Tenebien napsal(a):

A ještě jsem si vzpomněla - nejlepší prevence je strach... a ten mají většinou holky, kterým se to stalo. Pravda. Taky podle statistik se to většinou dvakrát nestane... ale ono to trauma jednou bohatě stačí:-(

Souhlasím, že trauma jednou stačí...
Ostatní mají zase jiná traumata (čímž nechci zlehčovat to Tvoje, v žádném případě)...
... podle toho lze poznat i lidi, kteří pomáhají ostatním... jaké trauma si tím "léčí" (myšleno v dobrém)... spousta lidí co dělají pomáhací profese má za sebou nějakou minulost, která je k tomu svým způsobem předurčuje...

A zároveň si ty lidi "léčí" psychicky to svoje vnitřní zranění...

Taky bych měla téma, ze kterého bych mohla druhé "zachraňovat" :-) Na základě vlastní zkoušenosti... ale zatím se do tohoto tématu nepouštím... možná ho řeším jinými cestami... tak se aspoň snažím zachraňovat ostatní "obecně" přiznávám

Martinko, ptám se jako úplný laik co se týče rodinných konstelací. Jak mi můžou v prevenci přepadení ty konstelace pomoci? Tím, že zjistím nějaký problém nebo opakující se vzorec v rodině, tak pak budu proti tomu "imunní"? Ptám se asi blbě, ale opravdu mě to zajímá. Opravdu ty konstelace dokáží tak moc?

Martinko píšu ti SZ ať nejsme moc   (i když si myslím že tohle docela souvisí)

Mám poct, že se tady vyskytla trochu chyba... v nějaké statistice jsem četla že k 80% znásilnění dochází za bílého dne a to především dopoledne teď to jen nemůžu dohledat, ale ráda bych aby to tu zaznělo, aby někdo nezískal dojem, že když venku svítí sluníčko, tak je všechno bezpečné - NENÍ!!! Takže bacha na to

Wiki napsal(a):

Jakkoliv jsem duchovnu nakloněná, a nepochybuju, že obět si přihahuje násilníka, tak v tomto případě bych mu tak velký význam nepřikládala. Přitahovat bude už jen tím, že je fyzicky slabší a zrovna v onu chvíli na onom místě.  Rodinné konstelace jsou fajn, ale u přepadení metrákovým delikventem si troufám říct, že jí moc platné nebudou. Nicméně ano - určitě je lépe dělat proti tomu cokoliv, než nic.

Vše, co vím, jsem holce do hlavy vtloukla...prevenci jako takovou- všeobecně známou.
Já ten paralyzer koupím a naučím ji s tím zacházet . Sama to také neznám a neviděla jsem to, tak si s tím pohrajeme. Jsem ráda, že tady někdo popsal skutečný účinnek.
Slyšela jsem i o malé siréně. Je to prý něco malého do ruky, jako imobilizer od auta, a vydává to strašné zvuky...
nevíte o tom někdo?
Zatím jsem se tímto artiklem nezabývala, ale teď už cítím, že musím.

Wiki nevím jestli jsi z Prahy, ale fakt bych doporučila ten kurz sebeobrany... - pro dceru i pro Tebe, když budeš mít zájem... když budeš chtít tak Ti ten odkaz pošlu do SZ... teda dva odkazy... :-) Je tam i právní minimum (tenkrát tuším bylo) a teorie plus praxe...

Upravil(a) Martinka1 (12. 3. 2009 15:12)

Wiki napsal(a):

Pražandy nejsme...

Kurs sebeobrany - já vím, že je to dobře, ale já si jaksi nemůžu pomoct, já k tomu mám nějakej vrozenej odpor...Bude na mě někdo sahat, a já bych měla taky...a mně se fyz.násilí tolik příčí..ach jo. Třeba dcera bude jiného názoru, ta by nemusela být takový materiál jako já.

Jak jinak se chceš ale naučit bránit násilníkovi? :-)

Podobné kurzy určitě budou i mimo Prahu... jde jen o to, aby sis to osahala (příp. dcera) aspoň nanečisto, jak reagovat... Lepší mít aspoň nějakou představu a aspoň nějakou šanci...

... i když, náš lektor říkal, že je to "šance mít šanci" - ale přesto lepší nějaká šance než žádná :-)

Prostě, pokud Tě někdo bude chtít zabít, tak Tě zabije, i když budeš mistr světa v kung-fu... (tím ale nechci strašit)... :-)

Nejlepší obrana je v případě napadení stejně ÚTĚK. Tak snad by bylo dobrý začít trénovat běh :-) Trošku si z toho dělám legraci... ale vážně: viděla jsem nějaké školící video, obranu proti noži snad... a jednoznačně z toho vyplynulo, že je to snad nebezpečnější než se bránit proti pistoli... nejlepší je opravdu utýct... a nemachrovat, že se umím bránit...

Když si to nezkusíš, nemáš šanci si vůbec uvědomit, o čem to je.

http://www.jujutsu.cz/sklad/2004-12-04-seminar-long.wmv - jestli to půjde (a než to smažou, ale klidně pošlu znovu do SZ) - to je video ze závěru jednoho z kurzů, kam jsem chodila já... jsem jedna z těch žen... snad Tě tím neodradím :-)

Ani nemůžu věřit, že je to už tak dávno... skoro 5 let...

Upravil(a) Martinka1 (12. 3. 2009 16:12)

Tenebien napsal(a):

Helča: Strach je nejlepší obrana...:-/

Jency: Tuhle osobu neznám a nesetkala jsem se s ní. Nemyslím, že mě moje zkušenost nějak předurčuje... ale asi nejsem tak lhostejná jako ostatní.

Martinka a Jency: Ano, ale tam jsou úplně jiné podmínky. Já bych se chtěla zaměřit na napadení na ulici... která nejsou vůbec výjimečná. Pokud chceš statistiku, tak na Praze 8 noc před tím, než se to stalo mně, se podobná věc stala třem dalším dívkám. Takže asi tak...
Jinak nechci napadat tvůj návrh kurzu sebeobrany, ale taky jsem kdysi dělala karate... a v situaci, kdy na tebe skočí chlapák zezadu, povalí tě na zem a rovnou ti hlavou začne mlátit o betonový chodník to není úplně využitelná věc. :-(
Navíc se to musí brát ještě z psychologického hlediska - některé útočníky vzruší bezvládná žena, jiné ta, která se brání... takže se může stát, že ho ženské chování ještě víc nabudí.

Selima: Ano, právě proto si myslím, že by holky měly alespoň vědět, že se to může stát i jim... kdekoliv... o jednu kamarádku se takhle snažil muž za bílého dne v parku... o další slečně jsem se dozvěděla včera od kamarádky. Muž ji sledoval od šaliny, dokonce za ní utíkal... díkybohu to zvládla domů.
Ty měly mnohem větší štěstí než já. Ze svých zranění jsem se musela nějakou dobu léčit... ale není to jen o fyzických šrámech. Mnohem horší jsou ty šrámy na duši. Nevíte, jak strašné je lekat se vlastního stínu ještě víc než půl roku poté, co se to stalo.

Tohle bych chtěla, aby holky pochopily. A přitom stačí jen pár věcí a dá se tomu vyvarovat...

Napríklad nevyjsť nikdy z domu...?

Martinka1 napsal(a):

Wiki napsal(a):

Jakkoliv jsem duchovnu nakloněná, a nepochybuju, že obět si přihahuje násilníka, tak v tomto případě bych mu tak velký význam nepřikládala. Přitahovat bude už jen tím, že je fyzicky slabší a zrovna v onu chvíli na onom místě.  Rodinné konstelace jsou fajn, ale u přepadení metrákovým delikventem si troufám říct, že jí moc platné nebudou. Nicméně ano - určitě je lépe dělat proti tomu cokoliv, než nic.

Vše, co vím, jsem holce do hlavy vtloukla...prevenci jako takovou- všeobecně známou.
Já ten paralyzer koupím a naučím ji s tím zacházet . Sama to také neznám a neviděla jsem to, tak si s tím pohrajeme. Jsem ráda, že tady někdo popsal skutečný účinnek.
Slyšela jsem i o malé siréně. Je to prý něco malého do ruky, jako imobilizer od auta, a vydává to strašné zvuky...
nevíte o tom někdo?
Zatím jsem se tímto artiklem nezabývala, ale teď už cítím, že musím.

Wiki nevím jestli jsi z Prahy, ale fakt bych doporučila ten kurz sebeobrany... - pro dceru i pro Tebe, když budeš mít zájem... když budeš chtít tak Ti ten odkaz pošlu do SZ... teda dva odkazy... :-) Je tam i právní minimum (tenkrát tuším bylo) a teorie plus praxe...

Ja som odišila aj z tai-či, keď som sa dozvedela, že mám "bojovať  s nepriateľom"... Bohužiaľ, neviem v sebe navodiť taký stav, aby som udrela niekoho náhodného...

No, ale ja som myslela kurzy... Tam predsa nechodia páchatelia - aspoň dúfam...

Nejde o to, či to je strašné... ale proste sa na to momentálne necítim. A možno to práve nechcem privolávať... Niekto robí dokonca bojové športy ako hobby a vyhovuje mu to, ale mne skrátka nie.

Tak teď nevím, na co odpovědět dřív.:-)

Jo, léčím se. Chodím k psychiatričce a musím říct, že mi to určitě pomáhá. Jsem na tom už mnohem líp než na začátku...
K tomu bezpečnému světu - jasně, strach není úplně nejmilejší věc, ale určitě si pak člověk na sebe dává větší pozor. Toť můj názor. Ale pořád mám pocit, že se malinko míjíme... protože nechci, aby se někdo bál POŘÁD, ale aby o sebe měl prostě starost - takže nebude v noci chodit přes park sám a nebude tak blbý, aby třeba chodil zkratkami domů... a tak dál, a tak dál.
Konstelace jsou určitě zajímavé a jsem si jistá, že účinné, ale nikdy se nic (zvlášť ve společenských vědách) nedá empiricky dokázat na 100%-ním vzorku.
A už jsem tu psala, že u takových případů to bývá tak, že se holka prostě octla na špatném místě ve špatnou dobu. A myslím si to i o sobě - prostě jsem byla ve špatnou chvíli na cestě toho chlapa z hospody domů - byla jsem tam jediná holka, on byl psychicky nemocný a dostal chuť... :-(
Ale určitě bych to zkusila na jiné své pseudoproblémy:D

Dále k PARALYZÉRU - je to stroj, který dává elektrický šok. Tudíž dotyčný má svalovou křeč a už ti nic moc neprovede. Stačí vteřinka a on je pět minut neschopný. Pak teprve je čas na běh a volání policie. Běh se totiž nemusí povést, když na vás chlap nečekaně skočí zezadu, skokem vás povalí na zem a začne vám hlavou mlátit o zem. V mezičase, jak tak na vás sedí a vy se snažíte pořádně ho praštit alespoň do koulí, protože jinam nedošáhnete, vám pěstí uštědří ještě pár pěkných ran atd. atd. (a to tu nevytvářím scénáře, jen dávám za příklad svou zkušenost.)
Nevýhodou paralyzéru je, že je velký. Ovšem třeba ten můj je i vybaven pojistkou, která zabraňuje, aby byl použit proti mně.
K paralyzéru se dodává i návod k použití, ale nedoporučuju ho zkoušet na známých...:-) (já to nezkoušela a švagrovi jsem řekla, že tohle už FAKT NE:-))
Samozřejmě, že základy sebeobrany se hodí vždycky... ale není to dost, teda podle mě.

Selimo, už jsem to tu určitě psala, stačí se podívat;-)

Jistě realita je většinou dosti jiná, než si nacvičíš v tělocvičně. Já když jsem stál proti dvou cikánům, taky jsem si z aikida nevzpomněl na nic, jen jsem cejtil, jak se mi rozklepaly kolena a měl jsem co dělat, jen abych vydržel ten stres, natož abych vymyslel nějakou strategii Pokud tu obranu nemá člověk zažitou jako reflex, nemá natrénováno zvládat strach a stres, tak na místě prostě nic neudělá. Respektive udělá to, co je mu vlastní instinktivně.

Viz. má má bitka s cikány. Jeden šel ke mě až tak blízko, že se mě dotýkal tělem osobní zóna neosobní zóna, dejchá na tebe asi z deseti centimetrů A co teď? I přesto že se mi klepaly kolena jak ratlík, jsem ho vší silou odstrčil do silnice až s sebou sekl. To se nasral, vzchopil se rozběhl se proti mně. Podle aikida bych se mu měl vyhnout, ale v té chvíli jsem měl úplně vygumováno. V té chvíli mě napadlo jen to, že když tak hezky běží, že bude dobré ho zastavit nohou. On mě chtěl skopnout s výskokem, ale moje noha byla rychlejší. Svalil se na zem, ale bohužel moje noha neměla tu správnou razanci a začal se zvedat. To jsem nelenil a poučen z dřívějších počinů, kdy dokud protivník neleží znehybněnej, tak si můžete být jisti, že toho tohoto zaváhání využije a dodělá on vás, jsem ho chtěl dokopat na zemi. Což by se mi i docela podařilo a bylo by dobojováno, kdyby se neozval ten druhej a s výskokem mě kopl do zad. Pak jsme se ještě trošku pošťuchovali, kdy jsem taky pochopil, že nikdy nikoho nepouštějte do své osobní zóny, kor v takovýhle situacích (vstup je jasnej útok).
No výsledek bych hodnotil jako remízu, ale jak říkám, v tu chvíli vůbec nevíte nic o karate, aikidu, jujutsu a podobně. Aby se to dalo použít, musíte to mít dostatečně zažitý (automatický) a nesmí vás ochromit strach.

Rozhodně nejspolehlivější údery na zastavení útočníka jsou kop do rozkroku (rázný) a ruka do obličeje (dlaň, prsty), ale musí to být nenadálý. Takhle prý ukončil bitku náš trenér na aikidu, kdy dotyčný se té ruky tak lekl, že padnul sám zem a nevěděl čí je njn, to je ta duchaplnost...