|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
lakina napsal(a):
vera napsal(a):
jednou to psala myslím Salen...........plánuj věci jenom na 24 hod., zakaž si představy, co bude pak.........naplno řeš jenom ten jeden den............mně to moc pomohlo
vidíš?přesně tak,jak píše vera,nemysli....nech at se on v tom štaví,není to ani pro něj jednoduché,ale ....je to jen chlap...geny-příroda..blabla,ty jsi tu JEN PRO SEBE A děti,měj se ráda,rozmazluj,přežij....bože jek bych ti pomohla,objala,tak jako mne tady holky před rokem...odkud jsi?
moc díky, že jste tu se mnou, já už chvílema nemůžu, mám pocit že na mě všechno padá, kam se podívám a ty prázdný skříně.....děti otázky kde je tatínek a maminko on za chvilku přijde.... staršně to bolí.....
jinak já jsem z Ostravy..
Není tady
Sonrisa 1976,
posílám ti aspoň virtuální srdíčko a drž se. Máš zdravé dětičky, dnešek včerejšek.......první dny jsou nejhorší, smírit se s tíma zvyknout siu, že ten člověk tam není.
Sama jsem si tím také prošla. Dokonce 2 x. Jednou ve 30 a pak za 3 roky znova.Ty pocity jaké ted máš nejsou napořád, bude líp.
Počítej s tím, že se určitě bude navracet a odcházet.... to oni rádi dělají. Ale jak si zažiješ nějaký ten rytmus v životě a bez něj, tak jde na to si zvyknout.
Bud silná a mysli hlavně na děti......vím, řekne se to, bnemáš jiné myšlenky než na něj.
Tak klidně piš, jsme tu.

Není tady
Psát budu, hodně mi to pomáhá ten tok myšlenek dostat ze sebe ven... je to děsný, zakazuju si myšlenky typu co asi zrovna dělá... že jeho nádherný oči koukaj na ni tak jako koukali na mě.... jeho ruce že objímají jinou.... bolí to .....Pomáhá mi být na něj nazlobená....
Není tady
sonrisa_1976 napsal(a):
Psát budu, hodně mi to pomáhá ten tok myšlenek dostat ze sebe ven... je to děsný, zakazuju si myšlenky typu co asi zrovna dělá... že jeho nádherný oči koukaj na ni tak jako koukali na mě.... jeho ruce že objímají jinou.... bolí to .....Pomáhá mi být na něj nazlobená....
ano nazlobená bud a nevzpomínej na to hezké,to až pak,ted mu jen nadávej a dělej mu věci na zlost,tzn. pečuj o sebe,cvič,změň účes,kup si nové hadry, zmenši si nos,prostě cokoliv z čeho padne na zadek až tě uvidí...a nejvíce sexy je žena pro muže,když je spokojená,sebevědomá,usměvavá a nevyčítá... tvař se záhadně a štastně jakoby jsi byla zamilovaná do někoho jiného,jako by ti vůbec,ale vůbec nechyběl....nech ho vyhnít v pochybnostech proč asi nejsi zlomená.....je to hrozně těžké...já vím,ale říkej si...já ti ukážu o co jsi přišel....zvedni hlavu a mysli jen na sebe,máš po něm absták,ten přejde,věř mi kočičko,prošla jsem si tím,jen ten čas a je sakra pomalý,ale bud t r p ě l i v á....jsme tu jen pro tebe a nenecháme tě padnout a víš co?já jsem ted dospělejší,vyrovnanější a štastnější...ted žij ze dne na den....pa máme tě rády a pomůžeme 


Není tady
Lakina- ono je to trochu po*né... Pokud bude dělat věci natruc a nepůjdou jí od srdce, stejně nebude vypadat spokojeně.. a jak se tu už psalo- ona musí být spokojená sama se sebou , dělat věci pro SEBE- ne kvůli němu..
Ovšem pokud je on typ, který když uvidí, že ona je happy, tak mu to může i Sonrisa uměle šťastným chováním odlehčit - forma- jo, tak ona je vlastně beze mě šťastná?! Tak to můžu o to rychleji vypálkovat z jejího života...
Myslím, že pokud se bude snažit makat na sobě, je to OK. Pokud stojí o jeho návrat- podle toho , co Sunrisa píše , musí ho mít fakt dost vtisklého v srdíčku...
, musí mu dát najevo, že je ještě cesta zpět. Ale to je hrozně ošemetné. Podle toho, jaký je on člověk.
Třeba po pár týdnech sám přijde, pak by měla Sonrisa sebrat všechnu sílu a říct - ano, vrať se , ale přetahovat se o tebe s druhou NEBUDU...
Nebo taky nepřijde a pak se stejně musí naučit žít sama pro sebe a své děti....
Není tady
zuzi777a napsal(a):
Lakina- ono je to trochu po*né... Pokud bude dělat věci natruc a nepůjdou jí od srdce, stejně nebude vypadat spokojeně.. a jak se tu už psalo- ona musí být spokojená sama se sebou , dělat věci pro SEBE- ne kvůli němu..
Ovšem pokud je on typ, který když uvidí, že ona je happy, tak mu to může i Sonrisa uměle šťastným chováním odlehčit - forma- jo, tak ona je vlastně beze mě šťastná?! Tak to můžu o to rychleji vypálkovat z jejího života...
Myslím, že pokud se bude snažit makat na sobě, je to OK. Pokud stojí o jeho návrat- podle toho , co Sunrisa píše , musí ho mít fakt dost vtisklého v srdíčku..., musí mu dát najevo, že je ještě cesta zpět. Ale to je hrozně ošemetné. Podle toho, jaký je on člověk.
Třeba po pár týdnech sám přijde, pak by měla Sonrisa sebrat všechnu sílu a říct - ano, vrať se , ale přetahovat se o tebe s druhou NEBUDU...
Nebo taky nepřijde a pak se stejně musí naučit žít sama pro sebe a své děti....
ano to máš pravdu,ale pro ni je ještě těžké myslet jen na sebe,když ho má pod kůží,pomůže ji když bude mít na něj vztek a pracovat na sobě s tou vehemencí, a k němu se chovat jen s chladnou zdvořilostí....já to taky nedokázala,brečela,dělala scény,ale nic tím nevyřešila....myslímsi kdybych byla více nad věcí,že by to bylo jinak,ale on už měl s milenkou i dítě,takže jsem ráda,že to dopadlo tak,jak to dopadlo....rok když jsem byla sama sesebou,tak to taky nebylo špatné....
Není tady
No nevím, jak by s tou chladnou zdvořilostí naklonila partnera k tomu, aby měl touhu se vrátit 
Není tady
Zklamaná napsal(a):
No nevím, jak by s tou chladnou zdvořilostí naklonila partnera k tomu, aby měl touhu se vrátit
no každý je jiný,ale brekem,vyčítáním,neupravená baba ho sotva přitáhne,chladnou zdvořilost doporučuje i Klimeš-Partneři a rozchody,ta kniha mi hodně pomohla,
Není tady
Sonri, nečetla jsem vše, ale Lakina mluví z hodně kruté praxe a má odžito za 10 ženských. Opravdu teď žij ze dne na den, plň si malé ukoly, tu bolest ti nikdo nepomůže odžít, to musí každá sama. Jestli víš, že milenka není zrovna nejkvalitnější člověk, máš opravdu šanci. Musíš se ale připravit na svůj moment. Muž taky nebude žít stále s růžovými brýlemi, bude se mu stýskat po dětech.
Spřeď si plány, jak ho přivítáš upravená a v klidku, děti "rozhraný" a spokojený. Prostě domácí idylka, kterou on možná nyní nevnímá, ale časem ho uhodí do očí oč přichází. Až na to budeš mít sílu, požadej ho třeba ,aby ti na 2 hod. pohlídal děti, jdi za kámoškou a vraťte se v pohodě a třeba i s vlastnoručně koupenou kytkou. Muži poděkuj za hlídání a vypakuj ho k milence. Začni spřádat ženské sítě, pomaloučku, i když se ti to nezdá, máš na své straně hodně toho, po čem se mu zasteskne.
Není tady
sonrisa_1976 napsal(a):
lakina napsal(a):
vera napsal(a):
jednou to psala myslím Salen...........plánuj věci jenom na 24 hod., zakaž si představy, co bude pak.........naplno řeš jenom ten jeden den............mně to moc pomohlo
vidíš?přesně tak,jak píše vera,nemysli....nech at se on v tom štaví,není to ani pro něj jednoduché,ale ....je to jen chlap...geny-příroda..blabla,ty jsi tu JEN PRO SEBE A děti,měj se ráda,rozmazluj,přežij....bože jek bych ti pomohla,objala,tak jako mne tady holky před rokem...odkud jsi?
moc díky, že jste tu se mnou, já už chvílema nemůžu, mám pocit že na mě všechno padá, kam se podívám a ty prázdný skříně.....děti otázky kde je tatínek a maminko on za chvilku přijde.... staršně to bolí.....
jinak já jsem z Ostravy..
vies co nehnevaj sa ze to poviem , ale odide do prkna a netrapi resp. nestara sa aky to ma vply na deti, teda skutocnost ze tam nema veci,
ze neni doma ked idu spat, ked rano vstavaju a podobne? to je ako co? tak bud som otec na plny uvazok - (teda kazdy den sa venujem
detom hrou ucenim a nie raz za dva
tyzdne na hodinu), alebo teda urobil som tri deti, aaale odisiel som lebo inde sa mi sulo/zije lepsie, no tak, aj keby som mala samnajlepsie
spomienky a city, tak zbohom, ved to je absolutna sebeckost.
Není tady
Zlatíčka, já už opravdu nevím co dělat... tak moc bych chtěla aby se vrátil... dneska mi napsal pár e-mailů....ohledně dětí a peněz.... takové studené...cizí... divné... nevím jak to popsat....doktorka mi říkala, že nemám pálit mosty, že kdyby se chtěl vrátit, že to máme zkusit, já mám ale strach, že už jen kvůli té jeho hrdosti se nevrátí... že je to definitivní konec....doktorka mi doporučila Novo Passit na zmírnění stavů úzkosti, tak to dneska prubnu, třeba se vyspím.....
Není tady
ahoj Sonrisa.... žádné prášky nejez. Aby s na tom nebyla ještě hůře pokud jsi zdravá.
Neboj, nic jiného nezbývá než jít dál, občas se vybrečet, ale když chce být jinde tak mu to dovol.........k čemu ti bude chlap, který bude utíkat pryč! Mám tu zkušenost, psala jsem ti zprávu, koukni na to z toho pohledu: lepší chlap když mu jde vše od srdce a smo než , aby sis připadala, že ho k něčemu nutíš, ponižovala se tím, že ho budeš přemlouvat, aby byl s Váma.
Je pryc, ty musíš jít dál. On na to přijde taky, každej si na to přijde.
Není tady
Sonri, zobni si piluli, uleví se ti. Asi hltáš každé jeho slovo a hledáš v nich cit. TEď je tam nehledej, nejsou tam. Vyplakej se, srovnej si v hlavě jak budeš žít nejbližší dobu, udělej se i pro sebe krásnější. On to sám za čas uvidí, tak se na tu dobu připrav. Myslím, že pro něj bude "horší", když budeš klidná než ho utvrdit v odchodu tím, že budeš křičet a vyčítat.
Sakramentsky to bolí vím, vypiš tu bolest sem a ona se trošku rozmělní. Proto jsme tu
Není tady
Son, já s tebou také cítím, myslím, že vím jak ti je.
Ale!! Přesto všechno. Udělej jednu věc. Obrať situaci ve svůj prospěch.
Udělej nový start. Nový život, uspořádání, organizaci. Já jsem si udělala progaram na den (týden) oragnizační a zaměstnala jsem se na celý den. jela jsem přesně podle plánu a neměla na NIC čas. Jakmile přišla myšlenka na minulost, okamžitě jsem ji strčila do koše. To také jde.
Zařadila jsem si do programu i fyzicky vyčerpávající věci. např. běhat (i když to úplně nesnáším), šla jsem běhat i v dešti. Můžu ti říct, že jsem po jednom hnusným - krásným běhání, po sprše zažila tak krásný pocit, že si na něj dodnes pamatuju.
Vím, že si budeš myslet, že jsem blázen, ale začla jsem po rozvodu, po svém "nezvládnutí" celé situace znovu. Téměř nová identita. Kromě r.č. A musím říct, že je to to nej , co jsem kdy dokázala. všechny plány jsem si splnila, a stále plním a je to nádherný pocit. Všechno se ti plní i bez přání, všechno se sbíhá samo...Jen je třeba se rozhodnout a jet. (taky jsem milovala, taky jsem myslela že musím jen umřít, že už nic nebude...atd).
Držím ti palce, přeju ti hodně síly a z okolí vím, že nejsi sama, kdo takovou situaci prožívá. Je to tak nějak "ze života"..... 
Není tady
Ahoj Sonrise,
mám stejnou zkušenost, jako Wiki. Jezdila jsem na kole - jako blázen i když už jsem nemohla. Najednou mi kopce mizely pod šlapkama, ani jsem nevěděla jak. Nikdy jsem neměla tak dobrou fyzičku, jako tehdy. A pak najednou jako kdyby mi spadla část tíhy z ramenou. Udělala jsem ještě jednu věc - sama jsem si poručila, že pro mě manžel zemřel. Neměla jsem odvahu se s ním setkávat, jenom by to bolelo.
Přečetla jsem někde jeden fígl, jak si usnadnit usínání - v manželské posteli jsem se přesunula doprostřed. A dodnes spím s plyšovým medvídkem. Jsou to detaily, ale mě pomohly. Moc Ti přeju, aby jsi se z tohoto nešťastného období dostala co nejdřív.
Není tady
lakina napsal(a):
Zklamaná napsal(a):
No nevím, jak by s tou chladnou zdvořilostí naklonila partnera k tomu, aby měl touhu se vrátit
no každý je jiný,ale brekem,vyčítáním,neupravená baba ho sotva přitáhne,chladnou zdvořilost doporučuje i Klimeš-Partneři a rozchody,ta kniha mi hodně pomohla,
Nepsala jsme nic o breku, vyčítání a neupravenosti. Pouze o té zdvořilostní chladnosti. Sama za sebe vím, že řvaním, brekem a vyčítáním bych toho chlapa akorát popostrčila do náruče té druhé, protože tam by měl ten kýžený klid. kdybych k tomu měla být ještě chladná, tak co by ho ke mě mělo přivést zpět - ta zvořilost? To můžu býtchladně zdvořilá na prodavačku v obchodě. 
Není tady
Ale jestliže situace pokročila ve vztahu až tam, že pán odešel a nehodlá se vrátit, nebo už mu nebudou otevřena vrátka, nezbývá fakt nic jiného, než žít sama za sebe. (to pro ty holky, co ten odchod mají za sebou, nebo už i rozvod). Jak píše Wiki, nebo Majka.63
Není tady
Sonrisa- já bych prášky viděla za nejzadnější řešení- ať chceš nebo ne , mění a posunují osobnost.... Takže bych radši volila cestu fyzicky se odrovnat- Já to také tak dělala. Dlouhatánské procházky se psem, dokonce jsem, protože mám v domku poměrně vysoké schodiště, po usnutí dětí chodila ( běhala ) nahoru a dolů...
Nic tak nezažene blbé myšlenky jako namožené hýžďové svaly...
Tím sice zlehčuji, ale v dobrém. Moc ti přeji abys našla lék na vlastní náplň života. Zapomenout nepůjde, ale zahánět myšlenky ano...
Není tady
majka.r.63 napsal(a):
Ahoj Sonrise,
mám stejnou zkušenost, jako Wiki. Jezdila jsem na kole - jako blázen i když už jsem nemohla. Najednou mi kopce mizely pod šlapkama, ani jsem nevěděla jak. Nikdy jsem neměla tak dobrou fyzičku, jako tehdy. A pak najednou jako kdyby mi spadla část tíhy z ramenou. Udělala jsem ještě jednu věc - sama jsem si poručila, že pro mě manžel zemřel. Neměla jsem odvahu se s ním setkávat, jenom by to bolelo.
Přečetla jsem někde jeden fígl, jak si usnadnit usínání - v manželské posteli jsem se přesunula doprostřed. A dodnes spím s plyšovým medvídkem. Jsou to detaily, ale mě pomohly. Moc Ti přeju, aby jsi se z tohoto nešťastného období dostala co nejdřív.
V kritických chvílích hlasuju pro prášky. I na spaní. Pomohly mi. Aspoň na pár hodin vypnout mozek. A v práci bych bez Lexaurinu totálně nefungovala. Byla jsem rozklepaná, nedokázala jsem udělat nic. Lexaurin zabíral za pár minut a zase jsem mohla pár hodin pracovat. Musela jsem. Kdo by nás živil.
Zhubla jsem během asi dvou měsíců 17 kg, fyzicky jsem byla odrovnaná, na sport ani pomyšlení, ale mozek furt promítal. 
Já si taky v kritických chvílích poručila - svému mozku, že manžel zemřel. Nemohla jsem se s ním setkávat. Jak píše majka.r.63.
Dodnes spím s plyšovým psem. 
Definitivně mi pomohlo, když jsme prodali náš dům a s dětmi jsem se přestěhovala do bytu, kde můj manžel nikdy nebyl. Ale takovou možnost každý nemá. Aspoň třeba trošku přestavit nábytek, vyměnit dekorace.
Upravil(a) majkafa (3. 3. 2009 14:02)
Sonriso,
s těmi prášky jsi nejspíš udělala dobře. Já jsem v těch prvních týdnech hrdinně prohlašovala, že to všechno zvládnu sama, že nepotřebuju žádnou berličku...a ono se mi to pak vymstilo. když se k problémům s M přidaly ještě zdravotní moje a dcery, už mi síly nezbývaly a pokorně jsem sklonila hlavu a pro ty prášky naklusala (což už u mě musí být, abych polykala nějaké pilule).
Ale potřebuješ fungovat, potřebuješ spát, jíst, nevím jak ty, já jsem do sebe nemohla dostat skoro nic. Máš tři děti a jsi teď na ně sama, to samo o sobě je kolikrát asi o nervy(v tom dobrém slova smyslu).
Ty vedlejší účinky bych neřešila vůbec, dneska už jsou takové léky, které ani nesnižují pozornost a nevzniká na ně závislost. Prostě jen pomůžou přežít to nejhorší období.
A ještě z vlastní zkušenoti, mně strašně pomohla ta dovolená jen s dcerou, nechat ho i milenku někde daleko (ať si dělají co chtějí), vidět nové lidi, nová místa, tam jsem zažila pocit, že jsem šťastná a vlastně ho k tomu nepotřebuju. Tam jsem si ujasnila, že bych ho opravdu nevzala zpět, kdybych se dozvěděla, že to s ní táhne dál.
Vím, že v tvém případě je to komplikovanější, tři děti vyžadují mnohem větší záběr než jedno a taky finančně, ale třeba aspoň na pár dní, na víkend nebo by někdo nepohlídal? Ani bych si to nevyčítala, muž si může odejít a nechat ti všechno na starost a ty nemáš právo se sebrat z toho šoku, mít trochu času a prostoru si věci v hlavě uspořádat?Potřebuješ nový impuls a ne si jen vyžírat to, že manžel se chová, tak jak se chová.
Není tady
Vy jste takové moje dobré duše a zlatíčka.... tak já nakonec sáhla po pilulích, jinak bych se asi sesypala, doktorka měla o mě strach... neměřila mi šílenej tlak a puls....Lexaurin mám na noc, protože přes den potřebuji řídit a vozit děti do školky a ze školky, tak na den mám Coaxil... hned po první se mi nějak ulevilo a už jsem ani dneska moc nebrečela.... jen mě zase dostal jeho e-mail..... moc se mi stýská...... do pr*ele práce, a zase mě to podseklo nohy.....A víte co? Včera v noci jsem si zvedla sebevědomí....flirtem na netu....úžasnej pocit..... i když výčitky svědomí, ale jinak super .... jo a manžela jsem si v mobilu a všude přepsala na René.... jinak koncem týdne jdu k holiči, koupím si nějaký nový hadříky a popřemisťuju doma co se dá.....koupím si konečně novej konferenční stolek....jo a spím s dětičkama, oni se tak krásně tulí.....
Není tady
sonrisa_1976 napsal(a):
Vy jste takové moje dobré duše a zlatíčka.... tak já nakonec sáhla po pilulích, jinak bych se asi sesypala, doktorka měla o mě strach... neměřila mi šílenej tlak a puls....Lexaurin mám na noc, protože přes den potřebuji řídit a vozit děti do školky a ze školky, tak na den mám Coaxil... hned po první se mi nějak ulevilo a už jsem ani dneska moc nebrečela.... jen mě zase dostal jeho e-mail..... moc se mi stýská...... do pr*ele práce, a zase mě to podseklo nohy.....A víte co? Včera v noci jsem si zvedla sebevědomí....flirtem na netu....úžasnej pocit..... i když výčitky svědomí, ale jinak super .... jo a manžela jsem si v mobilu a všude přepsala na René.... jinak koncem týdne jdu k holiči, koupím si nějaký nový hadříky a popřemisťuju doma co se dá.....koupím si konečně novej konferenční stolek....jo a spím s dětičkama, oni se tak krásně tulí.....
jasně kočko,když ti to předepíše lékař a má tě pod kontrolou,jsou nové léky,nenávykové já sama brala antidepresiva asi 6 let v době krizí i neurol a ten je návykový,pak jsem si uvědomila,že jsem třeba dva roky nebrečela a nemůžu říct,že bych byla otupělá,šlo to,už neberu nic.Ber je,je to lepší než třeba začít pít, můj taky přišel a odcházel,držel si vrátka...ani dnes není odstěhovaný,ale ty věci nevidím tak co.i flirtuj a neměj výčitky,dělej vše co ti pomůže,jde tu jen o tebe...bestií se žena nerodí,bestií se stává....v dobrém slova smyslu....bav se,pa
Není tady
lakina napsal(a):
sonrisa_1976 napsal(a):
Vy jste takové moje dobré duše a zlatíčka.... tak já nakonec sáhla po pilulích, jinak bych se asi sesypala, doktorka měla o mě strach... neměřila mi šílenej tlak a puls....Lexaurin mám na noc, protože přes den potřebuji řídit a vozit děti do školky a ze školky, tak na den mám Coaxil... hned po první se mi nějak ulevilo a už jsem ani dneska moc nebrečela.... jen mě zase dostal jeho e-mail..... moc se mi stýská...... do pr*ele práce, a zase mě to podseklo nohy.....A víte co? Včera v noci jsem si zvedla sebevědomí....flirtem na netu....úžasnej pocit..... i když výčitky svědomí, ale jinak super .... jo a manžela jsem si v mobilu a všude přepsala na René.... jinak koncem týdne jdu k holiči, koupím si nějaký nový hadříky a popřemisťuju doma co se dá.....koupím si konečně novej konferenční stolek....jo a spím s dětičkama, oni se tak krásně tulí.....
jasně kočko,když ti to předepíše lékař a má tě pod kontrolou,jsou nové léky,nenávykové já sama brala antidepresiva asi 6 let v době krizí i neurol a ten je návykový,pak jsem si uvědomila,že jsem třeba dva roky nebrečela a nemůžu říct,že bych byla otupělá,šlo to,už neberu nic.Ber je,je to lepší než třeba začít pít, můj taky přišel a odcházel,držel si vrátka...ani dnes není odstěhovaný,ale ty věci nevidím tak co.i flirtuj a neměj výčitky,dělej vše co ti pomůže,jde tu jen o tebe...bestií se žena nerodí,bestií se stává....v dobrém slova smyslu....bav se,pa
jj, doktorka si měhlídá, jak jsem ji to řekla, ani tomu nechtěla věřit, protože manžel mi ještě před 14ti dny vyzvedával léky na klouby... a prý tak krásně o mě mluvil....no a zítra jdu hned přeměřit tlak....
Není tady
Sonri, holčičko vidíš, ani to dlouho netrvalo a už se mu stýská. Hlavně se drž a nech ho pořádně "vystýskat", aby si to v tom dobré vyžral až do dna. Moc brzký evt. jeho návrat není pro tebe dobrý. Jen ať si naplno uvědomí co ve vás má.
A kup si na sebe něco moc hezkého, odvážného a neobvyklého ať kouká s pusou dokořán o co přichází
Ty jeho maily si pěkně vychutnej 
Není tady