Taky, jestli clovek hleda opravdu cokoli, pak je potreba zivotopis upravit... Je to sice nefer vuci zamestnavateli, ktery hleda neambiciozni usmevavou recepcni, ale kdyz neni na chleba... Ja mam zivotopisu nekolik verzi a kdyz tece do bot, skrtnu vysokou skolu a dva-tri jazyky. Taky mi mnohokrat rekli, ze "s takovym zivotopisem je vas na prodavacku skoda".

Dcera mojí známé má stejné vzdělání jako ty a po návratu z ciziny byla také na ÚP. Nečekala , co jí z ÚP nabídnou, ale sama aktivně obcházela různé firmy. Jednoduše vešla do firmy, která se jí zvenku líbila, vyhledala šéfa a řekla mu co chce. Dokonce si sama - až drze - kladla požadavky. Během týdne  našla  několik firem, kde o ni měli zájem, tak si jednu vybrala a už pracuje.  Dělá to tak vždycky, když se vrátí z ciziny. Nejednou dělá konkurz, ale její sebevědomí z ní jen září, protože se žádného konkurzu nebojí.  Také  se jí také stane, že konkurzem neprojde, ale jí je to jedno, vůbec to neřeší a jde dál. Ani to nepovažuje za neúspěch, natož aby ji to dostalo do deprese. 
V dnešní době platí: Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, zůstaneš tam. Tak vylez z toho kouta a buď víc sebevědomá, uvidíš, že se zadaří, i když to nemusí být hned napoprvé.

IlonaN: viz SZ

IlonaN napsal(a):

NEMUZU najít práci..... Jsem vedena na ÚP, před půl rokem jsem se vrátila se ze zahraničí, bylo to moje  poslední zaměstnání a teď tady v ČR hniju půl roku doma a nemůžu najít adekvátní uplatnění...

Čoveče co mám říkat já?
Diplomovaný blb, nevhodný k jakémukoliv vzdělávání, poslední čtyři roky na rodičovský dovolený, předtím podnikající v autodopravě zaměřené především na exportní firmy, automobilky a firmy jim přidružené. Roky největšího ekonomického růstu jsem strávil výměnou plen, strouháním mrkvičky, stavěním věží z Lega a na pískovišti.
Nu a teď v době kdy se ekonomika v pr.... obrací se pokouším o slavný návrat mezi dravé byznysmeny.
Zkus si tipnout jak to jde......

Tak už nebul.

Mám opačný problém...  nedaří se mi obsadit volné místo.  životopisů mraky ale při pohovoru s každým druhým uchazečem dojdu k názoru, že pracovat vlastně ani nechce..  Vlastní aktivita nebo nejdej bože iniciativa, která je finančně ohodnocena nikomu nevoní....   Prostě každý chce nástupní plat min. 20tis a zaměstnavateli ostatní je na tobě...   A když tak o otm přemýšlím  tak už jen to že je tak mladý člověk tak dlouho na UP mi přijde podezřelé...  na tvém místě bych nic takového do životopisu nepsala...

ambo připoměla jsi mi dobu, kdy jsem se jako 21letá vrátila z ciziny a též jsem si tímto způsobem práci našla, prostě jsem si sebrala životopis a šla a práci jsem našla za 14 dní. A v kanceláři. A neměla jsem praxi. A měla jsem tenkrát jen maturu. A že na mě někteří čuměli jak na vola  , ale našla jsem ji   

Adra:
Moc ti přeju, abys něco slušného sehnala, ráda tě čtu.

Iveto, ony obecně řeči v časopisech bývají dost mimo realitu - miluju takové ty kosmetické dvoustánky, co všechno na sobě za půl dne spáchat, nebo povrchní články o tom, jak řešit partnerské problémy...

Jedna z životních cest je brát práci jenom jako zdroj obživy a realizovat se v oblasti svých zájmů, i kdyby to měla být "jenom" poctivě a s láskou udržovaná zahrádka. Není to o nic horší život než být nějakou tou manažérkou

V každé profesi mi přijde důležité být zvídavý, otevřený různým možnostem, udržovat se v mentální kondici. V práci se nám střídá několik vrátných, všechny jsou asi tak ve stejném věku (starší paní). Krásně je na nich vidět ani tak ne to, jakým vzděláním nebo profesí prošly, ale spíš ty životní postoje. Většina z nich jsou více či méně zapšklé baby, které dokážou udělat světový problém z nedovírajících dveří, nadávat na celý svět a komandovat, pokud se jim naskytne příležitost. Jedna mezi nimi úplně září - je čilá, bystrá, zvídavá, vstřícná, optimistická. Je to taky "jenom" vrátná, ale hádej, komu se žije líp?

Ilon, ta poslední věta může být taky problém
chtě nechtě, prostě zaměstnavatel se podívá..... vidí, holka v nejlepších letech.... my do ní investujeme (zaškolení) a ona nám za rok, dva zdrhne na MD
Je to smutné, ale je to tak a dokonce když já (a to mi bylo teprve 23) jsem mluvila poprvé se svým poté šéfem, samozřejmě padla otázka "a za jak dlouho plánujete rodinu?"

IlonaN napsal(a):

Já tady nechápu některé výroku typu: nesedet na zadku, nespoléhat se na ÚP atd.. Být více sebevědomá... To sem myslím nepatří, protože TOHLE zásadně není můj styl.
Právě naopak: aktivně rozesílám Životopisy, na pohovorech mluvím Anglicky, někdy i Německy: ale jakmile začnu sama mluvit bez výzvy personalisty, nenechají mne mluvit ani minutu.. Pak je tu to, že mne větší společnosti pozvou i na druhé kolo.. nedostanu ale finále. U menších společností nevím, proč mne nechtějí, asi je to tím, že si myslí, jak zde někdo psal, že jim brzo uteču....plat si říkám takový, který je průměrný na danou pozici a taky kolik mi mohou nabídnout. Zdroj beru z MERCES Cz.

Je pravda ta, že nechci nastoupit jako prodavačka, uklízečka atd.. Jak by to potom vypadalo v mém profesním Životopise...To přiznávám, ale určitě se nespoléhám na ÚP, ale na svojí aktivitu.
Stejně ale nerozumím tomu, proč mi nikdo nechce vzít, a když tohle kolečka probíhá pořád dokola a výsledek žádný.
Soucítím s těmi, kteří se taky snaží hledat práci a nedaří se... Myslím ty, kteří OPRAVDU chtějí pracovat... Jo, asi je tu taky jeden aspekt: je mi 28 a chceme dítě...

Ilono, to si ale nevybereš . Jako ženská jsi budeš vždycky znevýhodněná....... Mě je taky 28 a budu se teď vracet po mateřské do práce, naštěstí se mám kam vrátit. Ale klidně se může stát, že budu mít třeba výpověď na stole a pak mě nikdo nebude chtít vzít, protože mám malý dítě, který bude furt nemocný, nebo si bude potencionální zaměstnavatel myslet, že chci ještě jedno. Ale pořád mě drží nad vodou, že znám případy, který si i v dnešní době dokážou po mateřské najít supr místo. Když se chce všechno jde, až že si třeba budeš muset ještě chvíli počkat, to neva

Jo, je to problém. Ale co já? Já mám VŠ ekonomickou vystudovanou za komunistů a můžu říct, že mi pro praxi nedala nic! Jedině snad že nás tam naučili samostatně studovat a pracovat. Nastoupila jsem jako účetní a účtařinu a daně dělala celé roky, nikdy nic jiného. A můžu říct, že mě to bavilo a naplňovalo můj život. Práce u mě byla na prvním místě.
Ale teď se ptám: co budu dělat za 2 roky? Kromě toho účta neumím nic (podotýkám že z jazyků skoro nic, jen maličko AJ - dáno tím, že jsem ji nikdy nepotřebovala), když budu chtít do práce, budu už pro trh práce stará (navíc s malým dítětem) a na trhu práce je spousta mladých s lepším vzděláním i praxí.
Na směny (rozuměj nepravidelné) to nepřipadá v úvahu, větší dojíždění také ne  - kvůli dítěti, jinak by mi nic z toho nevadilo. Taky by mi nevadilo vzít neadekvátní práce (nějak se živit přece musím, ne?), vzala bych ji a doufala a dělala všechno pro to, abych získala práci lepší - nejlépe zase takovou, která by mě i bavila.
Někdy si fakt taky říkám, že abych nějaké místo dostala, tak tu VŠ budu muset v životopise škrtnout - já nemám ambice např. na vedoucí místo apod., ale chci místo, kde se zahrabu do papírů a budu makat sama.

Leri napsal(a):

Jo, je to problém. Ale co já? Já mám VŠ ekonomickou vystudovanou za komunistů a můžu říct, že mi pro praxi nedala nic! Jedině snad že nás tam naučili samostatně studovat a pracovat. Nastoupila jsem jako účetní a účtařinu a daně dělala celé roky, nikdy nic jiného. A můžu říct, že mě to bavilo a naplňovalo můj život. Práce u mě byla na prvním místě.
Ale teď se ptám: co budu dělat za 2 roky? Kromě toho účta neumím nic (podotýkám že z jazyků skoro nic, jen maličko AJ - dáno tím, že jsem ji nikdy nepotřebovala), když budu chtít do práce, budu už pro trh práce stará (navíc s malým dítětem) a na trhu práce je spousta mladých s lepším vzděláním i praxí.
Na směny (rozuměj nepravidelné) to nepřipadá v úvahu, větší dojíždění také ne  - kvůli dítěti, jinak by mi nic z toho nevadilo. Taky by mi nevadilo vzít neadekvátní práce (nějak se živit přece musím, ne?), vzala bych ji a doufala a dělala všechno pro to, abych získala práci lepší - nejlépe zase takovou, která by mě i bavila.
Někdy si fakt taky říkám, že abych nějaké místo dostala, tak tu VŠ budu muset v životopise škrtnout - já nemám ambice např. na vedoucí místo apod., ale chci místo, kde se zahrabu do papírů a budu makat sama.

Leri-když si celý život účtovala,tak se ti další cesta přece nabízí sama-dělat účetní na vl.noze.A o dobré účetní je zájem stále,to vím.