29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Kukačka napsal(a):
...a já se mám ráda, protože nikdo jiný se mně tolik nestará jako já sama. Já se krmím, oblékám, myju, čistím zuby...Chválím se třikrát denně! Minimálně.
To je hezký No já se tohle musím všechno naučit. U nás doma se nikdo sám nechválil, u nás se akorát říkalo "sebechvála smrdí"
U psychologa jsem se dozvěděla, že mám začít v dětství, tak tohle bude možná jedna z mnoha věcí.
Není tady
PavlaH napsal(a):
macíku, pokud to nejde takhle, zkus to se skupinkou lidí. Relativně neznámí lidé se kterými se už nemusíš vidět pokud nebudeš chtít. nějaký sebepoznávací či terapeutický víkend. Když uslyšíš odezvu lidí, snad v tom najdeš něco kladného, na čem můžeš začít stavět to sebe vědomí.
Že by třeba Pandořina školička?
Není tady
stefi napsal(a):
Macíku, znám Tvůj příběh ze života po nevěře.....Tak ten návrat k příteli není asi ideální,že?
. Ach jo, proč je ten život někdy tak složitý.....
Dokud nezačnu pořádně řešit tenhle svůj problém tak to nebude ideální. Začla jsem dělat stejný chyby jako před tím, neumím to jinak. Žiju skrze něho.
On je hodně sebevědomý, má spoustu zájmů a je v nich dobrý, jemu nedělá problém se pochválit, je si vědom svojí ceny. Je to chlap se vším všudy a pro mě je radost s ním být. Obávám se, že já mu momentálně nejsem rovnocennou partnerkou, ale koulí na noze a vysávačem energie.
Není tady
macík* napsal(a):
stefi napsal(a):
Macíku, znám Tvůj příběh ze života po nevěře.....Tak ten návrat k příteli není asi ideální,že?
. Ach jo, proč je ten život někdy tak složitý.....
Dokud nezačnu pořádně řešit tenhle svůj problém tak to nebude ideální. Začla jsem dělat stejný chyby jako před tím, neumím to jinak. Žiju skrze něho.
On je hodně sebevědomý, má spoustu zájmů a je v nich dobrý, jemu nedělá problém se pochválit, je si vědom svojí ceny. Je to chlap se vším všudy a pro mě je radost s ním být. Obávám se, že já mu momentálně nejsem rovnocennou partnerkou, ale koulí na noze a vysávačem energie.
On ti partner dává najevo, že jsi mu koulí u nohy?
Není tady
Tak se cítím já. Partnerovi vadí, že ho pořád pozoruju, že na něm "visím". No, dá se říct, že určitou nespokojenost jsem z něho vycítila. Nevěřím si, a tak ze všeho obviňuju sebe. Připadám si, že pro něho nejsem dost dobrá. Neustále se za něčím ženu, snažím se být ta nejlepší, nejdokonalejší. To se mi samozřejmě nedaří a pak je mi ještě hůř. Jsem v tom pěkěn zamotaná, je to začarovaný kruh.
Není tady
macík* napsal(a):
Obávám se, že já mu momentálně nejsem rovnocennou partnerkou, ale koulí na noze a vysávačem energie.
Obávám se, že čím víc budeš přemýšlet nad tématem: "Jsem mu koulí na noze, nebo ne?", tak tím víc tou koulí na noze skutečně budeš...
Není tady
Mikeš napsal(a):
macík* napsal(a):
Obávám se, že já mu momentálně nejsem rovnocennou partnerkou, ale koulí na noze a vysávačem energie.
Obávám se, že čím víc budeš přemýšlet nad tématem: "Jsem mu koulí na noze, nebo ne?", tak tím víc tou koulí na noze skutečně budeš...
Ano, s tím souhlasím. Ale jak z toho ven, hm??? To bude moooc práce.
Není tady
macík* napsal(a):
Kukačka napsal(a):
...a já se mám ráda, protože nikdo jiný se mně tolik nestará jako já sama. Já se krmím, oblékám, myju, čistím zuby...Chválím se třikrát denně! Minimálně.
To je hezký
No já se tohle musím všechno naučit. U nás doma se nikdo sám nechválil, u nás se akorát říkalo "sebechvála smrdí"
U psychologa jsem se dozvěděla, že mám začít v dětství, tak tohle bude možná jedna z mnoha věcí.
Nie že sám, u nás doma SA VOBEC NECHVÁLILO. Panovlao motto: Dobrá práca sa chváli sama a je to SAMOZREJMOSŤ.
Ja som mala v dvadsiatke komatózne stavy, keď ma niekto pochválil, lebo som nevedela, ako reagovať, a chváliť sa sama???? Preboha... pracne som sa to učila v priebehu života,. Je to makačka, pre mňa bolo najťažšie nepreklopiť sa do druhého extrému a nájsť ten zlatý stred - ale oplatí sa to, ver mi. Zdravé sebahodnotenie je úžasná pomoc.
Není tady
Bez práce nejsou koláče.
Ale pečení koláčů (práce na sobě) může být i legrace. Občas se člověk spálí o plotnu, ale z toho se neumírá. Aspon budeš mít více zkušeností.
PS: máš pravdu, bude to práce. Nebudu říkat trapná klišé, že bys si toho nevážila, kdyby to práce nebyla. To není pravda. Ale je prostě dobré vědět, že to bude dřina. A bude to někdy i bolet. Na druhou stranu ženy umí brečet a nijak jim to neublíží, právě naopak. A je také dobré vědět, že to asi nebude hotové za 2 týdny. Počítej tak rok. Možná dva.
Není tady
macíku, nevím jestli zrovna školička, třeba jo, na tohle bych viděla třeba i arteterapii, se kterou mám zkušenost a nebo se dá ještě najít na netu. PhDr Marie Říhová taky myslím něco dělá...
zakládat si na svém partnerovi, stavět si ho výš - no nevím, někomu to vyhovuje, tobě evidentně ne. Když už ses ohlídla do dětství, zkus se taky podívat na vztah svých rodičů očima dospělého. Třeba i tam bude vodítko.
Není tady
Vzťah rodičov vzájomný, vzťah rodičov k tebe... tvoje pracovné uplatnenie, sebavedomie... a vieš, čo pomohl odo značnej miery mne? Koníčky.... bavia ma veci, ktoré robia väčšinou zaujímaví ľudia, vyčnievajúci z priemeru... a do niektorých som sa dosť aktívne položila a oni mi potom priniesli veľké uspokojenie, priateľstvá, veodmosit, posunuli ma ďalej... vyplynuli z nich ďalšie aktivity...
Není tady
Děkuji moc, každý příspěvek je pro mě cenný
Vždycky jsem si myslela, že jsem vyrůstala v normální rodině a moje dětství a dospívání na mě nezanechalo nic negativního. Když jsem to ale začala rozebírat u psychologa a i teď když nad tím přemýšlím, tak zjišťuju že toho mám na sobě "napácháno" opravdu dost.
K těm koníčkům - jeden takový zajímavý jsem si před časem našla, včera jsem se mu věnovala celý večer, bylo to fajn - ani jsem neměla čas myslet na blbosti Ještě si něco najdu, je třeba mít něco svýho.
Když se vrátím k rodině. Moji rodiče jsou svoji první partneři a jsou spolu spokojení celý život. Nehádají se, dělají skoro všechno spolu. Můj brácha byl problémový dítě. Ve škole mu to nešlo, samá poznámka, utíkal z domova. Já jsem byla ta hodná, co nikdy nezlobila, ta co dělala rodičům samou radost. Jestli jsem byla za něco chválená, tak většinou za to, že jsem hodná, nejsou se mnou žádný problémy a dobře se učím.
No jasně, asi mi něco dochází.........když budu hodná budou mě mít všichni rádi Jak ráda bych si občas zazlobila, prosadila si svou, trvala si na svým, byla proti všem!
Není tady
macík* napsal(a):
No jasně, asi mi něco dochází.........když budu hodná budou mě mít všichni rádi
Jak ráda bych si občas zazlobila, prosadila si svou, trvala si na svým, byla proti všem!
Super, odpověděla sis sama :-)
Asi je Tvým úkolem být "zlobivá" holka!!!
Není tady
Macíku, já bych ti doporučila kromě knížek (které jsou pro mě alfou omegou), i něco konkretního. Pandora to vystihla přesně, není k jejímu textu co dodat. Vystihla to přesně.
Udělat si každý den čas, třeba půl hodiny, sednout si sama někde v klidu (lehnout) udělat si příjemné prostředí (např. svíčku, vůni) a odehnat vtírající se myšlenky (ještě musím stihnout to a to...) a začít si uvědomovat sebe, svoje tělo, svoje vnitřní já, svoji jedinečnost a neopakovatelnost, svoji lásku k sobě i lidem. Tyto úvahy najdeš v oněch knihách. Můžeš to spojit s autogením trénikem ..viz knihy
Takto se podpoříš uvnitř
Pro mě byla důležitá práce, kde jsem makala až jsem se naučila vše(vše nebudu znát nikdy) potřebné a začlo mě nesmírně těšit úspěch (i drobný), jakýkoliv odškrtnutý úkol atd. Nemusí to být přímo práce jako taková . I koníček, péče o dítě, psa, cokoliv děláš dělat s láskou , ráda, s úsměvem - třeba i věšení prádla. To je podstata radosti na světe. Pro mě - mně to takto funguje. Celý tvůj život , všechny drátky, kterými hýbeš jde opečovávat s láskou. Je to krásná hra. Hlídáš si očkování psa, svoji garderobu, garančku auta, kadeřnici.atd atd. Vlastně všechny drátky k sobě držíš v rukou a hýbeš s nimi. Organizuješ si to. Z tohoto jsem dříve měla hrůzu, nevěděla jsem co dělat, kam jít, jak to říct a teď se v tom rochním a užívám si "péči" o sebe a vše "své". Nevím, zda-li tomu lze porozumět...
Další věc, kterou jsem dříve nedělal a začla dělat v rámci "přeměny" je láska k lidem. Všem. Vlastně ke všemu živému. Posloucháš je, snažíš se jim porozumět, pomáháš jim, vidíš vše i z jejich strany. Soucítíš, popřeješ, daruješ atd...Toto jsem sloučila se svou prací (i když paradoxně nedělám v humanitní sféře, ale v obchodě..) Reakce je fantastická. Lidé tě mají rádi a doporučují tě, pochválí tě, napíší ti poděkování a to je impulz do další práce a víš , že jde š správným směrem. Toto lze dělat v každé branží, vlastně to začlenit postupně do svého 24hod denního života.
Nevím jestli si z toho něco vybereš, můžeš začít a zkusit cokoliv. Cokoliv, co ti bude příjemné. Je dobře, že jsi vůbec začla o tomto uvažovat. to už je první a vlastně nejdůležitější krok, a to, že chceš udělat změnu k lepšímu. Mnoho lidí změnu "prý" nepotřebuje, a nechápou proč by měli cokoliv na sobě měnit... Vidíš ten obrovský rozdíl mezi Tebou a některými lidmi??
Upravil(a) Wiki (5. 3. 2009 15:24)
Není tady
Macíku, mala som tiež také pocity ako ty....a ešte aj som vždy mala pocit, že nikam nepatrím a som iná než všetci ostatní. To sa síce nezmenilo , ale zmenilo sa sebavedomie a pochopenie ako sama sebe neubližovať (ako Pan popísala porovnávaním sa, potom očakávaním a následným skladaním). Prečítala som mnoho kníh o Toltékoch, o rozvoji osobnosti, nenechať so sebou manipulovať a aj o rýchlom sebavedomí od McKennu, aj o prestaní sa báť od Ruiza, o láske, priateľstve a vzťahoch Bola som na kineziológii..... hľadala som, čo mi je blízke a postupne, po krôčikoch som nachádzala moju cestičku..... a našla som ju. Aspoň teraz mám ten pocit. Všetky tie knihy mi niečo dali a pritom stále mi niečo chýbalo a asi aj stále niečo chýba.... Je to celoživotná úloha hľadania a učenia sa, ako byť šťastnou a v pohode... To, kam ma to ťahalo bolo k mojim milovaným horám, ktoré ma fascinujú a robia šťastnou. Volali ma Himaláje a ľudia v nich, teda Tibet a Nepál. ...a tak som sa dostala k buddhizmu. Dokonca som posledné Vianoce a Nový rok strávila v Číne a neuveriteľne som sa tam cítila ako doma. Chodila som do kláštorov a s pokorou a úctou som sa prizerala na mníchov. Teraz čítam knihu od dánskeho lámu Ole Nydahla: Budhistická kniha o láske. Neviem kam zas moja cesta povedie, ale ver mi, že už začínam mať pocit, že sa uberám správnym smerom.
Krásne to popísala Wiki a v tom je podstata šťastia a lásky. Dávať ľudom lásku, pochopenie, súcit a múdrosť v každodennom živote. Hľadať pozitívum aj v tom, keď sa udeje niečo zlé, lebo všetko má svoj význam. V tom je to, nechať veci plynúť, netlačiť na pílu, nedokazovať si niečo.
Viem, že si nájdeš sama cestu a teším sa, že takýchto láskyplných ľudí, usmievavých a srdečných okolo nás, bude viac.
Upravil(a) Emma (5. 3. 2009 13:13)
Není tady
macík* napsal(a):
Dovoluji si vás požádat o radu. Už hodněkrát jsem zde četla že mít se ráda, mít sebevědomí, vážit si sama sebe má vycházet zevnitř nás, že z venku nám tohle nikdo nedá. Já to chápu a rozumím tomu. Jenomže já tohle uvnitř sebe nemám, necítím to tak. Jak na tom mám zapracovat, co mám udělat, abych tyhle pocity měla uvnitř sebe? Jak to, že někdo je má a někdo ne. Abych se cítila dobře, tak potřebuju popdoru zvenčí od svého okolí, sama tohle neumím.
Snad je můj dotaz aspoň trochu srozumitelný, jsem v tom nějaká zamotaná
Maciku, jak uz jsem shodou okolnosti psala o tom na duchovni, me s timto velmi pomohl Pavel Karpeta. Tohle on si dal primo "do popisu prace". Chces na nej kontakt? On je ted v Praze, ale take jezdi po republice, tak snad je mozne se s nim domluvit.
Není tady
Martinka1 napsal(a):
macík* napsal(a):
No jasně, asi mi něco dochází.........když budu hodná budou mě mít všichni rádi
Jak ráda bych si občas zazlobila, prosadila si svou, trvala si na svým, byla proti všem!
Super, odpověděla sis sama :-)
Asi je Tvým úkolem být "zlobivá" holka!!!
Se na to zlobení začínám docela těšit
Nikdy bych nevěřila tomu, že nebýt hodná je tak těžký. Za všechno čekám pochvalu, chci se zalíbit všem, nechci žádný otevřený konflikt.
Není tady
macík* napsal(a):
Martinka1 napsal(a):
macík* napsal(a):
No jasně, asi mi něco dochází.........když budu hodná budou mě mít všichni rádi
Jak ráda bych si občas zazlobila, prosadila si svou, trvala si na svým, byla proti všem!
Super, odpověděla sis sama :-)
Asi je Tvým úkolem být "zlobivá" holka!!!Se na to zlobení začínám docela těšit
Nikdy bych nevěřila tomu, že nebýt hodná je tak těžký. Za všechno čekám pochvalu, chci se zalíbit všem, nechci žádný otevřený konflikt.
Jo, já tohle bohužel znám a taky s tím momentálně bojuju... Takže držím palce!!!
Není tady
macíku, ale kam se dostane příliš hodná a laskavá žena? Pravděpodobně jí začnou ubližovat. To proto, aby byla divoká a nespoutaná, aby našla sama sebe....
Není tady
Wiki: děkuju, opravdu moc Rozumím tomu a určitě si z toho co jsi napsala vyberu. Teď budu
moc se mi líbí tvoje příspěvky co jsou tady na Babinetu.
Emma: to je krásný. Ušla jsi opravdu dlouhou cestu a musí to být hezký pocit najít si tu svojí cestu.
Holky jak si to tak čtu, tak je mi najednou dobře a věřím tomu, že to všechno zvládnu
Není tady
Klarka.S napsal(a):
macík* napsal(a):
Dovoluji si vás požádat o radu. Už hodněkrát jsem zde četla že mít se ráda, mít sebevědomí, vážit si sama sebe má vycházet zevnitř nás, že z venku nám tohle nikdo nedá. Já to chápu a rozumím tomu. Jenomže já tohle uvnitř sebe nemám, necítím to tak. Jak na tom mám zapracovat, co mám udělat, abych tyhle pocity měla uvnitř sebe? Jak to, že někdo je má a někdo ne. Abych se cítila dobře, tak potřebuju popdoru zvenčí od svého okolí, sama tohle neumím.
Snad je můj dotaz aspoň trochu srozumitelný, jsem v tom nějaká zamotanáMaciku, jak uz jsem shodou okolnosti psala o tom na duchovni, me s timto velmi pomohl Pavel Karpeta. Tohle on si dal primo "do popisu prace". Chces na nej kontakt? On je ted v Praze, ale take jezdi po republice, tak snad je mozne se s nim domluvit.
Tak to mě zajímá. kdyžtak mi napiš kontakt do SZ. Díky moc!
Není tady
PavlaH napsal(a):
macíku, nevím jestli zrovna školička, třeba jo, na tohle bych viděla třeba i arteterapii, se kterou mám zkušenost a nebo se dá ještě najít na netu. PhDr Marie Říhová taky myslím něco dělá...
Díky za tip, jdu se podívat na net. Ta arteterapie zní zajímavě, nevím pořádně co to je, ale zjistím si to.
Není tady
Kukačka napsal(a):
Wiki -
jsi báječná!!
že
Není tady
macík* napsal(a):
Tak se cítím já. Partnerovi vadí, že ho pořád pozoruju, že na něm "visím". No, dá se říct, že určitou nespokojenost jsem z něho vycítila. Nevěřím si, a tak ze všeho obviňuju sebe. Připadám si, že pro něho nejsem dost dobrá. Neustále se za něčím ženu, snažím se být ta nejlepší, nejdokonalejší. To se mi samozřejmě nedaří a pak je mi ještě hůř. Jsem v tom pěkěn zamotaná, je to začarovaný kruh.
A přemýšlela jsi někdy nad tím, proč si tak dokonalý člověk vybral za partnerku zrovna tebe, když si myslíš, že jsi tak hrozná a neschopná ? nemyslíš si, že nějaký důvod k tomu mít musel ?
Není tady