babička s úkoly pomáhá, ty myslíš že jsem se nepokoušela s ním domluvit? snad tisíckrát jenže naprosto nanic
jde o to že je dcera pryč a musí to být udělané než půjde do školy, umíš si představit že bude v 18 hod večer poté co se v neděli večer vrátí od táty vypracovávat cca 6 stran příkladů z matematiky které má v pondělí mít hotové?

já se potřebuju bránit tomu psychickému násilí, jen nevím jak

a co jeho nová paní, domluvit se s ní, požádat, aby kdyžtak na manžela i na dcerku dohlédla?
nevím, co poradit, bránit se dá nejlépe tak, že se přeruší kontakty, ale je to otec a má povinnosti k dítěti. a když nepomohlo domlouvání a přesvědčování, tak být s manželem v kontaktu jen po dobu nezbytně nutnou (v kolik si dcerku vyzvedne, kdy se vrátěj, ...) a víc nic. a školní povinnosti stihnout před tím, než s tátou někam pojede, když se dopředu ví, že v tomhle se na něj spolehnout nedá. ale docela se divím, že váš bývalý manžel vůbec stojí o to s dcerou takhle někam jezdit, z toho příběhu mi spíš připadá, že je to neurvalej cholerik, kterej nemá o své dítě nejmenší zájem. vaše dcera s ním jezdí ráda?

a s tou sociálkou jsem ti už zkoušela taky, řekla mu že je to rodičovská zodpovědnost a že by se měl podílet

výsledek : nula

pacicka napsal(a):

Vážené
mám takový problém a opravdu už nevím co s tím.Jsem rozvedená skoro 4 roky, máme společně 10 letou dcerku.Je v mojí v péči. Až posid by bylo všechno v klidu. problém je v tom že nás její otec neustále a systematicky psychicky týrá.Neustále vykládá dceři různé lži o mě, jako např. že se tahám s milenci, že je střídám jak ponožky, že jsemse opíjela, vyvolává konflikty, jezdí pro dceru neustále pozdě, vrací jí pozdě, o její školní prospěch zcela nedbá a zcela ignoruje její školní přípravu pokud je u něj.Většinou tvrdí že nevěděl že má nějaký úkol a podobné výmluvy.Dcerka už má kvůli tomu různé psychosomatické problémyjako jsou bolesti bříška a hlavy, dokonce už byla i v nemocnici. Takže nám pí. učitelka poslala seznem probraného učiva a úkoly , které má dcera dodělat.Ještě navíc měnila školu, tak že je ta příprava do školy opravdu nutná.Celá situace vyvrcholila včera.Chtěla jsem po otci aby mi potvrdil že ví o jejích úkolech, svým podpisem na emailu od učitelky.Měla s ním totiž odjet na týden.Odmítl a fyzicky mě před dcerou napadl.Poněkud mi ujeli nervy a poslala jsem ho .......no víte asi kam.Požádala jsem dceru aby se mnou ještě zašla domů abychom si ještě promluvily a jemu jsem řekla aby na ní chvíli počkal než to tedy vyřešíme jinak. Dcerka tedy poslechla a šla se mnou do chodby.On se však sebral a odjel pryč.Bez ní. Původně jsem myslela že se chce v tom mezičase obrátit, ale on odjel a pryč. Dcerka se pochopitelně rozplakala a já netušila co ted. Volala jsem mu aby se pro ní vrátil, jenže nebral telefon a ni jí ani mě. Nakonec jsem tedy zavolala jeho nové manželce, aby byla tak laskava zavolala mu, aby se pro dceru okamžitě vrátil. Ona tak učinila a on se skuečně cca za 40 min vrátil a dcera tedy nakonec odjela.
tak a ted poradtě  jsem v právu, když požaduji po otci, aby se dcerou učil a když to pořád ignoruje,jak se mám bránit?
jak řešíte úkoly vy ? Asi bych měla ještě napsat že je dcera ve 4 třídě

Bohužel - máš ji ve své péči, takže, za její učení odpovídáš ty

Chtěla jsem tím říct, že prostě nemůžeš dělat nic.  Jezdí k otci na každý druhý víkend  - to je jasné, že ho nechtějí trávit nad učením.
Já bych to řešila tak, že by psala úkoly předtím, než odjedou, pokud je s tím jinak nějaký problém. Pokud by to spadalo do "jeho času", nechala bych ho, aby byl u toho, kdyby chtěl a pak teprve si ji odvezl. Nevím. Taky jsem vychovávala syna sama, jezdil k tátovi na víkendy, ale v životě si s sebou nebral učení. Nějak jsem nezaregistrovala, kvůli dvěma dnům v měsíci, nějakou kalamitu

pacicka napsal(a):

to vím taky, to je prima rada

a co mám teda podle tebe dělat ? dívat se na to jak každých 14 dní nedělá holka nic a dohánět to sní večer ??

pacička: nechápu, v čem spatřuješ problém. Je logické, že pokud máš dcerku v péči musíš se jí každý večer cca dvě hodiny věnovat ty o tom žádná. Jednou za čtrnáct dnů si snad holčina může "dát oraz", ostatně mordovat desetileté dítě s učením i přes víkendy se mi zdá nepřiměřené. Po Tobě přeci taky nikdo nechce, abys chodila do práce i o sobotách a nedělích s podivným odůvodněním, že je to přece pro Tvoje dobro.
Jestli považuješ za nespravedlivé, že veškerá starost o dceřin prospěch ve škole padá na Tvoji hlavu a tatínek si s dcerou ve vymezený čas "jenom hraje", "nespravedlivé" to v určitém slova smyslu sice je, ale na světě je takových nespravedlností určitě podstatně víc.
Daleko závažnější fakt je ten - jak píšeš - že Tě BM před dcerou nechutně špiní, dochází mezi vámi v její přítomnosti ke konfliktům a dokonce Tě před ní fyzicky napadl. V tom případě bych tomu učinila ráznou přítrž, protože takováhle divadla se zcela logicky podepisují na psychice dítěte a jeho následném neprospěchu ve škole. Tady je úplně šumafuk, jestli se s dcerou imrvere učíš až do půlnoci každý den sedm dní v týdnu nebo ne - jestli takovéhle tyjátry budou pokračovat, dcera v té škole nebude prospívat nikdy. Pokud se tatínek nebude ochoten ve svých výlevech mírnit, navštiv psychologickou poradnu a hledej způsob, jak tohle všechno zarazit.
Docela se pozastavuju i nad tím, že kontaktuješ novou ženu svého BM v případě konfliktů mezi vámi dvěma Probůh, vždyť ta paní je pro Tebe úplně cizí člověk a není kompetentní řešit vaše problémy, navíc má svoje dítě plus miminko a tím pádem vlastních starostí až nad hlavu

a Iveta to vystihle naprosto správně, matky se musí starat  a otcové si jen hrají
a dokud es proti tomu nebudem bouřit asi se to nikdy nezmění

a to ještě čekám kdy ho napadne kvůli svému malému synkovi žádat snížení alimentů

Nevím, já bych se tatínka nedoprošovala, napadl tě a ty ho ještě naháníš, aby se pro dceru vrátil?
Přeci se nemusíš ponižovat ....
Vzala bych rozhodně dceru k psychologovi .... její problémy s učením jsou jistě způsobeny i problémy mezi vámi .... ta hospitalizace tomu nasvědčuje ... tím, že se bude hodiny mučit nad úkoly nic nevyřešíte ... akorát bude z toho všeho vyčerpaná ... nemůže za svýho tátu, nemůže za to, že ho má ráda. Ona se zoufale snaží vyhovět vám oběma, ale to nejde a na 10-ti letou holku to musí být pořádný nápor ...

Podle pohovoru s psychologem bych se dál zařídila, i za cenu dočasného omezení styku s otcem ...než by dohnala učení ..... ale je fakt otázka, PROČ musí to učení dohánět ... jestli opravdu nemá psychické problémy i z vašeho odloučení, ať je otec jaký chce, to dítě najednou doma nemá to zázemí, tu jistotu, tatínek tam není a předtím tam byl.... i když je vám bez něj relativně lépe .... ale ona byla zvyklá, že tam byli oba rodiče, jestli mi rozumíš ... je to pro ni změna a to někdy trvá dlouho, než si zvykne... nemusí to být všechno jen důsledek vašich hádek ... možná se prostě s touto skutečností ještě vnitřně nesrovnala....

K nám taky jezdí manželova dcera a NIKDY neměla sebou úkoly ... ty jsme dělaly jen pokud u nás byla během týdne a druhý den musela jít od nás do školy.... pokud by úkoly dovezla sama, bych dohlédla na to, aby je s tatínkem vypracovali... ale moje povinnost to rozhodně není, a už vůbec bych to neřešila s manželou ex ... to je jen a jen jejich věc, já se starám, když tu holka je, plánujeme jídlo, výlety ... jsem pro ni spíš kamarádka a ona mne respektuje (ve 14 letech jsem ráda, že jí to ještě takhle drží ).

pacicka napsal(a):

Vážené
mám takový problém a opravdu už nevím co s tím.Jsem rozvedená skoro 4 roky, máme společně 10 letou dcerku.Je v mojí v péči. Až posid by bylo všechno v klidu. problém je v tom že nás její otec neustále a systematicky psychicky týrá.Neustále vykládá dceři různé lži o mě, jako např. že se tahám s milenci, že je střídám jak ponožky, že jsemse opíjela, vyvolává konflikty, jezdí pro dceru neustále pozdě, vrací jí pozdě, o její školní prospěch zcela nedbá a zcela ignoruje její školní přípravu pokud je u něj.Většinou tvrdí že nevěděl že má nějaký úkol a podobné výmluvy.Dcerka už má kvůli tomu různé psychosomatické problémyjako jsou bolesti bříška a hlavy, dokonce už byla i v nemocnici. Takže nám pí. učitelka poslala seznem probraného učiva a úkoly , které má dcera dodělat.Ještě navíc měnila školu, tak že je ta příprava do školy opravdu nutná.Celá situace vyvrcholila včera.Chtěla jsem po otci aby mi potvrdil že ví o jejích úkolech, svým podpisem na emailu od učitelky.Měla s ním totiž odjet na týden.Odmítl a fyzicky mě před dcerou napadl.Poněkud mi ujeli nervy a poslala jsem ho .......no víte asi kam.Požádala jsem dceru aby se mnou ještě zašla domů abychom si ještě promluvily a jemu jsem řekla aby na ní chvíli počkal než to tedy vyřešíme jinak. Dcerka tedy poslechla a šla se mnou do chodby.On se však sebral a odjel pryč.Bez ní. Původně jsem myslela že se chce v tom mezičase obrátit, ale on odjel a pryč. Dcerka se pochopitelně rozplakala a já netušila co ted. Volala jsem mu aby se pro ní vrátil, jenže nebral telefon a ni jí ani mě. Nakonec jsem tedy zavolala jeho nové manželce, aby byla tak laskava zavolala mu, aby se pro dceru okamžitě vrátil. Ona tak učinila a on se skuečně cca za 40 min vrátil a dcera tedy nakonec odjela.
tak a ted poradtě  jsem v právu, když požaduji po otci, aby se dcerou učil a když to pořád ignoruje,jak se mám bránit?
jak řešíte úkoly vy ? Asi bych měla ještě napsat že je dcera ve 4 třídě

Nezlob se, ale mě se zdá, že ty problémy má z tebe . Měla by jsi zvolnit.

Vem, milá pacičko, rozum do hrsti... a zajdi za třídním učitelem(-kou) své dcery a požádej ji o radu, jak zvládnout
domácí školní povinnosti i v případě víkendu s otcem.

Já si myslím, že nějaké řešení spolu vymyslíte, naleznete. Třídní bude znát vaši dceru a možná i vaši rodinnou situaci
lépe, než kdokoli. Na některých školách už jsou i výchovní poradci.

Možnosti jsou - a je dobré hledat je tam, kde to má největší šanci na úspěch.

Holka ve 4 třídě je schopná si úkoly napsat sama i před odjezdem k otci .

Možná si nerozumíme. Je samozřejmý, že pokud má matka dítě v péči, tak se s ním učí ona, o tom žádný diskuse. Spíš jde o ten jeden, dva víkendy v měsíci, kdy si dítě bere k sobě otec. I přes tyto víkendy má dítě školní úkoly a musí se naučit na pondělí. Pokud si otec dítě vyzvedne dejme tomu v pátek V 16 - 17 hodin, kdy matka přiběhne z práce a v těchto souvislostech prostě úkoly s dítětem nestíhá, tak se mi zdá normální, že si dítě úkoly napíše u otce. Vždyť má na to času dost přes ty dny. Ono opravdu psát úkoly někdy v 8 hodin večer v neděli - to tedy nic moc. A nebo se domluvit, že otec dítě vrátí už v neděli odpoledne, aby na tyhle věci byl čas a klid. Copak otec nemá mít zájem, aby bylo dítě připravený do školy? Snad se taky má podílet na výchově. Z Pacičky příspěvku se mi nezdá, že je učení a známky její dcery nějak přehnaně na prvním místě, chce jen, aby dcera nebyla stresovaná, měla školní povinnosti v pořádku hotový a ráda by, kdyby se otc trochu zapojil. Neberu to tak, že by dceru nutila se u otce jen učit a odpírala jim zábavu. Vždyť v té 4. třídě opravdu škola ještě nezabere tolik času a přitom už dítě zvládne dost věcí samo. Spíš je třeba jen trochu dohlédnout a popřípadě trochu poradit.

Upravil(a) Iveta X (1. 3. 2009 11:09)