|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Wiki napsal(a):
jo, rozumím...ano...ale v tu chvíli- jak píšeš onen příklad - bych to nechala, a řekla si, udělala jsem maximum a brzo mě ta pravda, ten důvod, trkne sám.Přijde mi do cesty sám. Tak bych se jako ROZHODLA. (alibistické?)
No tak ono člověku v tu chvíli celkem nic jiného nezbyde - mimoto, když se to nechá uležet, leckdy se to snadněji vyvrbí.....
Wiki napsal(a):
A já např. něco chci - jakoby mám záměr a chci to vědomě . Rozhodla jsem se, že to bude prostě TAKTO, a tak to BUDE takto! No a v tu chvíli se mi vloudí pochybnost že to třeba nevyjde... (nevědomá, podvědomá - to právě nevím kde přesně je), ale tu jen chviličkama ucítím, jen prolítne, já se okřiknu a znovu se vědomě "položím" do svého chtění. Ale už znejistím. A to naprosto vědomě. Pak si řeknu, že TO co jsem tak strašně moc chtěla (mluvím ale stále o dlouhodobě akci - směru, záměru)pustím, a nechám to jako na osudu. Zbaběle to vzdám. A jako to tak zahraju do autu. Ani ryba , ani rak a týden to nechám být....prostě sračka...
Takže, jak vybojovat soulad vědomí s pod (ne) vědomím?
To je na psychologa, Wiki 
Já nevím.....já jsem podobné věci řešila tak, že jsem se zbavovala napřed pochybností - v první řadě o sobě, svých záměrech, úmyslech a hodnotách.
Ne že by se mi to povedlo úplně, ale je to podstatně, podstatně lepší.
Dneska se napřed zamyslím, jestli SE mi to doopravdy chce 
Ne, že by se mi to dařilo úplně... 
ale je to mnohem lepší
Jo a je třeba dávat pozor na žaludek - je-li okolo něj dobře a teplíčko, jsi v řádku, když se sevře, jsme mimo...
Není tady
Své nitro, Wiki, transformujeme láskou. Musíš si cíl cesty zamilovat a položit se do něj citem, nikoli chtěním. A znovu a znovu se nechat inspirovat ze svého srdce, nechat se vést. Pak Tvé kroky budou snadné a lehké, jako když tančíš. 
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Agewa,
byla jsem na výuce jako terapeut. Dojmy mám velmi dobré, protože si myslím, že metoda je opravdu rychlá a účinná.
Spíš mi řekni, co tě konkretně zajímá.
Díky Pan za info, já reagovala na tento Tvůj příspěvěk, tudíž jsem Tě oslovila jako nejznalejší momentálně na tomto vlákně v této záležitosti.
Opakující se úryvky textu si mi vysvětlila zcela jasně, tušila jsem, že to takto bude. V pořádku.
S cenou mne to zajímalo z důvodu, že nemusí vždy platit, že s cenou roste vždy i kvalita a výkon. A na druhou stranu podezřele levná cena, taky může o něčem vypovídat.. Nechtěla jsem znát Tvoji cenu, ale spíš jen nasměrovaní, že příklad 200,-- za celé sezení je holý nesmysl a 10 000,-- lichva. Protože nikde se člověk nedočte, to má stát stovky, tisíce nebo desetitisíce. To se dozvíš až ze zkušeností jiných, kteří se s tím již setkali.
Není tady
OK Macex, já ti nemohu říci, jak to MÁ BÝT, či jak to mají ostatní.
Já to mám tak, že když ke mně příjde zoufalá mamina se třemi dětmi, bez práce a naděje, tak si nevezmu nic a ještě ji klidně pozvu na oběd a na kafe.
Když příjde úspěšný podnikatel s burn off a nebo "jen" nevěrou manželky, klidně si řeknu i těch 10 tisíc, protože z vlastní zkušenosti vím, že pokud mu pomohu postavit se zase na nohy, je to pro něj pakatel ve srovnání s tím, co ztratí, když nebude schopen fungovat.
Tím chci jen říci, že všechno je relativní
Není tady
Hani napsal(a):
Wiki, že do toho pindám, když se ptáš Lupinky.... ale když se rozhodneš, že to bude TAKTO, tak jaký u toho máš pocit, jakou emoci prožíváš? S podvědomím se rozumem nedomluvíš, ale prostřednictvím emocí už to jde lépe.
Emoci - kladnou, příjemnou, ale je možné (zrovna teď mě tím trknul crabat), že hodně na silu. ....nevím, zkusím poctivě prožít a uvědomit si to...
Není tady
Crabat napsal(a):
Své nitro, Wiki, transformujeme láskou. Musíš si cíl cesty zamilovat a položit se do něj citem, nikoli chtěním. A znovu a znovu se nechat inspirovat ze svého srdce, nechat se vést. Pak Tvé kroky budou snadné a lehké, jako když tančíš.
hm....zeby?
Crabate, to může být opravdu ono. ..
Možná jsem byla urputná a rozhodnutá tak strašně moc, .... já vím, že to má jít lehce... To je ono, ale proboha, prakticky ...transfomovat nitro láskou. .. .ano , mám tady ale trošku zase rozpor. (když jsem o tom přemýšlela).
teď to odlehčím.... to bude asi člověk vypadat jako debílek?! takový připitomnělý, usmívající se, věřící pevně svému snu a nepřipouštějící si až jakoby naivně komplikace?!.. (pracuji v obchodní branži!!! nejsem snílek...)
Kde mít tu hranici? Proto máme všechny ty génie, kteří se se svým nápadem někam dostali za blázny?
ne, že bych prosím vás plánovala perpetum mobile!!
Myšlenky mi běží, je to docela záběr, pište prosím vás, jste velmi podnětní...
Není tady
A od toho tady právě je filosofie, hloubková analysa, všechna ta složitost duchovních nauk (viz Avalokitéšvara ) atd. Aby právě člověk nechodil s přitroublým úsměvem na rtech, ale pekelně soustředěným výrazem v očích, jak sleduje skrytou nit problému, jež se odehrává uvnitř něj. A nikdo z těch lidí kolem, ale naprosto nikdo!., netuší, že on vlastně miluje svého Avalokitéšvaru a ve své představě leží u jeho nohou a vzdává mu úctu se srdcem na dlani, aby se nechal prostoupit jeho jasem.
Svět se může zbláznit a uragan nám rvát střechy nad hlavou, ale v jeho srdci je ticho, jeho namíření je pevné a oddanost stálá.
Není tady
Wiki,
já si myslím, že je to spíš o tom, procítit si co při svém konání cítím - pokud mám sevřený žaludek, ale mysl mne přesvědčuje, že je to přesně TAKHLE správně, protože co by tomu řekl bla bla, tak je to špatně.
Pokud si "projdu budoucí situaci" a cítím se dobře a uvolněně, je to ono! Jen se musím naučit eliminovat to všechno kolem a myslet jen na to jak JÁ se cítím a co MNĚ to přinese. Jakmile do toho zatahuji druhé lidi - nejlépe s představou, jak to udělat tak, aby byli co nejvíc spokojeni - zatáhne mne to obyčejně někam do jinam...
Příklad: když jsem se rozhodovala, zda odejít u obchodní branže, měla jsem stejný pocit při představě, že už nemusím tuhle práci dělat i při představě, že ji nedělám a konečně nic nemusím - bylo mi zle tak i tak.
Pak jsem od té situace odstranila všechno to: co si počnu, budou mi chybět peníze, jak to zvládnu bla bla...a jednoznačně se mi přestalo břicho kroutit při představě, že jsem se zbavila práce, která mne už nebaví - bylo mi hezky, kdežto v situaci, že tam zůstávám, se mi pořád chvěl žaludek.
Takže nebylo co řešit.
Nu a jsou to tři roky a zatím jsem hlady neumřela
Není tady
Neduchovně - Pan ,mám vypozorováno(a nebudu sama kdo objevil tuto Ameriku) - lidi, kteří jsou schopní a jdou do všeho s nasazením, opravdově - nikdy neumřou hlady. Budou totiž schopní v každé branži, ať jdou do bankovní sféry, učit do mateřský školy nebo kopat výkopy. A lidi neschopní (krycí název - blbej šéf, blbej kolektiv, blbá práce) budou neschopní a nespokojení všude (nejen v práci i v životě (blbej manžel, blbý kamrádky, blbý bydlení..). I kdyby je posadili za exekutorský stolec (což považuju za jednu z nejzajímavějších prací...dnes )
K prociťování přání - té budoucí situace. Já vím, že má představa již téměř uchopená je správná, je mi velmi příjemná (ani nemám rozpor s nejbližšími) všechno ok, jen...je tam pár překážek a já potřebuju "nabít si" baterku duševní statečnosti, abych se před nimi nehroutila. Řekla bych, že jsem hodně blízko, už je vše rozběhnuto, už není cesta zpátky , takže o mém nasazení nepochybuju.
Udělám si na "toto" víc času a promyslet si svůj plán, tedy myslím jak na to..jak na to myšlení, na ty úseky, na tu dílčí překážky...protože o celém záměru nepochybuju(žaludek je ok- nechvěje se, je to až blažený stav) , abych už svůj rozpor nepodporovala..
Už nebudu mlejt, půjdu něco dělat...
Není tady
Zkus se zamyslet nad těmi "překážkami" - stejně je vytváří jen tvá mysl.
Prostě si je příjmi.
Abysj e mohla příjmout, musíš je přesně definovat.
A tam, přesně tam, se láme chleba
Není tady
Wiki napsal(a):
K prociťování přání - té budoucí situace. Já vím, že má představa již téměř uchopená je správná, je mi velmi příjemná (ani nemám rozpor s nejbližšími) všechno ok, jen...je tam pár překážek a já potřebuju "nabít si" baterku duševní statečnosti, abych se před nimi nehroutila. Řekla bych, že jsem hodně blízko, už je vše rozběhnuto, už není cesta zpátky , takže o mém nasazení nepochybuju.
Udělám si na "toto" víc času a promyslet si svůj plán, tedy myslím jak na to..jak na to myšlení, na ty úseky, na tu dílčí překážky...protože o celém záměru nepochybuju(žaludek je ok- nechvěje se, je to až blažený stav) , abych už svůj rozpor nepodporovala..
Už nebudu mlejt, půjdu něco dělat...
Wiki, jestli se můžu vmísit...
Udělej si normálně na papír seznam jednotlivých věcí "co je třeba udělat" a u těch problematických bodů si rozepiš položku po položce přesně co je třeba, co to obnáší a jak by se každý ten podbod dal řešit, klidně i víc řešení ke každému, která tě napadnou (i ta méně reálná). Jo a pak je dobrý se na to vyspat a podívat se na to vypsané trochu s časovým odstupem.
Někdy se stane, že potkáš někoho, kdo ti i mimo řečí v ouplně jiném rozhovoru sdělí něco, co ti s některým tím podbodem pomůže dál - to jen tak na okraj, fakt to funguje
Věci někdy vypadají v představách mnohem hůř než když to máš rozvržené před očima 
Líp se pracuje s konkrétní představou, než jen s nejasným pocitem, že na to prostě nemáš
Upravil(a) Andromeda (8. 4. 2009 12:47)
Není tady
Andýsek má pravdu- a až to budeš mít sepsané, tak jen soustřeď na to, aby to dopadlo pro tebe co nejlépe, např. "Stane se to, co mi pomůže. Věřím." A pak na to dál nemysli, protože když tomu uvěříš, tak se to stane, nahoře to někdo zařídí tak, aby to dopadlo co nejlíp, a i když ti někdy bude připadat , že se ti dějí divné věci nebo tě potkávají zvláštní příhody nebo zajímaví lidé, tak je to prácě proto, abys něco ve svém životě změnila k lepšímu nebo abys pomohla někomu ty.
Upravil(a) Regina (8. 4. 2009 13:20)
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Zkus se zamyslet nad těmi "překážkami" - stejně je vytváří jen tvá mysl.
Prostě si je příjmi.
Abysj e mohla příjmout, musíš je přesně definovat.
A tam, přesně tam, se láme chleba
Pan děkuju.
Není tady
Andromedo, Regi -
já to dělám, dělala (domnívám se..), že přesně tak, jak píšete. Obě. seděla jsem dny a týdny nad rozpisem pořádí možností, kreslila si varianty, cesty - doslova. Pak se z toho vykrystalizovaly body programu. A ty jsem začla plnit jeden za druhým. Tím, že jsem začla, rozhodla se do toho pustit, už jsem se jaqkoby pustila jedné liány a už visím na té druhé (panebože to jsem napsala příměr - ale já to tak i cítím..) a zároveń stojím před jednou z posledních překážek a znejistěla jsem. Jsem ve fázi, kdy sice bojuju, ale spíše věřím, že mi někdo něco přihraje...tak jak píšete, ony náhody, potkání člověka...výhra ve sportce ..) ale nejde jediné! UŽ NA TO NEMYSLET !
Holky, děkuju za účast, mám moc ráda tyto podněty a nápady a vůbec - potkat chytré a hloubavé lidi, jako jste tady, to je věc!! 
Budu chvíli na tom spíš pracovat, jak o tom kecat....nechám to uležet ( v láku)
Není tady
Pan, myslíš, že by mi RUŠka pomohla i na odstranění, nebo spíš odkrytí, starých emociálních věcí? Včera vnoci jsem zjistila, že se mě to ještě hodně dotýká, že to nemám zpracované. A to po přečtení pasáže z knihy Astrologie vodnářského věku, kdy Ján psal o směru vývoje duší a bezpodmínečné lásce. Zdánlivě nesouvisející, ale když jsem o tom přemýšlela, tak najednou blik a byla jsem zase v té své nejčernější minulosti a vyhrknuly mi slzy. Takže vím, že to nemám zpracované. Rozumově jo, ale tam uvnitř ne. Je to pro mě zeď, na kterou ani nevím jak mám vylézt.
No holky, a pak, že nemám kostlivce. Tenhle na mě vykouknul bez varování. 
Není tady
Pom, kdo chce kostlivce ze skříně tahati, pro toho se kostlivec najde Metody na to jsou
Wiki, na mě to působí spíše, že bys to měla na chvíli nechat uležet, podle posledního příspěvku, zřejmě asi moc chceš řešit, tak se to někde na tom zaseklo... Možná tím použitým slovem "bojuju"...
Mě když se podaří něco rozlousknout tak z toho průběhu nemám moc pocit boje nebo přemáhání se, prostě se nějak rozhodnu a ono to nějak proběhne. Možná to je fakt jen o tom (u mě), že si konečně připustím, že to zkusím, a tom rozhodnutí...
Není tady
Jo, Andy, kdyby to byl mravný kostlivec, tichý a oučinlivý, tak ať si ve skříni třeba čte detektivky....kterej ale chrastí a tancuje "milášku, budu filmová hvěězda", tak to se nedá nic dělat, ten půjde pěkně na sluníčko větrat....
Pomněnko, to je právě to, o čem jsem mluvila: člověk má za to, že už to má zpracovaný....rozumově, citově, už to mnohokrát obrečela a odpouštěl - a pak náhle zjistí, že je tam jedna další přilepená vrstva téhož.... 
jako když odstraňuješ starý plakáty...nahoře jdou snadno a člověk má pocit, že to bude lehárko...a pak se jednou dostaneš až na zeď..... 
Není tady
Andromeda napsal(a):
Pom, kdo chce kostlivce ze skříně tahati, pro toho se kostlivec najde
Wiki, na mě to působí spíše, že bys to měla na chvíli nechat uležet, podle posledního příspěvku, zřejmě asi moc chceš řešit, tak se to někde na tom zaseklo... Možná tím použitým slovem "bojuju"...
Mě když se podaří něco rozlousknout tak z toho průběhu nemám moc pocit boje nebo přemáhání se, prostě se nějak rozhodnu a ono to nějak proběhne. Možná to je fakt jen o tom (u mě), že si konečně připustím, že to zkusím, a tom rozhodnutí...
Máš pravdu, jsem do toho "položená". Bojuju. To dělám vždy ve všem. Chvíli (jak jinak by blíženec pracoval.. ).
Jenže jdu proti teorií (i částečně své praxí), že život má jít hravě, hladce, jak napsal crabat - "jako když tančíš". Ten klid , vyrovnanost, jistota mi tam chybí, tak se jdu zklidnit....samu mě to napadá při tom, když to tady píšu....
A nebo...což mě děsí, že bych se mohla na výsledek upnout ...ne. dost. Vypínám se na pár dní.
Není tady
Wiki napsal(a):
Máš pravdu, jsem do toho "položená". Bojuju. To dělám vždy ve všem. Chvíli (jak jinak by blíženec pracoval..
Jenže jdu proti teorií (i částečně své praxí), že život má jít hravě, hladce, jak napsal crabat - "jako když tančíš". Ten klid , vyrovnanost, jistota mi tam chybí, tak se jdu zklidnit....samu mě to napadá při tom, když to tady píšu....
A nebo...což mě děsí, že bych se mohla na výsledek upnout ...ne. dost. Vypínám se na pár dní.
Tou poslední větou jsi mi připomněla věc, která mi nedávno prolítla hlavou a bylo to cosi o "lpění na duchovním rozvoji" nebo tak něco. Jsem si tak nějak uvědomila, že tohle je věc, které se asi může tak nějak mimoděk stát při honbě za dokonalostí, když to tak blbě řeknu A možná je to právě ten moment, kdy se věci začnou řešit silou a najednou i vesmír přestane odpovídat. A teď mě napadlo, snad už to někde nebylo psaný, že by se to dalo nazvat duchovním workoholismem
... nic, jen taková vsuvka 
Není tady
duchovní workoholismus je dobrééj!
Proto to chce v nestřeženém okamžiku vždycky trochu srandy, nebo skepse.....
Není tady
Ady, dobrý... krásný výraz. Ale jo, nic se nemá dělat přesmoc, máš pravdu
Není tady
Má někdo k tématu aktuální zkušenost, případně zdali se Pandora posunula někam dál a může říct nové zkušenosti. Chystám se a rád bych znal další názor.
Není tady
Jo, Hugo, Pandora se posunula někam dál zopákla si výcvik a ověřila si, že pokud přistoupíš k něčemu bez jakých koliv očekávání, dějí se zázraky. Metoda za rok a půl, kdy jsem získala certifikát, prodělala několik změn, které ji neobyčejně zjednodušily a zefektivnily. Líbí se mi to čím dál tím víc a taky to podle toho vypadá, funguje to, pokud se terapeut i klient naladí na stejnou vlnu.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
