Tak, ono vždy záleží aj na okolnostiach... Veľké mesto je iné ako dedina alebo malomesto... Je rozdiel, či je nablízku ochotná babička alebo švagriná, alebo či je na deti úplne sama... je rozdiel, aké sú platové možnosti... a aká ochota zamestnávateľov. Ale považujem za holý fakt, že problém "príjem" sa kažodpádne nevyrieši zo dňa na deň, a nevidím dôvod, prečo by mal toto bremeno niesť LEN JEDEN rodič. Hádam sú rodičia obaja, tak by sa mali dohodnúť(na financiách, na strážení, víkendoch, opatere...). Myslím, že rozvod rodičov nemusí znamenať aj rozviesť sa s deťmi.

Tak na obhajobu klokana musím napsat, že má bývalá švagrová má 3 děti. S posledním je na mateřské a už od porodu si přivydělává. A dohromady s mateřskou má ten příjem doost slušný.
Takže tohle taky jde

Mužská logika:
Život je otázkou priorit ...
Jeden muž měl rád tři ženy a nemohl se rozhodnut, se kterou se má oženit. Tak dal každé 50 tisíc korun aby s nimi udělaly,co uznají za nejlepší. První si nakoupila šaty, kosmetiku, šperky a praví: "Udělala jsem,drahý,vše pro to, abys měl tu nejkrásnější ženu."
Druhá nakoupila věci pro něho: Oblečení, sportovní potřeby, nápojové soupravy do baru atd. "To proto, drahý, abys věděl, jak na Tebe myslím "
Třetí vrhla peníze do podnikání a po krátké době přinesla muži zpět 100 tisíc korun. "Abys viděl, jak jsem šikovná".
I zamyslel se muž a nakonec si vybral tu s největšíma kozama.

Uff, to je teda dar, ten tvoj EšteManžel... Držím ti päste a želám veľa pekných cvíľ s priateľom.

sonrisa_1976 napsal(a):

Teda, hustá debata o práci..... no já sháním brigádu či práci na doma asi rok a nic.... takže teda jdu žebrat na tu sociálku a budu obírat manžela....
....dnes podal žádost o rozvod, nahlásil mi to tak jemně..... bral si mě prý ze soucitu, prý mě nikdy nemiloval.... děti nechce.... já jsem jen pijavice.... no prostě nádhernej rozhovor....Já podala žádost ohledně dětí.... dostala sociální dávku, odhlásila manžela z bytu, děti už jsou klidnější.....a novej přítel je moc super..... je mi s ním moc hezky, i když vím, že je to jen přestupní stanice..... ale má mě kdo obejmout a vyslechnout....

...nový přítel? vždyt si ještěpřed měsícem psala, že nevíš jestli je ti muž nevěrný a že nevíš jestli zachranovat manželství a ted už je podáný rozvod a ty máš přítele? já tomu nerozumim, každopádně hodně štěstí, bude to boj, dvě děti dva tatínkové a pravděpodobně druhý rozvod to už je asi záběr na duši

sonrisa_1976 napsal(a):

Teda, hustá debata o práci..... no já sháním brigádu či práci na doma asi rok a nic.... takže teda jdu žebrat na tu sociálku a budu obírat manžela....
....dnes podal žádost o rozvod, nahlásil mi to tak jemně..... bral si mě prý ze soucitu, prý mě nikdy nemiloval.... děti nechce.... já jsem jen pijavice.... no prostě nádhernej rozhovor....Já podala žádost ohledně dětí.... dostala sociální dávku, odhlásila manžela z bytu, děti už jsou klidnější.....a novej přítel je moc super..... je mi s ním moc hezky, i když vím, že je to jen přestupní stanice..... ale má mě kdo obejmout a vyslechnout....

já tedy taky žasnu jak to u vás jde hopem. V únoru jsi psala o tom, že máš tušení a šup, už rozvod. Přítele sis našla taky rychle, když si teprve  únoru vyrazila po 10 letech sama  ke kámošce. Tak asp. buď ráda, že tě manžel nevodí za nos, a že to vybalil na rovinu. Ty si to rychleji odsmutníš a budeš mnohem dřív připravená na nový vztah.

Upravil(a) lindaB (3. 4. 2009 18:26)

sonrisa_1976 napsal(a):

....Je to všechno nějak moc rychlý...... manžel mi volá, řekl mi, že žádost nepodal, že se nechce rozvádět..... že záleží na mě....jestli jej chci ještě zpátky.... že se s novou přítelkyní hádají....že není šťastný.....pak mi zase řekl, že i kdyby se s ní rozešel, že se nevrátí, že už nemůže, když ví, že jsem měla někoho jiného.....pak mi zase vyčetl, že si ani nepamatuje jaký dárek jsem mu kdy koupila a vyčetl mi, že mi koupil ke 30tinám foťák.....a já že jsem mu nikdy nic takovýho nekoupila(kromě seskoku padákem a romantického víkendu a zlatého náramku a hodinek apod.......)..... nevím... opravdu nevím co mám dělat, prý jsem z něho udělala blba, se kterým se nedá domluvit, když jsem podala k soudu tu žádost ohledně dětí, si neuvědomuje asi co dělá......sám neví co chce.... vyčítá mi, že jsem si našla přítele moc brzo a že ho už tahám k dětem.....je to brzo, já vím, že ano, ale mě to moc psychicky pomáhá, vím, že to s přítelem není na dlouho, že to za chvíli přejde, ale momentálně mi to prostě pomáhá se se vším vyrovnat.....

Sonrisa, po relefonu je těžké něco s manželem rešit. nech to až se uvidíte a v klidu si promluvíte. To , že jsi podlala žádost na výživu s úpravu s tyku s dětmi je O.K.¨Manžel přece šel bydlet jinam a myslel to vážně.¨
Po tom všem, co jste si řekli třeba není ještě nic ztracené ale chce to čas. Určutš se mu nezmiňuj o přiteli-kamarádovi, netahej kamaráda k sobe, aby ho vídali děti, jdyž víš že je to jen "na chvíli", at v tom nemaj maglajzs. prostě asi bych to vše nechala utichnout.
manžela teda nech at si  v tom pochodí, je zatím u té své milenky, tak at si tam je. A nebo vždy si můte nejít jiný azyl. prostě bych ho nechala, protože když bys ho vzala k sobe , tak za chvíli by bylo to samé a lítak by za ní. At si tam je, přijede , vezme děti ven, klidně se pobavte, ale je lkepší to nechat být. On se tam s ní pohádá a už by šup šup zpět....toho ještě bude. Ví do čeho šel, ne?
Nech to uzrát,určitě se to vyvvrbí, tak se zatím rozvádět nemusíte, uvidíš tu snahu o děti a další přístup.
A Pak ještě o tom co kdy kdo komu koupil....bych se nebavila, řekla bych, že nechci si dělat bepříjemnosti a zle a pak to, že on zjistil, že tys někoho měla-máš, že by nemohl zpátky, "kdyby náhodou" se s ní rozešel.......no fáááákt nech to být....on můževše, co?

Je neiel nrsab, ale aj nefér - ON niekoho mal, ale ke tebe sa už nemôže vrátiť, lebo TY si si dovolila tiež niekoho násjť? Spadol z višne, nie? To kaože on bude striedať frajerky a donekonečna rozmýšľať, či sa vráti alebo nie, ale ty máš byť celý čas sama a s dyhctivo čakať, či sa páníšk ustrnie? Ted,a ten má ego ako nafukovací balón... Mmch - chceš ty ešte vôbec, aby sa vrátil? A vieš si predstaviť, ako by to vyzeralo? Skús to... a skúmaj, či je to to, čo chceš.

Nemôžem si pomôcť, ale aj mne to pripomína skôr rafinovnaú manipuláciu ako lásku... aj keby už nebol do teba zamilovnaý, mal by ti aspoň ako človeku, ktorého si váži a na ktorom mu záleží, želať aby si bola šťasntá - hoci aj  s druhým, nie? Ale on nie, je to ako s tým dieťaťom a hračkou-káčerom... Káčer leží zabudnutý v kúte a decko sa hrá s inými hračkami, ale beda, keby si ho chcelo požičať iné dieťa. To sa rozpúta krutý boj o toho odloženého káčera. Chceš byť tým odloženým káčerom? Toť otázka... Na druhej strane je možné, že ťa má rád a uvedomil si, čo a ako.. .ale v tom prípad eby mal SÁM začať, rozísť sa s dotyčnou a potom sa pokúsiť získať ťa späť - a nie prehadzovať na teba zodpovednosť za váš vzťah a deptať ťa rečami, že si si rýchlo niekoho našla...

Nedávno mě překvapil můj bratr. Začal mluvit o rozvodu (už to samo o sobě bylo překvapení), není v tom žádná žena, jen má teď starostí až nad hlavu a tak přemýšlí o blbostech (jako že manželství po 15 letech už není to správné a bla bla) a že kdyby manželku opustil, že je ještě mladá, tak si někoho najde atd. Já mu řekla, že jak ji znám, tak nenajde. A on na to, že by v to doufal. Prostě chlapský myšlení. Říkal, že pokud by to mělo být na něm (mluvil fakt upřímně), odstěhoval by se, měl by svůj život, syna si bral na víkendy a užíval si s ním a jeho žena by měla být už napořád sama, aby mohl kdykoliv využívat ten komfort, co ona nabízí. Prý si nedokáže představit, že by byla s někým jiným.

FAkt na rovinu. A že to takhel mají všichni chlapi - majetnicky pojato. Já ji sice už nechc, ale ať ji nemá nikdo jiný. Řekla jsem mu, že můj BM takhle určitě nepřemýšlí, že jemu je putna s kým jsem nebo nejsem. Brácha mi řekl, že ani náhodou, že proto se pořád snaží být poměrně dost součástí mého života, že mu můj Převozník vadí, že to na něm vidí pokaždé, když se potkají.

Možná to u vás bude podobné. Ale nech tomu čas. Ten ukáže, jak to Tvůj manžel myslí vážně a jestli spolu máte být nebo ne. Nelámej nic přes koleno. Je dobré, že si uspořádáte majetkové poměry, to se vždycky hodí. Ale ostatní bych neuspěchávala.

Babička mého BM mi minulý víkend řekla, že si myslí, že jsme to celé uspěchali, že půl roku od provalení do definitivního rozcchodu je strašně krátká doba a že by se můj BM pravděpodobně za chvíli vrátil. Mně přišlo těch 6 měsíců jako deset let.

Nabuko0 napsal(a):

Prostě chlapský myšlení. Říkal, že pokud by to mělo být na něm (mluvil fakt upřímně), odstěhoval by se, měl by svůj život, syna si bral na víkendy a užíval si s ním a jeho žena by měla být už napořád sama, aby mohl kdykoliv využívat ten komfort, co ona nabízí. Prý si nedokáže představit, že by byla s někým jiným.

Jako Odysseus a Pénelopé? Vzácné, ale nádherné...

Salen napsal(a):

Nabuko - moc bych tomu nevěřila, že brácha by se jen tak hrnul do svobodného života, aniž by měl někde jinde želízko v ohni :-). Pokud mu tedy manželka nedělá ze života peklo, což předpokládám, že se neděje.
A ty myšlenky, jestli jsme něco neuspěchali, ty asi přepadnou každého. I mě, ačkoliv u nás to šlo ráz na ráz a celkem bez jakéhokoliv mého vlivu. Ale taky už jsem si v duchu řešila, jak by se to asi bylo vyvíjelo, kdybych byla tehdy schopná nedat najevo, že vím. Kdybych tu vědomost byla naopak využila. Každopádně by byli oni dva nuceni držet se v ilegalitě a třeba by to paní po čase přestalo bavit. A třeba taky ne ....... Jenže těmi myšlenkami stejně člověk nakonec dojde zase k otázce, co je horší - žít s ním a vědět, trápit se potají, nedat nic najevo a čekat a "bojovat" nebo si říct, že mi takovej chlap za to nestojí. A i když člověk zvolí tu druhou variantu a hrdě si řekne, že líp mu bude samotnému, tak po pár letech samoty už se mu to "provinění" partnera nezdá vůbec tak hrozné a zase si říká, že asi udělal blbost.
Takže je asi nejlepší neřešit minulost, která se nedá vzít zpátky. A pokud jste s BM pořád v kontaktu, není vyloučeno, že za čas zjistíte, že jste udělali blbost. Oba. Každý jinak.

Ahoj Sal, asi je to jak píšeš. To "provinění" už se nezdá být takové a člověk začne přemýšlet. A je to pořád dokola. Kdyby šlo vypnout mozek, přestat se obviňovat apod. Mám dny, kdy jsem úplně v pohodě a říkám si, že je vlastně dobře, že to takhle dopadlo, protože máme oba šanci najít tu druhou "správnou" polovičku (třeba ji on už našel, třeba ne, kdo ví) a jindy si pláču do polštáře a říkám si, že přeci my dva jsme k sobě ty správné polovičky. Prostě neverending story. Asi je potřeba čas, aby si to člověk pořádně srovnal.

Jsme sice v kontaktu, ale jenom kvůli Venouškovi. Jinak bychom asi nebyli. V kontaktu jsem i s jeho rodinou (s mladšími členy proto, že jsme se stali za ta léta kamarádi, s babičkou proto, že ji mám moc ráda a s tchýní hlavně kvůli synovi ).

Brácha ženskou nemá, on by mi to asi i řekl. Možná občas nějakou nárazovku (o tom vím). Spíš je celkově unavený. Řeší se teď mnoho problémů a on by chtěl nejradši od všeho utéct.

Sonri, řekni příteli, že je na společné bydlení brzy, s ohledem na děti. To si i myslím, děti v tom musí mít pěknej guláš, vzali jste to hopem.
Manželovi bych řekla asi toto:
Miluju tě, jsi otec mých dětí, chtěla jsem s tebou zestárnout, ale po tom, co jsi mi předvedl poslední měsíc/dva, nevím. Pokud nechceš být s ní, vezmi si podnájem, můžeme se stýkat, chci jen zjistit, že jsi se jako srab a blbec choval kvůli ní, protože já tě takhle neznám.
A uvidíš.
Já taky viděla... a nestačila se divit... hodně mi to pomohlo uvědomit si, že jsem se rozhodla správně.
Už ho nechci.

Upravil(a) javena (6. 4. 2009 10:24)