29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Vážené
mám takový problém a opravdu už nevím co s tím.Jsem rozvedená skoro 4 roky, máme společně 10 letou dcerku.Je v mojí v péči. Až posid by bylo všechno v klidu. problém je v tom že nás její otec neustále a systematicky psychicky týrá.Neustále vykládá dceři různé lži o mě, jako např. že se tahám s milenci, že je střídám jak ponožky, že jsemse opíjela, vyvolává konflikty, jezdí pro dceru neustále pozdě, vrací jí pozdě, o její školní prospěch zcela nedbá a zcela ignoruje její školní přípravu pokud je u něj.Většinou tvrdí že nevěděl že má nějaký úkol a podobné výmluvy.Dcerka už má kvůli tomu různé psychosomatické problémyjako jsou bolesti bříška a hlavy, dokonce už byla i v nemocnici. Takže nám pí. učitelka poslala seznem probraného učiva a úkoly , které má dcera dodělat.Ještě navíc měnila školu, tak že je ta příprava do školy opravdu nutná.Celá situace vyvrcholila včera.Chtěla jsem po otci aby mi potvrdil že ví o jejích úkolech, svým podpisem na emailu od učitelky.Měla s ním totiž odjet na týden.Odmítl a fyzicky mě před dcerou napadl.Poněkud mi ujeli nervy a poslala jsem ho .......no víte asi kam.Požádala jsem dceru aby se mnou ještě zašla domů abychom si ještě promluvily a jemu jsem řekla aby na ní chvíli počkal než to tedy vyřešíme jinak. Dcerka tedy poslechla a šla se mnou do chodby.On se však sebral a odjel pryč.Bez ní. Původně jsem myslela že se chce v tom mezičase obrátit, ale on odjel a pryč. Dcerka se pochopitelně rozplakala a já netušila co ted. Volala jsem mu aby se pro ní vrátil, jenže nebral telefon a ni jí ani mě. Nakonec jsem tedy zavolala jeho nové manželce, aby byla tak laskava zavolala mu, aby se pro dceru okamžitě vrátil. Ona tak učinila a on se skuečně cca za 40 min vrátil a dcera tedy nakonec odjela.
tak a ted poradtě jsem v právu, když požaduji po otci, aby se dcerou učil a když to pořád ignoruje,jak se mám bránit?
jak řešíte úkoly vy ? Asi bych měla ještě napsat že je dcera ve 4 třídě
Není tady
tak a ted poradtě jsem v právu, když požaduji po otci, aby se dcerou učil a když to pořád ignoruje,jak se mám bránit?
jak řešíte úkoly vy ? Asi bych měla ještě napsat že je dcera ve 4 třídě
když někdo něco nechce, tak se proti tomu nedá nijak bránit, jen to přijmout a zařídit se podle toho. nejsem rodič, ale co jsem vyčetla, tak to neustálé přemlouvání až doprošování otce vaší dcery, aby se o ni více zajímal, je na škodu všem, zejména potom vaší holčině.
asi bych to řešila tak, že bych se nejdřív snažila o samotě mezi čtyřma očima s bývalým manželem v klidu promluvit, zeptat se, proč nemá větší zájem, jestli chce/nechce a podle jeho reakce se zařídit dál. ale rozhodně se snažit miminalizovat řešit podobné scény před dítětem, nemá z toho ještě takovej rozum, může to vést až k tomu, že si to bude samo klást za vinu atd.
myslím, že je spouta maminek, které se učí se svým dítětem samy i když chápu, že to musí být časově a pak i psychicky někdy náročné. co třeba babička, přibuzní, že by občas s úkoly pomohli?
Není tady
babička s úkoly pomáhá, ty myslíš že jsem se nepokoušela s ním domluvit? snad tisíckrát jenže naprosto nanic
jde o to že je dcera pryč a musí to být udělané než půjde do školy, umíš si představit že bude v 18 hod večer poté co se v neděli večer vrátí od táty vypracovávat cca 6 stran příkladů z matematiky které má v pondělí mít hotové?
já se potřebuju bránit tomu psychickému násilí, jen nevím jak
Není tady
Tohle je opravdu vážné - znám to od kamarádky. Tvůj bývalý chce za každou cenu dělat problémy, to je evidentní.
Nejdříve si s ním zkus pohovořit po dobrém - a pokud to nepůjde, asi bych se obrátila na odbor péče o matku a dítě.
Není tady
a co jeho nová paní, domluvit se s ní, požádat, aby kdyžtak na manžela i na dcerku dohlédla?
nevím, co poradit, bránit se dá nejlépe tak, že se přeruší kontakty, ale je to otec a má povinnosti k dítěti. a když nepomohlo domlouvání a přesvědčování, tak být s manželem v kontaktu jen po dobu nezbytně nutnou (v kolik si dcerku vyzvedne, kdy se vrátěj, ...) a víc nic. a školní povinnosti stihnout před tím, než s tátou někam pojede, když se dopředu ví, že v tomhle se na něj spolehnout nedá. ale docela se divím, že váš bývalý manžel vůbec stojí o to s dcerou takhle někam jezdit, z toho příběhu mi spíš připadá, že je to neurvalej cholerik, kterej nemá o své dítě nejmenší zájem. vaše dcera s ním jezdí ráda?
Není tady
zkoušela jsem i to, ale ona má vlastní dceru a spolu ještě malé miminko
dcera svého otce miluje a na ty hory se těšila, celá tahle situace by nejspís nevznikla kdyby nebyla dcera tento týden 3 dny v nemocnici
já se samozřejmě snažím udělat s ní všechno před odjezdem
neurvalej cholerik je, v tomhle vidí asi doboru zábavu jak mě týrat
Není tady
a s tou sociálkou jsem ti už zkoušela taky, řekla mu že je to rodičovská zodpovědnost a že by se měl podílet
výsledek : nula
Není tady
Rada - udělat sama s dcerou úkoly ještě než odjede s otcem - je asi jediná možná. Ono taky co Pacičce zbývá, že a už to tak dávno asi praktikuje. Spíš bych se zaměřila na dceru v tom, že bych jí dala školní úkoly sebou a apelovala na její spolehlivost, že se úkoly pokusí napsat. Snad otec nebude takový mezek, aby dceři nepomohl, pokud nad tím bude sedět a nebude si vědět rady.
Taky mě napadlo, poprosit jeho novou paní, aby trochu dohlédla, ale na druhou stranu proč by měla mít ona další starosti na krku, v tomhle je spíš vidím s Pacičkou na jedné lodi.
Není tady
pacicka napsal(a):
Vážené
mám takový problém a opravdu už nevím co s tím.Jsem rozvedená skoro 4 roky, máme společně 10 letou dcerku.Je v mojí v péči. Až posid by bylo všechno v klidu. problém je v tom že nás její otec neustále a systematicky psychicky týrá.Neustále vykládá dceři různé lži o mě, jako např. že se tahám s milenci, že je střídám jak ponožky, že jsemse opíjela, vyvolává konflikty, jezdí pro dceru neustále pozdě, vrací jí pozdě, o její školní prospěch zcela nedbá a zcela ignoruje její školní přípravu pokud je u něj.Většinou tvrdí že nevěděl že má nějaký úkol a podobné výmluvy.Dcerka už má kvůli tomu různé psychosomatické problémyjako jsou bolesti bříška a hlavy, dokonce už byla i v nemocnici. Takže nám pí. učitelka poslala seznem probraného učiva a úkoly , které má dcera dodělat.Ještě navíc měnila školu, tak že je ta příprava do školy opravdu nutná.Celá situace vyvrcholila včera.Chtěla jsem po otci aby mi potvrdil že ví o jejích úkolech, svým podpisem na emailu od učitelky.Měla s ním totiž odjet na týden.Odmítl a fyzicky mě před dcerou napadl.Poněkud mi ujeli nervy a poslala jsem ho .......no víte asi kam.Požádala jsem dceru aby se mnou ještě zašla domů abychom si ještě promluvily a jemu jsem řekla aby na ní chvíli počkal než to tedy vyřešíme jinak. Dcerka tedy poslechla a šla se mnou do chodby.On se však sebral a odjel pryč.Bez ní. Původně jsem myslela že se chce v tom mezičase obrátit, ale on odjel a pryč. Dcerka se pochopitelně rozplakala a já netušila co ted. Volala jsem mu aby se pro ní vrátil, jenže nebral telefon a ni jí ani mě. Nakonec jsem tedy zavolala jeho nové manželce, aby byla tak laskava zavolala mu, aby se pro dceru okamžitě vrátil. Ona tak učinila a on se skuečně cca za 40 min vrátil a dcera tedy nakonec odjela.
tak a ted poradtě jsem v právu, když požaduji po otci, aby se dcerou učil a když to pořád ignoruje,jak se mám bránit?
jak řešíte úkoly vy ? Asi bych měla ještě napsat že je dcera ve 4 třídě
Bohužel - máš ji ve své péči, takže, za její učení odpovídáš ty
Není tady
to vím taky, to je prima rada
a co mám teda podle tebe dělat ? dívat se na to jak každých 14 dní nedělá holka nic a dohánět to sní večer ??
Není tady
Chtěla jsem tím říct, že prostě nemůžeš dělat nic. Jezdí k otci na každý druhý víkend - to je jasné, že ho nechtějí trávit nad učením.
Já bych to řešila tak, že by psala úkoly předtím, než odjedou, pokud je s tím jinak nějaký problém. Pokud by to spadalo do "jeho času", nechala bych ho, aby byl u toho, kdyby chtěl a pak teprve si ji odvezl. Nevím. Taky jsem vychovávala syna sama, jezdil k tátovi na víkendy, ale v životě si s sebou nebral učení. Nějak jsem nezaregistrovala, kvůli dvěma dnům v měsíci, nějakou kalamitu
Není tady
Matka na povinnosti, zákazy a příkazy a otec na zábavu..... Asi tak?
Není tady
pacicka napsal(a):
to vím taky, to je prima rada
a co mám teda podle tebe dělat ? dívat se na to jak každých 14 dní nedělá holka nic a dohánět to sní večer ??
pacička: nechápu, v čem spatřuješ problém. Je logické, že pokud máš dcerku v péči musíš se jí každý večer cca dvě hodiny věnovat ty o tom žádná. Jednou za čtrnáct dnů si snad holčina může "dát oraz", ostatně mordovat desetileté dítě s učením i přes víkendy se mi zdá nepřiměřené. Po Tobě přeci taky nikdo nechce, abys chodila do práce i o sobotách a nedělích s podivným odůvodněním, že je to přece pro Tvoje dobro.
Jestli považuješ za nespravedlivé, že veškerá starost o dceřin prospěch ve škole padá na Tvoji hlavu a tatínek si s dcerou ve vymezený čas "jenom hraje", "nespravedlivé" to v určitém slova smyslu sice je, ale na světě je takových nespravedlností určitě podstatně víc.
Daleko závažnější fakt je ten - jak píšeš - že Tě BM před dcerou nechutně špiní, dochází mezi vámi v její přítomnosti ke konfliktům a dokonce Tě před ní fyzicky napadl. V tom případě bych tomu učinila ráznou přítrž, protože takováhle divadla se zcela logicky podepisují na psychice dítěte a jeho následném neprospěchu ve škole. Tady je úplně šumafuk, jestli se s dcerou imrvere učíš až do půlnoci každý den sedm dní v týdnu nebo ne - jestli takovéhle tyjátry budou pokračovat, dcera v té škole nebude prospívat nikdy. Pokud se tatínek nebude ochoten ve svých výlevech mírnit, navštiv psychologickou poradnu a hledej způsob, jak tohle všechno zarazit.
Docela se pozastavuju i nad tím, že kontaktuješ novou ženu svého BM v případě konfliktů mezi vámi dvěma Probůh, vždyť ta paní je pro Tebe úplně cizí člověk a není kompetentní řešit vaše problémy, navíc má svoje dítě plus miminko a tím pádem vlastních starostí až nad hlavu
Není tady
a to je to o co tu jde, jak má zarazit to otcovo očernování mě, jak zarazit ty nechutné scény které nechci
je snad špatné že chci aby z naší dcery vyrostla chytrá a vzdělaná žena? jsem snad špatná proto že chci aby plnila úkoly ?
Musela jsem dát dceru do jiné školy, v původní škole byla naprosto katastrofální morálka, musí toho hrozně moc dohánět a to že se prostě u táty nic nemusí strašně rozkládá morálku
a komu jsem tak asi měla zavolat když nebral telefon,co jsem měla dělat když doma brečela dcera že jí tam táta nechal
tady přece nejde o úkol ale to šílené psychické násilí, nebo snad považuje za normální co udělal ?
Není tady
a Iveta to vystihle naprosto správně, matky se musí starat a otcové si jen hrají
a dokud es proti tomu nebudem bouřit asi se to nikdy nezmění
a to ještě čekám kdy ho napadne kvůli svému malému synkovi žádat snížení alimentů
Není tady
a ještě vzkaz pro Ivetu, zkusila jsem i to co navrhuješ, apelovala jsem u dcery na jají spolehlivost, jenže se objevil další problém i když se snažila něco napsat nebylo jí umožněno aby to dělala v klidu, dle jejích slov jí bud otravuje dcera jeho nové ženy která je o 5 let mladší nebo jí táta řekně že to nemá dělat, protože 5 jsou taky známky
když jsme se na to ptala ex nepopřel to
Není tady
Nevím, já bych se tatínka nedoprošovala, napadl tě a ty ho ještě naháníš, aby se pro dceru vrátil?
Přeci se nemusíš ponižovat ....
Vzala bych rozhodně dceru k psychologovi .... její problémy s učením jsou jistě způsobeny i problémy mezi vámi .... ta hospitalizace tomu nasvědčuje ... tím, že se bude hodiny mučit nad úkoly nic nevyřešíte ... akorát bude z toho všeho vyčerpaná ... nemůže za svýho tátu, nemůže za to, že ho má ráda. Ona se zoufale snaží vyhovět vám oběma, ale to nejde a na 10-ti letou holku to musí být pořádný nápor ...
Podle pohovoru s psychologem bych se dál zařídila, i za cenu dočasného omezení styku s otcem ...než by dohnala učení ..... ale je fakt otázka, PROČ musí to učení dohánět ... jestli opravdu nemá psychické problémy i z vašeho odloučení, ať je otec jaký chce, to dítě najednou doma nemá to zázemí, tu jistotu, tatínek tam není a předtím tam byl.... i když je vám bez něj relativně lépe .... ale ona byla zvyklá, že tam byli oba rodiče, jestli mi rozumíš ... je to pro ni změna a to někdy trvá dlouho, než si zvykne... nemusí to být všechno jen důsledek vašich hádek ... možná se prostě s touto skutečností ještě vnitřně nesrovnala....
K nám taky jezdí manželova dcera a NIKDY neměla sebou úkoly ... ty jsme dělaly jen pokud u nás byla během týdne a druhý den musela jít od nás do školy.... pokud by úkoly dovezla sama, bych dohlédla na to, aby je s tatínkem vypracovali... ale moje povinnost to rozhodně není, a už vůbec bych to neřešila s manželou ex ... to je jen a jen jejich věc, já se starám, když tu holka je, plánujeme jídlo, výlety ... jsem pro ni spíš kamarádka a ona mne respektuje (ve 14 letech jsem ráda, že jí to ještě takhle drží ).
Není tady
Týrání, psychické i fyzické... To je to, o čem je tu řeč...
No já nevím, připadá mi to, že kdyby to pacička všechno nehrotila, tak by nebylo tak zle.
Zdalipak vůbec zkusila dcerce v klidu vysvětlit důležitost zvládnutí látky a vyhotovení domácích úkolů.
Zdalipak ji samotnou vyzvala, aby se ty úkoly snažila zvládnout podle možností kdykoli a kdekoli - neb jsou to její domácí úkoly.
Nejde o úkoly pro tatínka ani maminku.
Ponecháním svobody v rozhodnutí kdy a jak udělat úkoly lze dítěti i prospět.
A sobě ostatně taky.
Není tady
pacicka napsal(a):
Vážené
mám takový problém a opravdu už nevím co s tím.Jsem rozvedená skoro 4 roky, máme společně 10 letou dcerku.Je v mojí v péči. Až posid by bylo všechno v klidu. problém je v tom že nás její otec neustále a systematicky psychicky týrá.Neustále vykládá dceři různé lži o mě, jako např. že se tahám s milenci, že je střídám jak ponožky, že jsemse opíjela, vyvolává konflikty, jezdí pro dceru neustále pozdě, vrací jí pozdě, o její školní prospěch zcela nedbá a zcela ignoruje její školní přípravu pokud je u něj.Většinou tvrdí že nevěděl že má nějaký úkol a podobné výmluvy.Dcerka už má kvůli tomu různé psychosomatické problémyjako jsou bolesti bříška a hlavy, dokonce už byla i v nemocnici. Takže nám pí. učitelka poslala seznem probraného učiva a úkoly , které má dcera dodělat.Ještě navíc měnila školu, tak že je ta příprava do školy opravdu nutná.Celá situace vyvrcholila včera.Chtěla jsem po otci aby mi potvrdil že ví o jejích úkolech, svým podpisem na emailu od učitelky.Měla s ním totiž odjet na týden.Odmítl a fyzicky mě před dcerou napadl.Poněkud mi ujeli nervy a poslala jsem ho .......no víte asi kam.Požádala jsem dceru aby se mnou ještě zašla domů abychom si ještě promluvily a jemu jsem řekla aby na ní chvíli počkal než to tedy vyřešíme jinak. Dcerka tedy poslechla a šla se mnou do chodby.On se však sebral a odjel pryč.Bez ní. Původně jsem myslela že se chce v tom mezičase obrátit, ale on odjel a pryč. Dcerka se pochopitelně rozplakala a já netušila co ted. Volala jsem mu aby se pro ní vrátil, jenže nebral telefon a ni jí ani mě. Nakonec jsem tedy zavolala jeho nové manželce, aby byla tak laskava zavolala mu, aby se pro dceru okamžitě vrátil. Ona tak učinila a on se skuečně cca za 40 min vrátil a dcera tedy nakonec odjela.
tak a ted poradtě jsem v právu, když požaduji po otci, aby se dcerou učil a když to pořád ignoruje,jak se mám bránit?
jak řešíte úkoly vy ? Asi bych měla ještě napsat že je dcera ve 4 třídě
Nezlob se, ale mě se zdá, že ty problémy má z tebe . Měla by jsi zvolnit.
Není tady
Vžij se do role své dcery.... myslíš, že je v pohodě, když to blbé učení je na prvním míště u tebe? Se ani nedivím, že má neurotické problémy. Z jedné strany ty se svým učením a z druhé strany otec se svým očerňováním. Ona musí především cítit tvojí lásku, bezpečí, zázemía taky bezstarostnost a lehkost.
A to chování tvého BM k tobě, nenech si to líbit, ale bez emocí a věcně a rázně mu to říct.
Není tady
Vem, milá pacičko, rozum do hrsti... a zajdi za třídním učitelem(-kou) své dcery a požádej ji o radu, jak zvládnout
domácí školní povinnosti i v případě víkendu s otcem.
Já si myslím, že nějaké řešení spolu vymyslíte, naleznete. Třídní bude znát vaši dceru a možná i vaši rodinnou situaci
lépe, než kdokoli. Na některých školách už jsou i výchovní poradci.
Možnosti jsou - a je dobré hledat je tam, kde to má největší šanci na úspěch.
Není tady
pomněnka napsal(a):
Vžij se do role své dcery.... myslíš, že je v pohodě, když to blbé učení je na prvním míště u tebe? Se ani nedivím, že má neurotické problémy. Z jedné strany ty se svým učením a z druhé strany otec se svým očerňováním. Ona musí především cítit tvojí lásku, bezpečí, zázemía taky bezstarostnost a lehkost.
A to chování tvého BM k tobě, nenech si to líbit, ale bez emocí a věcně a rázně mu to říct.
Přesně - promluv s dcerkou, pohlaď ji po vlasech a řekni jí, že ji máš moc ráda... a že ti trhá srdce, když s bys s ní zase někdy měla
po jejím návratu z víkendu stráveném s tátou ještě řešit nějaké úkoly...
Co myslíš, že udělá - jak se dcerka zachová, když jí nikoli výhružně, nýbrž s láskou vysvětlíš, že nedělní večer není vhdoný k psaní
domácích úkolů???
Myslíš, že pak po tobě bude chtít, abys jí napsala omluvenku?
Jak by se na ni spolužáci asi dívali - kdyby místo úkolu přinesla omluvenku?
Omluvte dceru - nemá úkol, protože ho s otcem nestihla za víkend vypracovat.
Není tady
Holka ve 4 třídě je schopná si úkoly napsat sama i před odjezdem k otci .
Není tady
Iveta X napsal(a):
Matka na povinnosti, zákazy a příkazy a otec na zábavu..... Asi tak?
Prostě to tak je, že když s dítětem žiješ, máš holt povinnosti. Ostatně, vždyť se to tak i jmenuje "V PÉČI". Když je to třeba obráceně, že otce štve, že matka se s dítětem málo učí a on nemá možnost to ovlivnit, protože dva dny v měsíci to nevytrhne, taky nemůže nic dělat
Není tady
Možná si nerozumíme. Je samozřejmý, že pokud má matka dítě v péči, tak se s ním učí ona, o tom žádný diskuse. Spíš jde o ten jeden, dva víkendy v měsíci, kdy si dítě bere k sobě otec. I přes tyto víkendy má dítě školní úkoly a musí se naučit na pondělí. Pokud si otec dítě vyzvedne dejme tomu v pátek V 16 - 17 hodin, kdy matka přiběhne z práce a v těchto souvislostech prostě úkoly s dítětem nestíhá, tak se mi zdá normální, že si dítě úkoly napíše u otce. Vždyť má na to času dost přes ty dny. Ono opravdu psát úkoly někdy v 8 hodin večer v neděli - to tedy nic moc. A nebo se domluvit, že otec dítě vrátí už v neděli odpoledne, aby na tyhle věci byl čas a klid. Copak otec nemá mít zájem, aby bylo dítě připravený do školy? Snad se taky má podílet na výchově. Z Pacičky příspěvku se mi nezdá, že je učení a známky její dcery nějak přehnaně na prvním místě, chce jen, aby dcera nebyla stresovaná, měla školní povinnosti v pořádku hotový a ráda by, kdyby se otc trochu zapojil. Neberu to tak, že by dceru nutila se u otce jen učit a odpírala jim zábavu. Vždyť v té 4. třídě opravdu škola ještě nezabere tolik času a přitom už dítě zvládne dost věcí samo. Spíš je třeba jen trochu dohlédnout a popřípadě trochu poradit.
Upravil(a) Iveta X (1. 3. 2009 11:09)
Není tady