kristian napsal(a):

Nikixxx-vše,co prožíváš,připomíná plavbu na Titanicu.Honosné,krásné chvíle bez budoucnosti.Nezlob se na sebe,jen máš ráda člověka,který zcela vychytrale využívá Tvoji lásku,oddanost a závislost.Moc dobře ví,co dělá.V okamžiku,kdy v sobě najdeš sílu a odpoutáš se od něj,moc se Ti uleví.A jemu naopak přitíží.Ztratí svou jistotu mladé,půvabné milenky.Ano.Milenky-nikdy bys nebyla víc.I kdyby mu vztah se svou ženou ztroskotal,byla bys vždy ta druhá.Nečekej na nic.Zázrak se nestane.Určitě najdeš práci,která Ti nahradí tu současnou,určitě najdeš kamarády,kteří mají podobný osud a podají ruku,když ji budeš potřebovat.Stav,který prožíváš teď,je opravdu plavbou vstříc ledové kře.

Ahoj, to jsi řekl úplně přesně, jasně a výstižně. Je to obchod s mými city. To může praktikovat asi jenom bezcitný člověk, který má prostě potřebu a po letech manželství potřebuje dokazovat přes milenku svojí moc, prestiž a ego. Já jsem skromná holka, jemu to moc imponuje, doma má manželku ve zlaté kleci. Nikdy jsem se nenechala od něj koupit, nikdy. Koupit si tedy může jakoukoliv jinou. Jednoduše mě může vyměnit. Ale já jsem ho viděla brečet, je vášnivý, city v sobě má. Doufám, že ta ledová kra je ještě daleko a ještě mám šanci tu loď kormidlovat, protože nikomu jinému neublížím než sama sobě. On vůbec nemá tušení, co se ve mě odehrává. I když...hodněkrát jsme to rozebírali, takže musí vědět. Ale měl by mi přestat volat, psát, ulehčit mi to. Když mě napíše, že mě miluje, tak to neberu jako šest písmenek pohromadě, prostě asi nechce ztratit pěknou nenáročnou milenku. Fakt jsem v pasti. Ale sám vidíš, že fakta znám, že nežiju ve vzdušných zámcích, to už mám za sebou.

mashanka napsal(a):

Bojíš se reakce ? To jako jeho reakce, až mu řekneš, že končíš ?

Neboj se, vždyť nemáš co ztratit - jen mu to oznámíš a odejdeš - potom už ti to přece může být jedno, i kdyby se třeba postavil na hlavu.
Hele, Niki, bál se on tvojí reakce, když ti říkal, že s tebou nebude a zůstane s manželkou ?

Jo, bojím se, přiznávám! Bojím se toho přiznání, že už ho tedy neuvidím, že už nezavolá, že spolu nepojedeme na služební cestu. Že si přiznám na plnou čáru, že si se mnou hrál dokud jsem skákala jak on pískal. Bojím se toho, že si se svým postavením najde jinou holku, s kterou se bude smát a bude s ní bude v pohodě, protože ona si to bude užívat. Já ne, já řeším. On neřeší. Já to celý beru jako osobní selhání, ztratila jsem kvůli němu skvělýho kluka, s kterým jsem chodila. Pak jsem se mu obětovala, možná jsem se nechala i chvíli testovat, jestli pro nás dva něco vydržím. Ale to jsou moje iluze, realita je taková, že já se trápím, já se ničím, nikdo jiný za mě ten krok neudělá. K tvojí otázce, on na mě nebral ohledy, prostě to oznámil jako fakt a ty se s tím nějak poper. On v životě na mě nebere vůbec ohledy, hlídi svůj pohodlný život a já jsem se stala jednou z obětí. Pořád si říkám, že snad jsem ještě natolik soudná a snad i inteligentní, že se nenechám takovým sobcem zničit. Jo teorie, ale sami vidíte, jak to se mnou ode zdi ke zdi mlátí.

To tě válcuje tvoje hrdé EGO tvoje já.... přiznej si, spletla ses při výběru, udělala jsi chybu no a? Máš ještě další pokusy...

Upravil(a) PavlaH (22. 2. 2009 16:32)

JO role oběti se suprově hraje. Ale Ty máš problém, ty budeš muset něco udělat. Sama to vidíš, ale konkrétní krok nepadl ještě ani jeden. Tedy ptám se opět. jak bys to mohla ukončit podle tvých nejlepších představ? CO bys mohla nebo měla udělat jako první krok?

Nikixxx, mam s timhle typem zkusenost - asi ti neda nikdy pokoj.
U me to bylo take v praci, take vic nez uspesny, finance zajisteny, sebevedomy chlap... a kdyz to skoncilo, a ze uz to je peknych par let, az doted mi pise, zkousi volat.. obcas jsou to zpravy nenapadne ve stylu "jak se mas", obcas ve stylu jak se mnou musi byt krasne zit, bla, bla, bla...
taky jsem se nenechala nikdy koupit, v restauraci jsme platili na stridacku, nikdy jsem s nim nejela "nakupovat" jak mi nabizel.
A pripada mi, ze mu po tech letech dochazi ze jsem ho asi fakt husa hloupa milovala ne pro jeho pozici a penize, ale pro jine veci, a chtel by to zpatky. A ja jsem tak rada, ze jsem tam, kde jsem!

A to ze ses spletla.. to se asi spletl kazdy, kdo nema toho sameho partnera od svych -nacti, ne? Nebud na sebe narocna... jsi porad mlada, jsi chytra holka.. tak zacni novou praci, psychologem, drobnymi radostmi a hura do noveho zivota

Upravil(a) nerozhodna_01 (22. 2. 2009 16:44)

nerozhodna_01 napsal(a):

Nikixxx, mam s timhle typem zkusenost - asi ti neda nikdy pokoj.
U me to bylo take v praci, take vic nez uspesny, finance zajisteny, sebevedomy chlap... a kdyz to skoncilo, a ze uz to je peknych par let, az doted mi pise, zkousi volat.. obcas jsou to zpravy nenapadne ve stylu "jak se mas", obcas ve stylu jak se mnou musi byt krasne zit, bla, bla, bla...
taky jsem se nenechala nikdy koupit, v restauraci jsme platili na stridacku, nikdy jsem s nim nejela "nakupovat" jak mi nabizel.
A pripada mi, ze mu po tech letech dochazi ze jsem ho asi fakt husa hloupa milovala ne pro jeho pozici a penize, ale pro jine veci, a chtel by to zpatky. A ja jsem tak rada, ze jsem tam, kde jsem!

A to ze ses spletla.. to se asi spletl kazdy, kdo nema toho sameho partnera od svych -nacti, ne? Nebud na sebe narocna... jsi porad mlada, jsi chytra holka.. tak zacni novou praci, psychologem, drobnymi radostmi a hura do noveho zivota

Hodně se v tvojí zkušenosti vidim, tak to mám i já. Ty jsi z toho pár let venku, já jsem ve fázi hrabání se ven. Ségra má právě chlapa od svých - nácti a strašně spokojený manželství, dvě malý dětičky. Vedle ní si připadám hrozně, vedle ní to na mě doléhá nejvíc, vidím ten rozdíl. A tudíž je mi hrozně i před rodičema, protože taky by chtěli, abych byla šťastná. Začnu znova, slibuju, tuten tejden je na řadě psycholog, fáze první.

Alyssa napsal(a):

Určitě Tě musí nakopnout i to, že tady od nikoho neslyšíš, abys ve vztahu pokračovala a dala tomu šanci. Všichni svorně říkáme, rychle pryč! Je to sebedestruktivní a je to závislost. Je perfektní, že ses rozhodla pro psychologa, pomůže Ti najít správnou cestu ven, uděláš si v sobě pořádek a přerovnáš hodnoty. Chce to začít od začátku, mít se ráda, mít ráda svůj život a ne jen viset na jednom člověku, který za to ještě očividně vůbec nestojí. On je spokojený. Má doma servis a Tebe pro zábavu, proč by něco měnil?
Musíš si začít vážit sama sebe, určitě se najde někdo, kdo bude bude šťastnej, že může být Tvůj partner. Neztrácej čas!

Ani nevíš, jak moc mě mluvíš z duše. Říkám si, že snad tak šílená holka nejsem, abych nenašla v žitě normálního kluka a měla děti, jako ostatní. Tahle závislost je pro mě úplně nová zkušenost, musím jí přeprat, protože už sežrala hodně mého já. Kámošky už o mě mají strach, protože začínám blbnout. Já bych moc chtěla v sobě tlačit ty moje emoce a nenechat se jimi ovlivňovat, rozumově to všechno vím. Ale ty emoce, jsem jich plná.

POkud budeš potlačovat emoce, bouchnou jako papiňák a to teprv bude maso. Emoce je potřeba zpracovat, to by právě mohl pomoci psycholog.

Mám dojem, že ego tě fakt válcuje, chceš všecko přeprat, všecko zvládnout. ale o sebe přijetí nevidím nic o sebe záchraně, kromě chocholouška, taky nic... holka holka kam se to ženeš? Ty dostaneš ještě na budku...

Upravil(a) PavlaH (22. 2. 2009 16:58)

Nikixxx napsal(a):

nerozhodna_01 napsal(a):

Nikixxx, mam s timhle typem zkusenost - asi ti neda nikdy pokoj.
U me to bylo take v praci, take vic nez uspesny, finance zajisteny, sebevedomy chlap... a kdyz to skoncilo, a ze uz to je peknych par let, az doted mi pise, zkousi volat.. obcas jsou to zpravy nenapadne ve stylu "jak se mas", obcas ve stylu jak se mnou musi byt krasne zit, bla, bla, bla...
taky jsem se nenechala nikdy koupit, v restauraci jsme platili na stridacku, nikdy jsem s nim nejela "nakupovat" jak mi nabizel.
A pripada mi, ze mu po tech letech dochazi ze jsem ho asi fakt husa hloupa milovala ne pro jeho pozici a penize, ale pro jine veci, a chtel by to zpatky. A ja jsem tak rada, ze jsem tam, kde jsem!

A to ze ses spletla.. to se asi spletl kazdy, kdo nema toho sameho partnera od svych -nacti, ne? Nebud na sebe narocna... jsi porad mlada, jsi chytra holka.. tak zacni novou praci, psychologem, drobnymi radostmi a hura do noveho zivota

Hodně se v tvojí zkušenosti vidim, tak to mám i já. Ty jsi z toho pár let venku, já jsem ve fázi hrabání se ven. Ségra má právě chlapa od svých - nácti a strašně spokojený manželství, dvě malý dětičky. Vedle ní si připadám hrozně, vedle ní to na mě doléhá nejvíc, vidím ten rozdíl. A tudíž je mi hrozně i před rodičema, protože taky by chtěli, abych byla šťastná. Začnu znova, slibuju, tuten tejden je na řadě psycholog, fáze první.

Niki, s nikym se nesrovnavej!! nesmis zit pro ostatni, ale sama pro sebe. A pak to bude lepsi.

Moje zkusenost trvala jen par mesicu, po par letech bych asi zesilela.
Ukoncila jsem to potom, co slibil rozvod (ktery se nekonal.. ) slzy, laska, vysvetlovani.. kazdodenni pracovni stres, i kdyz byl dikybohu v jinem oddeleni a nebyl muj nadrizeny.
Mel taky manzelku, deti.. a ja jsem si do detailu predstavovala, jestli bych byla stastna kdyby kvuli mne opustil ji. Neopustil by pak kvuli jine zase me? Muze byt opravdu nekomu oporou? Jak by mi bylo, kdyby ji opustil a pak za ni jezdil, za detmi.. co bych delala sama doma?
Brecela. Byla nestastna. Par let, nez by mozna odesel i ode me.

Ja jsem se z toho dostala jinym vztahem. Z prace pak odesel on, coz u Vas nehrozi.. ale zkus premyslet jako ja. Chtela bys opravdu aby opustil manzelku a deti??? Ja myslim ze ne, proto sem pises.. a dobre delas.

Hlavne se ale nesrovnavej se sestrou a nezij pro rodice!

Nikixxx napsal(a):

PavlaH napsal(a):

Opora se hledá sama v sobě, jinak budeš nadosmrti na někom závislá, takže holčičko, i když teoreticky víš vše, je ti to nap.rd.  Začni sama u sebe, kdo jsi a kam jdeš a co potřebuješ konkrétně udělat.

Jo, dík, to jsem potřebovala slyšet. Že i ta moje malá naděje, že mám ještě rozum, je mi naprd. Ale chápu, myslíš to dobře. Oporou je si člověk hlavně on sám. Co potřebuju konkrétně udělat? Kam jdu a kým jsem? Nadčasové otázky, taky si můžu říct, že za pár let stejně umřu a za čím se teda hnát. Ještě nejsem v takové letargii, aby mi bylo všechno jedno. Ale fakt nevím kdo jsem a kam jdu. Víte to někdo z vás?

Víš to i Ty sama.Jsi mladá žena,vzdělaná a velmi chytrá,jen se srdcem raněným láskou k člověku,který takového vztahu  není hoden.A kam jdeš?Správným směrem,když chceš udělat změnu.

Prostě mu řekni : Bylo to pěkný, ale už mi to přestalo stačit a přestalo mi to vyhovovat,  takže si jdu za svým štěstím. Měj se hezky.

mashanka napsal(a):

Prostě mu řekni : Bylo to pěkný, ale už mi to přestalo stačit a přestalo mi to vyhovovat,  takže si jdu za svým štěstím. Měj se hezky.

Otázkou je, jestli kvůli téhle větě nebudu ještě víc ve stresu, než jsem teď. Opouštět člověka, kterého nemáš ráda je pohoda, když ho ale ráda máš a musíš to udělat jenom z rozumu, není to úplně sranda. Ne ne, já neudělam nic impulsivního, já musím projít komplexní změnou i kdybych se měla ještě pár měsíců trápit. Pak se přestanu trápit úplně a budu zase jako dřív.