29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Tak teda arcanum... se mi úplně zatajil dech. Tos trefila.
Moc všechno řeším rozumově, to vím, dávám si na to bacha a někdy to vcelku jde, jenže někdy i když si řeknu, že to nechám volně plynout... tak pak řeším, jestli to plyne dobře.
A teď právě nad něčím moc přemýšlím i když vím, jak to cítím a že bych to měla nechat nejspíš plynout... otáčím to z každý strany... abych neudělala chybu... a moc a nejspíš zbytečně se v tom kvůli aktivitě mýho mozku plácám.
Díky.
Není tady
Crabat napsal(a):
Páni, krásně sis to vysvětlila, stačilo zformulovat myšlenky a je to tady. Vlastní výklad je stejně vždycky ten nejsprávnější, protože zachycuje ony energie z podvědomí i vědomí. Kdežto druhý vidí jen příběh, ne jaký dopad na nás má zpětně. Tam může pouze ze zkušenosti odhadovat. Jeho výhodou pak zůstává toliko indiferentnost.
Držím palce.![]()
Díky , mě to fakt začalo docvakávat až jak jsem to tu psala.
Není tady
A tak to funguje ve všem, Javeno. Jestliže máme potřebu někomu něco říct, měli bychom pak poodstoupit a totéž, co jsme právě vyjádřili, si aplikovat na svou situaci. Ona potřeba v nás totiž vzniká jen příbuzností tématu. A ten druhý nám umožní vidět věc odosobněně. Proto to, co sdělujeme, platí především pro nás, až teprve v druhé řadě pro něj. A zrovna tak, když se ptáme. Není to proto, že bychom nevěděli, jen si nejsme sami sebou jistí, jelikož neumíme (anebo se neodvážíme) sami do sebe nahlédnout.
Není tady
javena napsal(a):
Tak teda arcanum... se mi úplně zatajil dech. Tos trefila.
Moc všechno řeším rozumově, to vím, dávám si na to bacha a někdy to vcelku jde, jenže někdy i když si řeknu, že to nechám volně plynout... tak pak řeším, jestli to plyne dobře.
A teď právě nad něčím moc přemýšlím i když vím, jak to cítím a že bych to měla nechat nejspíš plynout... otáčím to z každý strany... abych neudělala chybu... a moc a nejspíš zbytečně se v tom kvůli aktivitě mýho mozku plácám.
Díky.
Není tady
Dobrý den, poradí mi někdo jak si mam vyložit sen který se mi zda už třetí den po sobě?
První noc se mi zdálo, že nademnou místo nebe bylo rozbouřené moře. Já stála a koukala vzhůru na ty obrovské vlny až to z nebe smetlo sousedům dům a probudila jsem se. A teď dva dny po sobě, opět moře ale ne už na nebi ale v hrizontu jsem viděla jak se valí smršť vln a a smetla vše se zemí a já na to jen koukám zoufalá, že nidko tomu neunikne, že není kam a jen čekám. To je vše!
Děkuji!
Není tady
Pírko, voda jsou emoce - hrozí ti evidentně nějaká citová bouře.
proč by smetla barák zrovna sousedům to nevím (možná jen demonstrovala svoji sílu?) ale hledala bych každopádně nějakej přetlak, něco, co v sobě dusím - nějaký vztek (nejspíš, když je to bouře) nebo smutek. Roztrpčení, hněv, nespokojenost.
A možná hrozí opravdu "všechno smést", neboli převrátit ti život vzůru nohama.
Ale ono je to někdy dobrý
Není tady
Já sny buď zaspím hned zapomenu. Jediné opravdu živé sny jsou ale vemi reálné. Často v nich na někoho křičím, někdy mám v tom snu chuť i uhodit nebo skutečně do odtyčného buším. To si ale, myslím, umím vyložit sama - v reálu nikdy na nikoho nekřičím, přitom mám v sobě dost věcí, které řeším, které mě trápí. Ty situace ve snu jsou reálné a postavy taky, jen se v tom snu chovám úplně jinak než v reálu. Po probuzení jsem úplně vyčerpaná a celá rozhozená. Často se po probuzení cítím i provinile. Takovéhle sny mám už pár let. Takže asi ve mě bublají emoce. Počítám, že takovýhle vnitřní přetlak nebude nic zdravého. Ale jak to uvolnit? V reálu na nikoho řvát nechci .
Není tady
Holky, mně se dnes zdál po*ný sen. Stála jsem v noci doma na balkoně (ale nebyl to úplně náš balkon a nebyl to úplně ten výhled, co mám doopravdy). Najednou jsem viděla, jak po střechách baráků, co jsem z toho okna viděla, letěl oheň - z jednoho na druhý, ale ty baráky nezačaly hořet, jen ten oheň přeskakoval a dělal zkraty. Já honem zalezla domů, přeběhlo to i přes nás. Pak jsem vyšla na balkon a viděla jsem snášet se takový černý stín - pak jsem poznala, že je to pták - nakonec byli tak tři, nějací havrani. Chtěla jsem je odehnat, ale oni se nedali, doráželi na mě.
Fuj, to bylo hnusný. Nemohla jsem pak usnout.
Není tady
Oheň jasně plápolající viděti - bezvýhradné štěstí, blahobyt, požehnání dětem
Není tady
Já ti nevím Helo. Ale líbilo by se mi to. Ovšem ten oheň rychle zhas (něco jako zápalná šňůra)....Spíš jakoby to byl takový zlý předěl.
Syn jel do Prahy, raděj jsem mu řekla, ať je opatrný....
Není tady
Když jsem dřív bydlela ve zvýšeném přízemí, tak se mi jednou zdálo, že jsem se probudila a za oknem stál na římse chlap se sekerou v ruce. Krve by se ve mně nedořezal! V první chvíli po probuzení jsem vůbec nevěděla, jestli to byla pravda nebo sen. Srdce mi bušilo až v krku - sama v bytě, černá noc, hrůza. Pak jsem si uvědomila, že se mi to asi fakt jen zdálo, ale trvalo mi hodně dlouho než jsem zas usnula.
Není tady
Tak syn se v pořádku vrátil, nic se nestalo. Jen prostě blbý sen.
Není tady
Mohla byste mi prosím některá vyložit sen který se mi dnes v noci zdál. Jsem z toho úplně rozhozená. Nevím co předcházelo, začátek snu si nepamatuji. Bylo to hrozně zvláštní, celá naše rodina (nebyli jsme to my, viděla jsem úplně cizí lidi), ale cítila jsem že to my jsme, byla v obýváku, najednou se všude začala rozlévat žhavá láva, všichni jsme vyskočili na stůl, ale nebylo úniku, všichni jsme se v té lávě utopili, probudila jsem se hrůzou a od té doby ten sen nemůžu pustit z hlavy.
Není tady
Obávaš sa podvedome niečoho? Valí sa na vás nejaká katastrofa?
Není tady