sqaccouš napsal(a):

Ahoj všichni,
asi jako každý tady bych potřebovala poradit... Chodila jsem s přítelem 5,5 roku, každý studujem VŠ v jiném městě, ale teď už konečně (!) oba končíme, sháněli jsme si byt, aby jsme mohli bydlet spolu...No asi před měsícem jsem zjistila, že mě podvádí..přiznal se, evidentně se mu ulevilo a řekl mi, že to chce ukončit. Přiznám se, že pro mě to byl docela šok. A pro naše společné kamarády taky - musela jsem je několikrát ujišťovat, že to vážně není vtip, ale fakt. ON byl pro mě první láska a troufám si říct, že i osudová. Nejhorší chvíle, kdy jsem nemohla ani jíst a spát mám už snad (!!) za sebou, ale pořád to DĚSNĚ bolí, stýskání, depky... On tvrdí, že mu na mě "strasně záleží" a nechce úplně přerušit kontakt, chce se i vídat. Ale já mám pocit, že abych se "vyléčila" musím ho ze svého života vymazat, úplně nejlépe. On tvrdí, že to chápe, ale že bude rád, když to přehodnotím a časem změním názor, neboť mu nikdo nerozumí tak jako já a nikdo nerozumí mě, jako on.
Jenže on je v pohodě, má "jinou" (naposled co vím, byla zadaná), ale já se trápím. Asi před 2 týdny jsme se viděli - snažila jsem se chovat normálně - ne že bych dělala, že se nic nestalo, ale snažila jsem se chovat jako dospělá, silná ženská (asi tak půlhodiny to byla spíš maska, ale pak to šlo, nemusela jsem se ani nijak nutit) - zpětně mi "vyčetl", že jsem vypadala až "nezdravě" v pořádku a že se nesnažím, se z našeho rozchodu dostat....
Naši společní přátelé tvrdí, že se potřebuje ještě "vyblbnout" a že se do tří let ke mně vrátí. Asi je nevyzrálý a v koutku duše ho chci zpět, ale taky nechci sedět s rukama v klíně a čekat na něco, co ani nemusí přijít. Ale zároveň se nechci nechat připravit o nějakou šanci. Občas jsem z toho zmatená. snažím se teď pracovat na sobě, chodím cvičit, atd., ale zatím to moc nepomáhá..snad časem. Nejhorší je, že se mi o něm pořád zdá. No a když on se ozve, tak pak mě to vždycky úplně rozhodí. A to nemluvím o tom, když se vidíme.. já nevím, jestli je to jen chemie, ale neskutečně mě to k něj táhne a vím, že on to cítí podobně.
Tak já nevím... mám ho pokud možno co nejvíc vymazat ze života nebo si z něj "udělat" aspoň kamaráda?

Ahojky, tohle je docela blbá situace. Je to vše jen o tom jak rychle se s tím vyrovnáš, a čím dřív tím líp. Bude to těžké, ale když se chce všechno jde ;-)
Je také na Tobě zda zůstanete přáteli nebo zpřetrháte kontakty. Já osobně bych se nedokázala koukat na to, jak on je spokojený s někým jiným zatím co já se tak trápím. Přece jen ste spolu byli 5,5 roku, což není krátká doba. Zažili ste spolu určitě jak mnoho hezkého tak i toho méně příjemného. A když se pak něco takového stane, tak člověk se potřebuje někomu vypovídat, probrečí hodně nocí... ale uvidíš, že jakmile se budeš zaměstnávat prací, učením, kamarády... tak se z toho dostaneš dřív než kdyby si seděla doma a celý dny probrečela. Budu držet palečky ať se z toho co nejdřív dostaneš a ať co nejdřív potkáš někoho, kdo si bude tvé lásky vážit

Ahojky

Z vlastní zkušenosti - pryč od toho, jinak se z toho vztahu nikdy nevyprostíš! Osobně bych nečekala, jestli se za ty tři roky vyblázní někde jinde, na to jsem moc hrdá a nemyslím, že bych jak nějaká chudinka měla čekat v koutě, hrát si na silnou ženskou a zatínat zuby vždycky, když je potkám. Vím, že je to hodně těžká situace, nejdřív se v tom budeš "plácat", ale to vyřeší jen ČAS, zmákneš to! Jen si musíš říct, co chceš, to rozhodnutí je vždy nejtěžší - pak už se od toho odpíchneš a půjde to samo. Čeká tě lepší život, to si pořád říkej, a budeš silnější. Hodně štěstíčka!!!

Upravil(a) Gabčulka (21. 3. 2009 10:41)

Osobne bych tedy taky doporucil spis "dokamaradovat", aspon na nejaky delsi cas. Takhle si porad "nechavas moznost", ale je to spis takove prodluzovani agonie...

Jj, mám pocit, že mi to "kamarádství" nedělá dobře. Už jsem ho vymazala z icq, ale z mobilu to ještě nedokážu.. A co dělat, když se mi ozve? Nereagovat? Nebo když ho nedej bože potkám??

Já si myslím totéž - odstřihnout se, vymazat ex-přítelovo číslo z mobilu (moc to svádí) a věnovat se koníčkům, kamarádům, chodit cvičit ... prostě cokoliv, aby byl člověk sám se sebou co nejméně o samotě nu a po téhle expřítelově perle:

...zpětně mi "vyčetl", že jsem vypadala až "nezdravě" v pořádku a že se nesnažím, se z našeho rozchodu dostat....

bych nabyla přesvědčení, že jsem přišla tak akorát o samolibého ješitu, který si snad myslel že se díky rozchodu přinejmenším nervově zhroutím
Jako kamaráda můžu mít člověka, který ve mně nevzbuzuje negativní emoce a v jehož společnosti jsem RÁDA. Jsem Ti dobrou radou, taková setkání s exem by Ti teď ani do budoucna nic pozitivního nepřinesla a čekat tři roky, zda náhodou nenastane obrat ve Tvůj prospěch? Nebuď hloupá, přece nebudeš "viset pro někoho na hřebíčku" jako bezduchá loutka a čekat takovou dobu, jestli se pánovi uráčí Tě sundat ze zdi

Možná jsem se špatně vyjádřila - on to nechtěl ukončit s ní, ale se mnou... Jak to mezi sebou teď mají nevím a ani se o to nezajímám.
To, že se s ním nechci bavit, vídat atd. jsem mu samozřejmě řekla, aspoň dvakrát, ale myslím, že čeká, že časem změním názor.
A rozhodně "čekat" nechci - ani rok, ani tři ani deset. Na to se mám moc ráda:)

neboť mu nikdo nerozumí tak jako já a nikdo nerozumí mě, jako on... on je v pohodě, má "jinou" (naposled co vím, byla zadaná)... zpětně mi "vyčetl", že jsem vypadala až "nezdravě" v pořádku a že se nesnažím, se z našeho rozchodu dostat....
Děvče zlatý, nedá mi to nepřihodit svůj (skoro obvyklý) lehce pesimistický názor (odpusť stařence ).
Chlapec má novou známost, leč je tak trochu zadaná - co kdyby to neklaplo? V tom případě by pro něj bylo výhodné mít tě "v záloze"... přece si tak báječně rozumíte...
Takže udržovat nezávazný "přátelský" vztah = vídat se, aby tě náhodou nenapadlo na něj zapomenout. Poněkud ho mate, že (aspoň navenek a před ním) nevypadáš tak zhroucená, jak by si představoval - on, takový báječný člověk... ztrácíš ho a "vypadáš až "nezdravě" v pořádku" - taky by sis, nedej Bože, mohla začít žít vlastním životem - a kam by se v případě neúspěchu vracel?
Připojuju se k holkám - aspoň nějaký čas žádné kontakty, jeho požádat, aby ti nevolal atd., když ho potkáš, tak pozdrav (přátelsky), prohoď pár slov o počasí a hned se omluv, že nemáš čas, protože... (ne rande, nějakou povinnost si vymysli).
Jo - a kdyby ho ta jeho zadaná opustila a on se "kajícně" vrátil (doplněno kecama o tom, jak jsi ta jediná pravá ), ne abys okamžitě navázala tam, kde jste skončili. On si to musí "zasloužit".

helena napsal(a):

neboť mu nikdo nerozumí tak jako já a nikdo nerozumí mě, jako on... on je v pohodě, má "jinou" (naposled co vím, byla zadaná)... zpětně mi "vyčetl", že jsem vypadala až "nezdravě" v pořádku a že se nesnažím, se z našeho rozchodu dostat....
Děvče zlatý, nedá mi to nepřihodit svůj (skoro obvyklý) lehce pesimistický názor http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png (odpusť stařence http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png).
Chlapec má novou známost, leč je tak trochu zadaná - co kdyby to neklaplo? V tom případě by pro něj bylo výhodné mít tě "v záloze"... přece si tak báječně rozumíte... http://fora.babinet.cz/img/smilies/gloria.gif
Takže udržovat nezávazný "přátelský" vztah = vídat se, aby tě náhodou nenapadlo na něj zapomenout. Poněkud ho mate, že (aspoň navenek a před ním) nevypadáš tak zhroucená, jak by si představoval - on, takový báječný člověk... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png ztrácíš ho a "vypadáš až "nezdravě" v pořádku" - taky by sis, nedej Bože, mohla začít žít vlastním životem - a kam by se v případě neúspěchu vracel?
Připojuju se k holkám - aspoň nějaký čas žádné kontakty, jeho požádat, aby ti nevolal atd., když ho potkáš, tak pozdrav (přátelsky), prohoď pár slov o počasí a hned se omluv, že nemáš čas, protože... (ne rande, nějakou povinnost si vymysli).
Jo - a kdyby ho ta jeho zadaná opustila a on se "kajícně" vrátil (doplněno kecama o tom, jak jsi ta jediná pravá http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png), ne abys okamžitě navázala tam, kde jste skončili. On si to musí "zasloužit".

Helčo, já tvoje příspěvky fakt ž.e.r.u.! Pardon za ten výraz, ale jiný výstižný mě prostě nenapadá

To je divná shoda náhod, či co....ten můj teď taky chce, abychom byli kamarádi...teda už od rozchodu. Vím úplně přesně, jak se cítíš a jak to je hrozný.mám za sebou probdělé noci a zhubla jsem o 2 velikosti, v obličeji jsem snad o deset let starší a kdybyste viděli ty kruhy pod očima...
Já jsem zjistila sice až zpětně , že má jinou, ale podstata je stejná.
Nabídka na kamarádství má být náhražka a náplast a vpodstatě ti chce dát najevo, že on je ten hodnej....NE! je to náplast na JEHO svědomí.
Taky mají všichni pocit, že se vyblbne a vrátí zpátky a nechápou, jak mohl ode mně odejít (ikdyž já ho částečně poslala sama).dokonce i on sám to chvílema tak tvrdí, a občas se tak chová. a k sobě nás to táhne úplně šíleně. takže celý je to dost pochybný.
kamarádi?? možná to tak může vypadat, ale z tvé strany to je jen přetvářka, která člověka stojí moc sil. pak nemá sílu na to se s tím sám vyrovnat.

tak to vypadá, že jsme na tom stejně

Souhlasím s Helenou.. Chlapi už jsou takový Kdyby se chtěl k tobě vrátit, kdyby mu to s dotyčnou nevyšlo, rozhodně bych ho nechala pořádně podusit. Otázka ale je, jestli by ti za to vůbec stál, protože by tě zřejmě podvedl zas. Teď tě může jen uklidnit to, že to s ním ta slečna moc nevyhrála a jestli mají pravdu tvý kamarádi a ještě se pořádně nevyblbnul, tak jí udělá to samé, nebo ještě líp ona jemu

Sqaccouš: bodejť by tě miloval, když se zabouch do tamtý. To ta moje taky "už neviděla budoucnost" a když jsme byli spolu, tak se tlemila na telefon jako na svatej obrázek a datlovala jako šílená. Zpětně je mi jasné, že když se zabouchla do NĚJ, tak JÁ už jsem ji těžko mohl přitahovat. Zajímavý, jak někteří lidi jsou ve vztahu, i když jsou tak děsně nespokojení a jenom aby pomohli bližnímu (= novému objevu) v nouzi, tak to teda rozčísnou... Kecy, kecy, kecy. Ale to je povaha, někdo holt nepustí kořist, dokud nemá jinou oběť jistou.