Sandera:
Respekt si získáš jen sebevědomým a rozhodným chováním. K tomu bohužel patří i to, že se všem okolo nemusí líbit. (Zvlášť když tě chce deptat a ty se nenecháš a nebudeš jí ustupovat.) Měla bys také pevně stát za svým rozhodnutím, ne se nechat manipulovat.  Konfliktu se neboj, pokud k němu dojde, došlo by k němu stejně , třeba později, alespoň budeš vědět, na čem jsi. Nemůžeš se donekonečna omlouvat a sypat si popel na hlavu. Vždyť jsi to řekla na základě jejího chování, omluva by tedy byla na místě na obou stranách, nikoliv jen na tobě. Já bych omluvu za její chování požadovala také. Z celé situace je jasné, že tě sestra chce deptat a o žádný smír nestojí. Baví ji, když vidí, jak se trápíš.  Postupně si srovnej v hlavě, co a jak chceš a na tom trvej. Máš život před sebou a ten je jen tvůj, nikdo jiný nemá právo ti do něho mluvit.
Skorotchýně se tě zeptala, co máš proti Lucce - tvoje odpověď: Já nic, ona mě chce deptat, já si to nehodlám nechat líbit. Ona nechce smír, tak ať si ona žije jak chce a neplete se mi do života, já se do jejího také nepletu. Všechno. Víc bych neřekla nic, ať si to přebere jek chce a nenechala bych se zatáhnout do další diskuze. Klidně bych jí řekla, že už se o tom nechci bavit, protože já  už to mám vyřešené.
Pokud jsi u nich na návštěvě, rozhodně bych se nepouštěla do žádné kritiky. Ony jsou tam doma, ve svém, ty jsi tam host a nemáš šanci uspět.  (Domácí hřiště je vždy výhodou.) To co matka a sestra dělají, je jejich věc a tobě vlastně do toho nic není. Navíc by to nemělo žádný efekt,nemysli si, že by si vzaly od tebe poučení a přestaly pomlouvat. Naopak, jen by došlo k velkému konfliktu který jsi zavinila ty a všechno by bylo ještě horší než doposud.
Bohužel, přítel nemůže sedět na dvou židlích, bude se muset rozhodnout, jestli ty, nebo sestra. Ať se rozhodne jakkoliv, bude to pro tebe to nejlepší.
Asertivním chováním si můžeš získat respekt. Pokud ale sestra s matkou budou chtít v tobě vidět nadále smrada,  nic s tím neuděláš. Jediná cesta je se na ně vykašlat. Pak je otázka, jak se zachová přítel, kterého miluješ.
Nezapomeň, že s manželem (přítelem) si bereš celou jeho rodinu, pokud on sám nemá tolik síly, že si v rodině udělá pořádek.

Sabndrea, prepáč, ale teraz ťažko varíš z vody... Nehovorím, že nemáš pravdu, ale nemusíš ju mať je to 50 na 50. Mám pocit, že s atým zaobveráš viac, ako je zdravé - nakoniec vám to aj tak zbytočne pokazí vzťah, lebo to TY dopustíš.

Selima:
Máš pravdu v tom, že matka s dcerou jsou hodně silná dvojka a opravdu vztah syna se Sandreou mohou vážně narušit svou manipulací. Promiň, ale s dalším s tebou nemohu souhlasit. Pokud se Sanrey partner nechá natolik ovlivnit, pak je to srágora a jasný signál, že pro život není dostatečně spolehlivý. Pokud si bude stát za svým, tak stojí zato. Tato situace je prověrkou vztahu v každém případě. Žít ve vztahu, kde má hlavní slovo matka a sestra není možné a je to jen cesta do pekel. 
Ani příměr 50 na 50 se mi nezdá, ony si umanuly je rozdělit ,tak to dělají a jako na trhu mu nabízejí jiné dívky, navíc před Sandreou. Nedivím se, že nad tím Sandrea přemýšlí. Dělá správně, protože je téměř jisté, že ony se nezmění, nikdy.  Budiž jí útěchou, že to budou dělat každé partnerce, která je nebude poslouchat a nenechá se šikanovat, i kdyby byla ze zlata. Věř tomu, že co neřekne nahlas matka, s radostí řekne a uskuteční sestra.
Já jsem manželově rodině také nic neudělala, jediné moje provinění bylo, že se se mnou oženil a nikdy mi to nebylo odpuštěno.  Bylo to proto, že jsme byli rovnocenní partneři (dosud jsme) a nepodařilo se jim mě dostat do poníženého postavení. Dokonce se manžel s matkou a sestrou rozešel a asi 3 roky se zcela odmlčeli - nebyl mezi nimi žádný kontakt, jako by neexistovali. Pak mu matka začala psát srdceryvné pohledy a viděla jsem, že to manželovi není jedno, tak jsme je občas navštívili, ale vždy celá rodina, nikdy tam nešel sám. Přesto se pokoušely mě urazit, ale to jsem si  hned na místě a přede všemi vyřídila, manžel vždy stál za mnou.  Otevřeně jim řekl, že si to nepřeje.  No, měly zlost, že ho přede mnou nemůžou navádět a až do smrti tchýně to tak zůstalo. Naše děti nepřijala jako svoje vnoučata, nikdy s nima nebyla, nikdy nic od babičky nedostaly, ani na vánoce, ani k narozeninám, nic, ani přáníčko.  Netrápilo mě to, nemuseli jsme být za nic vděční a nikdo nám nemluvil do manželství.

Sandrea:
nevím, kolik je tobě a příteli let , myslím, že jste ještě dost mladí a nemáte moc životních zkušeností. Mladý muž může podlehnout  nebo se nachat ovlivnit tlakem rodiny, protože  situaci ve vlastní rodině  vnímá a  cítí jinak než ty.   
Ano, každá rozmíška v rodině vztahy narušuje. Nevím ale, jestli by ses měla donekonačna omlouvat a sypat si popel na hlavu, když ty jsi svým výrokem jen reagovala na její chování. I ona na tom má svůj díl viny.
Možností, jak se zachovat, máš několik a je jen na tobě, jak se nakonec rozhodneš. Jen si předem srovnej v hlavě i možné důsledky, které z tvého rozhodnutí vyplynou.
No vidíš, omluva mezi čtyřma očima nebo po telefonu (beze svědků), nic neznamená. Pokud chceš, aby měla správný účinek, je nutné to učinit přede všemi, ale to už jsem ti radila.
Záleží, kolik je let tvému příteli. Podle toho bych zvážila, jestli MNĚ bude vyhovovat vztah, ve kterém má zásadní slovo sestra.

Postaviť sa proti rodine nie je ľahké... vy sa môžete za nejaký čas rozísť - a čo mu zostane? Pokrvní príbuzní sú na doživotie, čo si budeme nahovárať, pokiaľ len nevyrobia nejakú fakt zlú vec - a ide o to, stanoviť si hranice, čo je tá fakt hrozná vec.
San, ak má tvoj priateľ tendencie zmierovať vás, tak mu povedz, nech on sestre odkáže, že si jej vďačná za zastatie sa a že by si rada mala dobré vzťahy. Ak si sa ospravedlnila už raz, nevidím zmyslel v nekonečnom rituálnom odporosovaní, ale ide o to ukázať dobrú vôťu (ak ju, samozrejme, máš). Priateľa bohužiaľ chápem, je medzi dvoma mlynskými kameňmi, manipulovaný a asi celkom dobre nevie, čo si myslieť a ako zareagovať. Ale takto, ako som navrhla, by to možno mohlo ísť...

Jste mladí, tak to snad vyšumí. Jen jí nepodlézej a stůj si za svým. Když vyměkneš, bude to považovat za tvoji slabost a při každé příležitosti ti to dá sežrat.
Rozhodně  je na místě pomoc s  vařením, nádobím  a podobně. To nepovažuji za podlézání, jen se budeš podílet na práci kolem jídla a nebudeš čekat, až to někdo udělá a ty přijdeš k hotovému.  To  by sestra i matka měly  ocenit. Mohl by se zapojit i přítel, také bude jíst, ušpiní nádobí a má zdravé obě ruce.

Kdyby sestra byla uražená i nadále, tak nám zase napiš, zkusíme najít řešení. Až si naje nového přítele, mohlo by se to změnit samovolně, ona bude mít své starosti a radosti a mohla by vás nechat na pokoji.