Vidíš... a príde niečo iné. Nehovorím, či lepšie alebo horšie, to je aj ťažko hodnotiť, ale INÉ.

Vanda napsal(a):

Stejně mi to připadá jako divadlo před kolegy.....Že bys ho zpátky chtěla, nemusí on vědět. Po tomhle výstupu by ale měl vědět (a možná i ti kolegové), že už by zpátky ani nemohl, protože znáš svou cenu a máš svoje hranice..
Jsem dnes nějak konfrontačně naladěná....

Divadlo... tak to beru i já.....ale přehnal to a to dost.... mohl počkat až bude sám a pak mi zavolat......

helena napsal(a):

mohl počkat až bude sám a pak mi zavolat
Co víš, co a komu potřeboval "dokázat". Někdy stačí, aby něco plácnul před kolegou/kamarádem a pak už se holt tý svý verze musí držet, aby viděli, jakej je "frajer"... Ber to jako výhodu - kdyby náhodou chtěl (a vrátil se) zpátky, tak to bude ON, kdo kecá.

....já už přemýšlím o tom, jestli jej ještě vůbec chci zpátky.....

Mikeš napsal(a):

sonrisa_1976 napsal(a):

Ahojky všichni..........Už jsem tady zase..... vypadalo to, že to nějak zvládnu.....nový život, kadeřník, hadříky, známost..... ale všechno je zase na začátku..... tuhle neděli jak mi po víkendu vrátil děti.... řekl mi, že uvažoval, že se vrátí, objal mě a řekl mi že mě miluje, ale že mi moc ublížil.....plakal jak odjížděl...... dneska mi volal a řekl mi, že to že mě miluje mi řekl jen ze soucitu a že se už nikdy nevrátí......

Promiň, Sonriso, ale to je vážně blbec, sorry za ten výraz...

"uvažoval, že se vrátí..."
"plakal jak odjížděl..."
"že mě miluje mi řekl jen ze soucitu..."
"že se už nikdy nevrátí..."

Neomlouvej se..... je to blbec.... myslím si, že sám neví co chce.....a já toho blbce pořád miluju..... a to mě tááák strašně štve.....

Ahoj, i já prožívám život po nevěře svého manžela. Ale dívám se na to už s odstupem, ikdyž nemůžu tvrdit, že mě to nebolí.  LAKINA dává ve svém příspěvku velmi dobré rady. Jen držet se jich je hodně těžké, když jste ztratili všechnu svoji sebeúctu a zdá se vám, že se válíte ve špíně. Jde do. Ale pomalu. Opravdu, jak říkala moje babička, čas všechny rány zhojí.

Sonri, ahoj. Nahoru, dolů, nějakou dobu to tak bude. Netrap se tím, že ho máš ráda, že bys ho vzala zpátky. Kdo nezažil, nepochopí. Máš děti, to je jiné, máš odpovědnost i za ně.
Čím víc se on bude chovat takhle,  tím rychleji tě to pustí.
Nereaguj na jeho výlevy, řekni mu, ať zavolá jindy, že teď nemůžeš mluvit a má po ptákách. Ať tyhle srdceryvný žvásty vykládá někomu jinýmu.
A neboj, zvládneš žít bez něj, žila jsi i před ním.

Člověka to změní, včera jsme měli rozhovor typu: "Stejně už půjdu brzo do kopřiv". (M) Dřív bych mu řekla, že to já přece nechci, teď jsem prohlásila, že bude muset počkat až narostou a pak že aspoň nebude mít regma.

Ahojky Pan,

jak vidím, tak jako vždycky Tobě stačí jedna věta, na co Já potřebují celý odstavec.
Mám se fajn.  Doma mám jednoho "moralistu" nad jehož některými výroky v duchu kroutím hlavou a říkám si něco o potrefené huse. Čím to je, že ten co sám měl  máslo na hlavě a teď se snaží vytvářet dojem vzorné počestnosti má plnou pusu morálky?To víš, pro mne je to občas jako červená barva pro býka, takže nevydržím a na jeho proslovy o morálce si občas rýpnu.Prostě nejde odolat.Ale všechno je to spíše v žertu. Je, ale pravda, že se hodně změnil, nebo Já?  Jen když potkám dotyčnou, tak mi ten den není dvakrát a doma pak většinou zalezu do svého koutečku a háčkuju a háčkuju. Asi to v sobě ještě pořád nemám úplně dořešený.Ale bojuji s tím a tak často to zase není. Naučila jsem se mít ráda¨, nechcít řešit všechno hned a hlavně už nějakou dobu žiji s pocitem, že jsem manželova partnerka, né ženská, kterou má napsanou v občance a má s ní dvě děti. Mimochodem k dětem: Kluk (17 let) má o 4 roky starší přítelkyni - prvotní šok vystřídala úleva, protože je tak zamilovaný, že nemá čas na lumpárny(tedy,doufám). Z holky se vyklubala fajn rozumná žába, takže když spolu budou celou střední (ona vysokou), tak mám jistotu, že tou jeho pubertou proplujeme bez úhony. Dcera se staečně pere s Tourethovým syndromem a díky našemu skvělému neurologovi nemusí brát žádná psychofarmaka a je jen na lécích na přírodní bázi. Její stav je dobrý a určitě tomu přispívá i to, že doma je normální rodinné ovzduší.
Jsi hodná, že si mne ještě pamatuješ. Už sem jen občas nakukuji. Zpravidla se necítím na to něco radit, ale mám radost, když se tady dozvídám, že některé našly svou cestu a dokázaly se postavit a jít, protože když se opravdu chce, tak to jde. Třebas pomalu a dlouho, ale jde.
Moc moc moc zdravím a přeji dny plné pohody a radosti ze života.
PS. Konečně už umím smajlíky. Teda doufám.

Sofi, tak to je bezva, ale že to jednu dobu nevypadalo, co?
No hele, jestli moralizuje, uvař mu kafe a pošli ho zase víš kam viď )) On si tam zamoralizuje pěkně v klídku a možná mu v tom smrádku zasejc něco dojde

Nu a místo háčkování mám nabídku - sepiš ten svůj fascinující příběh a pošli mi ho. Já se přece jen nevzdala myšlenky, že knížka bude No a ten tvůj je obvzláště okořeněný a vypečený

Se synem si nedělej starosti, když vezmeš, že ženy statisticky přežívají své muže o 5 - 8 let, tak je děvče v normě.
A dceři držím palce.

Ahojky,
takže u nás se to nakonec otočilo proti mě..... jsem ku*va a mám na krku cedulku, že jdu za babku.... prý mu mám poděkovat za to jak teď vypadám......no nic pro mě..... Po víkendu na nic.... v pátek měl přijet v 17h...přijel ve 19.30 s tím, že byli kupovat stěnu (jak brečel, že chce být s dětmi co nejdýl...a že nemají peníze....) v neděli je měl dovézt podle dohody kolem 20h...nic....volám, píšu a nic.... ve 21.h se mi ráčil napsat smsku, že už pojedou domů.... nakonec jsem mu volala a řekla mu, ať s nimi v noci nikam nejezdí a odvede si je ráno do školky.... brblal, že ani neví kam má jít, ale nakonec je odvedli společně s tetou do školky....Zvládli to na výbornou.... Po obědě jsem si šla vyzvednout děti a co jsem se nedozvěděla.... Od mé 4,5leté dcerky... že mě nemá ráda, že chce tetu-maminku a že já jsem špindíra....Na to jsem volala manželovi, a požádala ho, aby se o mě nebavili v přítomnosti dětí a on na to reagoval s tím, že se o mě vůbec nebavili a že jsem blbá.... Nakonec z něj vylezlo, abych mu ofotila rodné listy dětí.... chce je do péče, protože já jsem nesouhlasila se střídavou péčí, ale navrhla jsem mu víkendy-kdykoli + kdykoli přes týden po práci, že si může přijet za dětmi.....tak se mu prý mstím a tak že je bude vychovávat on.....Takže tak.... je mi na nic, ale mám oporu..... mám "kamaráda" můžu se mu vypovídat a je mi sním moc hezky.... i když pořád myslím na toho.... na manžela.... proč? Pořád ho miluju i přes všechny urážky a hádky, už se rozumně nedokážeme spolu vůbec bavit.....Ale zpátky už jej nechci.... půjdu požádat o rozvod....

Taky si říkám a ptám se, kam se vždycky podějí ti fajn chlapi, když se zamilují jinde. Kam se poděl ten můj prima mužský, když se zamiloval jinde.
Říkám si pro sebe, že zemřel. Že už není. Tak je to pro mě lehčí. Dneska mám nějakou smutnou.

Sonriso, drž se. Nevím, co víc  v tuto chvíli napsat, abych tě nějak podpořila.

Sonriso - když to čtu, je mi tě líto, co musíš zvládat. Ale věřím pevně, že ty to dokážeš. Jen prosím tě nedopusť, aby do toho zatahoval ty děti. To co ti řekla malá ..... tvrdě bych se mu ohradila, že jestli ještě jednou zjistím, že o tobě před dětmi něco takového vykládá, tak že jsou možnosti, jak mu v tom zabránit. A každý dětský psycholog bude na tvé straně.
Vy dva jste si ublížili. Ale pro vaše děti budete vždycky máma s tátou a to jak se k nim budete chovat, tím ovlivníte celý jejich život i jejich budoucí vztahy.
Dovedu si představit, jak hrozně těžké to musí být - posílat děti na víkend k tátovi s vědomím, že je tam i ona. Čas i tohle obrousí. Třeba je to dobrá máma a bude se chovat k vašim dětem hezky. Bylo by to dobře.
A i když o svěření dětí požádá, ještě to neznamená, že mu soud vyhoví. Pokud u tebe není žádný problém s výchovou, proč by děti měly odcházet z domova do cizího prostředí, k cizí paní.
A s rozvodem ..... proč bys měla ty žádat o rozvod? Ty ses přece rozvádět nechtěla. To bych neřešila. To je jeho problém. Nikdo ho nevyháněl, odešel sám. A nezapomeň, že dokud jste manželé, neměl by nakládat libovolně s vašimi penězi, majetkem ..... to není nějaká pomstychtivost, to je třeba ohlídat už kvůli dětem.
A opravdu se snaž nehádat se s ním. Nikdy nevíš, co se ještě může stát. Nepal zbytečně mosty. Těžko se něco obnovuje, když se před tím řeknou věci, které ani jeden tak říct třeba nechtěl, ale ve vzteku se neovládl.

Upravil(a) Salen (23. 3. 2009 21:08)