kontrola nemusí být ochrana a starostlivé ptaní sice nemusí být žárlivost, ale může to být kontrola a to nemusí být ochrana... teda je...jeho...

Upravil(a) Heřmanka (18. 1. 2009 21:56)

no psala, že ji ty kontroly vadí...a že on tomu říká ochrana...teda tak jsem to pochopila... já neříkám jak se nechat ochranovat...spíš jen, jak si má ujasnit dojmy s pojmy a pak na to přijde sama   vzhledem k tomu, že neznáme ani ji a ani jejího muže

vlastně by mě zajímalo, co si pod pojmem ochrana představuje

ví-li, že někde jsem, tak by mě docela štvalo, že mi drahoušek volá...mám-li problém, zavolám mu sama... stejně jako jeho by štvalo, že mu volám do hospody ...na druhou stranu, když mu fakt do hospody zavolám, tak ví, že se něco děje, že je nějakej průser... a vycházím z toho, že oba jsme dospělí a zodpovědní... takže nepotřebujem chránit jako 5ti leté děti...

Želvička17 napsal(a):

no já když nevím, kde můj manžel je, tak se taky starostlivě ptám... mně zas přijde normální, že informuju pokud se hodlám někde zdržet apod...
to je kontrola?

aha, tak tady bude ten zásadní problém... jsem naivně vycházela z toho, že partnera informuju o tom, kam jdu...třeba jako do města...na večeři...do kina...do hospody... tudíž se starostlivě neptám, kam že má namířeno, spíš jak vidí svůj navrat... a chvilka jsou víc jak 2 hodiny...nevím...znamená asi až ráno... atd no a když se zdržíme vzájemně někde nadplán, tak se informujem a nečekáme až nás ten druhý začne hledat a vyhlásí celostátní pátrání...

Když náhodou neví, kde jsem tak už se    s t a r o s t l i v ě   ptá.

Madis se totiž nenamáhá svému partnerovi sdělit, kde se zdržuje :-)
No ale zase, nenapsala jestli spolu bydlí... pokud ano, chtěla bych vědět, kam partner šel... abych věděla, jestli ho večer čekat.
Pokud spolu nebydlí, tak je to celkem jedno... stejně se musí domluvit na schůzce...

Madis napsal(a):

Není to kontrola, je to obava, že neví, kde jsem, co by se mi mohlo stát. Starost. Popřípadě se ptá, jestli chci vyzvednout, pomoct. Mě to omezuje. Ale chápu to. On tomu neříká ochrana, ale dlouhým uvažováním nad jeho potřebami mi přišlo, že by potřeboval mít pocit, že nás všechny ochranuje "před strastmi světa". Jak mu to umožnit, když moje nastavení je jiné? Spíš by mě zajímaly názory chlapů, co pro ně znamená ochraňovat.  Já sama nevím, co si pod tím mám představit.

Martinko, "Muži dělá dobře, když je POTŘEBNÝ, když ho ta žena potřebuje a DOVOLÍ, aby pro ni některé věci dělal." Tohle vím taky, ale co jsou to ty nekteré věci? Si připadám, jak exot, že to nevím

Ty některé věci jsou - přesně jak píšeš - chce Tě vyzvednout. Takže zajásáš a řekneš mu "miláčku, skončím v osm, prosím přijeď pro mě" :-)

No a je to.

Určitě najdeš spoustu věcí, které pro Tebe chce partner dělat... prostě mu to dovol :-)

Madis napsal(a):

Heřmanko, je to tak, že když přijde z práce a já nejsem doma, tak shání. Kruciš. CO je mu po tom ,kde jsu? Když do večerdy budu doma. Za mých dětských let to tak fungovalo Jinak je to v poho a o domluvě. Hlavně ty večerní akce.  Ale tohle máme probráno a vyjasněno. Nestává se to nijak často, ale přes to všechno, ty jeho obavy a potřeba opečovávat. Mi vyšla jeho potřeba chránit, ochranovat. jak mu to umožnit, aby byl taky spokojený?

Madis, a proč se nechceš nechat ochraňovat a opečovávat? Čeho se bojíš? Bojíš se mu odevzdat? Bojíš se, že Ti ublíží? Máš nějaké špatné zážitky z minula? :-)

Přirozeností  muže je ženy ochraňovat... pomáhat... a přirozeností ženy je, mu to dovolit a odevzdat se mu.
To, že to v dnešní společnosti takhle nefunguje, je zapříčiněno hodně tím, že ženy se chovají víc jako chlapi než dřív. Samy vydělávají, tak si to můžou dovolit...

Tohle je spíš o práci na psychice (Tvojí) než o tom, napsat Ti konkrétní návod, ve kterých situacích máš udělat to či ono.

Řešení je - buď víc ženou - ale k tomu je dlouhá cesta (pro někoho, kdo se chová jako "chlap" - "Jsem dost samostatná, všechno si ráda řídím a zařizuju sama. Nejsem ráda připoutaná. " - tohle je mužská energie (to není nic špatného, když žena používá mužskou energii, v práci např. je to potřeba atd.) - jenom ve vztazích tohle moc nefunguje.

Po příchodu domů je potřeba, aby žena přepnula na ženskou energii... tj. přijímací energii... mužská je dávající, ženská je přijímající... vždyť komu má chlap "dávat", když jeho žena "nepřijímá"? :-)

Madis napsal(a):

Tak a máme problém Já nezajásám, nechcu vyzvednout Martinko chápu. Ovšem neměla bys tam ještě nějaký jiný konkrétní nápad? TOhle mi je fakt hodně proti srsti.

Konkrétně:
on: miláčku, můžu Ti pomoct?
Ty: ano, můžeš udělat za mě nákup... tady máš seznam... děkuji :-) Moc mi to ulehčí práci...

Co Ty na to? :-)

Madis napsal(a):

Tak a máme problém Já nezajásám, nechcu vyzvednout Martinko chápu. Ovšem neměla bys tam ještě nějaký jiný konkrétní nápad? TOhle mi je fakt hodně proti srsti.

Jste spolu krátce, že? A dyť je to tak jednoduchý, kdykoliv zavolá, zahlť ho prací ... "Jé, ty už si doma? Ty se máš, já tu mám hromady práce, hele byl bys tak hodný a zatím nakoupil, uvařil večeři, došel do čistírny atd. ..." dosaď jak je libo. A hlavně za provedené práce děkovat a chválit a být na něj nejmilejší, ikdyž třebas něco občas zvoře. Čítám, že tak do měsíce by ta "kontrola" mohla ustat

Madis napsal(a):

Oj Martinko, to bychom zabředly do širokananánských souvislostí. Já hlavně nerozumím tomu, co pro chlapa znamená ochranovat. a na to se ptám. Páč když tomu budu rozumět z toho druhého pohledu, co to je, pak najdu cestu i pro sebe takovou, která mě nebude ohrožovat.

Víš, problém je v tom, že chlap Tě nemůže ochraňovat, pokud Ty mu to nedovolíš.

No, právě jsem se vrátila z kurzu, který byl zaměřený na vztahu muž/žena (viz odkazy)... teda byl to už několikátý díl. Řešíme to už několikátý víkend, je to hodně široké téma a určitě ho nevyřešíme tady na Babinetu :-)

Možná zkus ten kurz, aspoň první díl :-)

A nejlíp bude, když se zeptáš toho SVÉHO chlapa, jak by si přál Tě ochraňovat :-) Aby to vyhovovalo vám oběma.

A ochraňovat? Já to teď vnímám tak, jako že se můžu chlapovi odevzdat... můžu se cítit bezpečně... můžu na něm nechat např... nákup... požádat ho, aby mě odvezl (mně to dělá dobře :-) nerada chodím tmou přes sídliště sama domů... když nezvládám uklízet, tak sám přijde a začne...

Učím se nechávat některé věci na partnerovi a přijímat způsob, jakým to udělá (samozřejmě jinak než já)... a to je těžké ustát. Na druhou stranu - je super, že se o to nemusím starat!!! :-) Prostě, snažím se nechávat víc vedení na partnerovi, tudíž ten vztah vlastně jede víc podle něj... ale já zas nemusím vynakládat tolik energie na jeho fungování... je to srozumitelné?

Ale každý pár a každý  muž a žena to budou mít nastavené jinak.

Důležité je, že se v tom vy dva nesejdete a o tom je potřeba komunikovat...

Prostě, chlapi jsou na světě proto, aby nás "podrželi" a mohly jsme se o ně opřít... ovšem, POKUD JIM TO DOVOLÍME. :-) Oni nemůžou držet někoho, kdo se nenechá.

Ale samozřejmě na druhou stranu jsou taky chlapi, kteří to neumí, být ženě oporou... ale to je druhá stránka věci. Tvůj muž Tě chce chránit a pomáhat, ale Ty mu to nedovolíš. Zeptej se ho, co pro Tebe chce dělat - a uč se mu to dovolit - A PŘIJMOUT!!! :-)

Např. si dej za úkol, že přístě, až budeš pozdě ve městě... mu DOVOLÍŠ, aby Tě odvezl!!! I když je Ti to proti srsti... třeba zjistíš, že to zas tak špatný není!

Vlastně by mě zajímalo, co je tak strašnýho a po*nýho na tom, že Tě vlastní manžel vyzvedne autem ve městě a doveze domů...

Madis napsal(a):

kdepák míšo, strášně zapomnětlivý a nespolehlivý chlápek a přitom chce ochranovat.  Proto raděj vše sama. Pak vím, že je to hotové. Nemusím stokrát upomínat. Takový úžasný pomalý chlápek, klidas, opora, akorát jak jsem já taková akční a stíhám a lítám, tak mám dojem, že si myslí že ho nepotřebuju, ale to je obrovský omyl. Jenže jak mu ten pocit dopřát?

Aha... takhle popsané to vypadá jinak :-)
Děláš všechno sama, protože to chceš mít hned. Stíháš. Proč se honíš? Copak ty krámy vyprodají? Podlaha se sama umeje nebo uteče?
Když dáš chlapovi "úkol" tak ho musí mít... do té doby, než ho sám udělá... i kdyby nádobí nebylo týden umytý...

on: "neuvařila bys večeři? mám hlad"
ty: "miláčku, nemám v čem, zapomněl jsi umýt nádobí"

:-)

Jenže nesmíš vyměknout...

P.S.: Když jsme neměli myčku, to nádobí tak opravdu týden vydrželo :-)

Madis napsal(a):

Míšo, i když to s tebou bude milionkrát konzultovat? ALe jo chápu to holky. No jo ještě budu sákryše přemýšlet, než mi to všecičko dojde. Je to furt o tom samém. No jen pište, zítra si dočtu a snad mě ještě něco trkne. Jste poučné.

Na konzultace je nejlepší bezradnost ... "Miláčku, já fakt nevím, já myslela, že ty..."

Madis napsal(a):

kdepák míšo, strášně zapomnětlivý a nespolehlivý chlápek a přitom chce ochranovat.  Proto raděj vše sama. Pak vím, že je to hotové. Nemusím stokrát upomínat. Takový úžasný pomalý chlápek, klidas, opora, akorát jak jsem já taková akční a stíhám a lítám, tak mám dojem, že si myslí že ho nepotřebuju, ale to je obrovský omyl. Jenže jak mu ten pocit dopřát?

tak se nepřemáhej a rovnou mu vysvětli, že jsi velká holka, která se o sebe postará sama, ale také mu vysvětli, že ho potřebuješ z jiných důvodů.A uveď mu ty důvody, ať se zbaví té nejistoty, že ho vlastně nepotřebuješ.