Crabat napsal(a):

Salve, tohle jsem právě udělal, přesně, jak to popisuješ:

"Uděláš to tak, aby cokoliv, co chceš, jsi již předem obětoval do služby záměru duše. Jelikož duše je vždy v souladu s globálním plánem vývoje, pak když ty dáš svá přání do souladu se záměrem duše, současně se dostáváš do souladu s Plánem vývoje. Takový člověk se stává Služebníkem světa a nikdy nemá nedostatek, vždy je o něj postaráno.
Například: chceš mít peníze, vytvoříš tedy záměr těmito penězi sloužit transformaci světa. A pak když je dostaneš, použiješ je na rozvojové projekty, které umožní světu postoupit o krůček k dokonalosti."

Já jsem respektive peníze už měl a nebál se je začlenit do rámce těchto úvah. Ale výsledek byl přesně opačný, přišel jsem o všechno, stal se ze mě žebrák. Protože jsem do poslední chvíle věřil, že takhle by to mělo probíhat. Zkrátka u mě to funguje nějak jinak a opravdu nechápu proč?.. Nějaké jiné plány, do kterých naprosto vůbec nevidím, ani je nedokážu odhadnout. Avšak souvisí to s tím, co jsem předtím napsal.

Také je možné, že jsem nějakým způsobem testován a některými kriteriemi jsem dosud neprošel. Bůh suď.., tohle já obsáhnout ani posoudit nemohu. Tak se to snažím přijmout a vyrovnat se s tím. Víc s tím konec konců dělat nelze.

---------

Záměr, no vidíš, to je ono. Mohu se vzdávat přání donekonečna, ale záměru se přeci vzdát nemohu!

No, mně zde vyvstává otázka iluzí a okouzlení. Nestačí jenom mít záměr mít peníze a jimi sloužit. Musíš mít taky rozvinutou schopnost nakládat penězi naprosto nezištně a bez připoutání. Toto je důležitá inteligence, a pokud ji nemáš rozvinutou v dostatečné míře, neustojíš to. Nestačí jenom být teoretikem, ale těžkým praktikem, který v tom umí chodit. A to se lze naučit jedině praxí. Studiem a zkoušením jak to funguje.
Takže, víra nestačí, pokud není jasnozřivé rozlišování... jinak je to iluze, mentální látka, která brání jasnému vidění. A propos... to poslední, cos napsal, s tím vlastně souvisí...

Důležité je, aby člověk měl realistické vize, takové, které dokáže zvládnout fyzicky, svým tělem, emocemi a myslí.

Záměru se nemusíš vzdát... pokud nejsi schopen jej realizovat v tomto životě, budeš pokračovat v dalším... Ale pozor na motivace... ty jsou neméně důležité!

majkafa napsal(a):

Když mně Salvův návod přijde jako vydírání. Prostě - pane, když ty mě dáš (dosaď cokoliv), tak já ...
Takhle to cítím. Žádné chtění (přání ) vyvážené na misce vah obětováním do záměru duše.
Pak MI to funguje tak nějak samo. Aniž bych předem dumala, že když budu mít třebás prachy, tak z nich část dám ... blablabla
Mám je a naprosto přirozeně dávám. Aniž bych předem kalkulovala. Když jich budu mít míń, dám míň.

Nemluvím o kalkulaci, mluvím o záměru. Nejdříve mám záměr realizovat projekt, pak hledám, zda k tomu přijdou prostředky. Když nepřijdou, pak to v této chvíli nemá být. Peníze taky nemusí přijít proto, že záměr není plně ve shodě s duší. Pak jde taky vydělat si peníze prací, obětovat svou energii abys získala energii ve formě peněz. Akce - reakce.
Když budeš dávat na nepravá místa a nepravým lidem, taky to nemusí být v souladu s duší. Na tom není nic přirozeného, rozdávat jenom proto, že máš. Peníze jsou inertní energie, jenom my lidé jim dáváme pozitivní nebo negativní význam, podle toho, jak s nimi nakládáme.

Tak to je téma, které mi přišlo vhod. Právě si čtu knížku Tajemství a plno vysvětlivek jsem našla i ve vašich příspěvcích. Že bych si to objednala?

majkafa napsal(a):

Salvator napsal(a):

Nemluvím o kalkulaci, mluvím o záměru. Nejdříve mám záměr realizovat projekt, pak hledám, zda k tomu přijdou prostředky. Když nepřijdou, pak to v této chvíli nemá být. Peníze taky nemusí přijít proto, že záměr není plně ve shodě s duší. Pak jde taky vydělat si peníze prací, obětovat svou energii abys získala energii ve formě peněz. Akce - reakce.
Když budeš dávat na nepravá místa a nepravým lidem, taky to nemusí být v souladu s duší. Na tom není nic přirozeného, rozdávat jenom proto, že máš. Peníze jsou inertní energie, jenom my lidé jim dáváme pozitivní nebo negativní význam, podle toho, jak s nimi nakládáme.

Takhle už tomu rozumím a nevidím v tom kalkulaci. Ano, nejdříve záměr, pak prostředky. Pokud je záměr v souladu s duší, přijdou prostředky, nápady na řešení, nemusí to být jen o financích.
Ne nejdříve prostředky, že pak možnáá záměr.

Nu, teď už chápu, proč si blbě přeji Muže s velkým M (ne tím, co myslí na sexu ) Proč mi furt chodí (pardon) náhražky.  Protože tohle je přání čistě sobecké. Tháák tohle dělám blbě. Chyba v objednávce. Jsem tam nenapsala, že si  toho Muže přeji proto, že mám "záměr" se svou vysněnou Eliškou, která už se vzhledem k mému věku nemusí narodit právě mně. Vždyť v dětských domovech je Elišek se smutnýma očima tolik.
Takže naopak.
Je třeba jít pro Elišku, a pak třeba přijde ten Muž, aby Eliška měla oba (skvělé - snad to není příliš domýšlivé, já vím, já vím, zase bych dělala jiné chyby ve výchově, než u těch mých dospělých andílků) rodiče. Anebo třeba i pro víc "Elišek".

Tohle jsem si potřebovala ujasnit. Děkuji vám a hluboce smekám.

Majko, perfektní... přesně tak... kdyby každý tak rychle a dokonale chápal... svět by vypadal jinak...

majkafa napsal(a):

Regi, co se týká váhy, mně funguje - čím míň se váhou zabývám, tím víc se blíží k "mému ideálu". Jakmile se začnu hlídat, vážit, přemýšlet, jde nahoru. Takže opět - žádná přání. Panta Rei.

Uhodila jsi přesně hřebíček na hlavičku. Ano tady v tom to vidím taky tak.

Salvator napsal(a):

Přání ponejvíce charakterizuje přímočaré chtění něčeho: chci 100.000,- USD. Nebo: chci být štíhlá.

Salvátore a obé najednou nejde? Prostě bez toho "nebo". Pokud jsou out topic pak se omlouvám.

Crabe, neměla by být ta idea spíš v souladu s "vyšším plánem", než s ideou někoho jiného, nebo třeba církve? Omlouvám se, jestli jsem tvůj příspěvek špatně pochopila...

Upravil(a) Vanda (18. 2. 2009 15:03)

Mna sa priania vcelku plnia, ale tak s caa 20-ročným meškaním. No čo, asi to má byť skúška mojej trpezlivosti - a opatrnosti pri želaniach.

Regina napsal(a):

Musím si to přečíst znova!!!! Pokračuju totiž od pondělka ve statusu IQ houpací kůň

Ten chaos mi dělá  to  "ego", převedu to na  sebe jako příklad: Vše, co jsem si dosud přála, se do puntíku plní!Kromě jediného. Přála jsem si zhubnout a nepřibírat.  Nehubnu a přibírám. Ve svých vizích jsem  drobná, prostě taková, jaká jsem byla 30 let. Jenže mi to nejde v reálu.  Už jsem se srovnala se sebevědomím, s manipulací svého muže a okolí, se šatníkem, ale jakoby to někde něco blokovalo, jak píše Crabat.
Jinak mi vše vychází a plní se velice rychle, skoro až mi z toho leze mráz po zádech.

Tak se ptám, oč je víc egoistické přát si hezkou práci než přát si být štíhlá? Možná to chci tak moc ?  Pro rejpaly,  cvičím, jím zdravě až na úlety s čokoládou. Má duše tedy má plán být  šarmantní boubelka a ne šarmantní víla???? jestli ano, proč mi pořád staví do cesty lidi, kteří mluví o váze, o postavě, o oblečení, o zdravém životním stylu? Nezneužívám ten systém VOS??? Vím já, třeba jsem si dávku splněných přání už vybrala....

Fakt je to jen příklad, kdy se něco neplní, a vše ostatní jde snadno a lehce. Možná je to proto, že to tak "tlačím", že to chci takm moc...
A navíc to není rozhodně to největší přání, co mám, je jen jedno z mnoha, jen jediné, co se neplní.

Možno len ignoruješ ľudí, ktorí viac hovoria o duši... a ktorí ťa vidia stále štíhlu a éterickú...

majkafa napsal(a):

Salvator napsal(a):

Nemluvím o kalkulaci, mluvím o záměru. Nejdříve mám záměr realizovat projekt, pak hledám, zda k tomu přijdou prostředky. Když nepřijdou, pak to v této chvíli nemá být. Peníze taky nemusí přijít proto, že záměr není plně ve shodě s duší. Pak jde taky vydělat si peníze prací, obětovat svou energii abys získala energii ve formě peněz. Akce - reakce.
Když budeš dávat na nepravá místa a nepravým lidem, taky to nemusí být v souladu s duší. Na tom není nic přirozeného, rozdávat jenom proto, že máš. Peníze jsou inertní energie, jenom my lidé jim dáváme pozitivní nebo negativní význam, podle toho, jak s nimi nakládáme.

Takhle už tomu rozumím a nevidím v tom kalkulaci. Ano, nejdříve záměr, pak prostředky. Pokud je záměr v souladu s duší, přijdou prostředky, nápady na řešení, nemusí to být jen o financích.
Ne nejdříve prostředky, že pak možnáá záměr.

Nu, teď už chápu, proč si blbě přeji Muže s velkým M (ne tím, co myslí na sexu ) Proč mi furt chodí (pardon) náhražky.  Protože tohle je přání čistě sobecké. Tháák tohle dělám blbě. Chyba v objednávce. Jsem tam nenapsala, že si  toho Muže přeji proto, že mám "záměr" se svou vysněnou Eliškou, která už se vzhledem k mému věku nemusí narodit právě mně. Vždyť v dětských domovech je Elišek se smutnýma očima tolik.
Takže naopak.
Je třeba jít pro Elišku, a pak třeba přijde ten Muž, aby Eliška měla oba (skvělé - snad to není příliš domýšlivé, já vím, já vím, zase bych dělala jiné chyby ve výchově, než u těch mých dospělých andílků) rodiče. Anebo třeba i pro víc "Elišek".

Tohle jsem si potřebovala ujasnit. Děkuji vám a hluboce smekám.

Ja som poprosila o vzťah (muža som nijako nekonkretizovala - ako že Johny Depp, len stredoeurópsky ), ktorý by bol prospešný NÁM OBOM a dal NÁM OBOM poznanie, ktoré nemôžeme získať sami... a posúval nás stále ďalej. Tak huvidíme.

Lena01 napsal(a):

Salvator napsal(a):

Lena01 napsal(a):

Po tom co jsem si to tady přečetla, začínám chápat proč mi přání nefungují...
Přeji si peníze, protože mi hrozí že budu muset platit dluhy po BM....
Hrozně ráda bych cestovala, ale nevím jak bych tímto mohla prospět ostatním...
asi je lepší nic si nepřát, nic neočekávat...

Raději se ptej PROČ máš platit dluhy po někom jiném, a PROČ vlastně chceš cestovat? Co si myslíš, že najdeš jinde, než tam, kde právě jsi? A propos... není problém prospívat cestováním... začni třebas točit na cestách cestopisné filmy a prodávej je do discovery... nebo jenom do Novy... i to je prospěšné... ale v tom je potíž: chtít cestovat - to je tvoje přání, zatímco být prospěšný cestopisnými filmy - to je spíše záměr. Výsledek - cestování - jsou stejné, ale přístup je jiný.

Lákají mně exotické země, zajímá mě jak tam lidé žijí, jejich příroda, památky...
Natočít film a nabídnout ho do televizi asi nebude taky tak jednoduché, nemám kvalitní videokameru, už má stařenka 9 let, potřebovala bych novou,  němý film asi neuvítají, nemám talent na mluvení, psaní...no našlo by se toho víc... cesta by taky něco stála...  takže jsme na začátku chybí peníze

Ja som začala cestovať s otvoreným srdcom aj očami a hoci som nenatočila cestopisy, stala sa zo mňa učnica cudzorodých kultúr a časom aj ich mierna propagátorka. Okrem iného som vďaka jednej dovolenke začala pracovať na sebe spôsobom, ktorý som dovtedy nepoznala a neskúšala... a v Egypte som pochopila, kam smerovať svoje skúmanie. VŠETKO môže byť na neičo dobré a užitočné, všetko, čo k nám príde a čo sa nám stane - zasa záleží aj na nás, či tou-ktorou krajinou len prefičíme mirkobusom a budeme točiť hlavami doprava a doľava, alebo či aj vystúpime, porozprávame sa s ľuďmi, popýtame sa sprievodcu... a či si odnesieme aj niečo viac okrem ilegálne odtrhnutých koralov, zakázaných fotiek s bleskom a pašovaných mušlí.

Selima napsal(a):

majkafa napsal(a):

Šmarjá, Crabate, já musím pryč z duchovního. Když začnu číst tebe. Dostanu se k první tvé "Avalokitéšvary", něco se ve mně zablokuje a končím.
Proč tak složitě?
Vzdávám se.
Prchám k selskému rozumu.

Tiež ma svrbí napísať, že ja si Avalokitéšvaru" nepredstavujem a moje jazero je tým pádom úplne nehybné... Otázka na ostatných: Mám sa ísť učiť sanskrt a starú tamilčinu alebo sa dá Crabat čítať aj bez toho?

Mne sa vačšinou bohužiaľ čítať nedá.
Myslím, že ak nám chce - má niečo povedať, mal by zostúpiť k nám a povedať to nám obyčajným smrteľníkom pre nás zrozumiteteľne.
Mi vyvstáva asociácia, škaredá - bližšie k masám. Vidím, že na tom niečo bude.

Upravil(a) majkafa (18. 2. 2009 16:14)

#63 No, Vando, tak to právě bylo myšlené.
V souladu s vyšším plánem.
Proto jsem neuváděl komunisty nebo fašisty,
protože u nich o žádném vyšším plánu nebylo možné hovořit.
Ale u katolické víry ano!
Ti lidé věřili z celého srdce, že jednají správně.
Naslouchali svému Bohu a slyšeli: "Jdi a pobij všechny nevěřící!"
Nechápali to, ale věřili!
Věřili, že jejich nedokonalá mysl jednou pochopí, proč On to tak chtěl!

Já vím, že když se na to podíváme střízlivýma očima racionálně uvažujících lidí,
případně skrze buddhistickou či jinou orientální nauku,
tak je to absurdita nejvyššího ražení.
Ale berme to jako mysterium Víry,
které konec konců není zase tak úplně nepochopitelné kupříkladu očima Gíty.

Co je vlastně Mahábharata aneb velký boj Kuruovců s Pánduovci?..
A co říká Kršna Ardžunovi, když mu vysvětluje povinnost kšatrijů?..
Nu ano, je to tak!:
"A proto bojuj, největší mezi muži, a zabij své nepřátele, neboť v mé mysli již dávno jsou mrtvi."

Jak se s tímhle asi vyrovnáme?..
Kde je laskavost a soucit Nejvyššího?..
Když na jiném místě Starého zákona říká vlastně totéž:
"Pobij své nepřátele do posledního.., vyhlaď muže, ženy i děti!
I všechny stromy vykácej a to místo, kde stály, pak spal!"

Zdá se vám to kruté, nemilosrdné, neuvěřitelné, že by Nejvyšší takhle k nám nikdy nehovořil?..
A co vám říká tohle?:

Duše transmigruje ze zrození do zrození, přijímá na sebe vždy nový tvar, avšak sama tím tvarem není.

"Duše se nerodí, ani nikdy neumírá. Nikdy nevznikla, nikdy nevzniká a ani nikdy nevznikne.
Je nezrozená, věčná trvalá a původní. Nezahyne, je-li zabito tělo.
Ó Partho, jak může člověk, který ví, že duše je nezničitelná, nezrozená, věčná a neměnná,
někoho zabít nebo dávat někoho zabíjet?
Jako si člověk obléká nové šaty a odkládá staré, podobně duše přijímá nová hmotná těla
a odkládá stará a neužitečná. Duše nemůže být nikdy žádnou zbraní rozťata na kousky,
ani spálena ohněm, ani promočena vodou nebo vysušena větrem.
Je trvalá, všudypřítomná, neměnná, nehybná a věčně stejná.
Pro toho, kdo se narodil, je smrt zcela jistá a ten, kdo zemřel, se zcela jistě narodí.
Proto bys neměl bědovat při vykonávání své nevyhnutelné povinnosti.
Všechny stvořené bytosti jsou na počátku neprojevené, ve svém přechodném stadiu jsou projevené
a po zničení opět neprojevené. Proč tedy naříkat, ó potomku Bharaty?"