Jestli teď nevíš co máš dělat se vztahem s manželem a nevíš za jaký to vzít konec tak teď prostě nech věci plynout, ono se nějaké řešení ukáže. Tím nechci říct, abys nedělala vůbec nic. Řeš teď sebe, abys byla v pohodě, zamysli se třeba nad svojí finanční situací, jestli by s ní nešlo něco dělat, třeba si najít nějakou brigádu.
V prvním příspěvku jsi psala, jestli máš vyhledat nějakou odbornou pomoc. Já jsem jednu dobu skutečně nevěděla kudy kam a začla jsem chodit k psycholožce. Bylo to dobrý rozhodnutí, je to opravdu velká pomoc, zvlášť když se ti povede najít psychologa se kterým si vzájemě sednete. Jo a paní doktorka má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, takže neplatím nic

Wiki napsal(a):

Koníčku se vzdávat nemusíš a určitě jsi dobrá i v mnoha dalších věcech, nejen v tom.
Myslím, že byste se měli vydejchat a promluvit si o tom v klidu.

Sebevědomí je opravdu jen tvoje věc, nikdo ti ho nemůže vzít, nikdo ti ho nemůže dát, řídíš si tento pocit sama. Kalík to píše dobře, když nebudeš chtít, tak tě nic neponíží. manželův úlet je jeho blbost, jeho skutek, ne tvůj. A člověk může všechno, ale jen se sebou a za sebe.  shrnuto: budeš to mít - všechno - takové, jaké budeš chtít. pro co se rozhodneš.
Je toho moc, asi se v tom plácáš, ale věř si víc, jsi jedinečná a ženský originál - ale musíš si to uvědomit a být si toho vědoma!

Jo plácám se už asi měsíc... Je to občas lepší a občas horší. Jo už se  začínam pomalu z toho všeho dostávat... není to tak jednoduchý. Sem hodně často sama a to mi k optimismu moc nepřidává..

Vydajchaná už sem a už se s nim o tom nechci bavit.... Nemá to už cenu... Vše co sem mu chtěla říct, už sem mu řekla...

macík* napsal(a):

Tak to máš pěknej plat. No jo, ty dluhy. Já tohle znám až moc dobře, byli jsme s partnerem taky zadlužený až po uši Teď bydlím sama,  mám peníze tak akorát abych vyšla, místo dluhů ted platím dost drahej podnájem.
Jinak k té psycholožce. Já jsem natrefila na moc příjemnou a moudrou paní. Nepomohlo mi to hned. ¨Na prvních dvou sezeních jsem skoro jen brečela a odcházela jak spráskanej pes. Pak se to zlepšilo. Ale ona sama za mě nic nevyřešila, ta práce je všechna na mě. Ona mě nechá vypovídat a tak nějak mě navede tím správným směrem, ukáže mi co je důležitý, na co se zaměřit.

Jo ja nevydelavam malo... prijdu si na slusny penize, ale proste nam to nestaci, neumime hospodarit a navic jeste prispivam manzelovi na dluhy... Jo ještě uvidim, jak to všechno vůbec bud. jestli s nim zustanu nebo ne... A možna si zkusim taky najít nějakou odbournou pomoc...

Macaa napsal(a):

macík* napsal(a):

Tak to máš pěknej plat. No jo, ty dluhy. Já tohle znám až moc dobře, byli jsme s partnerem taky zadlužený až po uši Teď bydlím sama,  mám peníze tak akorát abych vyšla, místo dluhů ted platím dost drahej podnájem.
Jinak k té psycholožce. Já jsem natrefila na moc příjemnou a moudrou paní. Nepomohlo mi to hned. ¨Na prvních dvou sezeních jsem skoro jen brečela a odcházela jak spráskanej pes. Pak se to zlepšilo. Ale ona sama za mě nic nevyřešila, ta práce je všechna na mě. Ona mě nechá vypovídat a tak nějak mě navede tím správným směrem, ukáže mi co je důležitý, na co se zaměřit.

Jo ja nevydelavam malo... prijdu si na slusny penize, ale proste nam to nestaci, neumime hospodarit a navic jeste prispivam manzelovi na dluhy... Jo ještě uvidim, jak to všechno vůbec bud. jestli s nim zustanu nebo ne... A možna si zkusim taky najít nějakou odbournou pomoc...

Holt se naučit líp hospodařit, odpustit si některý věci, na pár měsíců se prostě zadřít a splácet a splácet. Jinak se z toho nevyhrabete.

No jo, slíbit se může cokoliv, ale důležitý jsou činy.
Nevím jestli ti pomůže co ti teď napíšu. Ale já jsem prožila takovej vztahovej karambol, že jsem se ani nestačila divit. Postupem času jsem se přestala litovat a svádět všechnu vinu na partnera a začala jsem spoustu věcí vidět i jinak, uvědomila jsem si spoustu svých chyb, i když jsem si předtím žádný chyby nepřipouštěla. To co se stalo jsem přestala brát jako svojí osobní tragédii, ale naopak jsem se snažila (no pořád se snažím) se z toho poučit a vzít si z toho to dobrý. Co tě nezabije to tě posílí - asi otřepaná fráze, ale pravdivá. Až se z toho vyhrabeš tak budeš silnější.

Ahoj!
Djó - o sebevědomí je to ve vztahu hodně!
Taky jsem toho hodně pokazil. - A to jsem si prošel obdobím, kdy mi sebevědomí nechybělo - pak jsem si ho nechal vzít - a nakonec jsem si ho (ale už sám) těžko získával zpět.

V jednom ale má Kalik pravdu - Musíš sama sebe stavět nejvýš - a ty ostatní lidi v tvém životě - tedy i manžela, stavět maximálně tak na stejnou úroveň jako sama sebe. - Nikdy výš.
A aby to nebylo tak jednoduché, tak ani VZTAH není zdravé klást nad osobní sebeúctu.
Jak si necháš vzít sebeúctu, tak je pak všechno špatně.
Lepší než mít blbý vztah je, žít raději sám (sama).
Věř mi.

Macaa napsal(a):

macík* napsal(a):

A jak se teď k tobě chová tvůj manžel? Snaží se, je na tebe hodný? Nebo dělá jako že nic?

Tak dost sme toho prokecali a slibil, ze se ted bude venovat jenom me a ze se bude snazit to dat vsechno poradku... Ale nejak se mi mu to nechce verit. Porad o tom jen mluvi a zatim nejsou videt zadny vysledky co nasliboval, tak tomu dam jeste par dni. Vic uz proto delat nemuzu... Hodne na me predtim kaslal...

A ptala ses manžela, co chybělo jemu? Co on od Tebe nedostával?
Jak Ty se budeš snažit, aby byl vztah ok?

Na nevěře mají vždycky "vinu" oba dva - i ten podváděný. Ve vztahu je to vždycky o obou dvou... Spokojený chlap podle mě nezahýbá (i když na Babinetu je hodně oponentů tohohle názoru).

Víš, že je ta Tvoje část problému?

Tím bys mohla začít... jako s prací na sobě :-)

(Ale samozřejmě se to špatně poslouchá, jednodušší je říct "on mě podvedl, on je ten špatný a musí se změni" místo aby si člověk řekl "kde jsem udělala chybu, že k tomu došlo") - samozřejmě i on má svůj díl viny... ale jeho změnit nemůžeš a sebe ano.

Macaa napsal(a):

ja právě teď čekám na ty činy... A pak uvidíme... taky se z toho snažím vyhrabat, ale není tozse tak jednoduchy... jedno už vim, musim se přestat litovat, čas už zpět nevrátím...

Na tvém místě bych řešil současně jak dluhy, tak vztah.
Ani jedno nesnese doklad.
Což znamená, že bych rychle počítal, zda rozvodem a prodejem všeho, co máme, není možno se nejrychleji zbavit dluhů.
Pokud ano, tak bych neváhal a šel bych do toho!

Slavek17 napsal(a):

Macaa napsal(a):

ja právě teď čekám na ty činy... A pak uvidíme... taky se z toho snažím vyhrabat, ale není tozse tak jednoduchy... jedno už vim, musim se přestat litovat, čas už zpět nevrátím...

Na tvém místě bych řešil současně jak dluhy, tak vztah.
Ani jedno nesnese doklad.
Což znamená, že bych rychle počítal, zda rozvodem a prodejem všeho, co máme, není možno se nejrychleji zbavit dluhů.
Pokud ano, tak bych neváhal a šel bych do toho!

Slávku, z toho co píšeš, usuzuju, že máš hodně špatné životní zkušenosti

Rozvod je přece až poslední možnost... proč nejdřív nezkusit vztah zachránit? :-)

(Samozřejmě pokud jsou oba dva pro rozchod a vztah nechtějí zachraňovat, je to o něčem jiném...)

Martinka1 napsal(a):

Macaa napsal(a):

macík* napsal(a):

A jak se teď k tobě chová tvůj manžel? Snaží se, je na tebe hodný? Nebo dělá jako že nic?

Tak dost sme toho prokecali a slibil, ze se ted bude venovat jenom me a ze se bude snazit to dat vsechno poradku... Ale nejak se mi mu to nechce verit. Porad o tom jen mluvi a zatim nejsou videt zadny vysledky co nasliboval, tak tomu dam jeste par dni. Vic uz proto delat nemuzu... Hodne na me predtim kaslal...

A ptala ses manžela, co chybělo jemu? Co on od Tebe nedostával?
Jak Ty se budeš snažit, aby byl vztah ok?

Na nevěře mají vždycky "vinu" oba dva - i ten podváděný. Ve vztahu je to vždycky o obou dvou... Spokojený chlap podle mě nezahýbá (i když na Babinetu je hodně oponentů tohohle názoru).

Víš, že je ta Tvoje část problému?

Tím bys mohla začít... jako s prací na sobě :-)

(Ale samozřejmě se to špatně poslouchá, jednodušší je říct "on mě podvedl, on je ten špatný a musí se změni" místo aby si člověk řekl "kde jsem udělala chybu, že k tomu došlo") - samozřejmě i on má svůj díl viny... ale jeho změnit nemůžeš a sebe ano.

Jo ja vim kde byl ten problém... Ja sem nemohla 15dní v měsíci mít sex.. o to hlavně šlo. měla sem půl roku problemy se spodkem. A navíc sme se vzájemně začali odalovat oba dva... ja se ale vzdycky snažila víc to všechno zachránit.. To že to vina nás obou nazapírám, ale on všechny mpje pokusy o zlepšení akorád potápěl ke dnu... pak už sem přestala mít chuť něco zachraňovat...

Martinka1 napsal(a):

Macaa napsal(a):

Jo ja vim kde byl ten problém... Ja sem nemohla 15dní v měsíci mít sex.. o to hlavně šlo. měla sem půl roku problemy se spodkem. A navíc sme se vzájemně začali odalovat oba dva... ja se ale vzdycky snažila víc to všechno zachránit.. To že to vina nás obou nazapírám, ale on všechny mpje pokusy o zlepšení akorád potápěl ke dnu... pak už sem přestala mít chuť něco zachraňovat...

Ale to není důvod k nevěře... ruce a pusu máš zdravé ne?

Víš, někdy gynekologické problémy u ženy po psychické stránce znamenají, že v tom vztahu není něco v pořádku... tělo Ti to prostě dává najevo...

Takže ty problémy vlastně nejsou příčina, ale následek. Ale čeho?

Já vubec nevim, všechno bylo tak nějak v pořádku... Nevim co se stalo...Doktorka mi to taky nebyla schopná říct...

Selima napsal(a):

KALIK napsal(a):

Kavasaki napsal(a):

Není chyba jako chyba.
1.Žena dělá manželovi první poslední-je to špatně-může být nevěrný,je si s ní moc jistý.
2.Žena se nechá obskakovat,kdyby neměla manžela,umřou hlady,jen si lakuje nehty,chodí do fitka,manžel dělá,co se dá-je to špatně-nevěra i tady je možná
3.když je to půl na půl,harmonické partnerství,může mu to připadat nuda a nevěra je v dohlednu

Kdo chce,bude nevěrný,at to má doma,jaké chce.
Vše je v lidech,at je to muž nebo žena.

Ale o tom není pochyb
Co ti teda z těch 3 bodů vylejzá? Buď sám sebou a starej se především o své štěstí

Buď single. S občasnými úžasnými sexuálnymi eskapádami. Prípadne: Buď sama neverná - a partnerova nevera ti bude šuma:fuck:.

to je v čoudu...všude samej single a přesto nikdo není spokojenej...

Macao, nenapsalas, zda bydlíte ve svém (nebo snad u rodičů) a jakého druhu jsou vaše dluhy.
Mimochodem - ty tvé šipky - to není koníček v pravém slova smyslu - není to spíše důvod, proč chodit utrácet do hospody?!
Moje řešení (Rozvod, poplacení dluhů) je radikální, vím, ale účinné.
Rozvod nemusí být konec vztahu. Může to ale být konec blbé životní etapy.
Razantním a rychlým rozvodem - za účelem rychlého vyřešení dluhů - můžeš v očích partnera vyrůst.
On se k tobě může (a rád) vrátit.
Naopak nějakou snahou něco zachraňovat (vztah?!) v jeho očích jen dál budeš upadat...
= Vlastní zkušenost!