Americkým geológom - naftárom sa nedávno podaril veľmi zvláštny, mimoriadne nezvyčajný objav:
Nad obrovskými zásobami americkej ropy objavili akúsi neznámu arabskú krajinu.



Oznam katedry fyziky:
Skúška z predmetu CESTOVANIE V ČASE sa koná včera. Niesú žiadne otázky, stačí prísť...

Dedko s babkou ležia v posteli. Babka sa pýta:
"Na čo si myslel takto pred 50 rokmi?"
"Na to, ako ťa pomilujem tak, že prídeš o rozum, a prsia ti vysajem do sucha."
"A teraz myslíš na čo?", pýta sa babka s nádejou v hlase.
"Že sa mi to vtedy tuším aj podarilo..."

Řekli o psech

Když je váš pes tlustý, tak málo cvičíte. (Anonym)
Někdy jste psem, někdy patníkem. (Anonym)
Ten, kdo řekl, že štěstí se nedá koupit, zapomněl na štěňata. (Gene Hill)
Podle psích let jsem mrtvý. (Anonym)
Každý z nás je pro svého psa Napoleonem. Proto jsou psi tak oblíbení. (Aldous Huxley)
Pes naučí vaše dítě věrnosti, vytrvalosti a třikrát se zatočit před ulehnutím. (Robert Benchley)
Už jste někdy vstoupili do místnosti a zapomněli, proč tam jdete? Mám dojem, že psi tohle dělají celý život. (Sue Murphyová)
Lidé, kteří chovají psy, se mi hnusí. Jsou to zbabělci, kteří nemají odvahu pokousat vás sami. (August Strindberg)
Představte si, co si o nás musí myslet! Přijdeme ze samoobsluhy s ohromnou hromadou věcí - kuřata, vepřové, půl krávy. Určitě nás mají za největšího lovce na světě! (Ann Tylerová)
Zajímalo by mě, jestli ostatní psi považují pudly za podivnou sektu. (Rita Rudnerová)
Můj pes si dělá starosti s ekonomikou. Plechovka jeho žrádla stojí 99 centů. V psích penězích je to skoro 7 dolarů. (Joe Weinstein)
Kdybych věřil na nesmrtelnost, bylo by jisté, že znám dost psů, kteří se dostanou do nebe, a jen velice, velice málo lidí. (James Thurber)
Když si vezmete někoho, kdo chová zvířata, vstupujete do určitého šílenství. (Nora Ephronová)
Nepovažujte obdiv ze strany svého psa za důkaz, že jste báječná. (Ann Landersová)
Ženy a kočky dělají, co chtějí, a muži a psi by se měli uklidnit a zvyknout si na to. (Robert A. Heinlein)
Abychom získali správnou představu o své důležitosti, měl by každý mít psa, který ho bude zbožňovat, a kočku, která ho bude ignorovat. (Dr. Tom Cat)
Není na světě lepšího psychiatra, než je štěně olizující vám obličej. (Ben Williams)
Pokud je nejlepším přítelem člověka jeho pes, tak se ten pes dostal do potíží. (Edward Abbey)
Kočičí zásada: Ať jsi provedla cokoli, snaž se, aby to vypadalo, že to udělal pes. (Anonym)

Rozpráva Fero kamarátom:
- Žžžil som ja spokojne s bbbratom Mišom. Ale z ničoho nič sme zzzačali chudnúť. Dddoktor mám povedal, aby sme si kúpili kkkozu a pili kkkozie mlieko. Tak sme si tú kkkozu kúpili a zzzačali sme ju každý dddeň z jedného cicku cicať. Cicali sme ju mesiac, cicali dddva, cicali tttri a aj tak sme stále chudli. Prišiel k nám dddoktor a povedal aby sme mu ukázali tú kkkozu. Ked sme mmmu ju ukázali povedal, že to nie je kkkoza, ale že to je cccap. Brata Miša z toho ppporazilo a ja som začal kkkoktať.

Zastavi manzelsky par u benzinove pumpy a pumpar rika manzelovi: "Mate nove auto ze jo?"
Manzelka na manzela: "Co rikal...?"
"Ze mame nove auto"
Za chvili pumpar riká: "Koukam podle espezetky, ze jste z Caslavi!"
Manzelka na manzela: "Co rikal...?"
"Ze jsme z Caslavi!"
Pumpar na to: "Ja jsem znal jednu zenskou z Caslavi, ta byla tak osklivá, blba,
neumela ani soulozit, ani varit, no hruza!"
"Co rikal...?"
"Ze pry Te zna....!!!!"

Kupuje hospodář nového kohouta. Prodavač mu říká:
"Pozor, je to strašný nenasyta!"
Hospodář vypustí kohouta na dvorek a jde spát. Ráno vyjde ven a kouká.
Všechny slepice naprosto sedřený a kohout přešlapuje mlsně kolem plotu.
Hospodář mu povídá:
"Kohoutku, šetři se, praskne ti srdíčko a bude s tebou konec!"
Druhý den vstane, vyjde ven a kouká: slepice , kachny i husy jsou uplně hotový.
Tak mu zase domlouvá: "Kohoutku, šetri se..."
Třetí den vyjde ven a vidí, že i veverky maj dost a kohoutek leží u plotu,nožky nahoře, nehýbe se a nad ním už krouží supi.
Přistoupí k němu a se slzou v oku povídá:
"Vidíš, kohoutku, nešetřil ses a jak to dopadlo!"
Kohoutek otevře očičko a povídá:
"Jestli mi vyplašíš ty supy, tak vošukám tebe!!!"

Když jsem byl dítě celé noci jsem se modlil, aby mi Bůh seslal nové kolo.
Pak jsem pochopil, že takhle Bůh nepracuje.
Tak jsem to kolo ukradl a požádal ho o odpuštění.

Skončí sa jadrová vojna. K poslednému živému človeku prichádza opica.
Chvíľu sa na neho pozerá, potom schytí palicu, tresne ho po hlave a hovorí si:
- No čo, začneme opäť od začiatku, nie?

Hlášky z filmov:

Samotáři

Vesna: "Všichni tady strašně lžou."
Jakub: "Já spíš myslím, že lidi tady málo hulej."

***

Ondřej: "Teď bych si dal přece jenom něco k pití, jestli by něco bylo?"
Jakub: "No, máme tady výborný koláčky."

***

Jakub: "To je skvěla muzika. Ty jo, co je to za muziku?"
Dealer: "To je státní hymna, ty vole!"

Jurský park

John Hammond: "Když se otvíral v roce 1956 Disneyland, nic nefungovalo."
Ian Malcolm: "Ano, ale Johne, když se pokazí Piráti z Karibiku, piráti nesežerou turisty."

***

Ian Malcolm: "Bůh stvoří dinosaury. Bůh zničí dinosaury. Bůh vytvoří člověka, člověk zničí Boha, člověk vytvoří dinosaury."
Dr. Ellie Sattlerová: "Dinosauři sežerou muže a ženy zdědí zeměkouli."

Vrchní, prchni!


"Dobrý den,pane Vrána."
"Jo,vypadá jako Vrána, ale je to Králík!"

Addamsova rodina


Wednesday: "Podej mi sůl."
Morticia: "Jak se to říká?"
Wednesday: "Hned!"

Pravdivé lži

Gib: "Jó děti... Deset vteřin radosti a třicet let starostí."

Vetřelci

Hudson: "Hej, Vasqezová, spletli si Tě někdy s chlapem?"
Vasqezová: "Ne. A Tebe?"

Vetřelec, vzkříšení

Anallee Call: "Ježišikriste Johnere v tom svinstvu je kyselina z baterie nebo co?" (na nejaký domáci alkohol)
Johner: "Jen pro barvu."

***

Johner: "Ripleyová, slyšel jsem, že jsi na ně narazila už dřív?"
Ellen Ripleyová: "To je pravda."
Johner: "Páni a jak to skončilo?"
Ellen Ripleyová: "Zemřela jsem."

Žhavé výstřely 2

Topper na budhistické mnichy
Topper Harley: "Pane, tihle muži dodržují přísný celibát. Stejně jako před tím jejich otcové a dědové."

Pulp Fiction
Vinston Wolf: "Takže si to shrneme. Máme tady jedno auto plus jedno tělo mínus hlava v garáži."

Bláznivá střela 33 a 1/3
Frank zastaven před vstupe do haly na předávání Oscara
Frank Drebin: " Jsem seržant Frank Drebin, detektiv, policejní oddělení."
Ochranka: " Jasně, a já jsem Robert De Niro."
Frank Drebin: " Pane De Niro, musíte nás pustit do vnitř."

Ježíšmarjá, můj šéf je cizinec!

Žádáte o práci v nadnárodní korporaci? Tak to vás musíme rovnou varovat, protože každý národ bere práci trošku jinak a každý šéf vyšiluje po svém. Radši si hned přečtěte národnostní postřehy Černého Petra, ať víte, do čeho jdete.

Američané
Každý Američan se už od narození cítí jako vládce světa, i když mu třeba ve škole nikdy tak úplně neřeknou, kde že ten svět vlastně leží. Zvýšené sebevědomí zámořských šéfů musíte respektovat, takže na jakýkoli jejich nápad reagujte obdivným vytím wow, popřípadě alespoň táhlým greaaat.
V americké fi rmě se také hodně věří na mávání vlaječkami, nošení trenclí v podnikových barvách, zpívání korporátní hymny a vůbec další projevy tzv. firemní kultury. Američtí manažeři se na sebe pořád usmívají, což si my Češi mylně vykládáme tak, že se mají rádi a že spolu souhlasí. Nenechte se zmást. Tihle borci investovali do svých zubů tolik, co vy do svého baráku – a nějak to přece ukázat musí.
Zvláštní poddruh: Američan z Vysočan.
Typický Johnny Reznicek nebo Fitzgerald Utrinos je drsné individuum, které v roce 1988 překročilo na vlakovém záchodku jugoslávskou hranici, aby se o dva roky později vrátilo jako ostřílený menedžr západního střihu. Američan z Vysočan v sobě kombinuje zámořskou aroganci s českou vykutáleností, což z něj dělá nejnebezpečnější formu šéfa.

Francouzi
Jestli už máte po mrtvičce a lékaři vám radí vyhýbat se stresu, tak o francouzské firmě ani neuvažujte. Francouzi jsou známí tím, že jejich systém řízení dřív doháněl kolonie k občanským válkám a dnes dohání české zaměstnance k sanatoriu v Kosmonosích. Francouzský manažer miluje chaos a ze všeho nejradši je, když může dvakrát denně změnit klíčové rozhodnutí. Ovšemže vám to zabije rozjetý projekt – zkuste na to ale upozornit a budete mít takový malheur, že budete doma rychleji než TGV. Největší výhoda francouzského šéfa je, že si každý den zajde na řácký tří až čtyřhodinový obídek. Ne že by tak dlouhou polední pauzu povolil i vám – ale aspoň na chvíli vyklidí kancelář a vy můžete něco udělat.
Zvláštní znamení: Mohutná parfemizace. Jet v malém výtahu se skupinou galských elegánů je vyložený očistec. No a pokud se k vám v mezipatře nacpou ještě dva italští konzultanti, tak se můžete vsadit, že vás dole vynesou v bezvědomí.

Holanďané
Co Skot zahodí, to Holanďan zvedne. Okřídlené rčení přesně vystihuje hlavní problém holandských fi rem, kterým je jejich nehorázná lakota. Co taky čekat od národa, který se radši kodrcá přes celou Evropu v přívěsu, než aby vyplázl třicet euro za hotel? Zažil jsem nizozemské vedení, které nutilo zaměstnance, aby strkali do tiskáren již použité papíry
a tiskli z obou stran. Větší škrti jsou snad už jen Korejci, kteří potištěné papíry ještě nosí na toalety, aby ušetřili za harmasan.
Zvláštní znamení: Holanďané jsou zvídaví a brzy pochytí pár českých slov. Pozor tedy na pusu, až budete s přáteli neformálně hodnotit, co má ten váš prďoch zase na sobě a jak vás ošulil na prémiích. Například u Američanů tenhle problém odpadá – ti se přes nějaké to a-choj nikdy nedostanou.

Němci
Německý národ je nám blízký, tak blízký, že zná mnohé dámy v našem pohraničí lépe než my sami. Tím ale intimita končí, protože v práci si Němec nikoho k tělu nepustí. Na všechno je proces, zasedání střídá zasedání a na konci dne si člověk připadá jak v jedné z těch nekonečných talkshow na RTL, kde Uwe a Uschi neustále vykládají světu, jak se v dětství
počurávali. Ve fi rmě panuje tuhá centralizace a než váš projekt doputuje na schválení do Říše (s povinnou zastávkou v Dubí), tak už nebudete vědět, čeho se vlastně týkal.
Zvláštní znamení: Na německém šéfovi je hezké to, že i kdyby se přetrh, vždycky bude mít v angličtině ještě hustší přízvuk než vy.

Japonci
Japonci jsou zvláštní lidé. Na jednu stranu jsou velmi zdvořilí a pořád se klaní, až skoro mlátí čely o jekor. Na druhou stranu umějí dát najevo, že nás i další cizince považují za hmyz a že když my jsme ještě lezli po stromech, oni už měli vypilovaný čajový obřad a jejich učenci sepisovali hrdinné skutky dynastie Žvejžužu. Práce pro japonskou firmu je vhodná pro submisivní typy a poskytne vám spoustu zážitků, za které byste v sadomaso salonu museli platit.
Zvláštní znamení: Japonští šéfové jsou beznadějní cholerici a když se pořádně rozčilí, skáčou vzteky až do výše vašich ramen, což bývá klidně i půl metru. Chraňte se v takové situaci usmát – to už byste mohli rovnou spáchat harakiri.

ČERNÝ PETR, Magazín BIZ 02/2006

Manželský dialog
Ach ta ženská logika

ONA: "Co si dáš k večeři?"
ON: "Mně je to docela jedno, co uvaříš, to sním."
ONA: "S tím už přestaň, snad víš, na co máš chuť, ne?"
ON: "Jo chuť ... Tak to bych si dal třeba biftek na zeleným pepři a opečený brambory s fazolkama..."
ONA: "Hele, já tu nemám čas na blbosti, zatímco ty jsi přijel z práce až v sedm večer, já už stačila napsat s dětmi úkoly, uklidit nákup a vyprat prádlo. Tak řekni, co si dáš k večeři."
ON: "No vždyť jsem ti to řekl, já mám chuť na biftek na zeleným pepři a ..."
ONA: "Hele, já na to fakt nemám náladu, nemůžeš někdy říct něco normálního?"
ON: "No dobře, pak bych tedy měl chuť na bramborák."
ONA: "V půl osmý večer? Ty jsi se snad zbláznil. A stejně nemáme brambory. Kdyby jsi přišel domů dřív, mohl sis je koupit!"
ON: "Já bych je klidně koupil i v těch sedm, vždyť v supermarketu mají do devíti, stačilo abys mi to řekla."
ONA: "Proč bys je prosím tě kupoval ty, brambory vždycky kupuju já, odjakživa. Navíc jsme je měli včera, tak je přeci nebudeme žrát každej den."
ON: "No já jen, že jsi se ptala na co mám ..."
ONA: "Nech už toho prosím tě, jseš s tím ... 'že jsi se ptala' ... už trapnej. Naposledy se tě ptám, co si dáš k večeři."
ON: "A z čeho si můžu vybrat?"
ONA: "No to seš celej ty. Já se tě zeptám a ty mi odpovíš otázkou."
ON: "No ... tak tedy ..., co třeba tousty ..."
ONA: "Ty bys byl schopnej mi sežrat toustovej chleba, když víš, že je jedinej, po kterým nemám zácpu? K večeři ti udělám buď špagety nebo ohřeju nějakou omáčku a maso z mrazáku. Konečně se už rozhodni."
ON: "Tak já bych si ... asi ... dal ..., no třeba tu omáčku, tu jsem už dlouho neměl."
ONA: "Omáčku, jo? A proč si nedáš špagety?"
ON: "Dobře, udělej mi špagety."
ONA: "No konečně, z tebe taky něco dostat. Chceš na ty špagety sýr?"
ON: "Nechci, vždyť víš, že si ho na špagety už léta nedávám."
ONA: "No to je zvláštní, já se ženu dneska extra pro sýr na tvoje špagety a ty mi nakonec řekneš, že si ho už na špagety nedáváš. To by mě zajímalo, jak dlouho."
ON: "Už deset let miláčku, to jsem tě ještě neznal, když jsem si dal naposledy na špagety sýr."
ONA: "Takže já ti teď v osm večer udělám špagety. Já je teda nebudu, děti taky ne, takže je budeš jíst sám. A přitom sis klidně mohl dát tu omáčku z mrazáku."
ON: "To mohl, klidně, proč ne - tak mi ji dej?"
ONA: "No vidíš, kdybys to řekl hned, nemuseli jsme tady půl hodiny šaškovat a já z tebe nemusela tahat co si dáš!" .......
ONA: "Tak tady máš tu svoji omáčku a maso. To jsem jen zvědavá, co budu dělat s tím sýrem."

Večerní škola pro muže

Večerní kurzy pro muže v našem místním vzdělávacím středisku začínají  - zápis do 1. 4. 2006

Upozornění:
Vzhledem k vysokému stupni náročnosti a spletitosti hodin je maximální počet účastníků v jedné skupině 8


LEKCE 1 - Jak najít v lednici máslo. Promítání diapozitivů, odborná
přednáška.

LEKCE 2 - Role toaletních papíru: Rostou na držácích? Beseda u kulatého
stolu.

LEKCE 3 - Je možné močit a používat přitom techniku zvednutého prkýnka bez
toho, aby utrpěly okolní zdi a podlaha? Skupinové cvičení

LEKCE 4 - Základní rozdíly mezi košem na prádlo a podlahou. Obrázky s
názornými popisky.

LEKCE 5 - Nádobí a příbory po večeři: Mohou levitovat a doletět až do
dřezu? Příklady na videu.

LEKCE 6 - Ztráta identity: Získání ovladače drahou polovičkou. Linka pomoci
a skupinové terapie.

LEKCE 7 - Výuka hledání věcí, začátek hledání na správném místě (místo
pobíhání a řevu po celém bytě). Otevřené fórum.

LEKCE 8 - Koutek zdraví:      Nošení květin není zdravotně závadné! Video a
audio  nahrávky.

LEKCE 9 - Pravý muž se zeptá na cestu. NŽS (náročné životní
situace).

LEKCE 10 - Je geneticky nemožné tiše sedět, když drahá polovička parkuje?
Simulace na trenažéru.

LEKCE 11 - Lekce života: Základní rozdíly mezi matkou a manželkou.
Diskuse,  psychodrama.

LEKCE 12 - Jak být ideálním společníkem na nákupech. Relaxační cvičení,
techniky dýchání a meditace, management stresu.

LEKCE 13 - Jak zabránit mozkové atrofii: Pamatujeme si narozeniny,výročí,
ostatní duležitá data a zavoláme, pokud přijedeme později.


Po ukončení kurzu budou těm,   kteří přežijí,    předány diplomy.

drsná parta:


písomka alebo ako si to deti predstavujú:


"slušné" upozornenie:


čo dokáže zima:


pre pamätníkov:

väčšina z tohto ani nieje smiešna...

Príhoda   
   
Tak počúvaj, čo sa mi stalo.

Moje dieťa nechcelo jesť. Tak som mu to dal príkazom a išiel som na balkón fajčiť.
Krpec volal, že mám zavrieť dvere, lebo je mu zima. Nové balkónové dvere sa však stále otvárajú, preto som mu povedal, nech ich zvnútra sám zavrie. Môj poslušný Jonáško zavrel - a akonáhle zistil, že sa k nemu nedostanem, odložil lyžicu, zapol si telku a mňa vonku si nevšímal.

Klopal som, ale on sa iba usmieval, pekne som ho prosil, načo začal vyjednávať. Povedal, že otvorí, ak mu sľúbim, že nemusí jesť. Ešteže nepovedal, aby som si kľakol. Takto ponížiť som sa však nechcel. Začal som búchať a nadávať, nech okamžite otvorí. Ďalej sa veselo smial, veľká sranda, ale mňa už v tričku s krátkym rukávom humor prešiel. Poriadne som tresol do dverí a povedal mu, že ho zderiem ako hada. Môj synček sa zľakol.

Potom povedal, že by mi aj otvoril, ale bojí sa, že dostane na zadok. Toto trvalo dobrých dvadsať minút; ľudia z domu oproti pozerali na mňa ako na blázna. Nakoniec som mobilom zavolal na pevnú linku a zmeneným hlasom som si k telefónu pýtal seba samého.

Jonáš povedal, že otec nemôže ísť k telefónu, lebo je na balkóne. Nato som odvetil, že ja viem, ako tam svojho otca vymkol. Jonáš sa opýtal - odkiaľ to viem? Povedal som, že som Boh a viem všetko, aj to, že nechce jesť. Na druhom konci telefónu bolo chvíľu ticho, potom sa ma spýtal, či ako Boh môžem zariadiť, aby nedostal bitku. To sa mi nepáčilo, ale na druhej strane, Boh je milosrdný, tak som mu to sľúbil.

Jonáš mi potom bez slova otvoril dvere a začal jesť.
Ani ja som nič nepovedal, iba som si k nemu sadol a spýtal sa ho, ako mu chutí?
"Dobre, tata," povedal a po chvíli dodal, "volal mi Boh."
"A čo povedal?"
"Že nemáš toľko fajčiť."

Poznámka v škole...