Stala se mi hloupá věc, na kterou jsem krátká.
Můj PC usoudil, že mám asi orlí zrak a rozhodl se pro nejmenší písmo.Tak nic nepřečtu a píšu dost naslepo. Nevím, co s tím. Na "velikost písma " nereaguje.

Pavli, třeba jsem chtěla zklidnit emoce, když jsme na duchovním. Trochu to tu vzalo jiný směr.

Heluška napsal(a):

Stala se mi hloupá věc, na kterou jsem krátká.
Můj PC usoudil, že mám asi orlí zrak a rozhodl se pro nejmenší písmo.Tak nic nepřečtu a píšu dost naslepo. Nevím, co s tím. Na "velikost písma " nereaguje.

Pavli, třeba jsem chtěla zklidnit emoce, když jsme na duchovním. Trochu to tu vzalo jiný směr.

ale dyť jo nic neříkám
u něktrých to většinou nabere jinej směr

Majko, opisovat, ani kopírovat  není můj styl. Budu klidně v zadní řadě , ale svá , než ve předu jako první nejlepší napodobenina celebrity.
Zažila jsem  situaci, která taky vypovídala o mé přítelkyni něco, co jsem  o ní ani po 20 letech nevěděla. Zlákala jsem ji do němčiny, byla jsem o malý kousek dál , což jí nedělalo dobře. Nebyla ve skupině nejlepší, ba slabší než já a ona tolik potřebovala aspoň chvliku zaperlit.
Vůbec jí nebylo hanba něco ode mne opsat a vzápětí se s tím přihlásit a vydat to tím za své.
Tak toto fakt nemusím.

Heluško - to byla legrace - tak shodná věta, kterou málokdo používá přesně v tomto významu. To zas neber tak vážně

Já mám svou pravdu v Carollans, tak na zdraví

Nelhat sobě, Poletucha, je prvotní krok, odkud vůbec vše začíná. Vím, že není lehký, a vím, že naše poznání je v určitém okamžiku vždy jen relativní (tak jako ostatně sama Pravda!), ale pokud nějaký niterný stav právě pochopíme a tím se nám rozšíří horizont, úplně první věc při posuzování té hodnoty, kterou bychom měli udělat, je nelhat sami sobě. Ať už je náš postoj k ostatním potom jakýkoliv, zde bychom měli začít. Jinak se jen obtížně budeme vyvíjet a setrváme většinu života u točení v kruzích.

A pokud daný rozměr ještě nechápeme, pak to není, že bychom lhali sami sobě, ale prostě nám unikají souvislosti. A ty jsou dány zacyklením našeho "já". (Kdo to tady řekl: "zacyklením"? - To je pro tento proces velmi výstižné slovo!) Protože jáství směřuje konečný verdikt našeho poznání ke smyslům, čímž ho v samotném zárodku znehodnocuje. Tím i veškeré naše úsilí roztáčí do nekonečných variant téhož.

hirondel napsal(a):

Prisel me znenadani do vedomi jeden vjem,tak se o nej jdu podelit,nebot co kdyby naaaahodou to byl hlas intuice.

Psala jsem ze DaiTerr neprisel nahodou.Neco me naseptava jakobych ho znala.
Jakoby ten clovek byl nekdo, kdo je tady uz pod jinym nickem. Nekdo kdo si tady povida sam se sebou. 

Ježíš, to snad neeee! To by bylo

Hmm.., to je zajímavé, Poletucha. Protože kdy vlastně bude dosaženo poznání? Jestli myslíme to Pravé poznání, pak až naší realizací. Dříve o něm vlastně nemůžeme hovořit. Zatímco my se tady od začátku zabýváme relativitou poznání (Pravdy). A ta se projevuje v určitých stupních, podle toho, co jsme schopni v daném okamžiku pochopit. Odtud pochází i věta: "Překročíš ho (stupeň, úroveň chápání) a pravda se změní.., odteď je jiná." Taktéž sem spadá citace od Naty, která je pouze vyjádřena jinými slovy, avšak obsah je stejný: "Pravda se nesestává jen z toho, co člověk vidí, a proto má jen relativní hodnotu."

Z čehož následně vyplývá, že dosažením nové úrovně vnímání v sobě zahrneme širší pohled a tím se i naše pojetí Pravdy (a tím i veškeré poznání) změní. To však nikdy není konečné, definitivní, dokud v nás nenastane alespoň první stupeň realizace. (Obráceně by podle toho realizace mohla být chápána jako dosažení všech stupňů Pravdy, a bráno podle citátu Naty by tehdy člověk spatřil všechny souvislosti.) Neboť teprve tehdy začínáme skutečně vidět správně. Jelikož ale realizace se nikoho z nás tady na Babi, alespoň tedy v dohledné době!., netýká, potom o Pravém poznání respektive ani nemůžeme hovořit.

Zůstává nám tedy na přetřes jenom to relativní poznání a tedy i relativní Pravda. Jejíž charakteristiky hodnot můžeme rozeznat v určitých stupních nad sebou a zároveň koexistujících vedle sebe. Není tedy nutně řečené, že něco je nad něčím, protože to zároveň i paralelně ubíhá vedle sebe. Což souvisí s tím, že každý se k mysteriu Pravdy ubírá z jiného směru, jiného úhlu a to, co je pro jednoho nad určitou linií, je pro druhého pod ní.  Tudíž (pokud se vrátím k základní myšlence) podle toho, v které té rovině chápání se právě nalézáme, podle toho i závěry samotné Pravdy (našeho poznání) budou jiné, jinak modulované. Přesto však můžeme shrnout, že pro určitý stupeň vnímání, je určité pochopení konečné a proto se stává tou Jedinou neměnnou Pravdou.

já Ti rozumím co se mi snažíš ve svém příspěvku říci. Mezi naším chápáním pravdy je však rozdíl. Já za pravdu považuji jen lidský(..či jiný?) pohled na skutečnost. Odtud pak odvíjím stav co je pravda (samozřejmě relativní dle subjektu) a co není. Skutečnost jako takovou za pravdu nepovažuji, ta prostě jen je.
ale to už je slovíčkaření, v podstatě tu jen filosofujem. :-)

pomněnka napsal(a):

hirondel napsal(a):

Prisel me znenadani do vedomi jeden vjem,tak se o nej jdu podelit,nebot co kdyby naaaahodou to byl hlas intuice.

Psala jsem ze DaiTerr neprisel nahodou.Neco me naseptava jakobych ho znala.
Jakoby ten clovek byl nekdo, kdo je tady uz pod jinym nickem. Nekdo kdo si tady povida sam se sebou. 

Ježíš, to snad neeee! To by bylo

No jooooo,fakt. A vis-vite kdo je ten clovek?

majkafa napsal(a):

Mě u jeho druhého příspěvku něco hodně uhodilo do oka. Hnedka ve chvíli, kdy jsem ho četla.
Nevím proč, ale myslím si, že je to Salvator. Ale mohu se taky mýlit. Nevím, proč si to myslím.

Majky,
Salvator me nenapadl.     Je to Crabat.

Crabat mi taky napadal. Zarazilo mě to přivítání s tím mužským i ženským rodem. Ale říkala jsem si, že i mě kdysi přivítal, i když nechápu, proč. Není to jeho server a jeho duchovní. A pak to pokračování příběhu o ufounech. Nu, asi má tu potřebu.
Nebo nemá kvalitního partnera pro diskusi, tak si musí povídat se sebou. Když musíš, tak musíš.

Upravil(a) majkafa (15. 3. 2009 21:31)

Že by Hir viděla bílé myšky? Úplně se zpumprlíkovala výčepní lihovinou a teď marně usiluje posbírat střípky reality do nějakého uceleného obrazu?.. Anebo jí právě dozrála nová várka trávy a ona jenom ochutnávala a ochutnávala.., hmm.., to je pokouřeníčko, že bychom i buchtičky upekly?..

No, já nevím, ale tohle je teda opravdu docela povedená taškařice a nějak mi to s tou její super-intuicí a tolik duchovně vytříbenými smysly nejde dohromady.

A teď už i Majky?..