Benji, zatím tu zkušenost nemám, ale za pár týdnů se k tomuto témátku přidám...tedy jestli budu mít vůbec čas zapnout počítač.

Benji, máš děti přesně od sebe jako já. No u nás zatím dobré. zpočátku trochu žárlil, ale snažila jsem se na něj hodně mluvit - mimču zpočátku stačí, že ho kojíš a chováš. Tak jsem třeba kojila a u toho mluvila na Matyáška. Nebo jsem si dala Amálku do šátku a hrála jsem si s Máťou. První měsíce jsem vůbec nevařila - vyndávala jsem z mrazáku a uklízela až po nocích, abych veškerý volný čas trávila s Máťou. Jak to šlo a jde, chodíme i do MC aby nebyl ochuzenej o aktivity, které jsme dělali před tím a jde to.
Pro mě bylo nejhorší koupání - než jsme zavedli režim - teď koupu už obě děti zároveň a zase není problém. Teda pokud není už Amálka unavená.
Já myslím, že horší časy nastanou, až začne Amálka lézt a brát mu hračky. Takhle ji on podá hračky jaké sám chce a vpodstatě se k ní chová jako k živé panence. Musím hlídat aby jí nedával jíst co ona nesmí anebo aby jí nedával hračky které jsou pro ni nebezpečné.

Jo a ještě k tomu kojení - Máťa vždycky taky něco chtěl, tak jsem měla nachystáno v mističkách a vždycky jsem mu je podala. Časem si vyžadoval taky mléko (ale do hrníčku od kravičky), tak jsem ještě před kojením nachystala hrnek pro něj.

A ráno jak začali vstávat společně, tak vezmu obě děti dolů - Amálku nechám hrát si na dece a obleču Matýska, tomu pustím pohádky, dám mu v mističce ovoce a pití a jdu nachystat Amálku.
Jak to budeme dělat až Amálka poleze, to poreferuju časem.

On si kazdy casem najde svur rezim. Ja bych ti jenom poradila - pokud si hrajes se starsim, nenechavej mladsi v postylce, poloz si ho vedle na zem a zapojuj do hry, treba jenom ukazuj veci. Starsi si zvykne, ze si hrajete spolecne, mladsi nebude sam v postylce a ty nebudes mit pocit, ze si s jednim nehrajes. Aby ses venovala jenom starsimu, na to si udelej cas, kdyz mladsi spinka. Docela se nam to osvedcilo, dam Terinku spat a Dany se pta, co budeme delat, vi, ze ted mam cas jenom na neho. Jinak akceptuje, ze si hrajeme spolecne. Jo a s branim hracek je u nas porad veselo - Terezka samozrejme porad bere auticka, ktery maji zrovna ted byt na parkovisti Ale uz se mne to dari omezit - delam terezce jeji parkoviste, uz to zacina i chapat :-)

Ahojky

nejmladší kluky mám taky o 22 M + ještě starší k tomu

ono se to všechno časem poddá, ten začátek byl asi nejlehčí,teď už je to horší..... dřív jsme si Damiho brávala do lehátka sebou do pokojíčku,když jsme si hráli s Tobim, sebou do kuchyně, když jsme kreslili atd. buď Dami spal v postýlce,nebo byl pořád s náma .. nebo jsem si hrála s oběma ....

u nás je to pořád hektické, ráno všechny obstarat, v 8 jít do školky , to je asi to nejhorší, jelikož na poslední chvíli se Dami pokadí, Tobi stávkuje,že se oblíkat nebude a nebude atd. ....

systém mám určitý vytvořený hlavně u oblíkání, když jdeme ven, jinak vše přijde tak nějak samo, musí, nějak se to musí udělat a poddá se to....

jinak teď už to máme horší, Dami bere vše co vidí , o hračky se přetahují atd.

ale netěžuju si, akorát bych do tohoto rozdílu dobrovolně nikdy nešla ale stalo se a už bych neměnila

Benji, ono si časem najdeš systém, který ti bude vyhovovat uvidíš, no ostatně nic jiného ti nezbyde.
Já snad přechod na druhé prožila hůř než teď, tenkrát jsem budila mimčo nejdéle v šest, abych nakojila, pak začal maraton oblékání tenkrát do školky a odvést. Teď už naštěstí nejstarší chodí do školy sám, takže jen vzbudím a připravím mu snídani, v mezičase svačinu do školy, Patrikovi taky snídani, převlíkat a prcek už je většinou nakojený, takže buď už opět spí, nebo je v lehátku, pokud nechce nic z toho, nezbývá než ho chvilku nechat v postýlce , ale zatím to docela jde anebo už jsem totální flegmatik asi od obojího trochu

já večery řešim tak, že dokud je "čas" připraví se na spaní nejdřív starší dítě, to pak může ještě třeba chviličku kokat na telku, nebo tak než "se připraví" mladší. Starší jde do postele, mladší se nají a jde taky
Dělala jsem to tak od začátku, ale je fakt že mam větší věkový rozdíl

Jeeeee, to je super, ze jste se rozepsaly, holky.

Tak ja napisu, jak to s odtupem dvou tydnu vypada u nas... Ale zatim mam tady porad pomoc, ted zrovna na dva tydny maminku, takze naostro pujdeme az pak.

Rano kolem seste prichazi budicek - starsi syn, ktery spi ve svem pokoji s tatinkem (prechod se uskutecnil tri tydny pred porodem, bez problemu, do te doby spal Tomasek se mnou v loznici). Bud nas s Danym vzbudi nebo jsme uz vzhuru, tak se trosku pomazlime

Pak zacina kolotoc - prebalim a oblecu Tomaska a sebe, Danyho ma zatim moje mamka, az budeme sami, bude v lehatku nebo tu chvilku v postylce. Pak obstaram Danyho = myslim prebalim, namazu, dam vsechny kapicky, co je potreba a atd. Nasleduje priprava snidane, najime se my dva s Tomaskem, Danyho budu mit v kuchyni v lehatku. Podle toho, jak jsme na tom s casem, hrajeme se, nebo dame prat pracku, zameteme, mam vyhodu, ze nemusim varit - ted vari maminka, pak mi vzdycky neco pripravi manzel a ja jen ohreju. Pak jdeme ven - dikybohu je jaro, bude leto, takze vyhoda obrovska, ze nemusim tolik oblekat...

V poledne stejny postup jako u snidane, ulozim pak Tomaska spat a odpoledne jdeme zase ven...

Vecer mam ja na starost Danyho, manzel Tomaska - kazdy vykoupe sveho Ja pak s Tomim ctu pohadku pred spanim, manzel uklada...

Luluc, co se tyce porodnice mela jsem jasno, Tomi je taky zavislak a zvladl to lip nez ja...Nebyl kazdy den, ale tak obden urcite...

Tinusko, ja mam takove obycejne podedene lehatko, bez vibraci, tak uvidim, jak se Danymu v nem bude libit. Jen mu tam dam hrazdicku s hrackama. Ale jak jsem psala, zatim mam babicku, tak jsem lehatko jeste nepouzila. Ale myslim si, ze ho vyuzijes, je to pohodlnejsi nez autosedacka a budes v nem mimco prenaset podle potreby. Myslim, ze je to lepsi reseni, nez mit mimco nekde v jinem pokoji a treba ohradka se nam uz do kuchyne nevejde...

Tinuško já ho můžu taky jenom doporučit

Tak já lehátko taky pořizovala teď na Ondru, poponáším různě po bytě, když zrovna nespinká a je to opravdu znát, že ho mám, přeci jen musím udělat i něco doma a ne stát jen okolo postýlky. Ondra už vyžaduje trošku té pozornosti a takhle aspoň vidí po okolí , takže já určitě nelituju že jsem ho kupovala, mmch. teď tam leží taky

lehátko určitě měla jsemho od 2 dítka a super, moje třetí ruka

Benji,
klasika ráno mám budíček v 6... jdu si udělat kávu, čaj... namaluju se , kluci vstanou + - autobus kolem 7, tak se převlíknou do domácího a jdou snídat .... snídani nachystám mezi tím líčením Damiho kojím, takže ho nakojím asi kolem 5- 5.30, no jak kdy, takže jak se vzbudí on, tak ho jen převlíknu, přebalím, frknu do židličky a kouká na kluky jak snídají, jak se najedí,tak si jdu ještě hrát .... mezitím nachystám oblečení , pokud teda není nachystaný od večera   v půl 8 nakojím, oblečeme se, Sebiho jen zkontroluju, Tobihoteda víc, oblíknu sebe, Damiho ... je to tak, že kluci si oblíknou trenky, ponožky, kalhoty, trika, obují se a čekají na židličkách, jak oblíknu Damiho, pot si dají mikiny, bundy , čepice ( dle ročního období ubíráme atd. ) No a jdeme do školky

nejhorší je, když se Tobi vztekne, že nikam nejde, že se neoblíkne, že jde kakat 

většou do školky z nějakýho důvodu letíme, máme to pěšky cirka 7 minut, takže to jde, ale bude hůř,měli by jsme se stěhovat a to bude mazec 

hlavně klídek, pokud nejde o život, jde o hov ...

koupání ....
no manžel když je doma, tak koupe všechny on, já mezitím uklízím kuchyň po večeři, pokojíček, noco je potřeba... když není doma, tak jde Sebi - tn se sprchne sám, jen kontroluju , Tobiho osprchuju a buď si Dami hraje v pokojíku se Sebim, nebo ho mám v pojízdné jídelní židličce... nakonec jde Dami .....

musím říct jedno, jak jsem na kluky sama, je to lepší,než když je doma chlap co se týče práce, ale když je doma, nejsem tak na nervy, věnuje se i jim on

Tak to vidím, že zítra pojedeme pro lehátko... Za téma taky díky, rady se budou určitě hodit. I takový povzbuzení. My počítáme s tím, že za mnou do porodky přijede pokaždý Vojtík i se Zdendou, jednak mi budou chybět a pak, ať si pěkně na Káťu hned zvyká. Už pro něj máme v tašce zabalený dáreček, až přijede. To díky za tip Silw:-) Tak snad to zvládne, taky z toho mám strach, jsem cíťa a bojím se, že mi bude Vojty líto, až třeba uvidím, že je smutný nebo tak. Ale snad to bude všechno v pohodě a sestřičku přijme... Uděláme pro to maximum. Těším se na další postřehy a snad i já budu moct už brzy přispět. Všem držím palečky, ať vše zvládáte!