a není to zbytečný, když může dostat do ruky rovnou opravdickej vysavač?

Amriana napsal(a):

Počkej si až bude chtít malá tak ve dvou letech "pomáhat" zjistíš to, že je lepší když pomáhá se svým .. jinak nic neuděláš

no to je ale děsný mít všechno dvakrát žehličku, vysavač, kuchyň... kam to budeme dávat?

to znám s tím legem, manžel tady toho má tuny...
ještě že v noci nechodím na WC

Želvička17 napsal(a):

Ty Jessiko, zas na druhý straně, já mít chlapečka, co si hraje se žehličkou, mikrovlnkou a tak... Ti nevím...

a tomu říkáš osvícenost ?

tvůj partner se ještě necítí na to, aby se takhle usadil. rodina s dítětem. najednou se vidí, že by radší ještě pařil. nevim tedy, proč ti udělal dítě. a přehodil veškerou zodpovědnost na tebe. ty se teď  tedy stáráš pečlivě o domácnost a o škvrně. zato on se chová jak na střední. jsi jako jeho maminka - ta mu tam taky nažehlila, vyprala, vytřela podlahu a zeptala se zda - li pak nechce chlapeček papinkat. Ale ty nejsi jeho matka, ale žena, přítelkyně. tak mu přestaň tu matku dělat. on nemusí nic, dáváš mu hrozně moc jistoty. tímpádem se on nemusí snažit. měla bys ho nechat doma s malym - prostě razantně až přijde z práce, ty mu oznámíš, že jdeš nevim kam a on bude vystavenej situaci, kdy už to je jenom na něm. protože najednou uvidí ty potřeby toho malýho. a až bude plakat, tak ho to taky nebude bavit věčně poslouchat. ani rozhodně bych se nechovala jako domácí puťka - promiň, ale takhle tě on asi vnímá. rozhodně bych se nepřetrhla kvůli němu s vařením apod. tohle je jen příklad, ale když chodí přítel domu kolem 16h, tak bych si tak na poledne připravila obídek, pozvala bych kámošku a slupnětě si to spolu. nenech ze sebe udělat cvičenou opičku!

soumrak napsal(a):

tvůj partner se ještě necítí na to, aby se takhle usadil. rodina s dítětem. najednou se vidí, že by radší ještě pařil. nevim tedy, proč ti udělal dítě. a přehodil veškerou zodpovědnost na tebe. ty se teď  tedy stáráš pečlivě o domácnost a o škvrně. zato on se chová jak na střední. jsi jako jeho maminka - ta mu tam taky nažehlila, vyprala, vytřela podlahu a zeptala se zda - li pak nechce chlapeček papinkat. Ale ty nejsi jeho matka, ale žena, přítelkyně. tak mu přestaň tu matku dělat. on nemusí nic, dáváš mu hrozně moc jistoty. tímpádem se on nemusí snažit. měla bys ho nechat doma s malym - prostě razantně až přijde z práce, ty mu oznámíš, že jdeš nevim kam a on bude vystavenej situaci, kdy už to je jenom na něm. protože najednou uvidí ty potřeby toho malýho. a až bude plakat, tak ho to taky nebude bavit věčně poslouchat. ani rozhodně bych se nechovala jako domácí puťka - promiň, ale takhle tě on asi vnímá. rozhodně bych se nepřetrhla kvůli němu s vařením apod. tohle je jen příklad, ale když chodí přítel domu kolem 16h, tak bych si tak na poledne připravila obídek, pozvala bych kámošku a slupnětě si to spolu. nenech ze sebe udělat cvičenou opičku!

Jen tak ještě skokem zareaguju na tento poslední příspěvek, problém je v tom, že mám pocit, když mu neuvařím, nevyperu, ...bla bla bla, bude mi dělat problémy s přispíváním na domácnost... to je prostě jeho povaha, humus. Ale jak říkám, napíšu večer. Jinak to, co jsi napsal/a, mi velmi vážně šrotuje v hlavičce. Začnu si chodit po večerech cvičit a také se trochu odreagovat, protože na 110% vím, že s "partnerem" to lepší nebude a že s ním být nechci. Do té doby než se postavím na vlastní nohy a začnu chodit do práce se musím zabavit (když mrňousek spinká), to jo to, nad čím teď přemýšlím...jinak se utrápím.

helena napsal(a):

Já pořád nějak nepobírám, proč se Bára nechala "přemluvit" (nebo dokopat?) k dítěti, když neměla hotovou školu, taťka se asi i před porodem aspoň částečně projevovla tak, jako teď (divila bych se, kdyby se rázně zlomil až s příchodem potomka) a nijak moc se jí do mateřství nechtělo.
Když si opět dovolím zafabulovat - možná už ho měli rodiče plný zuby a taky po něm chtěli i něco jiného, než jen dovolení se o něho laskavě starat. No a chlapec zjistil, že hrozí krach mamahotelu, tak pod záminkou mimča si Báru hezky pěkně uvázal ke sporáku, pračce a ledničce, aby si zas nějaký čas mohl žít "vlastním životem" a měl zajištěnou péči. Ono se u matky na MD celkem dá předpokládat, že uvaří, vypere atd.  - a dokud se nevzepře, je to přece tak příjemné... nějaký ten pokus o komunikaci se přece dá lehce utnout - ať už odjezdem nebo útěkem do nemoci...

Uznávám, že to bylo nepromyšlené z mojí strany, to ano. Ale ve fázi zamilovanosti má člověk růžový brýle a nevidí vše tak, jak se to ve skutečnosti jeví.. Jinak jsem ráda, že prcka mám.