Venčíme společně, jsou stále společně. Je pravda, že většinou se vracejí ve dvou. Cvičili jsme i se stopovačkou. S ní poslechne předpisově (asi ví, že ji má)

Je to docela malý pes, asi 8kg, takže extra výcvik nemá. A máš pravdu, určitě tu nejistotu ze mně cítí. Já se o něj opravdu bojím, to by vycítil i ignorant, natož pes. Dokonce si myslím, že i když ho mám ráda moc (až nezdravě), že může cítit u mě tu nejistotu. Když dá útěku do neznáma přednost, před "jistotou u mě". Páník je přísnější, ten se s ním tolik nemaže a jeho poslouchá víc, než mě. I když jsem na výcvik chodila sama, krmím ho sama, věnuju se mu nejvíce, tak přesto za tím páníkem jde nejvíc. Přijde se za ním i pochovat, což mně normálně nedělá. (tak 1x za rok). Za mnou přijde jen když jím ( a ví že mu něco dám...)

Ale ty jeho chvilky, když zůstane stát, zpozorní, někde v dálce něco uvidí (psa) a aŤ volá kdokoli cokoliv - zdrhne. A pak po leknutí- vystřelí a běží. To se mi stalo na výstavě, kdy byl chvíli na volno (se vyčurat) a někde kousek od nás bouchnul výfuk nebo něco. Pes vylítnul, a když maličko přeženu, nahánělo ho celé výstaviště, pes vyděšenej, já polomrtvá hrůzou.

Já ho pustím, jen když vidím kolem sebe na kilometr pusto prázdno, a to ještě jsem nervní...asi to už nezměním..bojím se podvědomě i vědomě a nejde to ovládnout.

Tento pes je dominatní, ale asi proto, že je krycí. Na některé psy zavrčí nebo zaštěká, ale vyloženě prát se nechodí (nemá tendence). Myslím, že by je spíš chtěl nakrýt.(všechny a všechno). Kam by taky cpal - je to malej pes.

Ty to máš asi horší, NO je velký a silný pes. Chudáček - já bych lidi , kteří ublíží zvířeti snad dokázala utrácet.