ahoj, tak u nas jsem ja v pohledu Niny, mame s brachou stejnou mamku a bracha je o sest let mladsi, kdyz me bylo tak 12-13, brachovi 6 asi, tak mu to vysvetlila jak se patří a jak to je, začal se i víc ptát. do té doby jsem prostě chodila každých 14 dní ke strejdovi Jardovi(můj vlastni tata) a bratr to nějak neřešil co si já pamatuji. a jednou jsme takhle jeli z hor a brácha začal pátrat v 6ti, kdo je ten strejda Jarda a proc tam chodim,  a tak mamka mu to vysvětlila, že je to můj táta,ale že prostě já mám dva tatínky, že je ale vše jinak tak jak má být a nový tatínek je i můj ... Je pravda, ze si pamatuju, že jednou kdyz byl nastvany na me uz nevim proc (asi v 10ti) tak to pouzil proti me, at si jdu za svym tatou a vypadnu, ale pak uz to nikdy nepouzil. Nyni je mu 19 a vycházíme spolu dobře, jak s bráchou tak s tátou nevlastním(pro me je vic tata nez muj vlastni, ktereho jsem ted nevidela asi dva roky, ani mou dceru jeste nevidel a to bydli taky v praze:( ) no to je vedlejsi. Proste to zalezi na situaci jak to u vas chodi, ale do tech 3 let bych nevysvetlovala detaily, deti to pochopki podle me jinak a nechapu dva tatinky atd...

Prostě mu řekni, že dřív, než jsi jeho tátu poznala, jsi žila s jiným - nevidím v tom problém