To je těžké. Ony jsou vrstevnice a je jasné, že si ve svém věku nemají s mladou holkou co říct a mít ji za kámošku. Představ si, kdybyste byly dvě v tvém věku a jedna padesátiletá. Myslíš, že by s vámi chodila na disko a svěřovala se vám, že už ji zase bere žlučník ?

A co se týká toho : říkala o mně,že jsem si profcala skoro celou dovolenou a že se dalo čekat,že si te hodím marod, apod., nebylo to tak snad ?  Lidé nejsou blbí - a hlavně, dámy to znají z vlastních zkušeností, jak to chodí - také byly mladé

Podle toho, co píšeš, se zdá, že na pracovišti tak nějak fungujete a nikdo tě nešikanuje (občasné pomluvy jsou všude) a že ti nikdo nic nedělá, jen ti prostě nejsou kámoškami. S tím ale asi nic neuděláš. Možná přijde časem nějaká ještě mladší a ty z ní budeš mít stejné pocity, jako mají teď ony z tebe.

Dělej si svou práci a kamaráčofty holt nech až po ní, se svými vrstevníky - nic jiného dělat nemůžeš

Upravil(a) mashanka (22. 3. 2009 15:08)

mashanko, tys mi to vzala z pusy

21SOPTIK napsal(a):

no takl jasně, nečekám,že budou se mnou na diskotéky apod.,ale když už nás dali do jedné kanceláře,tak bych čekala normální komunkaci,která dřív byla v pohodě(proč to najednou nejde?) a co se týká léta,kdy jsem onemocněla,opravdu to tak nebylo,vzhledem k tomu,že marodný je dost nízký je člověk rád za každou korunu a i kdyby tomu tak bylo,nedává jí to právo takhle pomlouvat.Jo ,kdyby mě lidi viděli,že lezu po městě a mejdanech je to pak jiná.Já bych si tohle k nikomu nedovolila,nikdy čověk neví co druhýmu může být či nebýt.

no víš, to sice člověk neví, ale kolikrát jsem já sama musela zaskakovat a makat za svobodné holčiny, které byly taky imrvere marod bych ti mohla vyprávět
jo a jinak s kolegyněma jsem to mezi sebou taky probraly, protože nemocné byly vždycky, když se jim to hodilo

Jo, už muj tatík říkával, že kde jsou dva, není třeba třetího.
Je to nešikovný počet z hlediska spolupráce, i v přátelských vztazích není trojka ideální číslo- podle mě. Vždy se jeden /jedna může v určitou chvíli cítit na vedlejší koleji.
Vidím to jako Maschanka, věkový rozdíl je velký a tím i okruhy zájmů. Taky se mohou cítit ohrožené profesně.
Jsi mladá a když by se redukovala místa, ...každý se o to své bojí. to jen tak střílím od boku.
Nezbude Ti asi nic jiného, než se s tím srovnat, přijmout to jako fakt,  řešit jen pracovní záležitosti. Hlavně nevyprávět podrobnosti ze svého života.
Když si musíte práci šetřit, aby vydržela,  tak se toho napovídá hodně a mnohdy přes míru. Mimo jiné, že pracuješ ve státním  a moc práce tam v danou chvíli není, bys asi na plochu ani dávat neměla.
Mě osobně se to nečte dobře, taky jsem státní - školský- zaměstnanec , stejně stará magistrátnice má tabulkově větší plat a to si tam taky občas musí s prací dobře  hospodařit, aby to vypadalo, že jí mají hodně.
Mám to potvrzené z úst zasvěcených, tak se mi to nesnažte moc vymlouvat.
To bylo , tak se nezlob.

pro Helusku:s tou prací je to u nás složitější,jsou dny kdy je práce celkem málo, jenže to je oddech tak na týden a pak se na ná shrnou a návaly a dalšího půl roku nestíháme.Od šéfa,jsme slyšeli,že ted budou chodit větší zákazky,takže jsem prostě zrychlila,páč nechci abysme tam pak byly zavalené.Jinak svým kolegyním se snažím vycházet vstříc i ohledně dovoleným a jiným věcem,proč to nemůže fungovat i naopak.Ztohodle co tu píšete,člověk nabývá dojmů ,že mladý člověk musí vůči starším kolegyním  si nechat vše líbit ve všem vyhovět a nejlíp držet pusu.Jinak strach o práci je u nich zbytečný,páč momentálně je u nás nedostatek lidí a na moji konkrétní práci je počet minimální,takže kdyby jedna z nás odpadla,byl by problém

Víš, jsi ještě asi mladá, ale dělej si svoje a chovej se normálně. Proč? Protože tohle popisované chování je tak trochu od nich křeč. Paktují se spolu a dělají, jako by jsi byla ta vybočená z normálu Ty.  Protože jsou asi nějak nejisté, aby jim někdo na ten pokec zbyl. Ony by nesnesly, jít někam samy či trávit tak polední pauzu. Podle mě nejsou jisté v kolenou a hledají první záchytný bod, který je po ruce. Věř mi, že za čas může být všechno úplně jinak. Jedna odejde, přijde někdo další, s kým se spřátelíš, a budeš na koni zase Ty. Vím, o čem píšu, měla jsem zpočátku na každém pracovišti tak trochu problém, abych zapadla do kolektivu. Pamatuju hodně lidí, co odešlo nebo odejito bylo. A připadala jsem si třeba proti nim jako outsider. Byla jsem starší, pomalejší, tlustší, zkrátka jsem si říkala, jak tady obstojím. No a když se podívám zpátky, byly to zbytečné starosti. Já totiž obstála - a ony ne. Ujišťuju Tě, že jsem obstála jako pracovník i jako člověk. Takže hlavu vzhůru, vím, je to těžké, nicméně - abys měla kolem sebe usmívající se lidičky, co  se o tebe na polední pauzy přetahujou, holka, to bys to měla moooc jednoduchý. To má málokdo. Věř mi, ač se Ti to nezdá, tahle popisovaná situace Ti může být jen a jen užitečná. A co se týče pomluv...kdybych měla dát na ně, nemohla bych mluvit s půlkou známých. Pamatuj si, že nic lidi tak nedopálí, jako Tvá dobrá nálada. Takže zítra vpluj do kanclu pěkně oblečená, hezky nalíčená, dej jim šanci, ať se kapku užírají a pokud se zeptají, klidně jim něco namluv, abys tu náladu umocnila. Protože ony zřejmě strávily víkend péčí o rodinu...zatímco ty jsi mohla potkat na tancovačce bezva chlapa, co Tě pozval na víkend a co Ti zavolá zrovna, až se budou vracet ty dvě z polední siesty. Že to je nefér hra? A to jejich vytěsňování Tvé osoby je asi co? I ze slušnosti má člověk komunikovat s druhým spolupracovníkem a ne ho vyšachovávat, jako to dělají ony Tobě. Až přijde nemoc na jednu z nich, snaž se, aby ta druhá mohla po návratu kolegyně říct - měla jsem tu fajn tejden s tou, co jsme ji tak odstrkovaly, proč jsme to vlastně dělaly...? Řeknu jí, ať jde s náma na oběd taky, byla s ní legrace i když jsme měly práce nad hlavu. ...
P.S. Četlas knížku Vyznáte se v tlačenici...? Když mi bylo jako Tobě - hodně mi dala.

PPavlaa napsal(a):

kalupinko, proč hned myslíš, že paktují ? copak ty jsi se všema lidma hned velká kámoška, s každým si máš co říct ? já se v práci taky bavím se všema, ale dost dobře nevím, co bych třeba měla probírat s 20 letou bezdětnou holkou ... prostě bavit se můžeme, ale těžko spolu kdo ví jak pokecáme když jsme každá jakoby jinde ...

.

Ale nejsem kámoška, co máš...já tomu tak říkám. Když se dvě dají dohromady a třetí rádoby nevnímají...to je u mě paktování.

Soptíku, třeba už zapoměly, že byly taky mladé, že hledaly své místo mezi lidmi, že taky nespadly do židle všeznalé.
Udržet pěkný vztah na pracovišti je podobně těžké, jako udržet vztah partnerský.
Třeba se zpočátku i snažily, ale nezapadla jsi mezi ně. To se stává. Není to o tom, že bys byla špatná, nepracovala dobře, ale třeba s Tvou předchůdkyní byly na jedné vlně a Ty to směruješ jinam, a pro ně to není pohodlné, zajímavé atd...
Tak se tím zbytečně netrap.
Možná jsi to vzala za nesprávný konec a budeš se to učit jako já celý život. Někdo je oblíbený a vyhledáváný od prvního vstupu do kanclu a něko si to své místo musí vydobýt tvrdou prací na sobě.

Co se týká té druhé věci, to beru, neměla jsem to sem ani psát.

pro Paavlu:ne,nemusím být se všema nejlepší kámoška,ale nevidím důvod proč by dvě měli třetí vytěsnovat.A myslím si,že máš zbytečné předsudky o tom kdo by se s kým měl bavit.Není to o věku,ale o povaze.Ano jsem možná střelenější a mám temperamentní povahu a možná i tím můžu kolegyním vadit.Jsem svobodná,ale ne ne nemocná.

Pro Kalupinku:Děkuju ti moc za tvuj názor,určitě to zkusím tak jak jsi mi poradila.Vpráci je babinec jsou tu samé ženské a je logický ,že tu musí být i pomluvy,ale když už sme tři v kanceláři,tak si myslím,že je příjemnější strávit v práci v pohodě,když už tu musíme trávit půlku dne.Taky jim ustupuju a toleruju to,že jsou starší jak já.Mě by například vyhovovalo v kanclu víc větrat,jenže jim je pak hned zima a taky kvůli tomu neremcám a respektuju to...to je jen jeden z příkladů co jsem ted uvedla,je toho víc...ale je to o lidech a toleranci každý máme mouchy a u mě je problém,že si všechno moc beru.V kanceláři to najevo nedám,ale pak si doma zabulím páč ,už pak nevím jak dál a co dělat.

mimo práci ,kamarádky mám,ale asi mám prostě potřebu být zadobře s každým.V práci mimo kancelář je mi to jedno,ale v kanceláři stojím o to abych měla pohodičku klídek,to je celý.Jinak jsem nedávno zjistila,že kolegyně z kanceláře si o mně myslí,že jsem děsně sebevědomá,realita je úplně někd ejinde,jenže když už to sebevědomí nemám,tak ho nemusím mít napsaný na čele.Jednou jsem prohodila nevinnou větu,že mě počítače baví(bývalý přítel byl programator a učil mě tehdy dělat webový stránky)a že si myslím,že mi to s nima celkem jde a kolegyně z toho usoudila,že se vytahuju...:-/

Bety:jojo ta starší jo asi za tři nebo 4roky:-)