Tiffany napsal(a):

Mám to podobně jako Račice .

     I když je fakt, že člověk občas zapřemýšlí nad tim, jaký je "někdo" ve skutečnosti... .

Tak to je fajn, že nejsem sama

Už jsem se podezírala z nějaké nespolečenskosti

Račíku,

já jsem taky velmi nespolečenský a introvert. Ale to je prostě jen nějaký rys člověka. Individuální setkání jsou OK. Ale hromadnější setkání jsou pro sociofobiky obtížnější.
Při setkání je to samozřejmě vždy (téměř) jiné, než při psaní. Nemyslím si, že kvalita myšlenek, které člověk produkuje, se nějak významně liší.
Spíš se může lišit vzájemné naladění při osobním styku.

Tím chci říct, že s některými lidmi to prostě nefunguje osobně, ale psané texty mě pořád inspirují a nemám problém vyjádřit své sympatie (myslím k těm názorům či myšlenkám).
A po celkem slušných zkušenostech z internetu si myslím, že to takto je normální - resp. velmi obvyklé.

PS: internet jako prostředek k přátelství je jen prostředek. Samotný dar a vznik přátelství, souznění, porozumění, lidského pouta a nevím čeho, není závislý na druhu prostředku. Například z mých přátel, které potkávám, jsou jen 2 schopni hlubší a déletrvající diskuse s nějakým vývojem nad duchovními tématy. Kdežto na internetu mám odhadem 5 vynikajících a velmi inspirativních osob, které jsou mi velmi blízké, i když jsem je viděl jen 2x v životě na vlastní oči.

Ovšem každý to má tak, jak mu to vyhovuje a vše je koneckonkonců "správné".

Já mám se seznamováním po internetu r.o.z.p.o.r.n.é zkušenosti. Pokud se týče seznámení s kamarádkami, tak jsou většinou kladné, i když je taky spousta žen, se kterými jsem si vůbec nesedla, viděly jsme se jednou a konec. Ale mám i několik kamarádek a známých z internetu a i z babinetu, s nimž se stýkám i osobně a je to fajn. Je to jiné, než když má člověk kamarádky z dětství, ale i tak si máme co říct.
Co se týče seznamování s muži, tak tam to u mě naprosto vázne. Myslím si ale, že to ani tak není internetem, ale mnou, hlavně tím, že nejsem schopná překonat bariéru jakéhosi "nuceného" seznamování tímto způsobem  a vadilo by mi to i u normálních tištěných inzerátů nebo nějakých schůzek na slepo. Je tu přece spousta žen  i v mém věku, které se po internetu seznámily, takže úplně zavrhovat to nelze. Ale pro mě osobně to asi není.

Upravil(a) Ivana (26. 1. 2009 16:41)

pomněnka napsal(a):

Nicolasi, opět si nezklamal Nejvíc mě rozesmál bod č. 4, tvoje originální podání nemá chybu.

Se seznamkou jako takovou nemám zkušenosti. Znám pár lidiček jen tady z Babi a musím říct, že většinou jsem byla příjemně překvapená. S některými si rozumím víc s některými míň, ale veskrze báječní lidé se kterými se kdykoliv (pokud to půjde) setkám znova. Jen jedna osůbka mi neseděla, ale to ostatně i jiným, tak mě to uklidnilo, že nejsem sama.

Ale to jsem nebyla já že ne

pomněnka napsal(a):

Nicolasi, opět si nezklamal Nejvíc mě rozesmál bod č. 4, tvoje originální podání nemá chybu.

Se seznamkou jako takovou nemám zkušenosti. Znám pár lidiček jen tady z Babi a musím říct, že většinou jsem byla příjemně překvapená. S některými si rozumím víc s některými míň, ale veskrze báječní lidé se kterými se kdykoliv (pokud to půjde) setkám znova. Jen jedna osůbka mi neseděla, ale to ostatně i jiným, tak mě to uklidnilo, že nejsem sama.

Jaroušek ti vzkazuje, že s tebou nebude kamarád, jestli budeš psát  o paničce ošklivé vjeci

Koukám, že už jsme se ozvaly dvě potrefený husy

Nico,
řekla bych, že Račík je v jádru nespolečenský introvert....ALE - jak ho znají jeho blízcí známí - tak je společenský extrovert . Když jim tvrdím, že jsem introvert, vždycky se smějí a nevěří a ani se jim nedivím....často o mě tvrdí, že jsem navíc vůdčí typ a já se strašně dobře cítím v cizí společnosti, ve které lidi vidí jen tu slupku, né to niterno - protože to je jen mé...... (naopak u lidí, kteří znají mé niterno, by pak vstup do jejich reálné společnosti se mnou zamával jak se sociofobikem na počátku jeho problémů...)
Ani mí opravdí přátelé mě neznají takhle "niterně", jak se projevuji tady a to mě vlastně drží v odstupu od lidí na netu, před kterými jsem se vlastně otevřela....
Mám to něco jako - cítím "miluji tě", ale neříkám "miluji tě"....tak nějak to mám i s přátelskými vztahy - netahám do nich duchovno - protože je mi to vlastně i nepříjemné a takové debaty o duchovnu mě s mými přáteli nebaví....ale když jsem "sama se sebou", jako třeba teď, tak s lidmi ve virtuálnu o tom ráda debatím....Ale propojit virtuální debaty s reálným přátelstvím, nebo reálná přátelství propojit s duchovními tématy - ee prostě to nejsem já a vůbec by mi to nevyhovovalo - niternost a "duchovnost" je jen má záležitost....- jako kamarádka jsem sice citlivá, ale přátelská, společnská a prý hodně realistická - asi vážně ženská dvojí tváře

A co se týká seznamování s mužskými - nevolila bych seznamku přes net....pro mě je důležité charisma, co z člověka vyzařuje, a ráda ho poznávám, když toho člověka vidím, ale samozřejmě jako možnost to úplně nezavrhuji....

Upravil(a) Račice dračice (27. 1. 2009 10:03)

Račice dračice napsal(a):

Nico,
řekla bych, že Račík je v jádru nespolečenský introvert....ALE - jak ho znají jeho blízcí známí - tak je společenský extrovert . Když jim tvrdím, že jsem introvert, vždycky se smějí a nevěří a ani se jim nedivím....často o mě tvrdí, že jsem navíc vůdčí typ a já se strašně dobře cítím v cizí společnosti, ve které lidi vidí jen tu slupku, né to niterno - protože to je jen mé...... (naopak u lidí, kteří znají mé niterno, by pak vstup do jejich reálné společnosti se mnou zamával jak se sociofobikem na počátku jeho problémů...)
Ani mí opravdí přátelé mě neznají takhle "niterně", jak se projevuji tady a to mě vlastně drží v odstupu od lidí na netu, před kterými jsem se vlastně otevřela....
Mám to něco jako - cítím "miluji tě", ale neříkám "miluji tě"....tak nějak to mám i s přátelskými vztahy - netahám do nich duchovno - protože je mi to vlastně i nepříjemné a takové debaty o duchovnu mě s mými přáteli nebaví....ale když jsem "sama se sebou", jako třeba teď, tak s lidmi ve virtuálnu o tom ráda debatím....Ale propojit virtuální debaty s reálným přátelstvím, nebo reálná přátelství propojit s duchovními tématy - ee prostě to nejsem já a vůbec by mi to nevyhovovalo - niternost a "duchovnost" je jen má záležitost....- jako kamarádka jsem sice citlivá, ale přátelská, společnská a prý hodně realistická - asi vážně ženská dvojí tváře

A co se týká seznamování s mužskými - nevolila bych seznamku přes net....pro mě je důležité charisma, co z člověka vyzařuje, a ráda ho poznávám, když toho člověka vidím, ale samozřejmě jako možnost to úplně nezavrhuji....

Já to chápu. Nebo tomu trochu rozumím.
A ani mi to nepřijde divný. Spousta bavičů to tak má (Kopecký to tak měl např). Ve společnosti jsou středem pozornosti, opájí se smíchem ostatních a svou schopností bavit okolí.
A zároveň se bojí odhalit více ze své pravé podstaty. Aby si nezadali. Aby ten obraz o sobě nezkazili. Anebo jsou na to příliš zvyklí. Těch důvodů je vždy několik a jen odhalit je bývá dlouhá cesta, na kterou se mnozí z nich ani nevydají.

Já jsem byl taky dřív správný chlapík a vtipálek a bavič a tvůrce programu. Ale postupem času jsem zjistil, že si povídáme jen pi.čovinky a meleme a kafráme, ale opravdová blízkost a lidské setkání se daří navázat převážně tehdy, když člověk nechá mluvit i své nitro. Samozřejmě nelze nechat vyhřeznout své nitro každou minutu času stráveného se svými přáteli. Ale vypadá to tak, že díky tomu "odhalení", je šance na větší opravdovost či větší propojení. A to paradoxně (či dokonce zejména), jde-li o různé temnější stránky našich niter. Musím říct po pravdě, že to pro mě bylo nesmírně osvobozující, když jsem pak jednou za čas nebyl ten zábavný frajer a mohl si dovolit být jen "účastník a divák". A moje vztahy se staly jaksi více (jak řekla jedna moje kamarádka) plnějšími a plastičtějšími (nechci říkat bohatšími - to pak má tendenci vyznít jakože to je výhradně lepší než předtím).

Jo, jo. Už tomu rozumím lépe.

Želvička17 napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Nicolasi, opět si nezklamal Nejvíc mě rozesmál bod č. 4, tvoje originální podání nemá chybu.

Se seznamkou jako takovou nemám zkušenosti. Znám pár lidiček jen tady z Babi a musím říct, že většinou jsem byla příjemně překvapená. S některými si rozumím víc s některými míň, ale veskrze báječní lidé se kterými se kdykoliv (pokud to půjde) setkám znova. Jen jedna osůbka mi neseděla, ale to ostatně i jiným, tak mě to uklidnilo, že nejsem sama.

Ale to jsem nebyla já že ne

ne e

Co to je skutečná společnost?

A jseš si jistej, že to co vidíš, cítíš, na co si můžeš sáhnout, že je to skutečný? Jseš si jistej, že to není právě ten internet, co je skutečnej?

KALIK: A jseš si jistej, že to co vidíš, cítíš, na co si můžeš sáhnout, že je to skutečný? Jseš si jistej, že to není právě ten internet, co je skutečnej?

Ale no tak, Kaliku!!! Až takhle snad ne...