lavský napsal(a):

To byla noční můra v podobě zapeklité otázky celé dětství: čím chceš být..?

Nikdy som nevedel, ale nepokakal som sa z toho.

No mám-li být upřimný, tak já jsem nechtěl být nic, (dnes by se řeklo nezaměstnaný) jen tak toulat se krajinou. Pak mě vzalo to že bych byl buldozérista, nakonec jsem důchodcem pracujícím

ucitelkou, veterinarkou (to mi vydrzelo celkem dlouho), chemikem (chemicka zni faaaakt blbe), pak jsem mela trochu krizi a nevedela coby...ale ted si plnim toho chemika a jsem moc spokojena...

Od páté třídy jsem jasně věděla, co chci v životě dělat - něco venku, v přírodě, hlavně  proboha nesedět jen někde v kanceláři. A tak jsem za tím velmi cíleně šla- biologické olympiády, střední a pak vysoká škola biologicky orientovaná..... Paradox je, že to život zařídil úplně jinak, hodil mě do vody, musela jsem převzít firmu po bývalém manželovi, v oboru, o kterém jsem neměla ani páru....Takže teď sedím po většinu času v té kanceláři (tedy přesně to, co jsem původně nechtěla!).
A teď ta pointa - ono mě to baví, a moc!!! Takže člověk se může najít i v takovém druhu práce, který v žádném případě neplánoval. Ve všem, co vám život přinese, si lze najít to hezké.

Já si nepamatuju, čím jsem chtěla být. Vím, že jsem proklamovala ve třech letech, že nechci nikdy žádný děti, jen dva psy.

Moje mladší dítko má sen se stát kriminálníkem, pirátem nebo kovbojem. Mno a jednou mu budu říkat, že ideální přípravou na tyhle povolení je nějaká vhodná střední příp. vysoká škola.

ilustratorkou knih to me drzelo hodne dlouho

Já jsem chtěla být herečkou, letuškou a veterinářkou.

Můj malý syn chce být pořád chemikem, ted mi tady vykládá, že chemik je prý všechno, moje fantazie je zřejmě moc malá...

Upravil(a) Tiffany (21. 1. 2009 8:11)

sunyata napsal(a):

Klubko napsal(a):

zdravotní sestrou, letuškou, humanitární pracovnicí.
někde to tam cítím furt pod kůží

Tak to jsme kolegyne

Já to tam někde mám zasunutý. Na podzim jsem dostala nabídku jet s kámoškou do Afriky. Rozmýšlela jsem se, pak jsem řekla ne, kvůli nějakým věcem okolo. Teď si trochu říkám, zda to nebyla chyba.
Ale pokud tu práci mám dělat, tak jednou budu.

topazio, a co nakonec děláš? Kromě maminky, samozřejmě...

popelářkou (koukam že ne sama ), herečkou a policajtkou (jako Makepeacová )

Mikeš napsal(a):

Já jsem chtěl bejt kosmonautem, ale jaksi se nezadařilo...

Mikši, netruchli, co není, ještě může být, třeba tě jednou v budoucnu nějaká ženská vystřelí na Měsíc

..

Upravil(a) leontyna (6. 9. 2011 19:57)

Já si vubec nepamatuju teda z dětství že bych chtěla něčím být....princezna to nebyla určitě, to mě nedrželo. Vím jen že jsem chtěla být klukem:)!Ale to pak v pubertě přešlo..