“, to ani náhodou. Mnohdy to ani nepocítíme. Co nás však může učinit „tak slastně unaveným s melancholickou náladou“ po naší podzimní procházce? Veškerá odumírající část přírody .. To znamená – listí, tráva a tak dále. Proč? Když tyto části přírody byly „naživu“, tak disponovaly svou částí energie, která byla vyvážená pro jejich život. Listí a traviny, pokud byly zelené a svěží, tak čerpaly svou sílu jak ze Země, tak i ze Slunce, ale na podzim toto vše přestalo. Listí, které opadá, už nemá jak čerpat energii, tráva, která usychá, také nemá energii a tak dále. Všchno na světě má svůj „duchovní otisk“, jakési „duchovní tělo“, které se nadále snaží žít svým životem. Každá část přírody po „odumření“ má snahu nadále přežívat jako duchovní entita, to znamená, že nadále potřebuje udržet svou energetickou bilanci. Stejně, jako člověk má mimo duše (naše vlastní, opravdové JÁ, které po „smrti“ pokračuje dále) své energetické tělo, které zanechává své stopy všude, kam se pohneme a každé toto „zanechání“ energie je vlastní energetická entita, které nadále má potřebu na základě instinktu udržet svou energetickou bilanci, tak to samé se děje s opadaným listím, uschlou trávou a podobně. Veškeré odumírající části přírody vytváří své „energetické entity“, které žijí svým životem. Můžeme je nazvat „animální síly“. Tyto entity samozřejmě nemají pojem o nějakém škodění, nebo neškodění, neznají soucit, ani nejsou zlomyslněé, jejich cílem je pouze přežít a udržet svou energetickou bilanci v rovnováze. Takže procházka podzimní přírodou a lesem má za následek, že veškeré animální síly přírody, které vznikají z tlejícího opadaného listí a travin, se na nás pak snaží aspoň trošku energeticky přiživit. Pokud k tomuto přidáme například mlhu, která odsávání energie od lidí zesiluje a třebas i soumrak, kdy odčerpávání energie díky absenci slunečního svitu jde ještě lépe, pak se nelze divit, že domů dorazíme unavení a vyčerpaní s melancholickou náladou. (Vlastní příklad – jednou jsem šel za mlhy podzimním lesem a únava byla každým krokem větší a větší, měl jsem velké nutkání na chvilku posedět někde na louce a pospat si .. Samozřejmě jsem to překonal a jakmile jsem vyšel z lesa, tak jako když utne. Žádné nutkání a i ta únava byla snesitelná. Od té doby se procházky podzimním lesem za mlhy vyhýbám.) Pokud se takto vrátíte z procházky unavení a vyčerpaní, pak je nejlepší pořádná relaxační koupel, která tyto animální síly, parazitující na nás, eliminuje. Někdo ale může být unavený i několik dní. Záleží na tělesné konstituci dané osoby.
Jsou ovšem vyjímky. Například veškerá lesní zvěř je proti tomuto „odběru“ energie imunní. Také osoby, které od ranného věku žijí uprostřed přírody a denně se v ní po desetiletí pohybují, můžou tuto imunitu získat.
Zima – Všechno spí. Energetická bilance přírody je na nejnižším bodě, ale taktéž odběr energie je na velmi malém stupni. Toto období je k nám podobně neutrální, jako vlétě, ale ani osoby, které dokážou čerpat energii z přírody v letním období, to nyní v období zimním vesměs nemůžou. Veškerá přírodní energie je výhradně pro spánek a tak příroda nám „nepustí ani chlup“, ovšem ani nemá potřebu nám energii odebírat.
.. A přijde jaro a vše začíná znovu ..
(Hodně jsem čerpal ze vzpomínek na jednu knihu od Dany Cihelkové. Nevím už název, ale bylo to velmi zajímavé čtení právě o animálních silách. Pokud někdo o té knize víte, vřele doporučuju)
Jaké máte zkušenosti Vy? Zažíváte něco podobného? Nebo vidíte to jinak?
Upravil(a) DaiTerr (16. 4. 2009 8:23)
Není tady
To je moc zajímavý příspěvek :-) Díky :-) Musím do té přírody vyrazit :-) Teď na jaře...
Není tady
No...já teda nevím. Tak buďto jsem odolná nebo je to blbost. Procházka lesem mi pomůže vždycky, proto taky "šílím", když se pár dnů do lesa nedostanu. A mlha? Ta je skvělá! A klidně může i pršet, foukat, být bláto.... v lese je dobře a krásně vždycky. Jen mám někdy tísnivý pocit, když navečer v lese všechno ztichne - není slyšet ani pípnutí, ani zašustění lístku... člověk má pocit, že je najednou někde úplně jinde, že svět kolem zmizel...
A spali jste někdy sami v lese? To je úplně jiný zážitek.
Není tady
Hani napsal(a):
No...já teda nevím. Tak buďto jsem odolná nebo je to blbost. Procházka lesem mi pomůže vždycky, proto taky "šílím", když se pár dnů do lesa nedostanu. A mlha? Ta je skvělá! A klidně může i pršet, foukat, být bláto.... v lese je dobře a krásně vždycky.
Jen mám někdy tísnivý pocit, když navečer v lese všechno ztichne - není slyšet ani pípnutí, ani zašustění lístku... člověk má pocit, že je najednou někde úplně jinde, že svět kolem zmizel...
A spali jste někdy sami v lese? To je úplně jiný zážitek.
jedná se hlavně o podzimní období. Ostatní období jsou v pohodě. Pokud myslíš, že je to blbost, pak, prosím, vysvětli více, protože budu jen rád za osvětlující názor k této problematice.
Není tady
Nechytej mě za slovíčka, napsala že BUĎ jsem odolná, NEBO je to blbost. Pokud je pravda to, co jsi psal ty, tak jsem odolná, v opačném případě je to blbost. Nicméně je mi to docela fuk. Je mi v lese dobře a to i na podzim a žádnou únavu po návštěvě podzimního lesa nepociťuji. Naopak. Spíš se mi vkrádá do mysli takový nezbedný názůrek - jestli oni ti lidi z měst, co ani neví, jak les vypadá, nejsou pak celí hyn, když do něj vlezou a bodejť by nebyli. To ale nemyslím nikoho konkrétně.
Prostě mám les ráda. Je to kamoš. Nepotřebuji stromy objímat, nějak mi stačí, že vstupuji do jejich prostoru a víme o sobě.
Není tady
Hani napsal(a):
No...já teda nevím. Tak buďto jsem odolná nebo je to blbost.
Proč hned blbost ... mě například po vstupu do lesa občas začnou vysávat klíšťata, víš kolik mi tím uberou energie? ... a co teprvá Jimyšáka - toho sajou vždycky a hnedlenc několik frontlajn nefrontlajn !!! Hele a jednou mi výměnou za krev poskytla (ta klíšťata) boreliozu a to jsem pak byla odrovnaná ne dny, ale týdny !!! Takový jsou u nás nebezpečný lesy ...
Upravil(a) Míša Kulička (16. 4. 2009 15:06)
Není tady
Posledních pár let cítím, že mě příroda nabíjí, ale nějak to omezeno roční dobrou nemám, většinou je to spíš slunečným, krásným počasím, ale není to tím úplně podmíněno. V těch chvílích, když třeba prochájím pod stromy nebo jsem na zahradě obklopena přírodou, cítím, jak ke mně přímo teče energie.
Někdy to tak není. není správné počasí a správný den.
Taky, když se delší dobu do přírody nedostanu, je toto napojení oslabeno a pár dní trvá, než se obnoví.
A bohužel tohle napojení oslabuje stres, starosti, čemuž se člověk v životě většinou nevyhne....pak to chce zapomenout a vypustit z hlavy nebo naopak prodiskutovat si to v hlavě při procházce v přírodě...
A taky k tomuhle napojení pomáhá vnitřní ticho - nebýt sám se sebou v rozporu, nemít příliš mnoho myšlenek.
Čím je člověk starší, tím víc ho to k přírodě táhne, asi proto, že z ní lze skutečně tuto energii načerpat a obnovit své síly.
Jsem za to vděčná.
To negativní - vysávání energie většinou pociťuju od lidí nebo když jsem sama se sebou v rozporu.
Není tady
Před asi 4lety jsem byl s manželkou na pěkném místě,které je u obce Nemějice,na zalesněném vrchu v lese,kterému se říká Burkovák.
Je to stará keltská svatyně,kerá má do dnes aktivní energetické body...Je jedinou známou svatyní tohoto druhu,protože se předpokládá spolupráce druida muže,a drusady ženy,z nichž každý si stoupne do určitého bodu,a tím se vlastně vše aktivuje...
Byl konec léta,a už večer.Rozdělal jsem ohen (je tam stálé ohniště),a manželka si hřála záda.Byla již tma,a ohen jí pěkně olizoval záda.Vyfotil jsem to,a druhý den koukál na snímky.
V prostoru za ní,byl jasně vidět v prostoru otvor něco jako dveře,a z něj vylézala postava.nebyl to klam,ale zcela reálný obraz...
Upravil(a) wuti (16. 7. 2014 7:57)
wuti napsal(a):
Před asi 4lety jsem byl s manželkou na pěkném místě,které je u obce Nemějice,na zalesněném vrchu v lese,kterému se říká Burkovák.
Je to stará keltská svatyně,kerá má do dnes aktivní energetické body...Je jedinou známou svatyní tohoto druhu,protože se předpokládá spolupráce druida muže,a drusady ženy,z nichž každý si stoupne do určitého bodu,a tím se vlastně vše aktivuje...
Byl konec léta,a už večer.Rozdělal jsem ohen (je tam stálé ohniště),a manželka si hřála záda.Byla již tma,a ohen jí pěkně olizoval záda.Vyfotil jsem to,a druhý den koukál na snímky.
V prostoru za ní,byl jasně vidět v prostoru otvor něco jako dveře,a z něj vylézala postava.nebyl to klam,ale zcela reálný obraz...
Není tady
Vážená,nevím co to má jako znamenat?pokud něčemu nevěříte,či Vás to nezajímá,tak to nezesměšnujte...Každému nestačí k životu jen vepřoknedlozelo...
Vážený, kupodivu taky občas cítím na různých místech různé energie a to docela silně.........přesto se neubráním pousmání nad obratem (poněkud neobratným), jak " jí oheň pěkně olizoval záda" ........nojo, ty mé asociace .............
Není tady
Kdyby jste to foto viděla,tak by jste pochopila...plameny opravdu vypadaly jako jazyky...
Vážený... Bože můj.
Není tady
wuti napsal(a):
Vážená,nevím co to má jako znamenat?pokud něčemu nevěříte,či Vás to nezajímá,tak to nezesměšnujte...Každému nestačí k životu jen vepřoknedlozelo...
Tak nebuď hned tak nastartovanej - Mia má prostě bujnou imaginaci Nemůžeš sem tu fotku hodit?
Není tady
plameny opravdu vypadaly jako jazyky
To snad byl váš první oheň...
Ale jinak se tohle klišé často používá v bulváru a podobný lektýře...
Není tady
helena napsal(a):
plameny opravdu vypadaly jako jazyky
To snad byl váš první oheň... http://fora.babinet.cz/img/smilies/va.gif
Ale jinak se tohle klišé často používá v bulváru a podobný lektýře...
Heleno, ty se zabýváš bulvárem z literárně vědeckého či sociologického hlediska? A co v dětství a v létech malin nezralých? Růžová a červená knihovna, nebo spíš rodokapsy? Taky jsem něco z toho přelouskala...
Není tady
Ježiš, nechte toho, babušky jagušky já chci vidět tu fotku, olizování, nebo ne! Tak to nezakecejte, třeba ji sem Wuti dá.....
Není tady
já chci vidět tu fotku, olizování, nebo ne!
No lupi....
Není tady
Teda děvčata .......na co vy hned myslíte
.............mě při čtení té formulky napadlo spíš něco jako Urbanův kreslený vtip......baba na hranici a chlap, mnouce si spokojeně ruce, jak krásně hoří
.......
Ale to je čistě moje ...............ta popisovaná atmosféra je hezká a pohodová, taky bych tu fotku docela ráda viděla
Není tady
wuti napsal(a):
Před asi 4lety jsem byl s manželkou na pěkném místě,které je u obce Nemějice,na zalesněném vrchu v lese,kterému se říká Burkovák.
Je to stará keltská svatyně,kerá má do dnes aktivní energetické body...Je jedinou známou svatyní tohoto druhu,protože se předpokládá spolupráce druida muže,a drusady ženy,z nichž každý si stoupne do určitého bodu,a tím se vlastně vše aktivuje...
Byl konec léta,a už večer.Rozdělal jsem ohen (je tam stálé ohniště),a manželka si hřála záda.Byla již tma,a ohen jí pěkně olizoval záda.Vyfotil jsem to,a druhý den koukál na snímky.
V prostoru za ní,byl jasně vidět v prostoru otvor něco jako dveře,a z něj vylézala postava.nebyl to klam,ale zcela reálný obraz...
To je docela možné. Sama jsem se před lety věnovala experimentálnímu fotografování "neviditelných" jevů, jako jsou aury a pod. Za velmi specifických světelných podmínek se výjimečně podařilo i něco zobrazit. Ale to byla vzácnost.
Obecně řečeno: odražené, spíše slabší světlo umožňuje takové a podobné fenomény zachytit.
Měl jste, pane, štěstí, že se Vám to povedlo
Můžu se zeptat, zda měla manželka oheň přímo za zády tak, že samotný oheň nebylo vidět?
... a ten otvor s postavou je na fotografii v ose fotografování, nebo v jiném místě?
Pro zájemce trocha vzdělávání: http://www.arup.cas.cz/wp-content/uploa … 22_akt.pdf
Upravil(a) gymnasión (18. 7. 2014 7:56)
Není tady
Mne príroda urobí teda dobre vždy (ale nevychádzam von v tornádach a šialených búrkach, som kaviarenský povaľač), ale je fakt, že vyvoláva rozličné nálady - podľa počasia, ročného obdobia, konkrétneho úseku, apod. Na rozdiel od mladosti sa mi teraz páči aj jeseň v prírode, ale vyvoláva úplne iné pocity a nálady, to je fakt. Také skôr upokojujúce, uspávajúce , nostalgické. Energie alebo povedzme životnej sily ale vždy pribudne, nikdy nie naopak. Je fakt, že na jeseň vyhľadávam zámerne farebné lístie, vres, a iné prvky, ktoré sú pekné aj v tomto období.
Není tady
Selima napsal(a):
Mne príroda urobí teda dobre vždy (ale nevychádzam von v tornádach a šialených búrkach, som kaviarenský povaľač), ale je fakt, že vyvoláva rozličné nálady - podľa počasia, ročného obdobia, konkrétneho úseku, apod. Na rozdiel od mladosti sa mi teraz páči aj jeseň v prírode, ale vyvoláva úplne iné pocity a nálady, to je fakt. Také skôr upokojujúce, uspávajúce
, nostalgické. Energie alebo povedzme životnej sily ale vždy pribudne, nikdy nie naopak. Je fakt, že na jeseň vyhľadávam zámerne farebné lístie, vres, a iné prvky, ktoré sú pekné aj v tomto období.
Hm, jako další kavárenský povaleč musím říct, že podzimní příroda je pro mě nejkrásnější... nějak se nestíhám věnovat vysavačům energií, ale žasnu nad úchvatnou hrou barev a paprsků slunce, jehož zenit se chýlí k odpočinku, a nad vůněmi, které jsou na podzim nejintenzivnější, protože nejvíce voní květina, která umírá.... procházka v podzimním listnatém lese přináší pocit klidu a chvějivé nevtíravé krásy a pocit bezpečí..
Není tady
Taky mám ráda všechna roční období.......každé má své kouzlo a to střídání je fajn.
I v tom parném létě ráda vyjdu v podvečer se psem na moje oblíbené místo, je tam nádherný rozhled do krajiny, většinou tam mírně povívá větřík, mám ráda, jak mi povlávají šaty...........a když projede po travnaté cestě džíp (sice jev velmi zřídkavý) a vidím, jak mužům v něm zasvítí oči, přijdu domů nabitá dvojnásob
Není tady
Já mám ráda rozbřesky a soumraky ... v jakémkoliv období ... a pak ještě noc, panžto je klid ... a dny vlastně taky nejsou špatný
Není tady