Martinka1 napsal(a):

XYZ napsal(a):

To se mám snažit oprostit se od toho, že lež je špatná? Od toho, že nevěra je špatná? A vztah..copak mi tady lidi neradí, ať si najdu někoho jiného, s kým budu mít vztah tak, jak má být? Ať čtu knížky a jsem sebevědomá tak, jak mám být? Ať nejsem žárlivá tak, jak nemám být?

A jak vy všichni potom víte, jaká bych správně měla být, pokud vůbec nejde obecně říct, jak by co mělo být..?

Rozdělování věcí na "dobré" a "špatné" je výmysl lidí... příroda nevytvořila nic "dobrého" a "špatného" :-) Je to výmysl lidí, myšlení...
Určitě znáš přísloví: "všechno špatné je k něčemu dobré"... přelož si to tak, že nic není JENOM dobré nebo JENOM špatné, a i když si myslíš že nějaká záležitost (třeba lež nebo nevěra) je špatná... tak třeba za nějakou dobu zjistíš, že to bylo to nejlepší, co Tě mohlo potkat :-)

Jak by "mělo" být... to musíš CÍTIT... pocity, city, to je v podstatě jediné měřítko, podle něhož se můžeme řídit...

No a protože je to docela těžký a ne každý člověk umí cítit a řídit se podle toho... tak si lidi udělali umělé zákony = morálku... ale to je pro lidi, kteří sami neví, co je pro ně správné... tak je pro ně celkem dobré a potřebné, aby se podle toho řídili.

Lidi, kteří cítí, kteří už "ví" jak to - u nich osobně - je a má být... už tyhle zvnějšku danou morálku nepotřebují...

Což neplatí pro zákony které vydávají zákonodárci, pokud nebudeš dodržovat tyhle zákony, tak Tě zavřou.

Ale já to CÍTÍM, cítím, že nevěra není správná, cítím, že mi to ubližuje, cítím, že já sama chci jenom jednoho jediného člověka, a skutečně můžu milovat jen jednoho...

Martinka1 napsal(a):

XYZ napsal(a):

A co Čtyři dohody? Sníme každý svůj sen, neberme ostatní osobně, to, co říkají, je jenom jejich záležitostí...A jeho knížka, jeho pojetí života není jenom ten JEHO sen, tkerý my ostatní nemáme brát osobně..? Tomuhle nějak nerozumím...

Ruiz je člověk, který tohle prohlédl a snaží se to zpřístupnit "normálním" lidem... On je ten, který "vidí"...

Ale samozřejmě si z toho vezmi jenom to, co můžeš vstřebat...

... neber si osobně... = neodsuzuj věci/lidi jako dobré/špatné... ber to tak, že to "je" a není to ani dobré, ani špatné... dobré/špatné to je jenom rozdělení naší mysli

Brát si osobně - znamená brát věci tak, jak jsou, a nevkládat do toho svoje emoce - nereagovat emočně.

nereagovat emočně? zbavit se emocí? být "citově plochý"? povrchní? to se radši jeden den "umiluju" a druhý utrápím, než bych neměla cítit nic, nebrát si osobě, když mi někdo něco vytkne, nebrá si osobně, když mi někdo řekne, že mě má rád, proto, že jsem taková a maková...

Jája napsal(a):

XYZ napsal(a):

PavlaH napsal(a):

Tys je doposavad nepostřehla? Jejda, to není ironie, xyz, to jsem jen trochu v šoku. Třeba pravidla lži. Třeba tvoje problémy jsou také odrazem toho, co by se mělo a jak se to neděje... Třeba jak má vypadat vztah... mám pokračovat?

To se mám snažit oprostit se od toho, že lež je špatná? Od toho, že nevěra je špatná? A vztah..copak mi tady lidi neradí, ať si najdu někoho jiného, s kým budu mít vztah tak, jak má být? Ať čtu knížky a jsem sebevědomá tak, jak mám být? Ať nejsem žárlivá tak, jak nemám být?

A jak vy všichni potom víte, jaká bych správně měla být, pokud vůbec nejde obecně říct, jak by co mělo být..?

Jaká bys měla být? No přece být sama sebou - to je jediný důležitý.
Ty stále bereš za důležitější například pravidla morálky. A co je morálka? Všimni si jak se mění v průběhu let, jak je jiná i v jiných zemích... je relativní...

Dobré/špatné je také jen relativní... Někdy je i lež dobrá, někdy je nevěra v konečném důsledku požehnáním...

morálka se mění v průběhu let a je jiná v jiných zemích?? já myslela, že paltí obecně, ež se nelže, nekrade, nepodvádí, nezabíjí,....

XYZ napsal(a):

Jája napsal(a):

XYZ napsal(a):

To se mám snažit oprostit se od toho, že lež je špatná? Od toho, že nevěra je špatná? A vztah..copak mi tady lidi neradí, ať si najdu někoho jiného, s kým budu mít vztah tak, jak má být? Ať čtu knížky a jsem sebevědomá tak, jak mám být? Ať nejsem žárlivá tak, jak nemám být?

A jak vy všichni potom víte, jaká bych správně měla být, pokud vůbec nejde obecně říct, jak by co mělo být..?

Jaká bys měla být? No přece být sama sebou - to je jediný důležitý.
Ty stále bereš za důležitější například pravidla morálky. A co je morálka? Všimni si jak se mění v průběhu let, jak je jiná i v jiných zemích... je relativní...

Dobré/špatné je také jen relativní... Někdy je i lež dobrá, někdy je nevěra v konečném důsledku požehnáním...

morálka se mění v průběhu let a je jiná v jiných zemích?? já myslela, že paltí obecně, ež se nelže, nekrade, nepodvádí, nezabíjí,....

Samozrejme, staci se podivat trochu vic do historie ruznych zemi a do ruznych obdobi.
Napriklad v Japonsku 17 stoleti bylo normalni mit X konkubin a bylo normalni, ze manzelka pro manzela smlouvala kurtizanu.  Nejaka krestanska moralka nikoho tam nezajimala. Takovych prikladu lze najit mnohem vice.

XYZ napsal(a):

PavlaH napsal(a):

Tys je doposavad nepostřehla? Jejda, to není ironie, xyz, to jsem jen trochu v šoku. Třeba pravidla lži. Třeba tvoje problémy jsou také odrazem toho, co by se mělo a jak se to neděje... Třeba jak má vypadat vztah... mám pokračovat?

To se mám snažit oprostit se od toho, že lež je špatná? Od toho, že nevěra je špatná? A vztah..copak mi tady lidi neradí, ať si najdu někoho jiného, s kým budu mít vztah tak, jak má být? Ať čtu knížky a jsem sebevědomá tak, jak mám být? Ať nejsem žárlivá tak, jak nemám být?

A jak vy všichni potom víte, jaká bych správně měla být, pokud vůbec nejde obecně říct, jak by co mělo být..?

Zas jsem nečetla příspěvky ostatních, tak se můžu opakovat....
Ale, jak my všichni víme, jaká bys správně měla být, pokud nejde obecně říct, jak by, co mělo být?
Tak já ti odpovím, jak jsem na to přišla u sebe......Jediná kontrolka je spokojenost, pohoda, vnitřní vyrovnanost, pohoda bez psychických problémů, následných fyzických symptomů.
TAKŽE, jestli ti je při nějakém způsobu žití dobře, jestli, že máš dobrý pocit ze vztahu, ať je pro obecnou společnost, jakýkoliv, je to tak (pro tebe) správně , tak takhle tedy žij, s pocitem svobody a pohody.
Ale, jestliže jsi ve vztahu, kdy řešíš nevolnost ze žárlivosti, primárně už to užírat se žárlivostí - není o žádné pohodě, tak ti vlastní nastavení říká, něco je špatně............
Když budeš souznít se svým vlastním já, tak nebudeš žárlit, nebudeš mít z toho nevolnost atakdále.
Ano, klidně můžeš mít vnitřní nastavení, že chceš být věrná, že je to tvou prioritou, je to věc každého....ale pokud někod nečiní věci, podle tvých očekávání, nemáš právo mu brát svobodu jeho.....   buď k sobě s dotyčným člověkem neladíte, a vlastní mozek tě nutí k tomu konat ve smyslu- "s takovým člověkem šťastná nebudu", nebo ti říká, něco je v mém přístupu špatně.   Když změníš přístup (ve smyslu sebevědomí - o tom jsme už psali),tak, jestli to bylo jen v tvém přístupu - partner by se mohl změnit s tebou, jestli změníš přístup a partner tě dál bude srážet- vlastní nastavení ti řekne - bez něho ti bude holka secakramentsky líp.....chápeš....?
Takže jediná kontrolka je ta - chovat se tak, aby mi bylo jednoduše hej, do toho ale následuje - respekt svobody druhých....

Upravil(a) Račice dračice (11. 2. 2009 15:19)

XYZ napsal(a):

nereagovat emočně? zbavit se emocí? být "citově plochý"? povrchní? to se radši jeden den "umiluju" a druhý utrápím, než bych neměla cítit nic, nebrát si osobě, když mi někdo něco vytkne, nebrá si osobně, když mi někdo řekne, že mě má rád, proto, že jsem taková a maková...

Ne, zbavit se emocí - znamená je "zazdít".
Citové plochý - to je taky zazdít...

Já to vnímám tak, si ty emoce zpracovat... - uzdravit!!! :-)

Každý z nás má v sobě emoční bolístky z minulosti, s těmi se dá pracovat a když si je "uzdravíš", tak Tvoje emoce jsou "zdravé"... těžko se to popisuje, to je potřeba prožít.

Nebrat si osobně - znamená, že znáš svou cenu a neodvozuješ svoji cenu z toho, co říkají druzí.
Například: někdo Ti řekne, že seš ošklivá a hloupá. Jak se budeš cítit? Špatně? Budeš se cítit ošklivě a hloupě?
Když máš ale dobré vědomí sama sebe (říká se tomu sebe-vědomí :-), tak víš, že jsi krásná a chytrá. A výrok toho člověka Tě nechá absolutně chladnou

Martinka1 napsal(a):

XYZ napsal(a):

Ale já to CÍTÍM, cítím, že nevěra není správná, cítím, že mi to ubližuje, cítím, že já sama chci jenom jednoho jediného člověka, a skutečně můžu milovat jen jednoho...

Je to hlavně o tom, že si ty emoce zpracuješ...
A taky o uvědomění si toho, že když Tě partner podvede, tak i Ty v tom máš svůj podíl... při problémech ve vztahu (tj. 2 lidi) chování jednoho souvisí s chováním druhého.

Ale to bysme se opět dostali do neplodné debaty, kdy ostatní budou tvrdit, že chlap dokáže zahnout "jen tak" (tj. bez "viny" či účasti partnerky) a já bych s tím nesouhlasila.

Je to fakt o úrovni zpracování emocí... jeden člověk se zasebevraždí když mu partner zahne... a druhý se zeptá sám sebe: čím jsem k tomu přispěl(a), že mi partner zahnul? Bude se dívat na svůj díl viny, a ne na partnerův... no prostě záleží na tom, v jaké fázi vývoje ten člověk je.

Chci jenom jediného člověka a můžu milovat jenom jednoho... - Jan Bílý říká, že pokud člověk "lpí" pouze na jednom jediném partnerovi, tak si ho "plete" s rodičema (mámou nebo tátou - projektuje si toho partnera do nich... i když nevědomě)... protože jediný dva lidi, který jsou ve Tvým životě opravdu nenahraditelní... jsou máma a táta.

Partner JE nahraditelný.

Já jsem to myslela tak, že buď miluju jednoho, nebo druhého, ne oba současně. Ne že v životě dokážeme milovat jen jednu osobu.

K té nevěře: I když mě podváděl se ženou, kterou znal daleko dříve než mě? Pokud mě podvádí teď, jsem si jistá, že ne proto, že by miloval jinou, lae kvůli sexu, přitažlivosti. Přesto se milujeme pokaždé, co spolu jsme, několikrát, a vzájemně si velice vyhovujeme...

XYZ napsal(a):

Já jsem to myslela tak, že buď miluju jednoho, nebo druhého, ne oba současně. Ne že v životě dokážeme milovat jen jednu osobu.

K té nevěře: I když mě podváděl se ženou, kterou znal daleko dříve než mě? Pokud mě podvádí teď, jsem si jistá, že ne proto, že by miloval jinou, lae kvůli sexu, přitažlivosti. Přesto se milujeme pokaždé, co spolu jsme, několikrát, a vzájemně si velice vyhovujeme...

Sorry, ale to vidis hodne zjednodusene. Muzu nekoho mit rada a zase muze me pritahovat vic nekdo uplne jiny. A zase muzu mit nekoho rada a muze me taky hodne pritahovat.  A potom, co treba, kdyz me urcita osoba pritahuje jen sexualne, prestoze vim, ze bysme si jinak vubec nerozumeli... Zazila jsem vsechny tyhle varianty. Kazda ma neco do sebe.

XYZ napsal(a):

Zní to všechno rozumně, co říkáš, ale...pokud to, co říkáš, přeženu: pokud je vrah spokojený s tím, že vraždí, je tedy správné vraždit?

Není to správné ani špatné... prostě to JE.

Martinka1 napsal(a):

XYZ napsal(a):

morálka se mění v průběhu let a je jiná v jiných zemích?? já myslela, že paltí obecně, ež se nelže, nekrade, nepodvádí, nezabíjí,....

Víš, ono je to všechno relativní.
Nelže - co když je to za války, židi jsou do plynu... a Ty zalžeš, že nejdi žid? A zachráníš se tím?
Nekrade - když budou Tvoje děti umírat hlady někde v rozvojové zemi a Ty je můžeš zachránit tím, že pro ně ukradneš skývu chleba?
Nepodvádí - v nesexuálním významu - co když potřebuješ pro dítě operaci za několik miliónů, jinak dítě umře... a nemáš jinou možnost než ty peníze získat podvodem?
V sexuálním významu... co když si vezmeš homosexuála (a předtím o tom nevíš)... budeš celý život žít v celibátu? (Platno spíš pro země/náboženství, kde před svatbou nesmíš mít sex a nesmíš se rozvýst).
Nezabíjí - když Tebe a Tvou rodinu někdo napadne a bude Tě chtít zabít... a Ty se můžeš zachránit jenom tím, že útočníka zabiješ první... uděláš to???

Jak je to všechno relativní!

Pak si taky vezmi, že jsou země, kde je legální mnohoženství... a je to morální :-) Příkladů by se našlo určitě víc.
Euthanasie... vlastně vražda :-) atd.

Jo vidíš..o něčem takovém jsme se jednou začali bavit s psychologem..ale až v závěru..zkusím to vytáhnout znova...díky

baba.jaga napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

XYZ napsal(a):

Zní to všechno rozumně, co říkáš, ale...pokud to, co říkáš, přeženu: pokud je vrah spokojený s tím, že vraždí, je tedy správné vraždit?

Není to správné ani špatné... prostě to JE.

Presne tak. Taky moc nechapu, proc se do toho musi zatahovat hodnotove soudy.

Proč? Protože každý člověk je SUBJEKT a vnímá tudíž SUBJEKTIVNĚ.

XYZ napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

XYZ napsal(a):

Zní to všechno rozumně, co říkáš, ale...pokud to, co říkáš, přeženu: pokud je vrah spokojený s tím, že vraždí, je tedy správné vraždit?

Není to správné ani špatné... prostě to JE.

Bavily jsme se ale o tom, jak vy můžete vědět, jak bych se "správně" měla chovat já. Račice mi na to odpověděla, že tak, abych se cítila spokojeně.

Chovej se tak, abys unesla následky svých rozhodnutí.