29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Stránky: 1
Dřív mi Jiřík usínal bez problémů, jak byl unavený, dal se do postýlky a sám usnul. Večerní uspávání máme snad odjakživa na ruce. Teď už jsou všechna uspávání jen na ruce, jak ho položíme do postýlky, řev. Někdy tam chvilku v klidu leží, ale stejně to skončí pláčem a vzetím na ruku. Nechat "vyřvat" nefunguje, dostane se do amoku a už ho neuklidníme dlouho vůbec (zkoušeno mockrát). Povídání, hlazení, plyšáci v postýlce, přestěhování postýlky... prostě nic nepomáhá. Dopoledne spí chvilku, odpoledne také, takže přespaný být nemůže (spíš naopak). Věci děláme pravidelně. Poměrně dlouho se nám v noci budí s pláčem, ale neprobere se úplně, pět minut v náručí a spí dál. Někdy se takle budí co hodinu, někdy 2x za noc. Když se nedá zklidnit, nabídnu prso, cucne a buď odmítne nebo usne. Jak ho naučit znovu usínat samotného? Párkrát se v postýlce probudil leknutím (to má po mně), víc mě nenapadá. Dost často teď odmítá muže při uspávání, ale to si ho beru jen když už se to opravdu nedá vydržet, nechci ho v tom odmítání a že si ho hned vezmu podporovat. Nechci zázraky, jen aby jsme si mohli odpočinout oba...
Není tady
Verčulko, toho se tady napovídalo na tohle téma.. no nic, od naší Čekan se tu šířil výcuc z knihy o Estivillově metodě, je fajn vědět, jak spánek funguje, zdatně šířít dál.. něco jsem našla i na netu http://maminky.eu/clanky/spani-usinani- … da-24.html
Ale je tu velké ale, jsou děti, které se chytnou a některé ne, nebo prostě maminka nechce nechat dítko řvát do kompletního poblinkání.. já sama malého uspávala v náručí, protože ho trápil reflux, po položení často plakal, potřeboval zvednou na odříhnutí, takhle jsme cvičily každý večer i hodinu.. nohuru dolu.. no a zkus takové dítko naučit spát
Ale podařilo se. Základem je být přesvěčená, že to jde. Po rituálech a pořádném ozvdušnění bříška (u nás to nejtěžší pozat) jsem ho položila do postýlky, když začal plakat, zvedla jsem ho, utišila a znovu položila, a tak dokola, odkud neusnul. Trvalo to asi 3 týdny, počet zvednutí klesal, a pak už stačilo položit a bylo mu to jasné. Prostě zažít jako zvyk. A obešli jsme se bez velkého pláče. Tak est. metoda je pro vetší prcky, hlavně závisláky na prsu. Noa to noční buzení. Může ale nemusí s tím souviset. Pokud bude sám usínat a přesto se budit, může ho trápit bříško nebo zuby. Nebo mu vypadl duldík. Ale nebo jen sny. Honzík se mi budil (a to usíná sám) ještě nedávno, s ostoucíma zubama je to horší.
Jinak jsem přesvědčená, že jsou děti spavé a nespavé. Jako rodiče, můj malý to má po manžovi, toho v noci vzbudí i projíždějící auto...
Zkus napsat víc..
Není tady
Verčulko, můžu ti jen doporučit knížku - Každé dítě může dobře spát - jsou tam docela dobrý rady jak na miminka nespavce od ukončeného 6 měsíce + tam je spousta příběhů ze života. Jinak náš chlapeček při usínání manžela taky odmítá, prostě jak mu tam přijde, začne docela dost natahovat-řvát a jakmile přijdu já je ticho jako pěna a do půlhodinky mého občasného uklidňování usne. Takže taky průšvih.
Verči tak já ti bohužel neporadím, jen chci říct, že v tom nejsi sama. Matyáškovi bude zítra rok a od narození mi vstává po 2 hodinách na kojení. Uspáváme taky na rukách, nebo spíš si ho jen vezmu do náručí a za chvilku usne, je to moje chyba, od malička jsem si ho takhle v obýváku brala a houpala a zpívala, protože manžel má fyz. náročnou práci a chodí velmi brzy spát, tak aby mu tam Matyášek neplakal a ani mi nevadilo, byla to pro mě příjemná chvilka.
No zkoušeli jsme i usínání v postýlce, ale jak píšeš, vydržel plakat (nebo spíš histericky řvát) víc jak hodinu a skončilo to mlácením hlavou o postýlku a nakonec ze spaní ještě třeba hodinu z pláče vzdychal a naříkal.
Neustále přemýšlím, jak na to, aby se Maty naučil spát celou noc a sám usínat, ale pořád mám obavu do toho jít, když vidím, jak reaguje.
Není tady
Innka napsal(a):
Verči tak já ti bohužel neporadím, jen chci říct, že v tom nejsi sama. Matyáškovi bude zítra rok a od narození mi vstává po 2 hodinách na kojení. Uspáváme taky na rukách, nebo spíš si ho jen vezmu do náručí a za chvilku usne, je to moje chyba, od malička jsem si ho takhle v obýváku brala a houpala a zpívala, protože manžel má fyz. náročnou práci a chodí velmi brzy spát, tak aby mu tam Matyášek neplakal a ani mi nevadilo, byla to pro mě příjemná chvilka.
No zkoušeli jsme i usínání v postýlce, ale jak píšeš, vydržel plakat (nebo spíš histericky řvát) víc jak hodinu a skončilo to mlácením hlavou o postýlku a nakonec ze spaní ještě třeba hodinu z pláče vzdychal a naříkal.
Neustále přemýšlím, jak na to, aby se Maty naučil spát celou noc a sám usínat, ale pořád mám obavu do toho jít, když vidím, jak reaguje.
Inko, tak to udělej postupně. Njedřív naučit usnout vedle tebe ne v náručí. Pak přesunout do postýlky, ale stál držet za ručku. Pak místo ručky plyšáka Co myslíš??
Jo mimochodem, dnes jsem usnula vedle mažy, v noci jsem se probudila dvakrát, jednou tam byl pak ne( nemohl spát), ráno tam zas byl.. byla jsem z toho pěkně zpitomnělá.. prcky v tomhle chápu..
Není tady
Bensi, děkuji, ani nevím, co k tomu víc napsat Ten článek jsem si přečetla a v podstatě už jsme to zkoušeli, i když v noci kojím. Reflux by ho trápit neměl, postýlku má zvedlou od nemoci ve dvou měsících. Bříško ho trápilo dřív, zoubky možná...
Mishasho, tu knížku mám ve slovenštině uloženou v PC, ještě jsem nedočetla Jak to manžel snáší? Ten můj už je z toho hodně rozhozený (z toho odmítání).
Innko, až tak? No já to mám bez toho mlácení hlavičkou A taky chci nechat vyspat muže když vstává na ranní ve 4:30. Chjo...
Není tady
bensi napsal(a):
Innka napsal(a):
Verči tak já ti bohužel neporadím, jen chci říct, že v tom nejsi sama. Matyáškovi bude zítra rok a od narození mi vstává po 2 hodinách na kojení. Uspáváme taky na rukách, nebo spíš si ho jen vezmu do náručí a za chvilku usne, je to moje chyba, od malička jsem si ho takhle v obýváku brala a houpala a zpívala, protože manžel má fyz. náročnou práci a chodí velmi brzy spát, tak aby mu tam Matyášek neplakal a ani mi nevadilo, byla to pro mě příjemná chvilka.
No zkoušeli jsme i usínání v postýlce, ale jak píšeš, vydržel plakat (nebo spíš histericky řvát) víc jak hodinu a skončilo to mlácením hlavou o postýlku a nakonec ze spaní ještě třeba hodinu z pláče vzdychal a naříkal.
Neustále přemýšlím, jak na to, aby se Maty naučil spát celou noc a sám usínat, ale pořád mám obavu do toho jít, když vidím, jak reaguje.Inko, tak to udělej postupně. Njedřív naučit usnout vedle tebe ne v náručí. Pak přesunout do postýlky, ale stál držet za ručku. Pak místo ručky plyšáka
Co myslíš??
Jo mimochodem, dnes jsem usnula vedle mažy, v noci jsem se probudila dvakrát, jednou tam byl pak ne( nemohl spát), ráno tam zas byl.. byla jsem z toho pěkně zpitomnělá.. prcky v tomhle chápu..
Bensi jen chci říct, že u toho uspávání nechodím, prostě jen sedím, koukám na telku a mám Matyho v náručí. Už uměl usínat i vedle mě ( v obýváku ) vždycky jsem ho položila vedle sebe, dala před něj koj. polštář, plínku do ruky a za chvilku spal. Ale nedávno měl 3 dny vysoké horečky a zase se naučil spaní v náručí. Ale určitě jak píšeš, znovu se pokusím, aby se naučil usínat v postýlce.
Povedlo se mi, aby se naučil spát v postýlce místo s náma v posteli (a že tam s náma spával několik měsíců) tak snad to tady u toho nakonec taky dobře dopadne...
Jinak k tomu nočnímu kojení...naštěstí hned po nakojení usne, to už uspávat nemusím.
Není tady
Verči, já byh začala tím usínáním, to buzení v noci potom.. pomalu zvykat, žádná matka v přírodě nenechá mládě vyřvat.. takže nedržet v náručí, hezky položit vedle sebe, nechat usnout.. když pláče, zvednout a utišit.. pak zkusit přesun do postýlky.. drž se pravidla, dětí se chtějí probudit, jak usnuly
Víš, existují názory, že vlastní spaní v postýlce je ptákovina, miminka jednají podle podle vzorců našich předků.. myslíš, že indiáni nechají děti spát v otyčkované postýlce, to by brali jako trápení.. mnohem snažší je rozšířit postel a udělat prckovi místo tam... místo na spaní bude, nezalehneš ho, a malý bude spokojený.. ale to ty asi nechceš..
Něky uspávání tatínkem funguje, ti se nenechají ukecat, takže tam trochu zasáhne autorita. Ale ne u 5,5m mimina
Není tady
Innka napsal(a):
[
Bensi jen chci říct, že u toho uspávání nechodím, prostě jen sedím, koukám na telku a mám Matyho v náručí. Už uměl usínat i vedle mě ( v obýváku ) vždycky jsem ho položila vedle sebe, dala před něj koj. polštář, plínku do ruky a za chvilku spal. Ale nedávno měl 3 dny vysoké horečky a zase se naučil spaní v náručí. Ale určitě jak píšeš, znovu se pokusím, aby se naučil usínat v postýlce.
Povedlo se mi, aby se naučil spát v postýlce místo s náma v posteli (a že tam s náma spával několik měsíců) tak snad to tady u toho nakonec taky dobře dopadne...
Jinak k tomu nočnímu kojení...naštěstí hned po nakojení usne, to už uspávat nemusím.
Jojo návraty do postele budou ještě několikrát, ale pokaždé to bude snažší.. on si to bude líp pamatovat, až bude starší.. teď malý spal týden u mne, byli jsme u babi, neměla jsem cestovní postýlku.. návrat do postýlky byl ok.. naopak se řehnil u našcih ečerních rituálů, asi mu chyběly..
Není tady
Bensi, od mala spí v postýlce, ale zkusím to uspávání vedle mě. Nejde o to že nechci, to vůbec ne, spíš jsem chtěla, aby měl svůj prostor (svou postýlku) Moc děkuji
Není tady
Verči, manžel je z toho taky trochu vedle. Je takovej smutnej a říká..on mě nechce..no tak ho uklidňuju, že kdyby měl prso jako já, tak ho cipísek taky bere Já doufám, že se to nějak změní až bude větší, jen doufám, že to není první náznak mamánka
Já tu knihu měla taky v tý slovenštině, ale je to jen výtah z celé knihy a docela mě to zajímalo, tak jsem si jí koupila. No kdybys chtěla něco doplnit, řekni si, najdu ti to tam
Mish tak to já prso mam a u nás paradoxně takhle malej reaguje na mě.. možná je ze mě za celej den unavenej, nebo jsem okoukaná nebo nervozní...nevim, ale R. usne do 5 minut, kdežto já se s nim trápim i hodinu
Není tady
Markét, okoukaná mu určitě nejsi. A hlavně se to může ze dne na den změnit. Já ho naučila usínat v cca půlce 3. měsíce, pak jsem jela na týden k našim, tam se to zhoršilo, takže po návratu znova večerní pláče a znova ho to učit. A navíc ty mimča jsou děsný teroristi, podle mě jakmile vycítí sebemenší kapku nejistoty, zaútočí pláčem. Je fakt, že co se týká večerního uspávání jsem mnohem větší tvrďas než A.
Upravil(a) mishasha (15. 1. 2009 15:36)
Tak asi budu muset zakládat témátka, aby se něco změnilo Přes den zase usíná sám (někdy s dost velkým nadávání) a večery máme ještě čas, to ještě vydržím, dokud nebude mít plně příkrmy. Aby se mi nerozbrečel jsem zjistila že pomáhá fouknout do obličeje
Není tady
Verčulko, tak to je skvělý
holky tak ja mela neco podobneho.od narozeni do 5mesice uspavala v naruci zpevem hlazenim,postylka nehrozila,jak jsem ji tam polozila neutisitelny zachvyt zaskrt...tak jsem zkusila to,ze ve dne jsem si dovezla postylku do kuchyne,naskladala ji tam hracky a venovala jsem se ji maximalne,aby vedela,ze v postylce se vlastne nedeje nic hnusnyho.po tydnu takoveho hrani si v postylce jsem ji zkusila polozit i vecer.....byl klid,pak teda zacala,ale zadna katastrofa neutisitelna.trvalo jeste tyden,nez zacaly spat v postylce,ale dnes v ni spi,sice usinani je takove,ze tam kolikrat jdu asi 1000krat....pak hladim libam....klidnim,ale nakonec usne.manzela take odmita.
Není tady
Dolynko, tak to je super, že se ti to podařilo zlomit My máme postýlku jako "přátelské území", tak tvou metodu nevyzkouším
Teď opravdu usíná přes den a v noci sám (většinou), jen stále pláče ze spaní a večer chováme
Není tady
Ahojky Verčulko...no tedy o nočním plláči a špetném usínání bych ti mohla vyprávět hodiny...srovnalo se nám to od té doby co jsme malé udělali pokojíček a spí tam sama...je to zhruba 2měsíce...do té doby to byly boje...o tom usínání jiříčka vedel tebe bych ti rozmlouvala..sestřenka to takhle udělala a pak už amlej nechtěl spát sám v postýlce..malé je 18měsíců a bojujou s tím do teď..upleteš si na sebe bič..nedělala bych to...jestli chceš písni mi meilíka...malému pusu
Není tady
já jsem také pro učení usínat v postýlce čím dříve tím lépe...
také ze začátku u nás to byly boje... nikdy nenechávám malou vyřvat, na to nemám...
ale také nikdy nenechávám malou usínat jinde než v postýlce, i když jí několikrát z té postýlky vyndám...
malá spí ve svém pokojíčku hned vedle ložnice od svých dvou měsíců, kdy spí sama celou noc...
jak naučíte děti usínat určitým způsobem, myslím že pak je o to těžší naučit je spinkat samotné v postýlce... musíte být rozhodnuty, že to tak chcete a ty ty počáteční problémy uneset, ale já věřím, že když vydržíte, tak to půjde
Není tady
Verculko, zaklad je naucit dite spat pri houpani ci v naruci,ale v postylce maximalne s Tvoji pritomnosti. Musim Te ale zklamat, deti prochazeji ruznym obdobim a az zacnou jeste rust zuby,tak se muze vsechno zmenit. Matysek mi zacal spat sam bez uspavani po dvou probrecenych nocich, proste jsem mu vzala ze dne na den dudlik a nechala ho podle knizky vyplakat a fungovalo to tak,ze i v noci,kdyz se probral,tak sam usnul, nekojila jsem ho od ukonceneho pateho mesice,on se vlastne odstavil v noci sam. Do nejakeho devateho to bylo uzasne,pak prisly zuby a bylo vymalovano, plakal nekdy i 10x za noc, proste silene. V roce se zacal bat opet usinat sam a kolikrat jsem k nemu musela v noci vstat,jen ho pohladit,ulozit,aby spal dal sam, ted opet usi vecer sam bez problemu,proste se to hrozne strida a kdyz mu leze opravdu uz v konecne fazi zoubek,tak nepomuze nic a dokaze bedovat i hodinu v noci, pak pomaha jen cipek. Ale to nejsou zlozvyky,ale zuby,neni to u kazdeho ditete stejne,ale i toto muze prijit, jen pisi svoji zkusenost. Takze pevne nervy,odhodlani a hlavne presvedceni o tom,ceho opravdu chces dosahnout.
Není tady
Fool, mohla bys mi tedy k tomu spaní písnout na mail?
Želvičko, to bych ho do ruky brala do rána, ono stačí být nad postýlkou a spustí, všude to nefunguje...
Slniečko, ono to asi začalo těmi zoubky (máme jeden), teď bych ale spíš řekla už tak trošku zvyk Uvidím až začnu s příkrmy a budu vědět, že to není hlad (teď si to myslím, že není).
Není tady
Stránky: 1