Avalonko,

určitě máš pravdu v tom, že v mém manželství asi od základu nebylo něco v pořádku. Jenže je fakt, že do té doby než jsem se vyspala s jiným, jsem si to vůbec neuvědomovala a žila spokojeně a "šťastně".
Můj odchod od manžela leží už osm let zpátky, dnes mám nový vztah (i když vlastně tak nový taky není - tento rok budeme s mým partnerem slavit sedmé výročí) a k tomu ještě jednu malinkou dcerušku 1,5 roku.

Ono je vůbec těžké druhému nějakým způsobem radit, ale fakt je ten, že tím, že si zde na babinetu lidičky sdělují zkušenosti a názory, ohromně těm "bezradným" pomáhají. Sama jsem měla koncem listopadu 2005 jeden vážný problém - a světe div se, poprala jsem se s tím a velký podíl na tom, že jsem to zvládla, mají zdejší úžasné diskuze a příspěvky (mimo jiné i ty tvé, Avalonko)!!!

Elo, děkuju :-)
(dcerušku ti moc závidím - mně se zatím nedaří otěhotnět, ale neházím flintu do žita - určitě ničeho nelituješ a jsi mnohem šťastnější než v prvním manželství, a to je dobře

Avalonko, určitě flintu do žita neházej, nevím sice kolik je ti let atd., ale pokud se budeš snažit a hlavně věřit, je šance veliká.
Když jsem porodila svou druhou dceru, bylo mi už 38 let a trvalo mi rok a půl než jsem tenkrát otěhotněla. Vím, že to nepatří do tohoto fóra, ale - pomohly mi vitamíny (E, kyselina listová - to určitě ale víš sama), "prstíčková metoda" z www.rodina.cz, měření bazální teploty... a hlavně paní doktorka, která mi předepsala hormonální tablety.
No a tento rok se chci snažit o další mimčo. Doufám, že mě nikdo neodsoudí, že už jsem moc stará... Ale vím, že na babinetu jsou tolerantní ženy a muži.

Ahoj, jsem tu uplne nova a zatim jen od pondelka pilne procitam prispevky.
Elo,zrejme jsem ted v podobne situaci jako ty pred 8-mi lety.Prosla jsem si dvema vztahy pricemz oba skoncili neverou partnera. jeden po 7-mi letech, dalsi po 2 letech. ted mam noveho pritele, jsme spolu pul roku, vsechno bylo moc hezky a fajn, do doby nez jsem potkala cloveka, ktereho jsem delsi dobu nevidela a do ktereho jsem byla zamilovana..Vim, ze si asi najde spousta tech kteri me odsoudi, ale skoncila jsem s nim v posteli a od Te doby je ten vztah jiny..a ja jsem totalne rozpolcena a absolutne bezradna..mam sveho pritele rada,ale citim ze se vztah dostal nekam do slepe ulicky a vice touzim po tom druhem..nevim co mam delat, jsem zahnana do kouta, lepe receno jsem se tam zahnala sama a nevim jak ven.. trpim hroznym pocitem viny vuci svemu priteli a ani ne tak jako tim ze jsem byla neverna, ale tim co ted citim, co se mi honi hlavou,a taky tim jak mi pomalu uz zacina vadit kdyz se me dotyka..

Ačo ja jsem ta posledni co by mohla radit, a myslim ze tady to snad ani nejde..nikdy dopredu clovek nevi co s nim to pomilovani jinde udela..nekdo to ustoji s nohama pevne na zemi, jiny se zacne vznaset s hlavou v oblacich..a dokud to clovek nevyzkousi tak na to nikdy nebude mit dopredu odpoved..ja to bohuzel neustala a placam se ve vztahu-nevztahu a popravde vlastne ani nevim co presne chci

Berka napsal(a):

Beruško - neměla jsi to, koukám, lehký! Ale jste spolu se současným přítelem "teprve" půl roku a věř, že když už teď s ním nejsi šťastná - běž za svým srdíčkem - jestli teda za to stojí (určitě jo, když jsi zamilovaná - teda a pokud to nemá další komplikace -dítě, že je Tvůj milenec zadaný ap).

Berko diky moc za radu,bohuzel je tam ta komplikace ze on je zadany.prijde mi ze jsem oba uvezneni nekde o cem nejsme presvedceni ze je to to prave, ale nedokazu posoudit jestli bysme spolu byli schopni zit a jestli on by to vubec udelal. Vis ja mám v sobě šíleny zmatek. Mám ráda svého přítele, ale cítím že se z toho vztahu něco vytratilo a že se ocitl na slepé koleji.Zkoušela jsem si s nim promluvit,samozřejmě ne o nevěře,ale o tom že mám pocit že ten vztah nefunguje tak jak by měl, a že bysme měli něco udělat a on jediný co dělá tak brečí že mě nechce ztratit.mě už jen tahle reakce strašně vadí..že fňuká a naříká..mam strašný pocit z toho že mě miluje a já mu ubližuju..on pořád říká že jsem pro něj ta pravá,ale já to tak necítím.

Berka napsal(a):

Beruško,

no - myslela jsem si to - ale ať už bys s tím novým pak byla nebo ne (otázka, zda by on se rozešel) - tak Tvůj současný vztah se mi moc perspektivní nezdá.
Souč. přítel cítí, že něco není v pořádku, ale brečením tomu nepomůže... Nevím, mohla bys s ním být jen ze soucitu??
Tak tohle už se přesně hodí na mě - já opustila po 3,5 letech přítele (byť jsem měla pohodlnej život - ale šťastná jsem nebyla a mladá na to, abych si říkala, že víc od života nechci) a zamilovala se do souč. manžela (tenkrát i on byl zadanej).

A byť to stálo spoustu nervů - STÁLO TO ZA TO!

Býv. tenkrát taky brečel, že beze mě nemůže být.. a mohl - za 2 měs. si našel holku taky...

To je ale citové vydírání a závislost - to bys přece nechtěla!
Jo, taky jsem řešila - co s bytem, co na to řeknou lidi, komu to ublíží - ale musíš být trochu sobec!! A děti ještě nemáš - o to je to jednodušší!

Jestli chceš vědět něco blíž, napiš!
Hodně síly!

Jsi moc hodna, diky za podporu, to pomaha ze vsechno nejvic..
Ja mam proste strach ze mu ublizim a to moc..a to nechci, ale teky navim jestli chci byt s nim..
ted me ceka v sobotu jeho rodinna oslava ze ktere se snazim vykroutit sec to jde,ale bohuzel nedari se ( tak uvidim jak to dopadne..
Jsem rada ze jsem tu nasla spriznenou dusi, to je to co ted nevic potrebuju

Naprosto souhlasím s Avalonkou...a přesně podle zkušeností...milování se s novým partnerem bude pro tebe naprosto euforický zážitek, i kdyby to pro zkušenou ženskou měl být břídil...bude to prostě "jiné", nové, musíš být eroticky hrozně vyprahlá..a věř mi, nebudeš schopná zabránit změnám, které se v tobě budou dít, začneš být posedlá touhou, je to pořád jen chemie, hormony, endorfiny...kdepak za rok, jestli se ti to podaří zatajit jednou, uděláš to příště zas, a kdepak za půl roku... to je pak snění den co den...
Vznítit oheň v manželovi po letech je jasně těžké, i když bych neřekla nemožné..jen bych na to nešla otevřeně z očí do očí, styděli byste se možná oba...ale co takhle začít mírně erotické mailiky či smsky posílat do práce i manželovi? začít tím, že se mění tvůj pohled na současný stav sexu mezi vámi, ne hned si stěžovat, že ti to nestačí, popisovat, jak se projevuje tvé tělo, tvá mysl, co bys s ním ráda prováděla...tobě se bude spíš lépe psát než mluvit a on bude mít čas nad tím přemýšlet a připravit se...jen bycha, aby poznal, že je ten mail opravdu pro něj, abys ho neuvedla v nedůvěru, že ses spletla a patří to někomu jinému :-)

Beruško, bohužel musím teď pryč, ale ještě napíšu večer!

Drž se, myslím na Tebe!

A věř, že i já ho MĚLA RÁDA  a cítila se zmatená....

to je normální...

Beruško, bohužel musím teď pryč, ale ještě napíšu večer!

Drž se, myslím na Tebe!

A věř, že i já ho MĚLA RÁDA  a cítila se zmatená....

to je normální...

To Berka: jsem tu,pred chvilkou jsem dorazila... ja to s tou pauzou nemam odvahu zkusit. kamoska mi taky rika ze je to asi to nejlepsi co udelat,ale podle me se to nesetka s odezvou.. je to asi 14dni co jsem mu rikla ze bych potrebovala aby u me prespala kamoska s pritelem tak jestli by se nemohl dve noci vyspat doma u rodice kde bydlel predtim/ponevadz mam opravdu maly bytecek/rekace me prekvapila nevadz mi bylo sdeleno ze jak by doma vypadal a co by tomu rekli, ze by si mysleli ze je s nama neco spatne a ze by si pripadal jako blbec...tak ani nemam odvahu rict aby se tam zkusil na nejaky cas vratit..
k tomu novemu: ja vim ze bych byla sama a mela ho akorat obcas..nechci ho omlouvat,ale vim ze kdyby se ted rozvedl udelal by tu nejvetsi hloupost,asi si myslis ze jsem blazen, ja bych ti to rada vysvetlila,ale bohuzel tohle je natolik verejne misto ze to nechci presne popisovat.. nikdy jsme spolu nezili,vlastne ani nechodili takze ani nevim jestli by to fungovalo..asi me ma opravdu rad, jinak by nevydrzel byt takovou dobu v me vblizkosti aniz by se o neco pokusil..
ja uz si myslela ze to mam za sebou a nic takoveho uz resit nebudu, ale je to tu zase, akorat ted stojim ja na te druhe strane a delam veci ktere predtim tak strasne boleli kdyz je nekdo delal me..uz 2x jsem musela tyhle veci resit, teda z te druhe tranky, co uz bylo slz a trapeni a uz je to zase, jako kdybych se porad vracela,ale proc to nevim

naprosto souhlasím z avalonkou..já to zažívám už pár let...manžel byl také můj první, ale funguje to a jsme všichni spokojeni...

hlavně mě nekamenujte...

Ela napsal(a):

Ačo, dokážu se úplně vžít do tvé situace. Také jsem kdysi neodolala pokušení a po šesti letech pohodového vztahu jsem manžela podvedla. Ze začátku se jednalo pouze o sex, ale pak jsem se zamilovala... Od manžela jsem sice tenkrát neodešla, měli jsme spolu v té době dvouletou holčičku, ale svým dobrodružstvím, které nemělo vlastně nic znamenat, jsem své manželství zničila. Na venek bylo vše v pořádku, můj manžel se nedozvěděl vůbec nic, svého milence jsem také už potom nikdy nevyhledala a zapomněla na něj, ale přesně jak napsala Avalonka, to co se začalo dít ve mně, postupně celý manželský vztah odrovnalo. Po tom, co jsem měla jiného muže a zažila jiný sex, nebyla jsem schopná, se svým manželem spát. Musela jsem se však překonat, aby neměl podezření, ale tím se můj přístup k sexu s manželem víc a víc zhoršoval, až jsem nakonec měla takovou averzi, že mi již při pomyšlení na to, že by se se mnou chtěl večer milovat, dělalo již ráno špatně od žaludku!! A přitom jsem svého manžela před svou nevěrou milovala a sex s ním byl krásný (nebyl to můj první chlap, takže to dokážu posoudit). Manželství jsem se pokoušela zachránit, přestože jsem věděla, že už nic není jako dřív, ale po dalších sedmi letech jsem nakonec stejně od manžela odešla... Nevím, třeba bychom i bez mé nevěry nebyli už dnes spolu, ale příčina toho, že se ve mně začalo něco měnit a poté hroutit, byla jen zvědavost a touha po nepoznaném.
Držím palce, aby ses správně rozhodla a vše udělala lépe než já.   

Tohle přesně se stalo mojí kamarádce,rozdíl byl v tom, že nebyla vdaná a neměla s přítelem děti. Nicméně po sedmileté známosti se ke svatbě schylovalo a ona začala mít pocit, že ji drtí stereotyp. Nachomýtl se "báječný" mužský, který nabízel příjemné zpestření. Ale kamarádka propadla jeho kouzlu, ze svatby sešlo, protože se nedokázala ke svému příteli chovat jako dřív a paradoxně to, co mělo vztah oživit, ho totálně zničilo. Takže pozor, takové experimenty nejsou opravdu pro každého!