14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
S dovolením jsem pro laureene vytvořila nové téma. Je dost ubohé, e si někteří lidé tady honí své ega a tak zaplácají téma, kde se člověk chodí vypovídat a pro pohlazení.
Laureene, podle toho jak tady píe, si myslím, e to má v hlavičce hezky vechno srovnané. Ty se v ivotě neztratí
Na to, e někdo tvrdí, e kdo bere AD je labilní, se můe z vysoka vyprdnout. Třeba by ses jednou divila, jak by na tohle reagovala ta daná osoba. A 6 a půl měsíce je dlouhá doba....ale taky krátká. Ono záleí jak na co a taky jak u koho. Kadý jsme jiný. Kadý jednáme jinak a pro kadého je dobře něco jiného.
Nechej vechno jen tak samo plynout. Někdy je to to nejlepí, co můe člověk udělat.
Není tady
Lauren, jak ti píe kuřátko. 6 měsíců je dlouhá doba, ale taky krátká.
Já jsem nevěru mého BM nezvládla. On u se mnou být nechtěl. Je to u přes tři roky a stejně se mi vzpomínky občas, někdy příli často, vrací a mozek promítá, cobykdyby. I kdy je to u tak dávno.
Drím vám palečky. Kdy oba opravdu chtějí, myslím, e se to zvládnout dá.
majkafa napsal(a):
Lauren, jak ti píe kuřátko. 6 měsíců je dlouhá doba, ale taky krátká.
Já jsem nevěru mého BM nezvládla. On u se mnou být nechtěl. Je to u přes tři roky a stejně se mi vzpomínky občas, někdy příli často, vrací a mozek promítá, cobykdyby. I kdy je to u tak dávno.
Drím vám palečky. Kdy oba opravdu chtějí, myslím, e se to zvládnout dá.
Majko, koukej Nemyslím si, es jeho nevěru nezvládla. Zvládla jsi to, jak nejlíp jsi uměla.
Není tady
Kuřátko- to byl fajn nápad. Já jsem psala dotaz, zda by nelo Laurenino vlákno znovuotevřít, třeba před "přestřelkou" a zbytek umazat- ale takhle by to mohlo být lepí.
Jinak k AD- já z nich mám podvědomý strach. Nikdy jsem se nedostala k tomu, e bych je pouila. Mám strach z útlumu. Z následků... Prostě se nemůu zbavit dojmu, e cokoliv, co mi zasahuje do činnosti mozku mě mění..
Moná , e to bude i tím, e jsem zaila kamarádku, která cpala na spaní děti Rohypnolem, druhou, která lupala Lexaurin jak Lentilky a kdy náhodou byla bez něho sháněla velijakými cestičkami zdroje...
Prostě se bojím. Ale zase- kdy bych měla bolesti tělesné , nezřekla bych se léků na jejich utlumení.. Take pokud někdo cítí duevní bolest a tohle mu pomáhá a je schopen to rozumně ukočírovat- tak bych mu to nerozmlouvala....
Není tady
zuzi777a : strach je jedna věc a pouití pod lékařským dohledem je věc dalí. Rozhodně bych neodsuzoval kohokoliv za to, e takové léky pouívá. A existuje několik typů AD - jedny z nich (to jsou ty, které jmenuje) jsou tzv. benzodiazepiny - a ty mohou opravdu utlumovat, lze na nich získat závislost, působí podobně jako alkohol a cpát děti na spaní zrovna Rohypnolem (=jeden z nejúčinnějích benzodiazepinů!) je snad a na trestní oznámení. S nimi bych opravdu byl hodně opatrný. A je tu taky dalí skupina, takzvané SSRI - ty působí trochu jinak, dlouhodobě, ale nehrozí u nich ony výe jmenované vedlejí účinky (mají ovem jiné, například sníenou chu na sex ). Vdy je pochopitelně nutné takové věci dělat s pomocí lékaře, který ví, co dělá, nebo by to alespoň vědět měl a taky za léčbu odpovídá - ale vzhledem k tomu, e vechny tyhle prostředky jsou na předpis, tak snad to ani jinak nejde.. Leda by to někdo sehnal nějak načerno - co je zase trochu z jiného soudku..
Není tady
klokan napsal(a):
zuzi777a : strach je jedna věc a pouití pod lékařským dohledem je věc dalí. Rozhodně bych neodsuzoval kohokoliv za to, e takové léky pouívá. A existuje několik typů AD - jedny z nich (to jsou ty, které jmenuje) jsou tzv. benzodiazepiny - a ty mohou opravdu utlumovat, lze na nich získat závislost, působí podobně jako alkohol a cpát děti na spaní zrovna Rohypnolem (=jeden z nejúčinnějích benzodiazepinů!) je snad a na trestní oznámení. S nimi bych opravdu byl hodně opatrný. A je tu taky dalí skupina, takzvané SSRI - ty působí trochu jinak, dlouhodobě, ale nehrozí u nich ony výe jmenované vedlejí účinky (mají ovem jiné, například sníenou chu na sex ). Vdy je pochopitelně nutné takové věci dělat s pomocí lékaře, který ví, co dělá, nebo by to alespoň vědět měl a taky za léčbu odpovídá - ale vzhledem k tomu, e vechny tyhle prostředky jsou na předpis, tak snad to ani jinak nejde.. Leda by to někdo sehnal nějak načerno - co je zase trochu z jiného soudku..
No právě- sehnat se dá vechno... bohuel. Já mám před sebou před očima skelný pohled toho čtyřleáka nadopovaného a kamarádčinu větu - on tak HEZKY spí..
Ani ty nejlepí léky nejsou bez vedlejích účinků... Jsem trochu "trefená" alternativou, take čtu příbaly, ptám se doktorů... Nepříli milý paco! A také- Některému z místních felčarů bych sebrala diplom a dala ho jeho uklízečce.... Bohuel. Kdy ti přijde domů tchýňka s jednou ledvinou ( vdy poctivě vude hlásí! ) , které napíchli kontrastní látku, která jí okamitě stáhla funkčnost zbývající ledviny na 10%- pak se vichni Mudři drbali za uchem-KDO e to poručil . Tchýňka opuchla jak luftbalon, zflekatěla, málem umřela a ve výsledku se jí dostalo poučení, e to měla říct.... Take já jsem s důvěrou ( tou plonou) poněkud opatrná... A zpět k AD - Jedna moje kamarádka dostala předpis na AD ani by předtím bylo alespoň maličkaté vyetřeníčko na činnost jater ( od mala patné jaterní testy, ani některá ATB brát nesmí, antikoncepci také ne), ani by jí kdokoliv upozornil, e problémy je moné ZKUSIT řeit nejprve s psychologem popř s psychiatrem.... To mi přijde jako dost varovné..
Chápu podání AD třeba při úmrtí v rodině, náhlé tragedii, kolapsu po vyhazovu z práce- ALE- mělo by být podpořeno okamitou psychologickou prací... Nejen pilule, jak bývá v naich končinách zvykem...
Není tady
zuzi777a : Jasněe NEJEN pilule, vo tom ádná.. S důvěrou v lékaře - no, kadý si důvěru nezaslouí, ale myslím, e se najde větina těch přinejmením dobrých. S tím skelným pohledem čtyřleáka jsi mi připomněla jednu dávnou příhodu z mého roditě - jistá osůbka vyráběla pro děti vývar z makovic se slovy "kdy voni potom tak dobře spijó" ... Mno..
Take: ano, souhlasím, s drogama obecně OPATRNĚ.
Není tady
Já jsem AD nikdy nebrala, ale určitě proti nim nic nemám. Dá se říct, e nemluvím úplně jako laik. Asi 2,3 roky jsem u lehkých psychóz i pracovala. Trofám si říct, e mnozí by bez těchto léků nemohli ít...
Nedá se paualizovat, léky mají neádoucí vedlejí účinky - o tom ádná. Ale kdy je potřeba volit, tak logicky bych brala mení zlo.
Kdy si představím, e jde o nějakou látku, která organismu chybí a tímto lékem se tělu dodá, čím se srovná nějaká hladina a udrí, tak je to ve v pořádku.
Jedna moje známá mi dokonce řekla, e poznala den i hodinu, kdy ji AD zabrala. Mnoha lidem pomohla a časem ji vysadili, jakoby překlenuli určité období a srovnali se sami.
Diazepam, Lexaurin, hypnotika - to patří do úplně jiného ranku - ty lze pouít poze krátkodobě, rozumně a samozřejmě na předpis lékaře.
Laureen? Volám také!
Není tady
Ahoj, děkuju.
Já jsem včera probulela celý den a dneska jsem dopoledne musela odejít z práce a jen jsem tak bloumala po městě a zase bulela a víte, kdo jedinej reagoval na uřvanou enskou s dotazem, jestli něco nepotřebuju? Asi byste neuhádli...bezdomovci...
Mně je teď skoro tak zle jako před tím půlrokem. Jene se musím nějak "dret" a přetvařovat, abych se vyhnula dotazům proč brečím a tak.
Take kdy pak vypadnu někam, kde mě nikdo nezná, najednou se spustí ta stavidla a u to teče samo.
Vůbec nevím, co se to se mnou děje, proč teď? A u zas mám ty mylenky, jako e odejdu z práce a půjdu sama samotinká světem a taky se bojím, e u se nikdy nezamiluju. Nějak teď neumím najít nic pozitivního na své situaci.
Není tady
Milá Laureene,
mně to přijde úplně přirozené, e ve chvíli, kdy je potřeba sebrat sílu a "bojovat" s čímkoliv, tak člověk nebrečí, nepřepadá ho smutek. Pak přijde období, kdy u je relativně jasno a nebo se objeví bezmoc s tím pohnout a stavidla se uvolní. Neboj se bulet.
S kadou slzou se odplavuje strach ze strachu.
S kadou slzou se člověk krásně prolituje tam, kde zjistí, e mu stejně nepomůe nikdo jiný ne on sám.
S kadou slzou by ses měla posouvat někam, kde u zase bude vědět jak dál.
Smutek je přirozený, kdy se ztrácí smysl toho, co ijeme. Po kadém smutku kadý potřebuje různý čas najít radost.
Pamatuji si v jasných bavách, e beze vech očekávání, mě po smutku najednou přepadla radost z malých radostí. Trvalo to, ale přila. Radost z vůně, kterou jsem jindy nevnímala. Radost z dětí, kterou jsem měla díky smutku lehce zataenou. Radost z toho, e iju. Jsi prostě v půlce cesty a teď je přirozené doplavit se po slzách k poznání, e je Ti u líp.
Upravil(a) hrosanek (15. 4. 2009 13:40)
lau,
jsi v půli přesně jak říká hroí, ale jsi taky právě v dost nebezpečném místě, protoe kdy tam zůstane moc dlouho, můe tam uvíznout a pak ti ani ta AD nepomohou - bude jen zvyovat jejich dávky
Obyčejně v takovýchhle slepých uličkách pomáhá jednoduchá metoda:
Představ si, e jsi těce nemocná - a to v podstatě jsi, protoe "nevnímá vůně", jak řekla hroí - a zbývá ti jen málo času....
Napi si, co potřebuje NUTNĚ vyřídit.
Pak vykrtej vechno, co ty sama bez pomoci druhých vyřídit prostě nemůe.
krtej tak dloho, dokud tam nezbyde pouze to, co mue změnit ty sama.
Pak krtni to, co sice změnit můe, ale v situaci, v jaké jsi, to pro tebe u není podstatné.
krtej tak dlouho, dokud ti nezbyde jen jedna věc.
Jedna věc, která je plně ve tvé kompetenci a kterou dokáe vyřeit úplně sama.
Kterou CHCE vyřeit.
Tam začni.
Není tady
Laureen, jejda,...holka...
Já vím, to jsou takové etapy. Ale natěstí máme vichni jakousi klapku a pud sebezáchovy, tak se trápíme co moná nejkratí dobu.
Mně vdycky přilo líto víc , ne samotný fakt, e se něco stalo, to, e "musím" být smutná. e mi něco sebrali a nemám to, e je to a bude jinak, ne na co jsem byla zvyklá. e to bude jako blbý (píu velmi inteligentně - jak tak sleduju..). Ale nechtělo se mi nikdy dlouho v tom smutku zůstat, protoe mi v něm bylo nepříjemně.
Sama zjistí, i bez nucení se do čehokoliv, e přesto, e se něco stalo jinak, ne jsi chtěla, e přesto to jde dál. Vechno, ivot, děti - vechno...a určitě procitne a zjistí, e u vlastně nechce být smutná a nebude...
Laureen - a prakticky - práce, bydlení, starosti kolem, jakákoliv aktivita, sport, - nech , a ti to zaměstná hlavu. Dovede si představit, e bys třeba byla nemocná, poraněná, handicapovaná fyzicky, e existuje spousta moností mnohem a tisíckrát nepříjemnějí a bolavějí, ne nějaký chlap, který neví co chce? e se vlastně nic nestalo.
Samotinká! světem - to je naopak podle mě výhra. Ty můe začít ít sama za sebe! Vklad, který ti nikdo nedá a ty má vynikající monost se do toho krásného úkolu pustit!
A mimochodem, zkus se na nějakého chlapa (a bude samozřejmě v plné polní - ne ubulená a rozmazaná..) usmát...nebo ho nedejboe pochválit! A napi pak, co se dělo..
Není tady
Já bych jen troku zmírnila euforii ze stavu - samotinká.
I kdy - lauren je jetě mladá a má malé dítě.
Jsem sama přes tři roky a docházím k tomu, jak je pravdivé rčení:
Smutno člověku na světě samotnému.
Děti u jsou dospělé a já prostě toho "pravého" nepotkávám. Jeden, kterého jsem po odchodu manela milovala, je mrtvý a druhý ije s jinou enou. Rodiče, mé milé sestřičky, vechno příbuzenstvo, kamarádky v jiném státě nebo daleko v tomhle státě.
Obvykle čím ve vyím věku zůstane člověk sám, tím těí je nalézt nového partnera. Neplatí to pauálně ale ve velké míře ano.
Není zas tak lehké potkat toho, koho dokáeme opět milovat, a navíc - bude to vzájemné.
Veho moc kodí. Smutnění, nevěry, ... i samoty.
Upravil(a) majkafa (15. 4. 2009 16:01)
Sama za sebe - sebejistá, sebevědomá- (slovo samotinká je opsané.. osobně bych ji nepouila, necítím ten význam jako lítost sebe pro mě vhodný..) - to je podle mě základ existence . Umění spokojeně ít.
Pokud budu toto umět, můu si míru samoty/nesamoty určovat sama.
Myslím, e je dobře vyuít toho , co se mi "nabídlo" - zkusit na to jít "sama". Moná, e právě proto, aby se to naučila, je ta příleitost zde. ...
Není tady
Já jsem AD taky zkusila. Koupila jsem si nějaké slabé, co se dají koupit bez receptu. Brala jsem je v práci, protoe bych jinak seděla a brečela a já musela fungovat. Vadilo mi na nich to, e i kdy jsem chtěla brečet, tak to nelo. Byla jsem po nich tupá. Přestala jsem je brát najednou, kdy jsem to trochu přehnala. Prostě jsem si řekla, e mi to za to nestojí.
Jinak velikonoce nic moc. Já vůbec nevím, na čem jsem. On byl nervózní jako pes, byl pořád doma, ale nechtěla jsem se ptát, protoe kdy se to téma otevře, tak mě to děsně rozhodí. Momentálně mi připadá, e u to mezi námi ani dobré nebude.
Promiň Laureen, e jsem ti sem vlezla.
Není tady
Wiki napsal(a):
Sama za sebe - sebejistá, sebevědomá- (slovo samotinká je opsané.. osobně bych ji nepouila, necítím ten význam jako lítost sebe pro mě vhodný..) - to je podle mě základ existence . Umění spokojeně ít.
Pokud budu toto umět, můu si míru samoty/nesamoty určovat sama.
Myslím, e je dobře vyuít toho , co se mi "nabídlo" - zkusit na to jít "sama". Moná, e právě proto, aby se to naučila, je ta příleitost zde. ...
Kdy to přijde, ten pocit osamělosti, třeba i mezi tisíci lidmi, kdyby se člověk rozkrájel, nic si neurčí. Můe to pouze přeít nebo proít. Ne to zase přejde.
Laureen: "Já jsem včera probulela celý den... Nějak teď neumím najít nic pozitivního na své situaci."
Laureen, prosím Tě, neblázni!! Říkej si, e to, co proívá, je úplně normální, e se to přihodilo 99,9 % obyvatelstva , e je fajn, e jsi zdravá, má zajímavou a snad dobře placenou práci, kup si náhodně nějaký řetízek nebo něco, co se Ti u dávno líbilo.... Navíc má výhodu, e je jaro .
Čas stejně zpátky nevrátí.
Chlap si uil a Ty se utrápí? To snad ne!!! Hleď se srovnat co nejdřív, ivot je krátký! Nějakou dobu si pobul, ale pak si řekni "tak, a teď si budu uívat já" (jakkoliv).
Tak hlavu vzhůru a ádný práky. Maximálně lok dobrého vína. Dr se.
Není tady
majkafa: "Děti u jsou dospělé a já prostě toho "pravého" nepotkávám. Jeden, kterého jsem po odchodu manela milovala, je mrtvý a druhý ije s jinou enou."
Tak já nevím, majkafo, ale to zas není tak patná bilance, ne? Během tří let jsi dokonce milovala dva dalí chlapy? To Tě náhodou obdivuji. To mně teda nikdy nepotkalo... fakt
Ale na rozdíl od Tebe si nemyslím, e by v ivotě existoval vdycky jen ten jeden "pravý" (teď mě napadá taková slovní hříčka, e daleko víc chlapů je těch levých, no nic) , spí jsem si vdycky váila kohokoliv, kdo byl (z mého hlediska) fér člověk a s kým mi bylo dobře... Nebo jsem zatím kolem sebe měla tolik lidí, tolik práce a zálib, e mě ani nenapadlo, e bych někdy mohla extra smutnit (ale moje babička byla hodně veselá enská, tam, kde by ostatní frflali, ona se smála, brala věci s nadhledem - doufám, e jsem po ní).
U Tebe předpokládám, e jsi atraktivní ena, schopná probrat jakékoliv téma, navíc má asi "komunikativní" práci - Ty se snad nějakým smutněním nemusí vůbec zabývat - teda aspoň já se o Tebe nebojím Měj se.
Není tady
Tercila
Musím se Majkafy zastat ,přesto , e dnes mám pohodový ivot plný radosti,pohody a úsměvu ,proila jsem si taky dlouhý čas plný samoty a smutku. Tehdy jsem byla mladá enská, i kdy jsem vdy měla kolem sebe spousty přátel ,koníčků a starost o děti , přesto jsem poznala co je to v tom chumlu byt sama.
Přes den to člověk tak nevnímá protoe nějaký čas stráví v práci ,odpoledne se věnovat dětem,pak v mém případě to byl 2x týdně trénink ,o víkendech akce s přáteli , po večerech pletení a vyívání k tomu mi dělala společnost televize nebo rádio,to znamená , e zabavit jsem se uměla vdy a dost ,přesto mi bylo smutno , padlo to na mě vdy jako utr,uvědomila jsem si , e děti spí,přátelé mají své rodiny a závazky ,rádio i televize mi nic nenahradila ,
..těch osm roků bych u znovu opravdu zaít nechtěla a jak u jsem psala byla jsem mladá ,to si tedy neumím představit ,zaít tohle dnes ,NE u nikdy.
Jasně můe se ohradit tím , e se můe jetě stát cokoliv,mu odejde ,nebo se stane něco nepředvídatelného a budu se muset pak nějak zas s tou propadenou samotou poprat , přesto raděj na to nemyslím.
.take co se Majkafy týká moc dobře vím co proívá a jak jí je , do toho kdy jetě přijdou vzpomínky na něco hezkého proitého v minulosti s někým koho milovala ,
..ne na tohle jsem příli přecitlivělá abych tohle komentovala dál
Není tady
Přesně tak. Obzvlá to na mě padá večer, kdy mě nikdo neobejme před spaním, kdy nemám komu usnout v náručí. V noci, kdy se vzbudím a nikdo vedle mě nedýchá a nemůu se na něj dívat, jak krásně spí. A ráno, kdy se sama probouzím.
Kdy na mě doma nikdo nečeká a netěí se, e u jsem se vrátila k nám domů.
Kdy nemám nikoho, komu bych připravila dobrou večeři a srdíčko zaplesalo, kdy zacinkají klíče v zámku.
majkafa napsal(a):
Kdy to přijde, ten pocit osamělosti, třeba i mezi tisíci lidmi, kdyby se člověk rozkrájel, nic si neurčí. Můe to pouze přeít nebo proít. Ne to zase přejde.
Kdy to přijde, ten pocit osamělosti, třeba i mezi tisíci lidmi,
Ano ,tyhle pocity taky moc dobře znám
..mám pořád v paměti kdy jsem byla s přáteli a mě bylo úzko protoe i v tom mnoství lidí jsem se cítila sama.
Ten pravý přijde ve chvíli kdy to nebude čekat ,nebo kdy to u zabalí a řekne si , e u to sama nějak přeije ,
..
Není tady
Přiznám se Majki, e tohle bych u zaít taky nechtěla......moc dobře Tě chápu.......a já se tak cítila 10 let vedle manela, na rozdíl od Tebe.....a teď mám z takových pocitů strach, i kdy je neproívám, ale někde vzadu v hlavě mi pořád bliká varovné "co kdyby zase".....
Není tady
Tercila napsal(a):
Během tří let jsi dokonce milovala dva dalí chlapy? To Tě náhodou obdivuji. To mně teda nikdy nepotkalo... fakt :
Závidí, Terci?
Není tady
majkafa napsal(a):
Přesně tak. Obzvlá to na mě padá večer, kdy mě nikdo neobejme před spaním, kdy nemám komu usnout v náručí. V noci, kdy se vzbudím a nikdo vedle mě nedýchá a nemůu se na něj dívat, jak krásně spí. A ráno, kdy se sama probouzím.
Kdy na mě doma nikdo nečeká a netěí se, e u jsem se vrátila k nám domů.
Kdy nemám nikoho, komu bych připravila dobrou večeři a srdíčko zaplesalo, kdy zacinkají klíče v zámku.
Děvče zlatý ,....Ty ani netuí ,jak moc dobře vím o čem píe , jak moc Ti rozumím ,..... rozumím Ti přesto , e dnes u jsem na jiné lodi , jene jsem to zaila a s paměti mi to nikdo nesmae , take vím jak Ti je
Není tady