Můj synek spával od roku ve velké postely bez zábrany. Dítě se naučí, že spadne. Zábranu bych sdělala, a taky bych zrušila poličku s hračkama nad hlavou.

Bez zábrany bych to radši nezkoušela, když spí hodně cestuje po posteli.

Můj prostřední syn (7roků) doteďka musí spát v posteli se zábranou, v noci podniká neuvěřitelné akce - popochází, obrací se apod...K tomu je asi fakt náměsičný, onehdá lezl do šuplíků psacího stolu po té, co jsme ho potakala spícího na chodbě a v tom šuplíku (stále spící) chtěl spát - tedy aspoň nám to tak říkal... Z toho důvodu máme stále zábranu na schodišti, zábranu v posteli...zatím nepřepadl, ale na posteli bez zábrany spát nemůže, několikrát nám spadl, ozvala se hrozná rána a on pokračoval ve spaní na zemi !!!  (pak jsem zábranu dokupovali). Jo a než jsme koupili tu zábranu, dávala jsem k posteli na zem jeho starou matračku z dětské postýky, aby spadl do měkkého, přesně, co píše dinosaurus

holky a myslite ze to je mozne ze je to dedicne, nebo spis je to treba z nejakych zazitku z detstvi, nebo prosteje dite s velkou fantazii atd? jak to vznika a proc? ja ten problem mam sama se sebou, jak sjem v cizim prostredi, jsem namesicna.. do toho klaustrofobie, ale prakticky v noci jenom, kdyz se vzbudim a je maly prostor, tma atd..:(takze karavan, stan, to je pro me silene:(

Upravil(a) Kamchinka (25. 3. 2009 15:53)

alenak: jo to taky stale mluvim:) a jednou jsem z toho pred jednim pritelem mela docela problem, ze spani jsem nadavala a jak nevidel ze mam zavrene oci, tak si myslel ze je to na nej... i jsem konverzovala pry... takze nekdy si rikam, kdy na sebe co prásknu:)

taky mi starší syn v noci jančí. Dřív měl velice často noční děsy, teď už víceméně ne, ale jančí furt

Gia napsal(a):

Hlásím se do klubu   Adam v noci taky vyvádí... Záchvaty vzteku, děsy, mluví, brečí, sténá, nedávno se v noci procházel po bytě a přepadávání přes zábranu z postele není vůbec žádný problém.

Dominik se taky prochází a často jde někam čůrat a když ho odlapnem a nasměrujem na záchod, tak se tam vzteká že nechce. Ve finále se naštěstí vyčůrá...

Gia napsal(a):

Petruš - no, neděs mě   Jako že bude načůráno v přesíni, v kuchyni a  tak?
Tohle dělal synovec, že hledal záchod - stačilo ho nasměrovat a stačilo to... Ségra to prý taky dělala, tak doufám, že tyhle specifické geny nedostal do vínku i Adam

no zatím nikde nenačůral, vždycky to je tak max. dvě hodiny po tom, co usne a to my jsme ještě vzhůru, tak ho odchytíme

Já si myslím, že pokud si nejste jisté měli by jste zajít k Dr. a ta by Vám řekla po vyšetření jestli jde o poruchu spánku nebo jen bujnou fantazii a aktivní dítko. Můj manžel s tím má dost velký problém, nechápala jsem, že když to měl od mala, že tchýně s ním nikam nezašla, dnes už ho nikam nedostanu. Od mala se u nich doma museli dávat židle před dveře na balkón zavazovat okna, atd. Když mi začal poprvé vyvádět doma ( naší první noc) čuměla jsem na to ,, jak tele na nový vrata,,.  Tehdy jsem se bála, že mi vyskočí z okna. Dodnes ho občas najdu sedět v koutu v pokoji, atd. Takže já být maminkou a měla pocit, že se s děckem něco děje určitě bych to nenechala zajít takhle daleko a šla bych asi k Dr. K tomu čůrání to jsem zase zařila jinde a to nebyla spánková porucha, ale prodká změna spánku. Takže to nemusí hned znamenat, že když dítě netrefí správné dveře na záchod, ale do koupelny nebo obejváku musí být náměsíčnej, prostě je tak trochu nevyspalé si myslím.

Samotná porucha spánku určitě nebezpečná není . Nebezpečné jsou právě následky-pády, náraz do dveří, do židlí právě atd.