|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
wiki-Je důležité - při každé činnosti (třeba umývání oken) zjistit, zda-li to dělám proto, abych byla spokojená nebo proto, že musím a někdo si to přeje, i když se přemáhám.
Pokud svoji činnost omezím na tu dobrovolnou (já umývám okna prot, že je chci mít čisté a těší mě to), tak vlastně k trpitelské pozici - která je sakra nepříjemná - nikdy nedojde. (jéžíš zase musím umývat okna, nikdo jiný to neudělá..) Ani zpětně.
jenže já teda někdy musím dělat věci povinně a nikdo jiný je neudělá. beru to tak, že jiná možnost není a rozhodně k tomu nepřistupuji jako trpitel. jak to řešíš? namluvíš si, že to děláš dobrovolně a ráda?
Není tady

Tercila napsal(a):
Tercila Smutno je nám přece za fajn férovým člověkem, a ne za takovým.... No ni? Drž se."
Vanilka: "To vytučněné je pravda, která ale platí i pro něho. Neodchází se lehce od fajn férové ženské (navíc na mateřské a s dalším malým dítětem). Potřebuje si proto Sonrisu v mysli nějak očernit a znemožnit, to je normální reakce......a Sonrisa mu na tu jeho hru přistupuje a pěkně mu ten odchod usnadňuje... Čímž neříkám, že to Sonrisa dělá špatně, ono v její situaci zůstat v klidu, příjemná, chápavá a nad věcí je spíš role pro anděla, ne pro člověka..."
Vanilko, máš pravdu, jistě. Pro Sonrisu je to celé těžší v tom, že ona si tuto situaci dobrovolně nevybrala, viď.
Určitě hodně rozumných ženských, které se dokázaly včas nadechnout a tuto pro ně překvapivou a složitou situaci jakžtakž kočírovat, chtělo být pro toho svého partnera, byť odcházejícího, fajn a férovými. Otázka je, jestli za to ten očerňující chlap vůbec stojí, že...
Neviem, či za to stojí ten hclap, ale mne za to stojí MOJ OSOBNÝ pocit. Ja budem musieť až do smrti žiť so sebou a s tým, aká som - trebárs aj v záťažových situáciách. Ono nie je až ťaké ťažké byť milý, ústretový a úžasný človek, keď nám všetko vychádza, ale byť frajer/ka, keď to máme pos.r.a.n.ý.m navrch - to už je, panečku, niečo. Ja si takých ľudí vážim, aj keď s nimi nie som schopná alebo ochotná vytvoriť partnerský vzťah(trebrás preto, že to sú ženy
). Ľudsky si ich vážim. 
Není tady

Wiki napsal(a):
Je důležité - při každé činnosti (třeba umývání oken) zjistit, zda-li to dělám proto, abych byla spokojená nebo proto, že musím a někdo si to přeje, i když se přemáhám.
Pokud svoji činnost omezím na tu dobrovolnou (já umývám okna prot, že je chci mít čisté a těší mě to), tak vlastně k trpitelské pozici - která je sakra nepříjemná - nikdy nedojde. (jéžíš zase musím umývat okna, nikdo jiný to neudělá..) Ani zpětně.
Wiki naprostý souhlas. Jen z vlastní zkušenosti bych doplnila, že existují i expertky, které činnosti sice dělají dobrovolně ale když se jim to hodí, tak při nejbližší příležitosti se hodí do stavu oběti a protějšku omlátí o hlavu, co že to pro ně všechno dobrovolně dělá
. Je to na zabití a ještě k tomu dost silná manipulace
.
Není tady

agewa napsal(a):
wiki-Je důležité - při každé činnosti (třeba umývání oken) zjistit, zda-li to dělám proto, abych byla spokojená nebo proto, že musím a někdo si to přeje, i když se přemáhám.
Pokud svoji činnost omezím na tu dobrovolnou (já umývám okna prot, že je chci mít čisté a těší mě to), tak vlastně k trpitelské pozici - která je sakra nepříjemná - nikdy nedojde. (jéžíš zase musím umývat okna, nikdo jiný to neudělá..) Ani zpětně.
jenže já teda někdy musím dělat věci povinně a nikdo jiný je neudělá. beru to tak, že jiná možnost není a rozhodně k tomu nepřistupuji jako trpitel. jak to řešíš? namluvíš si, že to děláš dobrovolně a ráda?
agewo, já jsem časem zjistila, že vlastně nic nedělám povinně. Ano, jsou činnosti, které jsou mi krajně nepříjemné ale vždycky je dělám, protože jsem se rozhodla, že to chci udělat. Z duše nesnáším vysávání ale stejně to 2x až 3x týdně vysávám. Ne protože mě k tomu někdo nutí ale protože to prostě chci udělat a mít čisto. Žádná povinnost tam není.
Není tady
sonrisa_1976 napsal(a):
Ahojky.... no dnešní dopoledne....jak si přijel pro děti, opět hádka.... jsem mu řekla, že je to dnes naposled co na něj čekáme, že příště čekám 15min a balíme se a jedeme kamkoli....vysmíval se mi a smál se jak říkal, já se polepším.... no příště hošánek pokud nedojede pro děti včas má smolíka....taky mi řekl, že od něj neuvidím ani korunu navíc, opět mi jde prý jen o peníze....a ano, vlastně jde, ale pro děti!!! ....Jinak jsem se dověděla, že těch skoro 11let byl se mnou ze soucitu, že mě vlastně nikdy nemiloval, že ona je ta pravá.... já mu řekla, že mu podepíšu dohodu o rozvodu....už to chci mít za sebou....vždyť on si ani ne Den dětí na své děti nevzpomněl....a i svátek naší dcerky jsem mu připomněla....taky naposled, už to dělat nebudu....ať se stará jak umí...chjooo..proč lže sám sobě?
Sonriso - ohledně toho vytučněného...tohle mi říct chlap, tak jsem odmilovaná natotata. Máš snad nějakou svou hrdost, né? Seber se (vnitřně) a ukaž tomu pacholkovi, že nějaká taková šlapka tobě nesahá ani po kotníky. Dobře píšeš, že mu podepíšeš dohodu, ať to máš co nejdřív za sebou, uvidíš, až ti přijde rozsudek o rozvodu, spadne ti kámen za srdce a bude to trampolína ze dna. A tu jeho otrhanou kopretinu mu přej - až budeš odcházet ze soudní síně, popřej mu hodně štěstí do dalšího života a sobě si to přej také. Uvidíš časem, jak se věci správně mají... nad takovým exemplářem bach ani slzu neuronila. Držím palce, však si silná, určitě to v sobě máš, tak konej.
Není tady
amba napsal(a):
Martinka:
Kde můžeš, napíšeš, že vina je na obou stranách, 50:50. No, teoreticky máš pravdu, praxe často bývá trošku jiná.
Představ si maminu, která se stará o dvě malé děti, které ještě nejsou soběstačné. Musí je při všech jejich potřebách obsloužit,nebo alespoň na ně dohlédnout, mezi tím nakoupit, uvařit, uklidit, vyprat, vyžehlit, hrát si s nimi, vyřídit růzé věci na úřadech, rozvíjet je a učit samostatnosti (jídlo, nočník, oblékání, řeč atd. ). Samozřejmě k tomu patří i nehody, takže donekonečna uklízet. Musí jim dát i prostor na vlastní hry, večer hygiena, zoubky, pohádky. Nemluvím o "lítání" po doktorech a péči v době nemoci. Son má ještě starší dceru, která je sice už samostatná, ale maminku potřebuje k "povídání o životě a svých starostech". Nad tím nemůže matka (rodiče) mávnout rukou že jsou to prkotiny, pro mladého člověka jsou to velmi vážné věci a taky že jsou. Věř tomu, že večer, po celodenním kolotoči, toho má ženská na mat./rod. DOVOLENÉ dost.No, když už je na té dovolené, předpokládá se, že všechno stihne a zařídí.
Po delším úvodu se dostávám k tomu, že už jí nezbývá čas a někdy ani síla na vlastní potřeby - masáže, holič,kosmetika, atd. Někdy na to nemá ani finance a někdy zase není nikdo, kdo by jí děti pohlídal. Stává se, že už není zářící hvězda a večer nevítá muže roztoužená milenka, ani modelka oblečená do posledních výstřelků. Někdy ani není tak vzorný pořádek, jak by si muž představoval.
Souhlasím s tebou, že obětavá péče o rodinu se často stává tou 50 % VINOU. Není tomu tak vždycky,ale často ano.
Pak se žena nestačí divit, když v blízkosti pána tvorstva zabliká hvězdička a jemu mozek spadne do kalhot.
Vážně, vůbec se nedivím, protože vedle bezstarostné hvězdičky nemá pán žádné starosti a odpovědnost(ty laskavě přenechá manželce). Ano, má 50% viny, že odešel, ale co měl chudák jiného dělat? Žít vedle uhoněné manželky, pořád po něm něco chce, děti furt něco potřebují a nebere to konce. Jo, ospravedlní si to tím, že stejně 50% viny na tom, jaký je, má manželka, protože jen s něčím otravovala a nedalo se s ní vydržet.
Já jsem v soudech o vině 50:50 opatrná.

k tomu není co dodat...ale Jájistky si na tom stejně něco najdou...třeba to, že to nemá dělat, že? Nebo si ten čas na sebe najít, že? A KDE? Jinak se to mluví mamině, co má děti už ve škole, a jinak mamině, co ty své robátka ještě občas poponáší. Už kdysi dávno jsem se tu prtala, jak to má taková ženská udělat...aby tu proklamovanou 50% vinu díky kolotoči kolem rodiny neměla....nikdo nedokázal odpovědět rozumným důvodem.
Není tady
Zklamaná napsal(a):
sonrisa_1976 napsal(a):
Ahojky.... no dnešní dopoledne....jak si přijel pro děti, opět hádka.... jsem mu řekla, že je to dnes naposled co na něj čekáme, že příště čekám 15min a balíme se a jedeme kamkoli....vysmíval se mi a smál se jak říkal, já se polepším.... no příště hošánek pokud nedojede pro děti včas má smolíka....taky mi řekl, že od něj neuvidím ani korunu navíc, opět mi jde prý jen o peníze....a ano, vlastně jde, ale pro děti!!! ....Jinak jsem se dověděla, že těch skoro 11let byl se mnou ze soucitu, že mě vlastně nikdy nemiloval, že ona je ta pravá.... já mu řekla, že mu podepíšu dohodu o rozvodu....už to chci mít za sebou....vždyť on si ani ne Den dětí na své děti nevzpomněl....a i svátek naší dcerky jsem mu připomněla....taky naposled, už to dělat nebudu....ať se stará jak umí...chjooo..proč lže sám sobě?
Sonriso - ohledně toho vytučněného...tohle mi říct chlap, tak jsem odmilovaná natotata. Máš snad nějakou svou hrdost, né? Seber se (vnitřně) a ukaž tomu pacholkovi, že nějaká taková šlapka tobě nesahá ani po kotníky. Dobře píšeš, že mu podepíšeš dohodu, ať to máš co nejdřív za sebou, uvidíš, až ti přijde rozsudek o rozvodu, spadne ti kámen za srdce a bude to trampolína ze dna. A tu jeho otrhanou kopretinu mu přej - až budeš odcházet ze soudní síně, popřej mu hodně štěstí do dalšího života a sobě si to přej také. Uvidíš časem, jak se věci správně mají... nad takovým exemplářem bach ani slzu neuronila. Držím palce, však si silná, určitě to v sobě máš, tak konej.
k tomuhle nic nemám.....jen ....děkuji......
Není tady
Ještě dopisuji k tématu 50:50
sorry, že se vám to může zdát pozdě, ale čtu to až teď 
Takže jak jsem očekávala, našly se tu takové, které po padesátce háží tyto rady - že si za to může ženská sama...a přitom samotným se jim teprve ve čtyřiceti rozsvítilo v hlavě.
Mám pravdu, že?
To se jim to kecá, když děti už mají z baráku osamostatněné a té, které tuto "radu" dávají, má děti malé. Která je na mateřské a přímo závislá na živiteli rodiny.
Son - opravdu, není to tvá vina, že si se pečlivě starala o děti, manžela, vaření, úklid, domácnost...a dopadla si takto (co si jiného taky mohla očekávat)........tyhle kydy může říct akorát taková, která myslí jen na sebe, ale sama v tvém věku a v té samé situaci (na mateřské, děti v závěsu) dělala to samé a teď hází rozumy. I kdyby se dostala do stejné situace nyní po přečtení celé knihovny - finanční závislost na mateřské....opět bude dělat to, co děláš ty - bude se starat o děti, když nebude mít hlídání, paty z domu nevytáhne a pokud bude mít partnera takového, jaký je ten tvůj, také bude dštít na jeho hlavu.... a žádné psychoknížky s universálními radami ji v tom nepomůžou 
Není tady
Zklamaná napsal(a):
Ještě dopisuji k tématu 50:50
sorry, že se vám to může zdát pozdě, ale čtu to až teď
Takže jak jsem očekávala, našly se tu takové, které po padesátce háží tyto rady - že si za to může ženská sama...a přitom samotným se jim teprve ve čtyřiceti rozsvítilo v hlavě.Mám pravdu, že?
To se jim to kecá, když děti už mají z baráku osamostatněné a té, které tuto "radu" dávají, má děti malé. Která je na mateřské a přímo závislá na živiteli rodiny.
Son - opravdu, není to tvá vina, že si se pečlivě starala o děti, manžela, vaření, úklid, domácnost...a dopadla si takto (co si jiného taky mohla očekávat)........tyhle kydy může říct akorát taková, která myslí jen na sebe, ale sama v tvém věku a v té samé situaci (na mateřské, děti v závěsu) dělala to samé a teď hází rozumy. I kdyby se dostala do stejné situace nyní po přečtení celé knihovny - finanční závislost na mateřské....opět bude dělat to, co děláš ty - bude se starat o děti, když nebude mít hlídání, paty z domu nevytáhne a pokud bude mít partnera takového, jaký je ten tvůj, také bude dštít na jeho hlavu.... a žádné psychoknížky s universálními radami ji v tom nepomůžou
opět můžu jen poděkovat....holka moje, mluvíš mi z duše....
Není tady
Selima napsal(a):
Sonri, sorry, ale z tvojho opisu: Tvoja "vina" je minimálne tá, že si si za otca svojich detí vybrala de.b.i.l.a. Súhlasíš? Alebo sa stal de.b.i.l.o.m až pri tebe?
Nevybrala si ani deb*ila, ani se jím nestal po boku Sonrisy - stal se jím tehdy, když se mu do cesty připletla ochotná rozhoďnožka - klasika - rozum se přestěhoval do nižších partií.
Upravil(a) Zklamaná (9. 6. 2009 17:07)
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Já si zase myslím Son, že chybka je spíš v tom, že jsi chtěla být dokonalá manželka. Vytvořila jsi svému muži téměř sterilní prostředí, aby mohl myslet jen a jen na sebe, na svou karieru...
"....dělala jsem všechno co šlo za něj, objednávala ho k lékaři, našla mu práci, cokoli na úřadech..jela jsem já a třeba i s dětmi "v podpaží" večer měl nachystanou večeři, děti v postýlkách, doma klid a pohoda..."
Takhle se bohužel k muži-chlapci chová jeho matka, ta se pro něho do jisté míry a v jisté době může i obětovat.
Bohužel partnerka se takhle chovat nemůže, leda by byl její partner nesvéprávný...
Nu a pokud se k němu tak chová.... konce jsou jak přes kopírák - chlapec si najde "lepší" pečovatelku.
Dokonalá žena to dělá a dokonalý muž to dokáže ocenit - co jiného na to říct...že oba dokonalí jsou chybující? Aha - možná si měli dělat naschvále už od začátku, držet toho druhého tak nějak v nejistotě....
nene, stále nemáš páru o tom, co je vztah dvou lidí - že je to jeden celek. A tak by to mělo i být - ale je tu už moc těch Jájistů a hrabačů vlastního písečku... smutné
Není tady
majkafa napsal(a):
Nepřemýšlej dopředu, co bude dál. To stejně nevymyslíš. Chovej se, jak ti radí holky, neplakej před ním, nenech se strhnout k nesmyslným diskusím. Buď věcná a nebuď příliš smutná před ním, pokud to jen trošku jde.
A já zase říkám - přemýšlej dopředu, protože svými myšlenkami si utváříš budoucnost - i přítomnost už je minulostí a stala se z tvé minulosti. Ale když budeš přemýšlet dopředu, co a jak TY BUDEŠ DĚLAT, tak pak se ti začne rozvíjet budoucnost taková, jakou budeš chtít žít. Ne nadarmo se píše: "Žijte život, jaký chcete"....to slovo chtít je právě tím budoucnem. A jakou budeš mnít budoucnost si utváříš právě teď, v přítomném čase.
Není tady
Sonrisko moc Tebe i ostatní přispěvatele zdravím. Po delší době mám pocit, že snad mám co říct nebo se snad zeptat. Nemyslíš, že jsi to s tou péčí o manžela trošku přeháněla? v jednom příspěvku na minulé straně píšeš, že jsi ho objednávala k lékaři, o všechno se starala... nevím přesně, tak nechci citovat špatně, jen můj pocit z toho že jsi fakt byla až předokonalá.
Jenže co když ta dokonalost a starost o něj je prostě pro muže nepřitažlivá?
Nevím, jenom tak uvažuju... Začni od sebe, od toho jestli jsi ho takhle jak ho miluješ a nenávidíš teď - milovala i před tím. Nebo to byly stojaté vody? Nic není černý ani bílý, 50 na 50 se mi taky nelíbí, ale může to být třeba 40 na 60 nebo 30 na 70..., ale zkus se na to podívat tak, že něco nebylo dobře.
P.S.: Nelíbí se mi, že se tady o té milence mluví jako o rozhoďnožce a šlapce - a o něm jako o manželovi. Trochu nepoměr - jo a beru to osobně, přiznávám, že mi to zrcadlí nebo co...
Není tady
Kukačka napsal(a):
Wiki - s tímhle bojuju u své matky. Viz to umývání oken a následné trpitelství.
výborně napsáno. Proč si to moje máma nepřečte?
sorry kukačko - ale proč to mamince nedáš přečíst sama.... 
joo, a jen tak mimo řečí o čtení se ji zmiň o tom, že ta kukačka, že si to ty...to bude mít maminka taky nad čím přemýšlet
sorry - ale docela hezky si mi nahrála, nešlo odolat 
Není tady

sonrisa_1976 napsal(a):
Zklamaná napsal(a):
Ještě dopisuji k tématu 50:50
sorry, že se vám to může zdát pozdě, ale čtu to až teď
Takže jak jsem očekávala, našly se tu takové, které po padesátce háží tyto rady - že si za to může ženská sama...a přitom samotným se jim teprve ve čtyřiceti rozsvítilo v hlavě.Mám pravdu, že?
To se jim to kecá, když děti už mají z baráku osamostatněné a té, které tuto "radu" dávají, má děti malé. Která je na mateřské a přímo závislá na živiteli rodiny.
Son - opravdu, není to tvá vina, že si se pečlivě starala o děti, manžela, vaření, úklid, domácnost...a dopadla si takto (co si jiného taky mohla očekávat)........tyhle kydy může říct akorát taková, která myslí jen na sebe, ale sama v tvém věku a v té samé situaci (na mateřské, děti v závěsu) dělala to samé a teď hází rozumy. I kdyby se dostala do stejné situace nyní po přečtení celé knihovny - finanční závislost na mateřské....opět bude dělat to, co děláš ty - bude se starat o děti, když nebude mít hlídání, paty z domu nevytáhne a pokud bude mít partnera takového, jaký je ten tvůj, také bude dštít na jeho hlavu.... a žádné psychoknížky s universálními radami ji v tom nepomůžouopět můžu jen poděkovat....holka moje, mluvíš mi z duše....
Fakt? Fakt máš takýto pocit OBETE? Lebo to je niečo, čo MOŽEŠ urobiť: rozhodnúť sa, ako sa k tomu postavíš, ako vezmeš svojho manžela, seba samú, prípadne milenku(hoci tú by som ja osobne nebrala jednoducho do úvahy) a ako si to nastavíš pre ďalší život: Či sa staneš doživotne zatrpknutou obeťou a kyslou hubou, alebo či sa staneš ženou schopnou samostatného života, hrdou, sebavedomou a samostatnou jednotkou(nepliesť s osamelosťou alebo singlovstvom). Bez ohľadu na to, či ostanete spolu, rozídete sa ako priatelia alebo v zlom a už sa nikdy neuvidíte: o tomto si môžeš rozhodnúť sama.
A s pocitom obete sa nežije dobre, už len preto by som sa snažila tomu vyhnúť(bez ohľadu na deti, psov, mačky, hmotné majetky, apod.).
Není tady
Wiki napsal(a):
Holky - obecně, ne konkretně k Son, ani nikomu jinému, protože se to taky promítá téměř do všech příspěvků...a myslím že i Pandora to ťukla..
Myslím si, že je strašně důležité chovat se vždy tak (ať vdaná, s dětmi, bez, s partnerem, s partnerkou), abych se dobrovolně nestavěla do role oběti.
Já jsem tiše, když on spí, já ho nechal se učit, dělala všechno sama, já mu pomohla ke kariéře, převzala domácnost , vykašlala se na vlastní zaměstnání a kariéru, dala jsem mu děti a 20let života a teď odešel k milence..........a tisíce dalších věcí..
Je důležité - při každé činnosti (třeba umývání oken) zjistit, zda-li to dělám proto, abych byla spokojená nebo proto, že musím a někdo si to přeje, i když se přemáhám.
Pokud svoji činnost omezím na tu dobrovolnou (já umývám okna prot, že je chci mít čisté a těší mě to), tak vlastně k trpitelské pozici - která je sakra nepříjemná - nikdy nedojde. (jéžíš zase musím umývat okna, nikdo jiný to neudělá..) Ani zpětně.
To byl můj poznatek praktický, zpětně pár let, kdy jsem se rozčilovala, že něco není a že musím já, a to jen já ..atd.
To je tak něco osvobozujícího, že všechno, co pak člověk dělá se stává radostným. Člověk je najednou úplně dospělej (!).
Působí to vlastně jako prevence dodatečného zpětného zjištění "oběti" a na druhou stranu já se stávám tím rozhodným prvkem v životě, který se přizpůsobí, jen tehdy, když skutečně a dobrovolně chce a ponese si za to taky odpovědnost.
Ano, přesně tak to je.
Jenže málokterá to umí vůbec rozšifrovat, natož si to přiznat...
Jedou v programu: "čím víc dávám, tím víc přece musím AUTOMATICKY dostat"
Nemusím, ba naopak 
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Ano, přesně tak to je.
Jenže málokterá to umí vůbec rozšifrovat, natož si to přiznat...
Jedou v programu: "čím víc dávám, tím víc přece musím AUTOMATICKY dostat"
Nemusím, ba naopak

Jo jo, rovnováha muší bejt... když jeden víc dává, ten druhý musí automaticky víc přijímat... jinak by rovnováha nefungovala 
Není tady
solkla napsal(a):
P.S.: Nelíbí se mi, že se tady o té milence mluví jako o rozhoďnožce a šlapce - a o něm jako o manželovi. Trochu nepoměr - jo a beru to osobně, přiznávám, že mi to zrcadlí nebo co...
Nic si z toho nedělej. Taková pojmenování používají pouze některé exempláře. 
Zklamaná napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Já si zase myslím Son, že chybka je spíš v tom, že jsi chtěla být dokonalá manželka. Vytvořila jsi svému muži téměř sterilní prostředí, aby mohl myslet jen a jen na sebe, na svou karieru...
"....dělala jsem všechno co šlo za něj, objednávala ho k lékaři, našla mu práci, cokoli na úřadech..jela jsem já a třeba i s dětmi "v podpaží" večer měl nachystanou večeři, děti v postýlkách, doma klid a pohoda..."
Takhle se bohužel k muži-chlapci chová jeho matka, ta se pro něho do jisté míry a v jisté době může i obětovat.
Bohužel partnerka se takhle chovat nemůže, leda by byl její partner nesvéprávný...
Nu a pokud se k němu tak chová.... konce jsou jak přes kopírák - chlapec si najde "lepší" pečovatelku.Dokonalá žena to dělá a dokonalý muž to dokáže ocenit - co jiného na to říct...že oba dokonalí jsou chybující? Aha - možná si měli dělat naschvále už od začátku, držet toho druhého tak nějak v nejistotě....
nene, stále nemáš páru o tom, co je vztah dvou lidí - že je to jeden celek. A tak by to mělo i být - ale je tu už moc těch Jájistů a hrabačů vlastního písečku... smutné
Kristovanoho! To ty nemáš páru, co to je vztah dvou lidí (podle tohohle příspěvku soudě), promiň. Smutné. BI
Proč je tady teda tolik nešťastných "dokonalých" manželek, které dělaly prví poslední, a přesto....
Veškerá péče, umetená cestička, teplé jídlo a podobně nedělají přece ještě vyrovnaný harmonický vztah...
Selima napsal(a):
sonrisa_1976 napsal(a):
Zklamaná napsal(a):
Ještě dopisuji k tématu 50:50
sorry, že se vám to může zdát pozdě, ale čtu to až teď
Takže jak jsem očekávala, našly se tu takové, které po padesátce háží tyto rady - že si za to může ženská sama...a přitom samotným se jim teprve ve čtyřiceti rozsvítilo v hlavě.Mám pravdu, že?
To se jim to kecá, když děti už mají z baráku osamostatněné a té, které tuto "radu" dávají, má děti malé. Která je na mateřské a přímo závislá na živiteli rodiny.
Son - opravdu, není to tvá vina, že si se pečlivě starala o děti, manžela, vaření, úklid, domácnost...a dopadla si takto (co si jiného taky mohla očekávat)........tyhle kydy může říct akorát taková, která myslí jen na sebe, ale sama v tvém věku a v té samé situaci (na mateřské, děti v závěsu) dělala to samé a teď hází rozumy. I kdyby se dostala do stejné situace nyní po přečtení celé knihovny - finanční závislost na mateřské....opět bude dělat to, co děláš ty - bude se starat o děti, když nebude mít hlídání, paty z domu nevytáhne a pokud bude mít partnera takového, jaký je ten tvůj, také bude dštít na jeho hlavu.... a žádné psychoknížky s universálními radami ji v tom nepomůžouopět můžu jen poděkovat....holka moje, mluvíš mi z duše....
Fakt? Fakt máš takýto pocit OBETE? Lebo to je niečo, čo MOŽEŠ urobiť: rozhodnúť sa, ako sa k tomu postavíš, ako vezmeš svojho manžela, seba samú, prípadne milenku(hoci tú by som ja osobne nebrala jednoducho do úvahy) a ako si to nastavíš pre ďalší život: Či sa staneš doživotne zatrpknutou obeťou a kyslou hubou, alebo či sa staneš ženou schopnou samostatného života, hrdou, sebavedomou a samostatnou jednotkou(nepliesť s osamelosťou alebo singlovstvom). Bez ohľadu na to, či ostanete spolu, rozídete sa ako priatelia alebo v zlom a už sa nikdy neuvidíte: o tomto si môžeš rozhodnúť sama.
A s pocitom obete sa nežije dobre, už len preto by som sa snažila tomu vyhnúť(bez ohľadu na deti, psov, mačky, hmotné majetky, apod.).
Bože Selimo, co se to tady snažít vpáčit Sonrise do hlavy? Vždyť ty si ani nedokážeš domyslet, na co vlastně Sonrisa reagovala...
Sonrisa určitě nemá pocit, že se stala obětí - tak se ji to tu nesnažte vtloukat do hlavy - ona totiž žádnou obětí není - možná ji nečteš pořádně, nebo ti to dělá problémy, ale já jsem od ní právě tyto nějaké "nářky" neslyšela...možná postesk nad tím, co vše tedy pro něj dělala...dobrá, ale určitě v konkrétní době tyhle obětní nářky neházela manžýelovi k večeři. To, že to napsala, že objednávala třeba manžela k zubaři,...co je na tom? Mě například objednává k zubaři muž, dokonce se mnou i po doktorech jezdí...mám ho brát chudáka jako obět, co že to pro mě všechno dělá? Nemůžeš ani na špetku připustit, že to dělala PRO VZTAH, že to takto třeba měli nastavené - on do večera vydělával peníze, ona se tedy starala - na mateřské - o domácnost a děti, popřípadě při procházce to vzala kolem ordinace a objednala manžela, protože třeba věděla (jojo - asi ji natlučete, že se i pro něj stala maminkou), že v závaliu práce na to zase zapomene? Není žádná zatrpklá obět a kyslá huba....
Ted už je to pryč - no tak si posteskla, že když už se tu o tom zavedla řeč, že vlastně tohle všechno také dělala (mimochodem, já to taky dělala a dělám - pro mě je to prostě normální - já si nehraji na vlatsním písečku, jak singl baby) - pokud vidím a čtu pořádně, tak musím zjistit, nebo alespoň vycítit, že už to není tak, jak bylo z počátku, když tu začala Sionrisa psát...
Není tady
majkafa napsal(a):
solkla napsal(a):
P.S.: Nelíbí se mi, že se tady o té milence mluví jako o rozhoďnožce a šlapce - a o něm jako o manželovi. Trochu nepoměr - jo a beru to osobně, přiznávám, že mi to zrcadlí nebo co...
Nic si z toho nedělej. Taková pojmenování používají pouze některé exempláře.
...a hlavně pro některé exempláře 
Není tady
Bacha na to, aby toto pojmenování některých exemplářů některými exempláři jednou někdo nepoužil pro pojmenovávající exempláře.
Nebudu opakovat, že co vysíláme, to se nám vrací. 
Vanda napsal(a):
Zklamaná napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Já si zase myslím Son, že chybka je spíš v tom, že jsi chtěla být dokonalá manželka. Vytvořila jsi svému muži téměř sterilní prostředí, aby mohl myslet jen a jen na sebe, na svou karieru...
"....dělala jsem všechno co šlo za něj, objednávala ho k lékaři, našla mu práci, cokoli na úřadech..jela jsem já a třeba i s dětmi "v podpaží" večer měl nachystanou večeři, děti v postýlkách, doma klid a pohoda..."
Takhle se bohužel k muži-chlapci chová jeho matka, ta se pro něho do jisté míry a v jisté době může i obětovat.
Bohužel partnerka se takhle chovat nemůže, leda by byl její partner nesvéprávný...
Nu a pokud se k němu tak chová.... konce jsou jak přes kopírák - chlapec si najde "lepší" pečovatelku.Dokonalá žena to dělá a dokonalý muž to dokáže ocenit - co jiného na to říct...že oba dokonalí jsou chybující? Aha - možná si měli dělat naschvále už od začátku, držet toho druhého tak nějak v nejistotě....
nene, stále nemáš páru o tom, co je vztah dvou lidí - že je to jeden celek. A tak by to mělo i být - ale je tu už moc těch Jájistů a hrabačů vlastního písečku... smutnéKristovanoho! To ty nemáš páru, co to je vztah dvou lidí (podle tohohle příspěvku soudě), promiň. Smutné. BI
Proč je tady teda tolik nešťastných "dokonalých" manželek, které dělaly prví poslední, a přesto....
Veškerá péče, umetená cestička, teplé jídlo a podobně nedělají přece ještě vyrovnaný harmonický vztah...
protože mají nedokonalého muže...co se divíš? Vidím, že tě našlápla právě ta dokonalá žena, ale o dokonalosti muže si pomlčela...
Takže v tom případě je jen jeden v tom vztahu dokonalý....chybí tam ten dokonalý muž. A jak vidno, asi jich moc není....ale přeci to neznamená, že když si najdu nedokonalého muže, musím se stát automaticky taky nedokonalou....
Takže ty kristovanoho...co je podle tebe vztah dvou lidí? BI - moc by mě tvá teorie fakt zajímala, protože praxi ....?
Není tady
Zklamaná: a taky jsi svému muži sehnala zaměstnání jako Sonrisa? To už podle mě přesahuje rámec toho, co by manželka měla pro manžela dělat. Aby ona jemu sháněla zaměstnání. Aby on ji mohl živit? :-)
Není tady
majkafa napsal(a):
solkla napsal(a):
P.S.: Nelíbí se mi, že se tady o té milence mluví jako o rozhoďnožce a šlapce - a o něm jako o manželovi. Trochu nepoměr - jo a beru to osobně, přiznávám, že mi to zrcadlí nebo co...
Nic si z toho nedělej. Taková pojmenování používají pouze některé exempláře.
Specielně ty "exempláře", které se nevyrovnaly s tím, co samy sobě způsobily, nedokážou unést zodpovědnost za své činy a tak jim nezbyly než nadávky, hloupé kecy a kyselé hrozny 
Není tady