|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Martinka1 napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Ano, lidem pomůže už PRVNÍ návštěva a ZKUŠENÉMU terapeutovi, kterým pan Nejedlý bezesporu je, podle jeho slov k vyřešení VŠECH klientových problémů stačí jedno sezení.
Pan
to mi přijde hodně podezřelý...
Mávnu kouzelným proutkem a do konce života mám vystaráno?![]()
Myslím že tomu pánovi se vyhnu velkým obloukem, pokud tohle myslí vážně
Osobně si myslím, že pokud klient příjme princip přijímání a odpuštění a naučí se s ním pracovat, tak skutečně už žádného terapeuta nemusí vyhledat, protože se umí "pročistit" sám. Umí pracovat se svými mylšnkami, zná jejich sílu a je pozorý k tomu, co právě dělá.
A viděla bych to tak, že TAKHLE to myslel i Karel.
Když se naučíš psát, tak už taky nemusíš do žádné školy, kde tě to znovu učili.
A pokud si myslíš, že se toto nedá srovnávat a že prostě POTŘEBUJEŠ někoho, kdo tě bude neustále vést, tak si to prostě PŘÍJMI 
BTW taky mi to zatím nejde, ale pracuji na tom 

Jedno jsem se ale už naučila: myšlenkami tvořím svou realitu - ony mají tu moc. Nu a když si myslím, že něco nejde, tak to prostě nejde.... Když si myslím opak, tak to prostě JDE 
Není tady
agewa napsal(a):
mě ale nejde o vyřešení VŠECH problémů najednou, jde o to vyřešit ten, který mám nejaktualnější a pak na ostatních pracovat sama, tak jsem to pochopila, že to funguje.
Že pomůže vyřešit ten nejtěžší nebo aktualní a tím člověk se naučí, jak s metodou zacházet a může na ostatních pracovat sám.
Přesně.
A když jsem řekla VŠECH, měla jsem na mysli především pročištění vztahů s nejbližšími lidmi, které jsou na počátku všeho.
Takže jsem se jen špatně vyjádřila, za což se omlouvám.
Upravil(a) Pandorraa (4. 4. 2009 23:46)
Není tady
lupina montana napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Ano, lidem pomůže už PRVNÍ návštěva a ZKUŠENÉMU terapeutovi, kterým pan Nejedlý bezesporu je, podle jeho slov k vyřešení VŠECH klientových problémů stačí jedno sezení.
No Pan, já nevím....
Zní to PŘÍLIŠ krásně - jako zpěv Sirén
No říkám: mea culpa, blbě jsem se vyjádřila.
Není tady
Dneska jsem sii koupila tu knížku, která nadchla Craba.
Už se těším, jak si počtu, zatím jsem namátkou v metru nalistovala "medvědy" a dostalo mne to...
Upravil(a) Pandorraa (4. 4. 2009 23:46)
Není tady

Není tady
Tak jsem v pátek byla na té terapii.
Trvalo to 5 hodina hlavně jsme tam řešili vztahy prvotní........matka a otec.
Nejvíce problémů mi zřejmě způsobovalo to, že můj milovaný děda, který mi byl velice bízký, umřel ,, když mi bylo 5. Nikdo mi to neřekl a ještě ke všemu jsme se hned pak stěhovali.
Tuhle situaci a emoce jsme řešili nejdéle.Věděla jsem, že tam někde ten problém je, ale sama jsem s tím nedokázala hnout.
Úleva pak obrovská,najednou dávali některé moje nepřiměřené reakce smysl
Ted už vím, jak na to, takže můžu pokračovat sama.
Takže tak.:-)
Není tady
Crabat napsal(a):
![]()
![]()
![]()
Crabe, to tak úžasne do sebe zapadá.
Mám nápad a vsadím se, že ty víš jaký 
Vyzkoušíme to?
Není tady
řeknete mi prosím, která knížka nadchla crabata??? Crabate?
Není tady
Přátelé, tak já to tady čtu se zatajeným dechem...., ale nemám čím přispět, jen poděkuju za starý dobrý babinet...a těším se na pradalžánije...
Není tady
Wiki napsal(a):
řeknete mi prosím, která knížka nadchla crabata??? Crabate?
J. Vitale, Ihaleakala Hew Len: Svět bez hranic
Včera jsem neprozřetelně strčila nos k Joudymu.... tak teda velikonoční žranice, vajíčka ani beránek nebudou, protože jsem je "nechala tam". Já vím, že tam nesmím... No ale stalo se. Zato mám zae co číst 
Ta knížka je opravdu zajímavá a zapadá mi to zatím přesně do toho, co jsem se naučila u Karla.
Není tady
Viďže, Pan?..
Já si to hned myslel, že ty dvě metody jsou hodně podobné.
Jak jsi tady řekla pár vět, okamžitě mi sepnulo.
A už na tom pracuju hned od prvého okamžiku.
Tak držím palce.

Není tady
Pandorraa napsal(a):
Jedno jsem se ale už naučila: myšlenkami tvořím svou realitu - ony mají tu moc. Nu a když si myslím, že něco nejde, tak to prostě nejde.... Když si myslím opak, tak to prostě JDE
Éé...promiň, Pan, že ti dupu po bábovičce....
Máš pravdu, ale jen do určité hloubky, bo jak to mám říct. Nebo spíš vrstvy.
Jen tak mmch - nebyla by "vrstva" hezčí, než ten profláklej "level"? 
Někdy si člověk myslí, že si něco myslí a přitom si myslí něco úplně jinýho, no.....
To jsou ti kostlivci, co vůbec nevypadaj, jako kostlivci....nálezy, které se člověku nechce nalézt.
Jo a upozorňuju, že jsem byla tak hluboce přesvědčená, že "když se rozhodnu, že to jde, tak to jde", že mi trvalo několik let, než jsem pochopila, že to nemusí být vždycky tak jistý...
I když nejvíc ze všeho mám dojem, že se prostě každý máme naučit něco trošku jiného 
Není tady
Lupi,
asi bych to nebyla ani já, kdybych teď řekla něco jiného, než "jsem si jistá, že mám pravdu
"
a) level nebo vrstava, je mi to zcela fuk, ani jedno ani druhé se mne nijak osobně nedotýká, nemám mindrák z toho, že je někdo ve vyšším nebo nižším levlu - vrstvě, já jsem, kde jsem 
b) když se ROZHODNEŠ, tak to tak prostě bude. Jenže ty si kolikrát, stejně jako já pochopitelně, jen MYSLÍŠ - šálíš sama sebe - že ses NĚJAK rozhodla a při tom ses ale rozhodla úplně JINAK. A jak ses skutečně ROZHODLA, tak to prostě je 
Člověk se kolikrát ROZHODNE a pak mu v MYSLI zase začně strašit - to přece nejde, to nedokážu, to se nesmí...bla bla.
Takže obě říkáme totéž, myslím....
Není tady
Jo tak to jo....namítala jsem jen, že ROZHODNOUT SE dobře není často jen tak 
Máš pravdu docela určitě v tom, že pokud se člověku povede vyčistit ty rané vztahy, které to všechno zamotaly, všechno ostatní je mašlička 
Jen se mi prostě zdá divoká ta představa, že by to vyčištění šlo tak šupito presto - za hoďku, za dvě - vzhledem k tomu, jak dlouho se to často ukládalo. Měla jsem na mysli konkrétně stav, kdy se člověk rozhodne a ono to nejde, ANIŽ by se mu ozývalo "to přece nejde". To jsem myslela těma kostlivcema, co nevypadaj, jako kostlivci.
Vrchol je, když už víš, že když to nejde, že tam je nějaký to "to přece...", ale ne a ne ho najít.....
No a tam je každá dráha ráda.... 
Ovšem, každej vyčištěnej kousek nám usnadňuje rozhodnutí - to nepochybně. Ostaně - je to úleva, když člověk zjistí, že se může svobodně rozhodnout a ono to funguje
není-liž pravda....
Není tady
Lupino máš na mysli rozpor mezi tím, co myslíš a chceš vědomě, a tím, co myslíš a nechceš podvědomě?
Jestli ano, tak to je můj problém, se kterým teď aktuálně bojuju.
Někdy mám obavu, že není soulad vědomí s podvědomím - kdy za sebe prostě neručím - tak musím to co chci, formulovat - chtít - poněkud neutrálněji, což mě strašně zdržuje a mám pocit, že dělám kompromisy...atd..a to mi zase vadí. ...
Nejsem moc trpělivá , takže je to určitě i z tohoto důvodu....ale přece jenom hledám skulinu a zajímají mě dojmy a schopnosti ostatních..
Te´d to po sobě čtu a nevím,.. nevím, zda-li tomu někdo porozumí...
Není tady
Ééé.....no moc ne.... 
On by mezi tím neměl být rozpor, žejo....vědomí by mělo mít pevný základ v pod a nevědomí. Ale často jsou v rozporu...a to hrozně bolí a překáží, což je důvod, proč se s tím pokoušíme dělat něco...cokoli...
Aha, teď koukám, že mluvíme o tomtéž 
Jenže já jsem měla na mysli to, kdy cítíš, že tam je rozpor, chyba - že věci nejsou dobrý - ale zaboha se ne a ne dopátrat, kde je chybka.
Řeknu to na příkladu: jednou jsme s kamarádkou řešily, proč ji už dlouho bolí achillovky.
Obě to umíme "přeložit"- obě jsme k sobě samým dost natvrdo upřímné - a vzájemně ještě víc, kdyby něco, abychom se nemohly očůrat samy v sobě.
Bylo nám jasný, že je to chronický souboj něčeho s něčím, který zasahuje její nejslabší místo...a zaboha! jsme nepřišly na to, kde to místo má.... 
To je ta snadnější varianta.
Ta horší je, že už skoro máš pocit, že je všechno vpořádku, jen ti klinká v hlavě malilinkej zvoneček....Mohla by ses na něj vykašlat - moc nepřekáží. Ale nedá ti to a když se povede ten zvoneček vypátrat v temnotách, zjistíš, jdouc za jeho hlasem, že je z něj obrovský zvon, který ti buší do hlavy a z něj se na tebe hnusně zubí nějakej náramně fešnej, oslintanej a plesnivej kostlivec 
Není tady

jo, rozumím...ano...ale v tu chvíli- jak píšeš onen příklad - bych to nechala, a řekla si, udělala jsem maximum a brzo mě ta pravda, ten důvod, trkne sám.Přijde mi do cesty sám. Tak bych se jako ROZHODLA. (alibistické?)
Já jsem lupi psala o nečem jiném. Já jsem ale trochu vedle...
Jednou to zkusím, ale pak slibuju, že toho nechám, jen tedy pro objasnění. Já jsem mluvila o tom co CHCI , pro co jsem se ROZHODLA.
Nechci ani napsat jednoduše " přání", protože to už není jednotlivé přání, ale celý vlastně systém přání, chtění, směr...atd.
A já např. něco chci - jakoby mám záměr a chci to vědomě . Rozhodla jsem se, že to bude prostě TAKTO, a tak to BUDE takto! No a v tu chvíli se mi vloudí pochybnost že to třeba nevyjde... (nevědomá, podvědomá - to právě nevím kde přesně je), ale tu jen chviličkama ucítím, jen prolítne, já se okřiknu a znovu se vědomě "položím" do svého chtění. Ale už znejistím. A to naprosto vědomě. Pak si řeknu, že TO co jsem tak strašně moc chtěla (mluvím ale stále o dlouhodobě akci - směru, záměru)pustím, a nechám to jako na osudu. Zbaběle to vzdám. A jako to tak zahraju do autu. Ani ryba , ani rak a týden to nechám být....prostě sračka...
Takže, jak vybojovat soulad vědomí s pod (ne) vědomím?
Není tady
Wiki, že do toho pindám, když se ptáš Lupinky.... ale když se rozhodneš, že to bude TAKTO, tak jaký u toho máš pocit, jakou emoci prožíváš? S podvědomím se rozumem nedomluvíš, ale prostřednictvím emocí už to jde lépe. 
Upravil(a) Hani (6. 4. 2009 14:39)
Není tady
To je, děvčata, proto, že jsme schopni, všechno, co nás v životě potkává, posuzovat jen z jednoho pólu. To, jak se k podstatě věci dostáváme, je poznamenáno naším přístupem. Proto onen nepatrný zvoneček, z kterého je posléze kostroun jako hrom anebo zase naopak přání, jež ale vlastně není tak docela přáním, protože v naší mysli někde zůstává pochybnost, zda-li je vůbec správné si tohle přát (nasměrovat se tam, zvolit tenhle způsob Cesty).
Kdybychom v daném okamžiku dokázali pohlédnout na věc z protipólu, okamžitě bychom viděli, jak snadné a jednoznačné to má řešení a kam která věc doopravdy vede. Proto nás život směřuje k tomu, abychom v sobě onen protipól obsáhli. A činí to většinou tím, že nám do cesty klade zdánlivě nezdolatelné překážky. Také životního partnera si vybíráme z těch, co stojí na opačném břehu. Protože jak jinak bychom to asi už mohli dokázat, když ne z Lásky!
Přesto i to všechno může být málo, jelikož naše mysl je nepředstavitelně zatvrzelá a o nějakých absurdních stromech života, jež mají (dle našeho úsudku) kořeny v nebi, nechce ani slyšet. Beztak nás tam ale život vede (ať chceme nebo nechceme!) a čím dříve v sobě tuto pružnost mysli odhalíme, tím lépe pro nás.
Není tady

Dotaz pravděpodobně pro Pandorruu, která o tomto tady v současné době ví asi nejvíc...
Ze zajímavosti jsem hledala na netu nějaké další informace o RUŠ a zaujaly mne dvě věci... Jednak, že cena za toto ca. 4 hodinové sezení se někde pohybuje na 900,--, někde na 1200,-- a někde až na 1700,--, příjde mi to již dosti velké cenové rozpětí... kde se asi pohybuje ta běžná cena? Pouze jedna paní uvádí, že si nechá zaplatit každou započatou hodinu 300,-- Kč.
A druhá věc, většina stran a nabídek je velice hezky zpracovaná, ale všimla jsem si, že některé obsahují v podstatě stejný text s detaily něco jako "můj nejmladší klient měl 7 let" apod.... Vypadá to, jako by ti lidé kopírovali a drobně upravovali jeden text, který někde získali, tak to má správně být (je to třeba jediný doporučený vhodný český oficiální popis metody? Nemyslím, že by masér z Horní Dolní a ezoterická žínka z Ostravy a atd... měli naprosto stejný sloh a zkušenost se stejně starými klienty....
Není tady
lupina montana napsal(a):
Jo tak to jo....namítala jsem jen, že ROZHODNOUT SE dobře není často jen tak
Máš pravdu docela určitě v tom, že pokud se člověku povede vyčistit ty rané vztahy, které to všechno zamotaly, všechno ostatní je mašlička
Jen se mi prostě zdá divoká ta představa, že by to vyčištění šlo tak šupito presto - za hoďku, za dvě - vzhledem k tomu, jak dlouho se to často ukládalo. Měla jsem na mysli konkrétně stav, kdy se člověk rozhodne a ono to nejde, ANIŽ by se mu ozývalo "to přece nejde". To jsem myslela těma kostlivcema, co nevypadaj, jako kostlivci.
Vrchol je, když už víš, že když to nejde, že tam je nějaký to "to přece...", ale ne a ne ho najít.....
No a tam je každá dráha ráda....
Ovšem, každej vyčištěnej kousek nám usnadňuje rozhodnutí - to nepochybně. Ostaně - je to úleva, když člověk zjistí, že se může svobodně rozhodnout a ono to fungujenení-liž pravda....
Funguje 
Moje zkušenost říká, že někomu "jako prd", někdo se dost nadře....
Velmi dobře poznám, když příjde někdo, kdo už pro sebe něco udělal, nebo někdo, kdo je úplně na začátku.
Na první pohled se zdá být lehčí pracovat s tím prvním, než s tím druhým, ale opak je pro mne pravdou.
Čím hloub se "spouštíme", tím ubývá čerstvý vzduch 
A pravdou je, že ten, kdo na sobě maká, dělá spoustu práce sám, ale o to mazaněji taky umí "ukrýt" to, co ho opravdu bolí...
Ale je to individuální, neodvážila bych se zevšeobecňovat.
Není tady
Ale Wiki, podvědomí velmi často sabotuje vědomí 
Mít tohle v souladu, to je myslím právě cílem každé práce na sobě 
Není tady
Hani napsal(a):
Wiki, že do toho pindám, když se ptáš Lupinky.... ale když se rozhodneš, že to bude TAKTO, tak jaký u toho máš pocit, jakou emoci prožíváš? S podvědomím se rozumem nedomluvíš, ale prostřednictvím emocí už to jde lépe.

On totiž záměr, i když má velkou sílu, sám o sobě nestačí a především si myslím, že nemá nic společného s rozumem, racionalitou mysli momentálně poznaného 
Edison by asi nevynalezl žárovku, kdyby se řídil JEN záměrem ji vynaleznout 
Upravil(a) Pandorraa (6. 4. 2009 19:10)
Není tady
Macex napsal(a):
Dotaz pravděpodobně pro Pandorruu, která o tomto tady v současné době ví asi nejvíc...
Ze zajímavosti jsem hledala na netu nějaké další informace o RUŠ a zaujaly mne dvě věci... Jednak, že cena za toto ca. 4 hodinové sezení se někde pohybuje na 900,--, někde na 1200,-- a někde až na 1700,--, příjde mi to již dosti velké cenové rozpětí... kde se asi pohybuje ta běžná cena? Pouze jedna paní uvádí, že si nechá zaplatit každou započatou hodinu 300,-- Kč.
A druhá věc, většina stran a nabídek je velice hezky zpracovaná, ale všimla jsem si, že některé obsahují v podstatě stejný text s detaily něco jako "můj nejmladší klient měl 7 let" apod.... Vypadá to, jako by ti lidé kopírovali a drobně upravovali jeden text, který někde získali, tak to má správně být (je to třeba jediný doporučený vhodný český oficiální popis metody? Nemyslím, že by masér z Horní Dolní a ezoterická žínka z Ostravy a atd... měli naprosto stejný sloh a zkušenost se stejně starými klienty....
Ptáš se mne na něco, co já prostě nevím.
Můžu ti říci jen svůj názor:
RUŠ je metoda, jejíž autorství patří Karlu Nejedlému, on je jejím tvůrcem a protože o metodě ještě nenapsal a nevydal žádnou knuihu, jediné informace o ní jsou na jeho stránkách. Takže nejde o ČESKÝ OFICIÁLNÍ POPIS METODY, ale jde o ČESKOU METODU. A já osobně nevím o jiném pramenu informací, než jsou stránky K.N. nebo jeho semináře.
Příjde mi serioznější citovat jeho vlastní slova, než vymýšlet vlastní. Vždyť i já se tu neúmyslně dopustila "nepřesností", které jsem si museli vysvětlit.
Tvému srovnávání cen nerozumím.
Nezlob se na mne, ale z mého pohledu po tom ale vůbec nikomu nic není, jakou kdo si stanoví cenu a kde se pohybuje "běžná" - co je to? - cena opravdu nevím, BI. Stejně tak je na každém, zda si stanoví cenu za sezení nabo za započatou hodinu - tohle já sama zavrhuji, protože to bude klienta jen stresovat.
Příjde mi to jako bys chtěla srovnávat ceny v kadeřnictví. Někde tě ostříhají za stovku, jinde za dvě, onde za sedm nebo taky za tři tisíce.
Čtyřhodinové sezení u Karal stojí 2950,-Kč a cena bude růst s tím, jak roste hodnota jeho času obecně, jak roste zájem o jeho čas.
Myslím, že každý, kdo tuhle metodu používá, má právo si svůj vlastní čas ohodnotit podle svého, tak jako každý, kdo chce terapii podstoupit má právo zvážit, kolik peněz a komu je ochoten za sezení dát.
Naštěstí nic není povinné a každý si může vybrat.
Svůj psychický problém můžeš klidně řešit tak, že si uděláš radost a půjdeš si koupit nové boty za dva litry, nebo půjdeš za odborníkem - což nutně nemusí být ten, kdo "to studoval" 
Můžeme jít k psychologovi "na pokladnu" nebo keš zaplatit tomu, kdo používá RUŠ nebo nějakou jinou metodu.
V obou případech máme v podstatě stejnou šanci, že se "trefíme" nebo "netrefíme".
A v obou případech taky zaplatíme - mám na mysli penězi.
Jinak ti děkuji za dotaz, uvědomila jsem si, že i moje období "pokusných králíků" zdarma už skončilo a je nejvyšší čas se zamyslet nad cenou.
Určitě nebude hodinová.
Určitě nebude stejná pro studentky PŠvP a ostatní.
Určitě bude s každým dalším sezením klesat.
Není tady